Přepis rozhovoru:
AK: Takže dnes je 7. listopadu 2017, 10:50 a já tady mám Violu
Caprioli. Violo souhlasíš s tím, že se tento rozhovor bude nahrávat?
VC: Ano, souhlasím.
AK: Tak super, tak začneme teda s těmi dotazy. Prosím tě, první mi
pověz jak kdyby základní informace o tobě, věk, místo narození
prostě nějaké jako osobní údaje.
VC: Jo, tak mě je 33, narodila jsem se v Římě. Můj tata je Ital a
moje mamka je Češka.
AK: Ehm.
VC: Tak v Římě jsem žila do svých třiadvacet let, dodělala jsem si
bakalář a pak ee vlastně jsem měla vztah ee na dálku s mým
partnerem.
AK: Ehm.
VC: Otěhotněla jsem, a abych mu vyhověla tak jsem se stěhovala já
do Česka ((míněno Česká republika)), protože jsem už česky
mluvila.
AK: Ehm. Tak když bych prostě navázala přímo na to cos řekla,
takže maminka teda žila v Římě s tátou?
VC: Ano, mamka je původem Češka, a vzala si tatu když jí bylo 18
let. Tak se stěhovala do Říma.
AK: Ehm.
VC: Za ním.
AK: Jo. A tak to mně zajímá, to se… to jak se poznali?
VC: Oni se poznali na dovolené v Rumunsku.
AK: Jo, takže takhle, že v úplně cizí zemí se seznámili a pak jako se
rozhodli [žít] spolu v Římě.
VC:
[Jo.] Ano.
1/12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
..Osobní údaje a Rodina
..Vzdělání
..Impuls k odchodu
..Impuls k odchodu
..Impuls k odchodu
..Osobní údaje a Rodina
..Osobní údaje a Rodina
AK: Aha. A ty ses seznámila se teda se svým partnerem jak?
VC: Ee. Vzhledem k tomu, že vlastně mají moje prarodiče, žili
vždycky v česku, tak jsem tady trávila veškeré prázdniny, v létě. Tak
jsem se poznala s mým partnerem.
AK: Ehm. Jo. Pěkné. To je pěkné. A teda ještě k tomu, k tomu
vlastně k té původní lokalitě, jaké si vlastně studovala školy teda
tam?
VC: Ee, já mám ekonomický bakalář zaměřený na bankovnictví a
finance.
AK: Ehm.
VC: Ee, jinak na střední školu jsem měla gympl zaměřenej na jazyky
a matiku. A jinak normální základní školu.
AK: Jo, jo, jo. Super. Tak, byla tvoje jak kdyby rodina, klidně i
mamka v Česku, táta v Římě nějak, jak kdyby, nábožensky založení?
VC: Ne, oni nejsou nábožensky založení.
AK: Ehm. Takže nikdy jste nechodili do nějakých jako chrámů nebo
na něco takového.
VC: Jako chodili jsme, protože já sama jsem chtěla to první
přijímání, tak jsem prostě chodila každou neděli do kostela.
AK: Ehm.
VC: A mám svaté přijímání.
AK: Ehm. Tak, a to bylo z tvého, z tvého osobního… [popudu.]
VC: Jo. [Já jsem
chtěla.] Ano.
AK: Pěkné. A tady třeba když, když ty teď máš rodinu tady v česku,
tak chodíte nějak nebo má, mělo to nějaký vliv [zase na výchovu].
VC: [Ee], nebráníme se tomu. Když prostě
chceme tak chodíme do kostela. Nechodíme pravidelně (.) Ale ee,
jinak jako se tomu nebráníme. Nemáme odpor nebo něco.
2/12
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
..Impuls k odchodu
..Vzdělání
..Vzdělání
..Náboženství
..Náboženství
..Náboženství
..Náboženství
..Vzdělání
AK: Ehm. Jo, takže ty už si vlastně v česku 10 let. Je to tak?
VC: Jedenáct, no.
AK: Jedenáct. Takže vzhledem k tomu že jsi říkala, že jsi šla, už ne
sama… Tak už máš starší děti.
VC: Jo. Už vlastně syn bude mít 10…
AK: Ehm.
VC: A dcera měla teďka 5 let.
AK: A. Em. Nechávali jste, jak kdyby syna chodit do náboženství?
VC: Jo. Syn má taky svaté přijímaní a je [pokřtěnej]. Ale dcera třeba
není pokřtěná. My to <máme nějak>…((smích))
AK: [Ehm.] Jo to.
VC: Ale budeme, budeme to, nějak řešit.
AK: Jo, to se dá vlastně [v každém]
VC: [No, ještě] do katolické školy, takže prostě
ho v tom podporujeme.
AK: Ehm. Jo. A teda i (..) vzhledem ano, samozřejmě i k Římu, i
k České republice. Takže klasická Římsko-katolická církev, asi. Že
ano?
VC: Ee, jo.
AK: Jo? Ehm, dobrý. Ee. (.) Tak, e ještě teda, manžel je teda (.) nebo
přítel, partner, nevím jestli jste vzíti.
VC: =Jo. ((míněno – jsme manželé))
AK: =Je teda Čech a z kama pochází?
VC: On ((manžel)) pochází z jedné vesnici blízko Olomouce. Nějak
8 kilometrů od Olomouce.
AK: Ehm. A vy teda bydlíte spolu teď kde?
3/12
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
..Impuls k odchodu
..Osobní údaje a Rodina
..Osobní údaje a Rodina
..Náboženství
..Náboženství
..Náboženství
..Náboženství
..Osobní údaje a Rodina
VC: V Olomouci. Ano, [ano máme] tam byt.
AK: [A teď.] Ehm. (…) Tu mám jako takové
poznámku jako, jaké jsi vlastně měla nějaké životní události před
tím. Před tím stěhováním. Tak ty jsi vlastně už řekla, že to byl ten
ten partner byl [byl ten] důvod.
VC: [Ehm, jo.]
AK: Takže ty se tady někdy <v létě zamilovala>, pak…
VC: =jo jo jo, pak jsem <za ním jela, ano>.
AK: Jo, Pak to bylo už po dohodě.
VC: =ano, ano
AK: Jste se domlouvali spolu, kde budete dál žít. (..) A (.) Teda, tady
určitě to není první práce, kterou si v česku měla.
VC: =Ano.
AK: Tak popiš jak kdyby ten, ten pobyl vlastně v České republice,
cos…
VC: =tak ze začátku vím, tak jsem byla těhotná, [že tak] tři roky
jsem strávila na mateřské.
AK: [Jasně.]
VC: Pak jsem strašně moc chtěla pracovat.
AK: Ehm.
VC: Aa tím vlastně, že umím Italsky, tak úplně první práce byla u (.)
nějakýho Itala, co podává nábytek v Olomouci.
AK: Hm.
VC: A to nebyla zrovno, zrovna jako nejlepší zkušenost. (.) Ee. Ale,
e zas mě ta práce naučila strašně moc věcí jak kdyby na počítači a
tak dále. Tak toho si vážím (..) Pak vlastně byla krize (..) tak spíše
jsem šla do druhýho…((míněno těhotenství))
4/12
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
..Osobní údaje a Rodina
..Pracovní historie
..Pracovní historie
..Pracovní historie
..Pracovní historie
AK: Ehm.
VC: Pak vlastně měli jsme takový projekt, v Itálii, s bráchou. Tak
jsme tam byli tam rok, a poté jsem vlastně, začala pracovat tady.
AK: Hm.
VC: Jak znáš.
AK: Jojojo. A ehm. První zkušenost vlastně práce s nějakým, s
nějakým Italem. Jako
motivovalo tě právě to, že si budete prostě moct popovídat i italsky a
neztratíš ten…
VC: =Ano, ano a že vlastně, prostě něco se vyrábělo v Itálii, takže se
tam mluvilo s výrobou.
Něco se vyrábělo v Česku, takže dodavatelé a všechno. Takže tady ta
??? mi hodně pomohla.
AK: Ehm
VC: Ale byla to spíše malá firma, moc dobře neorganizovaná.
AK: Jo. ((smích, respondentka gestikulovala symbolické podřezání
hrdla)) Jako v malých firmách, když je to tak přes tu dálku, tak to
bývá horší s tou
organizací. A když ty, jako Italka, vyhledáváš třeba tady nějakou tu
italskou komunitu nebo…
VC: Ze začátku ano, jsem vyhledávala. Teď už ani ne. To jsme právě
říkali, jako, že ani ne.
Fakt ne. Spíše jsem ráda, že v práci jsou, další Italové, tak se tak jako
bavíme. Říkáme si věci,
ale nemám to zapotřebu jako přímo vyhledat třeba v Olomouci další
Italové, abysme nějak to.
AK: Ehm
VC: Mám své přátele. A nějak to… Teďka prostě nemám to
zapotřebu.
AK: Jojojo. To je pravda. Tady jich jednu dobu bylo dost.
VC: =Ano
AK: =Tak se člověk vyžije ((smích)) Tak, je možné, že i to je ten
5/12
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
..Pracovní historie
..Komunikace s Italy
..Pracovní historie
..Komunikace s Italy
..Komunikace s Italy
popud, proč nepotřebuješ prostě ty Italy hledat, [když] je máš teď
v práci
VC: [Jo, jo] Ano, to je taky, to je taky pravda.
AK: =A ty teda pracuješ tady v Milacronu jak dlouho?
VC: Ehm, 2 roky skoro a půl no.
AK: Jo, takže už dýl. A to jsi teda tady byla už po té druhé mateřské
nebo po tom projektu?
VC: [Po tom projektu, po té druhé mateřské ano]
AK: [Po tom projektu, ještě] Ještě po té druhé mateřské, byl [ten
projekt] s tím bráchou,
VC: [Ano,
ano]
AK: Ehm, dobře, dobře (..) No. A ty jsi teda z Říma. Tam ty hlavní
města jsou takové trošku specifické, co do nějaké té identity. Jak ty
se prostě identifikuješ nějak jako s Itálií, s tím Římem jako? (.)
Řekla…
VC: =Tak jako, být z Říma, je to velká čest. Vlastně tak se cítíš, celý
život Říman.
AK: Jo
VC: Vlastně to je takhle, že v Itálii máme těch regionů spousta.
AK: Ehm.
VC: Každý region je uplně jiný, (.)každý město je uplně jiný aj
povahově ti lidi jsou jiné, uplně. Itálie je velká zem (..) a římani jsou
hodně společenský, jsou praktičtí, veselí, což jako třeba na severu
Itálie, tak nejsou lidi.
AK: Ehm.
VC: Ke každej region má nějakou zvláštní povahu. Třeba když
Říman, když ho potkáš v ulici a řekneš mu, že bys potřebovala vědět,
jak se dostat (..) z bodu A do bodu B, tak on tě tam prostě zaveze.
((smích)) Než aby ti to vysvětlil. Dycky řekne, tak pojďte rači za
6/12
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
..Komunikace s Italy
..Pracovní historie
..Identita
..Identita
..Identita
mnou autem.
AK: Hmm, jo. Takže prostě cítíš se být římanka?
VC: Jako jó, [jako jó.]
AK: [Je tam ta] je tam ta hrdost?
VC: Ano, je no.
AK: Takže stále s tou, s tou jak kdyby, s tou původní zemí, když ses
tady jak kdyby…
VC: =jo.
AK: …za partnerem odstěhovala, tak furt jsou tam ty vazby, že to
tam máš ráda a vracíš se tam častěj?
VC: Jo, vracím se tam, často. A spíše protože tam mám rodiče a
bráchu (..) takže tam když je možnost, teďka tam pojedem na
Vánoce nebo v létě. Jedeme vždycky, vždycky jedeme do Itálie.
AK: Ehm.. Takže maminka zůstala.. zůstala v Římě?
VC: Jojojojo, je tam tam. No.
AK: Ehm. Co tu mám dále? Ať na nic nezapomenu. (..) Hm, hm,
hm, tak teď už jak kdyby k té České republice…
VC: =Ano
AK: A vlastně tomu pobytu tady. Jak třeba hodnotíš, ty jsi měla
možnost být studentem v Itálii a tady zase na druhé straně, tady jsi
byla jak kdyby na mateřské, jak třeba dokážeš zhodnotit nějak ty, ty
služby státu nebo něco takového?
VC: Jo, určitě, že vlastně tady jako ten stát je víc sociálně
zabezpečený, což v Italii chybí. Každopádně si myslím, že ta škola
v Itálii je sto krát lepší, aj když třeba stojí víc peněz nebo nějak (…)
ty možnosti tam nejsou, co jsou tady. Ale je založena na to, že prostě
musí ehm naučit člověku přemýšlet.
A tady zas je to na nějaké prostě (…) věty uměný nazpaměť. Že
člověk neví, proč to tak je vlastně.Nezamyslí se, tam je to prostě.
Najdi si ty tu cestu, abys našel tu odpověď.
7/12
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
..Identita
..Identita
..Srovnání služeb
..Vzdělání
..Srovnání služeb
..Vzdělání
AK: Ehm. No, ano, to máš pravdu. ((smích))
VC: Je to tak. Nějaký prostě noc ?? nevím.
AK: Em (..) Tak, jinak prostě třeba služby v Čechách a v Itálii, jako
jakékoliv prostě.
VC: Tak já jsem z Říma, že? Takže tam vlastně chaotický město,
celej prostě strávíš ja nevím kolik, kolik hodin denně jenom v autě.
(..) Hroznej provoz, takže v Česku, tím, že jsem z Olomouce, není to
prostě velkoměsto, je to velký město, ale není to Praha nebo Brno.
AK: Ehm.
VC: Se žije sto krát líp.
AK: Jo.
VC: Tramvaje fungujou, ee vlaky, všechno. Ze zdravotního hlediska,
tak všechno je taky úplně… jako je to lepší, než v Itálii, určitě. Když
se teďka tak zamýšlím.
AK: Ehm, jakože takto dostupnost různých…
VC: =Ano, jak se prostě ty věci tady fungují, tak fungují lépe.
AK: Ehm.
VC: A je to sociálně zabezpečený a všechno.
AK: Ehm, takže ten systém hodnotíš jako pozitivněji a co třeba jako
komunitu? Lidi, přátele, celkově jako všechny ne jenom jako tady je
to hodně multikulturní, tady ta firma, ((míněno naše společné
pracoviště, kde byl rozhovor uskutečněn)) ale prostě celkově jako
komunitu třeba v Olomouci nebo lidi kolem sebe.
VC: =No, tam, tam to tam, je vlastně jakože ehm, tak můj partner
pochází z té malé vesnici, tam je prostě komunita, že? Všichni se
znají, všichni si nějak pomáhají. V Olomouci to tak prostě není (..)
jo? Takže vlastně můžeš jít do stejného obchodu 10 let, ale oni tě
budou furt zdravit jako „Dobrý den“ nebudou ti nikdy říkat „Ahoj“.
AK: Ehm.
8/12
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
..Srovnání služeb
..Srovnání služeb
..Srovnání služeb
..Srovnání služeb
..Srovnání služeb
..Srovnání komunity
..Srovnání komunity
život ve městě.
AK: Ehm.
VC: Je to jiné, ale jinak, jako mám se dobře.
AK: Jo jo jo, takže třeba, když si říkala, ((smích respondentky)) že
vlastně v Římě jsou ti lidé takový srdeční…
VC: =Jo, oni ((míněno římani)) jsou zas srdeční, taky tam jdeš do
toho velkýho města, jdeš poprvé k baru a oni tě zdravijou „Ahój
“.„co si dáš?“ a hned ti prostě tikají.
AK: Ehm.
VC: A řeknou ti nějaký vtip. A takhle a co ti ještě prostě už…
AK: =Jojojo.
VC: už ten den začíná nějak jinak. Tady prostě jsou lidi chladnější.
AK: Ehm, jo. Ehm. (.) A. No, bavili jsme se vlastně už o té práci u
toho, u toho Itala, ale jinak jako třeba. Ty když si říkala, ehm, že teda
si měla nějaký ten projekt s tím bráchou v té Itálii.
VC: =V Itálii.
AK: Tak jak třeba hodnotíš tady tu pracovní příležitost ((míněna
stávající pracovní pozice ve firmě)) z hlediska toho, že si prostě
Italka v Česku…
VC: =Ano…
AK: =A pracuješ tady v takovéto firmě, jak, jak se ti prostě libí ta, ta
zkušenost a tak?
VC: Zkušenost je to velmi dobrá (..) ehm (…) Jsem ráda prostě za tu
zkušenost. Líbí se mi tady, jinak bych tady nebyla tak dlouho.
AK: Ehm.
VC: Je dobrý aj to, že mi dali možnost dělat ještě jinou práci.
AK: Ehm.
9/12
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
..Srovnání komunity
..Komunikace s Italy
..Srovnání komunity
..Srovnání komunity
..Srovnání komunity
..Pracovní historie
..Pracovní historie
VC: Než žu původní práci, co jsem měla jak jsem tady začala.
AK: Ehm.
VC: Ehm. A když člověk prostě dobře pracuje, tak oni si ho fakt
váží.
AK: Ehm.
VC: Aa jinak, byla to …. Je to, je to velice dobrá zkušenost
AK: Ehm, takže ještě já taky dělala jsem tady jako asistentku, takže
nevím přesně, jak kdyby ty náplně práce. Ale tvou náplní práci,
předtím, než jsi změnila pozici bylo vlastně komunikovat s Itálii
((míněno jako italští zákazníci)), je to tak?
VC: Ano, já jsem měla na starosti Italský trh, od dané firmy…
AK: Jasně
VC: Který nebudem teďka jmenovat. Ehm, vlastně a to bylo ehm (...)
Řešení celé té objednávky, takže od zákazníka, (.) ze skladu, až
prostě (…) bereme to teda od výroby, do skladu, prostě
k zákazníkovi, fakturace (.) dobropisy, když by bylo, když nastala
nějaká chyba, tak to vyřešit.
AK: Dobrý, nemusíme rozvádět jak kdyby přímo ten, tenVC:
=jo.
AK: =Ten proces pracovní, ale jak kdyby ehmVC:
=jojo.
AK: Jak hodnotíš tu (.) tu, tu komunikaci zase z toho zase hlediska,
že ty si v tomto prostředí komunikuješ s těma Italama na té profesní
úrovni.
VC: Jojojo, to bylo super.. Bylo to super. Protože vlastně tam
komunikuješ i jako s managementem, a ještě přímo se zakazníkama
v Itálii.
AK: Ehm.
10/12
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
..Pracovní historie
..Pracovní historie
..Komunikace s Italy
..Pracovní historie
..Komunikace s Italy
..Pracovní historie
..Pracovní historie
..Komunikace s Italy
VC: Což to bylo prostě dobrý.
AK: A měla jsi možnost taky tak, na takovéto úrovni komunikovat i
s… řeknu to jako takto vymezeně, ale třeba s někým nějakým (.)
jako (..) jinou národností nebo takto?
VC: Ee, tam jsme komunikovali jenom, tam kde byla výroba, to bylo
v jiným státě. Nebylo to v Itálii.
AK: Ehm
VC: Jenom s nima. Jinak s jinýma národnostma ne. To teď spíš tady
v té práci. V té druhé. ((míněno nová pozice u stejné firmy))
AK: A už si měla možnost, jak kdyby tak jako nějak s někým řešit
něco? Komunikovat s těma zákazníkama, zase teď jako z té nové
pozice. Víš co.. mě zajímá jenom srovnání, s kým se ti líp
komunikuje. Jestli s těma, s těma Italama, jako vlastně když to
řeknu…
VC: =jo, tak to určitě.
AK: Jo.
VC: =Jo, určitě se mě líp komunikuje víc s těma italama, protože je
to můj rodný jazyk, samozřejmě.
AK: Em
VC: Ale jinak (..) ehm… komunikuji i s ostatníma.
AK: Ehm
VC: Samozřejmě <preferuji Itálii.>
AK: Ehm
VC: Ale jinak aj Španěli, ty vždycky reagují na e-maily. Francouzi,
ty sem a tam. Ee Němci, ti vůbec <neodepisují. Takže tak.>
AK: Jo. Takže s ostatníma jak kdyby ehm… komunikuješ
v angličtině?
VC: Ano. V angličtině, no. A s Francouzama akorát že, mluvím
trošku francouzsky, tak píšu ve francouzštině jenom.
11/12
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
..Komunikace s Italy
..Pracovní historie
..Pracovní historie
..Komunikace s Italy
..Pracovní historie
..Komunikace s Italy
..Pracovní historie
..Pracovní historie
..Komunikace s Italy
..Pracovní historie
AK: Super. Taková multilingvinní (.) To se hodí, do života.
VC: No.
AK: To bude ode mě asi všechno no.
VC: Super
AK: Tak děkuju mockrát.
VC: Já děkuji.
12/12
186
187
188
189
190
191