Starověké právo I.

                                         Úvodní přednáška


Pojem starověké právo, starověké civilizace, otázka periodizace státu a práva, metodologie výkladu
                                  právních a narativních pramenů


Otázky:


 1. Co je to starověk?


 2. Jaké starověké civilizace znáte?


 3. Pokuste se jednotlivé starověké „národy“ charakterizovat.


 4. Co je to právo?


 5. Pokuste se vyložit a verifikovat tyto výroky:

 a. Cicero: "Ubi homo, ibi societas; ubi societas, ibi ius"


 b. Thrasymachos: "Právo (spravedlnost) není nic jiného, než prospěch silnějšího.


 c. Předmluva k zákoníku krále Chammurapiho: „Aby silný nekřivdil slabému“


 d. Marcus Tullius Cicero, De officiis libri tres,  II, 12: „Myslím, že nejen u Médů, jak o tom
vypravuje Hérodot, ale i u našich předků vešlo kdysi v obyčej volit lidi dobré povahy za krále,
proto se dosáhlo spravedlnosti. Když byli lidé v míru utiskováni od lidí mocnějších, utíkali se
vždy o pomoc k některému jednotlivci, vynikajícímu ctností. A ten, aby ochránil slabší před
bezprávím, zavedl rovnost a podle stejného právního řádu vládl nejvyšším i nejnižším. A ze stejné
příčiny jako království byly zavedeny také zákony. Neboť lidé si vždycky žádali rovné právo; vždyť
jinak by to ani právo nebylo. Dokud lidé dosahovali takového práva od spravedlivého a poctivého
jednotlivce, byli s ním spokojeni. Když tomu  přestalo tak být, byly vynalezeny zákony, aby se
všemi lidmi vždycky mluvily jednou a touž řečí. Je tedy jasné, že k vládě bývali vybíráni ti, o
jejichž spravedlnosti měl lid vysoké mínění.“


 6. Jaké rozeznáváme vývojové fáze lidské společnosti?


7.      Popište přechod od rodového zřízení ke státu.

a.      Jak se tento přechod projevil v právu?

 b. Popište strukturu společnosti na příbuzenském, územním, timokratickém a teokratickém principu.


 c. Kdo je nositelem suverenity?


 8. Jaký vliv měly přírodní podmínky na vývoj lidské společnosti z pohledu státoprávního?


9.      Popište starověké „modely vlády“, které spojovaly moc náboženskou (božskou) a světskou.

a.      Které civilizace byly vystaveny na sloučení těchto mocí a které nikoli?


 b. Jaký vliv ve společnosti měl „kult vůdce“ jako nositele blahobytu?


 c. Byla nadpřirozená moc vládců dědičná, jak se získala, obnovovala?


10. Metodologie práce se starověkými právními texty:


§  Jaké dělení můžeme použít pro historický právní materiál („Pramen je materiál, z něhož jsou
poznatky naší vědy čerpány“ E. Bernheim), který obsahuje psané (písmo v nejširším možném významu)
informace.


§  Co je to zdroj z pohledu právní historie


§  Co je to metoda z pohledu právní historie


§  Jaké je dělení historických pramenů podle zdroje historického poznání?


§  Co je dle Vás podstatou historicko-kritické metody práce s primárními texty


11. Práce s textem: Heródotos, Dějiny I, 195 – 199 – přečtěte si uvedené fragmenty a proveďte
jejich rozbor. Zejména se zaměřte na:

§  Celkovou koncepci díla jako celku.

§  Pravděpodobné důvody výběru uvedených obyčejů/zákonů.

§  Rozlište světské a náboženské normy.

§  Zda Heródotos provádí komparaci.

§  Jsou uvedené fragmenty názorově neutrální?

§  Na základě uvedených fragmentů se pokuste odhalit nešvary, se kterými zákonodárci bojovali.