1./ 1. a 2. deklinace - opakování
2./ Slovesná flexe-úvod a terminologie
3./ 1. konjugace – 1. část, indikativ prézentu aktiva i pasiva, indikativ
imperfekta aktiva i pasiva, imperativ
Latina pro historiky umění 5. lekce
Substantiva a adjektiva 1. a 2. deklinace – opakování - řešení
1./ Určete pád, číslo a rod a přeložte z latiny:
Porta Coelī porta – nom. sg. f.; coelī – gen. sg. n. Brána nebes
campanam magnam ak. sg. f. (vidím) velký zvon
Episcope clāre! vok. sg. m. Slavný biskupe !
2/ Podle koncovky nominativu a genitivu určete rod, deklinaci a vzor a slova přeložte:
sacellum, ī, neutrum 2. deklinace, vzor sacellum, svatyně
lapicida, ae, maskulinum 1. deklinace, vzor stātua, kameník
aurifāber, brī, maskulinum 2. deklinace, vzor magister, zlatník
porta, ae, femininum 1. deklinace, vzor stātua, sláva
gener, rī, maskulinum 2. deklinace, vzor puer, zeť
3/ Vyskloňujte slovní spojení vysoký chlapec: puer altus puerī altī
puerī altī puerōrum altōrum
puerō altō puerīs altīs
puerum altum puerōs altōs
puer alte ! puerī altī !
puerō altō puerīs altīs
4/ Určete všechny možné pády a přeložte všechny možnosti
plebanīs doctīs dat. a abl. pl. m. učeným farářům, o učených farářích, s učenými faráři
statuās pulchrās ak. pl. f. (vidím) krásné sochy
sacella parva nom., ak. a vok. pl. n. malé kaple, (vidím) malé kaple, malé kaple!
candēlābrum sinistrum nom., ak. a vok. sg. n. levý svícen, (vidím) levý svícen, levý svícen!
pictūrae splendidae gen. a dat. sg. a nom. a vok. pl. f. (bez) skvělé malby, skvělé malbě, skvělé malby, skvělé malby!
Substantiva a adjektiva 1. a 2. deklinace-opakování-řešení
Cvičení 4
Trophaeum Geminum, slavobrána, postavená olomouckými jezuity v roce
1699 k oslavě podepsání Karlovického míru a uzavření sňatku mezi Josefem
I. a Amálií Brunšvicko-Lüneburskou.
Z popisu části slavobrány:
a.) Vypište všechna substantiva a adjektiva 1. a 2. deklinace (ve
slovníkovém tvaru).
b.) Přiřaďte je k příslušným deklinačním vzorům.
c.) S pomocí slovníku a připojeného vyobrazení části slavobrány se
pokuste o porozumění (překlad) textu.
In medio apertura erat, instar portae triumphalis; in cuius
superliminari praefixa pendebant gemina scuta, totius
Fabricae scopum explicantia. Alteri enim eorum inscriptum
erat: Augustae paci; alteri: Augusto Connubio. Ad portae
huius postes prominebat geminae columnae: quarum alteri
ex parte Paci, frondibus atque fructibus olivarum intextae
insistebat geniolus arcum atque sagittas diffringens.
Inscriptio: Non plus Armorum. Alteri ex parte Connubii
frondibus atque floribus rosarum incinctae, alter geniolus,
arcum atque sagittam intendens. Inscriptio: Ultra Amorum.
Domácí příprava - řešení
a. + b.) medium, iī, n. střed, vzor sacellum; apertūra,
ae, f. otvor, vzor stātua; porta, ae, f. brána, vzor stātua;
geminus, a, um, zdvojený; scūtum, ī, n. štít, vzor
sacellum; fabrica, ae, f. stavba, vzor stātua; scopus, ī, m.
cíl, vzor architectus; augustus, a, um vznešený;
conubium, iī, n. sňatek, vzor sacellum; columna, ae, f.
sloup, vzor stātua; olīva, ae, f. oliva, vzor stātua;
geniolus, ī, m. amorek, putto, vzor architectus; sagitta,
ae, f. šíp, vzor stātua; arma, ōrum, n. válka, vzor
sacellum; rosa, ae, f. růže, vzor stātua;
Překlad: Uprostřed byl otvor na způsob triumfálního
oblouku, v jehož záklenku byly připevněny a zavěšeny
dva štíty vysvětlující hlavní myšlenku celé stavby. Na
jednom z nich bylo napsáno: Slavnému Míru; na druhém
Slavnému Sňatku. Po stranách vstupu byly dva sloupy.
Sloup na straně Míru byl ovinut listy a plody olivy a na
jeho vrcholu stál putto lámající na kousky luk a šípy.
Nápis: Dost válek. Na druhém sloupu, který stál na
straně Sňatku a byl obtočen listy a květy růže, byl druhý
putto vkládající šíp do luku. Nápis: Víc lásky.
Slovesná flexe
Slovesná flexe se nazývá časování (coniugātiō) – konjugace. Projevuje se schopností rozlišovat
osobu, číslo, způsob, čas a rod.
1.) Osoba (persōna) – v latině jsou tři (1., 2., 3.) bez zvláštního označení
2.) Číslo (numerus) – je v latině dvojí jednotné (singulāris) singulár sg.
množné (plūrālis) plurál pl.
3.) Čas (tempus) – latina rozlišuje šest časů
a. přítomný (praesēns) prézens préz. laudō chválím
b. souminulý (imperfectum) imperfektum impf. laudābam chválil jsem
c. minulý (perfectum) perfektum perf. laudāvī pochválil jsem
d. předminulý (plūsquamperfectum) plusquamperfektum pqupf. laudāveram dříve jsem pochválil
e. budoucí první (futūrum prīmum) futurum první fut. I. laudābō budu chválit
f. budoucí druhý (futūrum exāctum) futurum druhé fut. II. laudāverō až pochválím
4.) Způsob (modus) – je v latině trojí
a. oznamovací (indicātīvus) indikativ ind. laudō chválím
b. rozkazovací (imperātīvus) imperativ imp. laudā chval !
c. spojovací (coniūnctīvus) konjunktiv konj. laudem ať chválím
5.) Rod (genus) je v latině dvojí činný (āctīvum) aktivum akt. laudō chválím
trpný (passīvum) pasivum pas. laudor jsem chválen
Slovesná flexe
Latinské sloveso vytváří ještě pět zvláštních tvarů jmenných (nemají tvary pro jednotlivé osoby a mohou
mít vlastnosti jmen, některá se tak mohou např. skloňovat)
1. neurčitý způsob (īnfīnītīvus) infinitiv inf. laudāre chválit
2. příčestí (participium) participium part. laudans chválíce, chválící
3. gerundivum (gerundīvum) gerundivum laudandus, -a, -um ten, který má být chválen
4. gerundium (gerundium) gerundium laudandī chválení
5. supinum (supīnum) supinum laudātum chválit
Pozn. Od supina se odvozuje participium perfekta pasiva (příčestí minulé trpné) laudātus pochválený
Slovesná flexe
U sloves (např. ve slovníku) se uvádí a učíme se vždy všechny čtyři tvary:
1. os. sg. ind. préz. akt. laudō chválím
inf. préz. akt. laudāre chválit
1. os. sg. ind. perf. akt. laudāvī pochválil jsem
supinum laudātum chválit
Pozn. Některá slovesa nevytvářejí všechny čtyři tvary, na místě chybějícího je -. Někdy je na konci řady uveden tvar –
ūrus (participium futura aktiva), který nahrazuje chybějící supinum.
Dělení do konjugací: latinské sloveso se dělí do čtyř konjugací podle zakončení kmene na určitý
vokál nebo konsonant. Příslušnost ke konjugaci lze poznat podle zakončení prvních dvou tvarů
ve slovníku.
Slovesa náležející k 1. konjugaci jsou zakončena na -ō, -āre (laudō, laudāre; delineō, delineāre;
ornō, ornāre atp.)
Slovesné tvary náleží do prézentního (první dva tvary-ō, -āre) a perfektního systému (druhé dva
tvary (-āvī, -ātum). Tvoření slovesných tvarů u 1. konjugace:
1. od kmene prézentního tak, že se oddělí od infinitivu přípona re laudā-re, orā-re
2. od kmene perfektního odtržením přípony 1. os. ind. perf. akt. ī laudāv-ī, orāv-ī
Prézens: koncovky aktiva ō, ās, at, āmus, ātis, ant
vzor: laudō -chválím
1. os. sg. ind. préz. akt. laud-ō chválím
2. os. sg. ind. préz. akt. laud-ās chválíš
3. os. sg. ind. préz. akt. laud-at chválí
1. os. pl. ind. préz. akt. laud-āmus chválíme
2. os. pl. ind. préz. akt. laud-ātis chválíte
3. os. pl. ind. préz. akt. laud-ant chválí
Indikativ prézentu je oznamovací způsob přítomného času, který do češtiny obvykle
překládáme přítomným časem nedokonavých sloves.
1. konjugace vzor laudō, laudāre, laudāvī, laudātum
(1. část prézens aktiva i pasiva, imperfektum aktiva i pasiva, imperativ)
1. konjugace vzor laudō, laudāre, laudāvī, laudātum
(1. část prézens aktiva i pasiva, imperfektum aktiva i pasiva, imperativ)
Prézens: koncovky pasiva or, āris, ātur, āmur, āmini, antur
1. os. sg. ind. préz. pas. laud-or jsem chválen
2. os. sg. ind. préz. pas. laud-āris jsi chválen
3. os. sg. ind. préz. pas. laud-ātur je chválen (chválena, chváleno)
1. os. pl. ind. préz. pas. laud-āmur jsme chváleni
2. os. pl. ind. préz. pas. laud-āmini jste chváleni
3. os. pl. ind. préz. pas. laud-antur jsou chváleni (chváleny, chválena)
Imperfektum: koncovky aktiva bam, bās, bat, bāmus, bātis, bant
1. os. sg. ind. impf. akt. laudā-bam chválil jsem
2. os. sg. ind. impf. akt. laudā-bās chválil jsi
3. os. sg. ind. impf. akt. laudā-bat chválil (chválila, chválilo)
1. os. pl. ind. impf. akt. laudā-bāmus chválili jsem
2. os. pl. ind. impf. akt. laudā-bātis chválili jste
3. os. pl. ind. impf. akt. laudā-bant chválili (chválily, chválila)
Indikativ imperfekta je minulý čas, kterým se vyjadřují děje v jejich průběhu nebo děje
současné s jiným dějem minulým. Indikativ imperfekta se používá i pro popis a opakované
děje v minulosti. Do češtiny se obvykle překládá minulým časem nedokonavých sloves.
1. konjugace vzor laudō, laudāre, laudāvī, laudātum
(1. část prézens aktiva i pasiva, imperfektum aktiva i pasiva, imperativ)
Imperfektum: koncovky pasiva bar, bāris, bātur, bāmur, bāmini, bantur
1. os. sg. ind. impf. pas. lauda-bar byl jsem chválen
2. os. sg. ind. impf. pas. lauda-bāris byl jsi chválen
3. os. sg. ind. impf. pas. lauda-bātur byl chválen (byla chválena, bylo chváleno)
1. os. pl. ind. impf. pas. lauda-bāmur byli jsme chváleni
2. os. pl. ind. impf. pas. lauda-bāmini byli jste chváleni
3. os. pl. ind. impf. pas. lauda-bantur byli chváleni (byly chváleny, byla chválena)
1. konjugace vzor laudō, laudāre, laudāvī, laudātum
(1. část prézens aktiva i pasiva, imperfektum aktiva i pasiva, imperativ)
1. konjugace vzor laudō, laudāre, laudāvī, laudātum
(1. část prézens aktiva i pasiva, imperfektum aktiva i pasiva, imperativ)
Imperativ I.: je rozkazovací způsob
2. os. sg. imperāt. laud-ā ! chval !
2. os. pl. imperāt. laud-āte ! chvalte !
Slovní zásoba k 1. konjugaci
sublevō, āre, āvī, ātum podporovat
laudō, āre, āvī, ātum chválit, oslavovat
iuvō, āre, iūvī, iūtum tešit s akusativem podporovat, pomáhat (magistrum iuvāre pomáhat učiteli)
stō, āre, stetī, sātūrus stát, trčet
cantō, āre, āvī, ātum zpívat, opěvovat
sonō, āre, uī, itum zvučet, znít
spectō, āre, āvī, ātum dívat se, zkoumat, směřovat
applicō, āre, plicāvī, plicātum připojovat, přidávat
supplicō, āre, āvī, ātum pojí se s dativem prosit někoho. modlit se, vzývat
orō, āre, āvī, ātum mluvit, prosit, modlit se
aedificō, āre, āvī, ātum stavět
inchoō, āre, āvī, ātum začínat
fundō, āre, āvī, ātum zakládat
coronō, āre, āvī, ātum zdobit, korunovat
aestimō, āre, āvī, ātum posuzovat, hodnotit
negō, ārē, āvī, ātum popírat
ornō, āre, āvī, ātum zdobit, oslavovat