L u ž i c e
Lidová kultura
Oděv

Lidový oděv
§Tradiční oděv – drasta – nosí ženy ještě ve 20. stol, muži ho odložili v 19.  stol. §Náboženské
vyznání a hospodářské poměry země vedly k vytvoření 4 výrazných krojových regionů Lužice. §Svým
charakterem  se lišil  oděv  pracovní  od svátečního  a obřadního (nevěsta, družičky, kmotry).

Lidový oděv – Srbské muzeum Budyšín
DSC_0220 DSC_0221 DSC_0224





Kroj  katolických  Srbů
§Okolí  Budyšína  a Kamence,  cisterciáckého kláštera Mariina hvězda (Marienstern, zal. 1248).
Charakteristické  obce   Wotrow  (slovanské  hradiště), Chrósćice (největší katolická vesnice),
Pančice,  Kukow. §Bohatá zemědělská oblast v  blízkosti velkých  měst (Budyšín  a Drážďany) –
nejvíce  městských  vlivů,  dlouhé  tmavé  sukně,  černé živůtky a delší  kabátky  z  tmavých
materiálů.  Výrazná  úprava  hlavy u svatebního  kroje – borta, u  mladých dívek  čepec s vyšívanou
mašlí, šperky tvořené  závěsy s mincí, šňůry perel.







Wojerecký kroj
§Wojerecy (Hoyerswerda) - protestantský kroj,  chudá   oblast,  dnes  uhelná   pánev,  chemický
kombinát (Schwarzepumpe). §Charakteristické domácí materiály (předlo se  až do pol. 20. stol.),
výšivka - bílá výšivka  na zástěrách, barevná na šátku na krk a čepečku. Korálkové ozdoby  na prsou
nebo na čepci (nevěsta, družičky).










Slepjanský kroj
§Okolí  Slepa (Schleife),  západně od Mužakova, chudá oblast s  borovicovými lesy a vřesovišti
(Heide), zaměstnání obyvatel  mimo zemědělství (práce  v lese, sklářství). §V oděvu  uplatnění
modrotisku,  vrapení (plisování  sukní, starší úprava než  škrobení), háčkované čepečky pro
družičky a nevěsty, barevné  nebo modré  se smyčkami  pod bradou.  §Velký bílý  šátek, plachta z
hrubého plátna nošená  pod paží – podpažk. Kroj celkově barevnější než u katolíků.

Kroj ze Slepa (Horní Lužice)






Rowno, muzeum Hanso Nepila, 2011
F:\Lužice_přednáška\Foto Lužice\14 Rowno, Lužice.jpg


Dolnolužický kroj
§Oblast  Chotěbuze (Cottbus) a tzv. Blót (Blata)  v povodí řeky  Sprévy (Lědy a Lubnów). §Dnes
turistická atrakce -  ženy v krojích vozí na  loďkách turisty po kanálech  řeky  Sprévy.  §Kroj
poplatný  módním  vlivům,  zejména v úpravě  hlavy – velké naškrobené  šátky nošené  na podložkách,
složitě  vázané  s  křídly – lapa.  Dále  široké škrobené límce talířového tvaru. Krátké sukně se
stuhovými nášivkami.
§







DSC_0459



Obřadní oděv
§U ženského  lužického kroje se setkáváme  také se starobylou součástkou -  u obřadního smutečního
kroje  (žalowaňska drastwa). Bílá barva jako barva smutku. §Bílé   plachty    původně   kryjící
celou    postavu,   např. u slepjanského kroje. Redukcí vzniká - podgubnik  - menší  plachta
kryjící  jen hlavu  a ramena, např. u katolíků na horní Lužici. §Vývojově nejmladší jsou – bílé
čepečky  nebo jen bílá  páska přes čelo  (Wojerecy) -  1 páska = polosmutek, 2 pásky = hluboký
smutek.

Smuteční kroj z Horní a Dolní Lužice



Literatura
§Adolf Černý: Lužice a Lužičtí Srbové. Praha 1911. §Adam  Fischer:   Etnografija  Slowianska  II.
Lužyczanie.  Lvov - Varšava 1932. §Paul Nedo - Wolf  Lücking: Die Lausitz.Sorbische Trachten.
Berlin 1956.