Úkol a témata seminárních prací Meziválečná Evropa (podzim 2016/2017)

Rozbor ohlasů v československém dobovém tisku na danou mezinárodně politickou událost

Rozsah: min. 15 tisíc, max. 18 tisíc znaků, včetně citací z pramenů a poznámek pod čarou

Forma: písemná studie, skládající se z úvodu, kapitoly o tom, co byla a jak je dnes daná událost
hodnocena, kapitoly s vlastním rozborem ohlasů v dobovém tisku a ze závěru.

Provedení:

Student/ka si ze seznamu vybere konkrétní historickou událost z období 1918-1939, jejíž průběh a
historický význam nejprve nastuduje z příruček a z odborné literatury. Následně přistoupí ke studiu
pramenů, jímž je mu/jí československý periodický tisk (deníky, týdeníky, případně měsíčníky).
V knihovnách či elektronických systémech (Kramerius) vyhledá ohlasy na tuto událost
v československém tisku a provede jejich analýzu. Nepůjde přitom o úplné zjištění a prostudování
periodického tisku, vycházejícího v dané době přibližně jednoho měsíce po události (vhodné je
sledovat také nějaký čas před událostí), ale student provede sondu tak, aby byla zohledněna velká
ideová i stranicko-ideologická roztříštěnosti mediálního spektra meziválečné republiky (pravice,
střed, levice, katolický tisk, nacionalistický tisk, případně také ten, který je psán českým,
slovenským, německým, polským jazykem apod.). Protože jde o studijní práci, není nutná úplná
reprezentativnost, lze se případně také omezit pouze na jednu část politického spektra, rozhodnutí
závisí na studentovi/studentce, badatelském a studijním nadšení a časových možnostech. Předpokladem
uspokojivě provedené sondy je však studium nejméně čtyř až pěti zvolených titulů (nikoliv čísel,
pokud to bude možné, doporučuji zahrnout Přítomnost, politický týdeník vysoké úrovně, vycházející v
letech 1924-1939). Kromě zpráv běžného zpravodajství, tedy zpráv čistě informativních, bude
student/ka studovat také různé politické komentáře úvodníky a fejetony a přitom je nezbytné
zohlednit také a především jaká závažnost je zprávě dávána prostřednictvím umístění v tisku (první
strana versus poslední) , zdůraznění prostřednictvím zvolené úpravy titulků, fotografií a dalšího
obrazového materiálu (např. karikatury či vtipy). Důležité je také zjištění, zda vůbec a jak hodně
reakcí událost v daném médiu vyvolala. Cílem takto provedené „diskurzní analýzy“ je zjistit, jak
událost dané médium prezentovalo a hodnotilo, čímž student/ka získá představu o tom, jak danou
událost mohly vnímat a hodnotit čtenáři, kteří representují meziválečnou československou veřejnost
různého politického přesvědčení. V závěru student/ka porovná svá zjištění s tím, jak se toto
vnímání liší nebo neliší od dnešního pojímání události a naznačí možné důvody odlišností nebo shod.

Doporučený tisk (většinou dostupné v MZK, pozor, nevycházely vždy po celé období, je třeba najít
ten, který odpovídá události): A-Zet, Bohemia, České slovo, Den (Brno), Deutsche Landpost, Deutsche
Presse, Lid, Lidové listy, Lidové noviny, Národní listy, Národní politika, Národní osvobození,
Právo lidu, Prager Tagblatt, Přítomnost, Rovnost, Rudé právo, Sudetendeutsche Tageszeitung, Der
Tag, Venkov, Večerní České slovo, Večerní Právo lidu, Die Zeit.

Základní informaci k charakteru dobových médií a nejvýznamnějších titulů periodického tisku v první
Československé republice viz kapitolu VI. v knize Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky
(1918-1938). Díl I. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1938). Praha 2000, s. 326-342.

Události

Uzavření mírové smlouvy s Německem (1919)

Uzavření mírové smlouvy s Rakouskem (1919)

Uzavření mírové smlouvy s Bulharskem (1919)

Nástup Bély Kúna k moci v Maďarsku (1919)

Zavraždění R. Luxemburkové a K. Liebknechta (1919)

Uzavření mírové smlouvy s Maďarskem (1920)

První schůze Rady Společnosti národů (1920)

Druhý pokus o restauraci Habsburků v Maďarsku (1921).

Německo-sovětská smlouva v Rapallo (1922)

Vznik Irského svobodného státu (1922)

Mussoliniho pochod na Řím (1922)

Začátek francouzská intervence v Porúří (1923)

Uzavření Lausannské smlouvy a otázka Turecka (1923)

Mnichovský pivní puč (1924)

Leninova smrt (1924)

Konference v Locarnu (1925)

Vstup Německa do Společnosti národů (1926)

Přijetí Briand-Kellogova paktu (1928)

Smrt Gustava Stressemana (1929)

Lateránské dohody římského papeže s Itálií (1929)

Černé úterý - černý čtvrtek - černý pátek a počátek světové hospodářské krize (1929)

Mukdenský incident a japonská okupace Mandžuska (1931)

Jmenování Adolfa Hitlera německým kancléřem (1933)

Zapálení Říšského sněmu v Berlíně (1933)

Finále MS ve fotbale v Římě (1934)

Tzv. Röhmův puč a vyvraždění Hitlerovské opozice (1934)

Zavraždění rakouského kancléře Engelberta Dolfusse (1934)

Polsko-německá smlouva o neútočení (1934)

Návrat Sárska do svazku zemí Německa (1935)

Vyhlášení Norimberských zákonů (1935)

Konference ve Strese (1935)

První velký moskevský proces, odsouzení Kaměněva a Zinovjeva (1936)

Olympijské hry v Berlíně (1936)

Remilitarizace Porýní (1936)

Dobytí Etiopie a vyhlášení Italského císařství (1936)

Puč generála Franco a počátek občanské války ve Španělsku (1936)

Volby ve Francii a vznik lidové fronty L. Bluma (1936)

Německo-japonská smlouva o potírání komunismu neboli zrod Paktu proti Kominterně (1936)

Německá anexe Rakouska (1938)

Listopadové protižidovské pogromy v Německu (1938)