Doktor[PD1]  Pascal (konec str. 15 + str. 16,17)


Nemluvila, sedla si na zem před křeslo, v jehož čalounění byla díra, ze které trčela žíně, [U2] z
kapsy vytáhla jehlu a lněné [PD3] přadeno, a dala se do zašívání. Už tři dny se snažila udělat si
čas na opravu této deformace[PD4] , která ji strašila.

“Když už jste tady Martino,” zvolal spiklenecky Pascal a vzal do dlaní vzpurnou Klotyldinu hlavu,
“přišijte[PD5]  taky tuhle neposednou hlavinku.”

Martina zvedla bledé oči a podívala se na svého pána svým obvyklým zbožným pohledem.

“Proč mě o to pán žádá?”

“Protože si myslím, má drahá, [U6] že to vy, s tou svou zbožnou oddaností, jste do téhle kulaté
hlavinky [U7] nacpala všechny ty obrazy[PD8]  z jiného světa.”

Obě ženy si vyměnily vševědoucí [U9] pohled.

“Ale pane, náboženství ještě nikdy nikomu neuškodilo…. A když už s někým nesdílíte stejné názory,
je samozřejmě lepší o nich nemluvit.”

Rozhostilo se rozpačité[U10]  ticho.

Tato názorová rozdílnost bylo to jediné, co občas způsobovalo neshody mezi těmito třemi lidmi,
jindy fungujícími [PD11] naprosto harmonicky v té těsné blízkosti, ve které žili. [PD12] Martině
bylo pouhých pětadvacet let, tedy o rok více než doktorovi, když vstoupila do jeho služeb.
[PD13] Bylo to v době, kdy v Plassans začínal jako doktor v malém slunném bytě v novém městě. A
když, o třináct let později, poslal k Pascalovi Saccard, jeho bratr, který se znova[PD14]  ženil, z
Paříže svou dceru Klotyldu, která tehdy měla sedm let, byla to právě Martina, kdo se o děvčátko
staral, vodil jej do kostela a předával mu něco ze svého náboženského zápalu, zatímco doktor je ve
své štědrosti[U15]  nechával věřit, čemu chtěly, protože se necítil být v právu někomu zakazovat
radost z víry. Spokojil se s tím, že se postaral o dívčino vzdělání; předal jí co nejvíce exaktních
a světských[U16]  myšlenek. Už osmnáct let takhle žili všichni tři v Souleiade, usedlosti kousek od
[PD17] předměstí, asi patnáct minut od katedrály v[PD18]  Saint-Saturnin. Žili šťastně, každý se
zabýval svou prací[U19]  a jediné, co jim tento život narušovalo, byla pomalu rostoucí
nespokojenost způsobená střetem jejich nesourodých systémů víry [U20]  .


vcelku dobré, podívejte se na poznámky

________________________________

 [PD1]ano, ale mn.č.

 [U2]Našla jsem, že kdysi byla čalounění opravdu vyplňována žíněmi (nebo vlnou).

 [PD3]vlny - a lepší je nesh. přívlastek

 [PD4]na zač. věty a jen "opravu/ správku/ zašívání"

 [PD5]"zašijte/opravte/ zaštupujte..." "taky je děravá/ taky to potřebuje" apod.

 [U6]„Brave“ sice není „drahá“, ale moc mi do kontextu nesedělo překládat to jako má odvážná nebo
poctivá. Za prvé jsem snad nikdy neslyšela, že by někdo někoho oslovoval „má poctivá“ a tady mi to
spíše přijde jako ironické oslovení. NE, EKVIVALENT JE ZHRUBA "MILÁ ZLATÁ" = JISTÁ NADŘAZENOST,
ŽOVIÁLNOST...

 [U7]Popis hlavy je sice daleko delší, ale v textu už se objevil a i tam jsem to překládala jen
jako „no ty jsi ale hlavinka“, čili jsem to zachovala i tady.  ANO, DOBŘE

 [PD8]MOŽNÁ ZASE TAK OTCOVSKY: "NÁPADY/ VÝMYSLY..."

 [U9]Ten „regard d´intelligence“ mi vyzněl jako pohled, že obě ženy doktora znají a ví, jaký je a
co od něj čekat. Ještě nikdy jsem nečetla, že by si někdo vyměňoval moudrý pohled, zvlášť v takové
situaci. SPRÁVNĚ, OBĚ VĚDÍ, TEDY "OBOUSTRANNĚ CHÁPAVÝ" APOD.

 [U10]Zde jsem to přeložila doslova záměrně. Rozpačitým tichem vnímám situaci, kdy najednou nikdo
nevěděl, co říct. ANO, SPRÁVNĚ

 [PD11]PŘÍLIŠ TECHNICKÉ

 [PD12]LEPŠÍ STAVBU SOUVĚTÍ

 [PD13]Stavba věty: Když Martina vstoupila..., bylo jí... - takto věta působí, že M. bylo 25 teď,
nedlouho před okamžikem vyprávění

 [PD14]PO SMRTI MANŽELKY

 [U15]Podle slovníku, „large“ může být i štědrý. Pochopila jsem to tak, že to, že je doktor nechal
v jakémsi náboženském opojení, zatímco on byl věrný vědě, bral jako svou štědrost. LÉPE SE HODÍ
"VELKORYSOST/ VELKOMYSLNOST/ OTEVŘENOST..."

 [U16]Saine mi v tomto kontextu přišlo jako protiklad k víře, ke které Martina dívku vedla. ANO,
ALE "ZDRAVÝCH" JE V POŘÁDKU, ON SI MYŠLENKY TAKTO LÉKAŘSKY HODNOTIL

 [PD17]NA

 [PD18]SPÍŠE SV. SATURNINA (JMENUJE SE PO SVĚTCI)

 [U19]Travaux cachés – každý měl svou práci, o kterou se ti druzí nestarali.

 [U20]Přišlo mi to jako narážka na konflikt popsaný výše; tedy že Martina a Klotylda byly nakloněny
spíše náboženství, zatímco Pascal byl člověk opírající se o fakta. ANO