Václav Novotný


- Narozen  5. září 1869 v Neslovicích.

-  Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích.

- Studoval na filozofické fakultě pražské univerzity – byl žákem Jaroslava Golla a Josefa Emlera.

- V roce 1893 se stal doktorem filozofie a v letech 1918 – 1919 byl děkanem Filozofické fakulty
Univerzity Karlovy.

- Oženil se s Ludvikou Raflerovou – měli 4 děti.

- Zemřel  14. července 1932 na srdeční selhání v Řevnicích  ve věku 62 let.


- Byl žákem Gollovy školy -  jedná se o skupinu historiků, které vyškolil Jaroslav Goll.

- Byl kladen důraz na kvalitu vědecké práce, jenž se má zakládat na řádném studiu pramenů a
vysvětlování českých dějin v evropském kontextu.

- Gollova škola měla 2 linie – tu, kterou reprezentoval Novotný se orientovala na politické
problémy a náboženství, tento proud byl také více analytický a faktografický.


- V roce 1896 vydává dílo Husův glejt – tímto okamžikem se stane jeho životním tématem husitství.

- Jeho stěžejní dílo nese název M. Jan Hus. Život a dílo z roku 1919 – v této monografii shrnul
tradice českého reformního hnutí a snažil se obhájit Husovo myšlení.

- Nevěnoval se však jen Husovi, napsal dílo o Janu Žižkovi (Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi,
1923).


- Ze všech Gollových žáků se přiblížil Masarykovu výkladu o smyslu českých dějin a příjmal
Palackého pojetí husitství a reformace.


- Jeho zájmu neunikla ani přemyslovská doba. V Českých dějinách chtěl toto téma zpracovat až do
začátku husitských válek, vyšly bohužel jen 4 svazky v letech 1912–1937, v díle se dostal pouze
k vládě Přemysla Otakara II.


Použitá literatura

HOFFMANOVÁ, Jaroslava: Václav Novotný (1869-1932). Život a díle univerzitního profesora českých
dějin. Praha, 2014.

KUTNAR, František – MAREK, Jaroslav:  Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví  (Od
počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20.století). Praha, 2009^3, s. 384-551.