Orální historie a biografický výzkum (zimní semestr 2018) PhDr. Sandra Kreisslová, Ph.D. Kontakt: sandra.kreisslova@gmail.com Popis: Cílem jednosemestrálního kurzu je seznámit posluchače a posluchačky s metodou orální historie a biografickým výzkumem. V úvodní části budou představeny jednotlivé metody, jejich historie a teoretické zdroje. Tematizovány budou s danou problematikou úzce související pojmy jako kolektivní paměť, kultura vzpomínání, politika paměti, místa paměti, kolektivní trauma, konstrukce identit, každodennost apod. Praktická část kurzu bude představovat seznámení s prací v terénu, ukázkou vedení rozhovoru a jeho zpracování. Součástí je diskuze nad narativními rozhovory, které vedli a zpracovali sami studenti a studentky. Kurz probíhá v českém jazyce. SYLABUS – tematické okruhy 1. Úvodní seminář – seznámení se strukturou a cílem kurzu. Požadavky ke kurzu. Představení hlavní literatury k tématu. 2. Orální historie a biografický výzkum – historie, hlavní teoretické zdroje, metodologie, význam. 3. Praktická stránka orálně-historických výzkumů – etická stránka výzkumu, terénní výzkum, pohyb v terénu, výzkumný deník, techniky sběru dat v orální historii a biografickém výzkumu – narativně-biografické interview, tematicky orientované narativní interview, polostrukturované interview. Příprava nahrávání, průběh, přepis rozhovoru. Zpracování rozhovoru, protokol, karta narátora. Možnosti analyzování interview – analýza a intepretace modelových narativních rozhovorů. 4. Teoretická stránka orálně-historických výzkumů – paměť, identita a každodennost – paměť jako sociální konstrukt, vztah paměti a identity, problematika spolehlivosti vzpomínek, koncept kolektivní paměti, komunikativní a kulturní paměť, místa paměti, kultura vzpomínání a politika paměti, kolektivní trauma, vyrovnávání se s minulostí (vzpomínání vs. zapomínání – sociální amnézie), vymezení fenoménu každodennosti. 5. Exkurze – Místa paměti města Brna, zvaná přednáška odborníka. 6. Vlastní pořizování tematicky zaměřených narativních rozhovorů – diskuse nad metodologickými otázkami vlastního výzkumu a nad jeho průběhem. Podmínky absolvování: Absolvování kurzu předpokládá aktivní účast na seminářích ve formě četby odborných textů, diskuze na daná témata, zpracování výzkumného úkolu – pořízení narativního rozhovoru (doba trvání minimálně hodina a půl), vytvoření karty narátora a protokolu, souhlas narátora (anonymizovaný rozhovor). Termín odevzdání: 31. ledna 2019. Tolerována je jedna absence. Povinná literatura: HÁJEK, M. Čtenář a stroj. Praha 2014. MASLOWSKI, N.; ŠUBRT, J. a kol. Kolektivní paměť: k teoretickým otázkám. Praha 2014. NOSKOVÁ, J. Biografická metoda a metoda orální historie: na příkladu výzkumu každodenního života v socialismu. Brno 2014. VANĚK, M. Třetí strana trojúhelníku: teorie a praxe orální historie. Praha 2015. VANĚK, M. (ed.): Příběhy (ne)obyčejných profesí. Praha 2014. WELZER, H., MOLLER, S., TSCHUGGNALL, K. Můj děda nebyl nácek: nacismus a holocaust v rodinné paměti. Praha 2010. Doporučená literatura: ALEXANDER, J. C. aj. (eds.) Cultural Trauma and Collective Identity. Berkeley 2004. ASSMANN, A. Der lange Schatten der Vergangenheit: Erinnerungskultur und Geschichtspolitik. München 2006. ASSMANN, J. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha 2001. BARŠA, P. Paměť a genocida: úvahy o politice holocaustu. Praha 2011. BERGER, I. P.; LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno 1999. DUNAWAY, D., K.; BAUM, W., K. (edd.): Oral History: An Interdisciplinary Anthology. Lanham (USA) 1996. FISCHER – ROSENTHAL, W., ROSENTHAL, G. Analýza narativně-biografických rozhovorů. Biograf [online], 2001, [cit. 2010 – 05 – 01]. Dostupné z WWW: . FISCHER-ROSENTHAL, W. Potíže s identitou: biografie jako řešení některých (post)moderních dilemat. Biograf [online], 1997, [cit. 2010 – 05 – 01]. Dostupné z WWW: . FOUCAULT, M. Archeologie vědění. Praha 2002. FUCHS – HEINRITZ, W. Biographische Forschung: eine Einführung in Praxi und Methoden. Wiesbaden 2005. GIESEN, B. V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí. Sociální studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, č. 1 – 2, 2007, s. 67 – 78. GIESEN, B.; SCHNEIDER, CH. (eds.) Tätertrauma: nationale Erinnerungen im öffentlichen Diskurs. Konstanz 2004. GRELE, R., J. Envelopes of Sound: The Art of Oral History. Chicago 1975. HAHNOVÁ, E.; HAHN, H., H. Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání. Praha 2002. HAMAR, E. Vyprávěná židovství. Praha 2008. HALBWACHS, M. Kolektivní paměť. Praha 2010. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha 2005. CHARLTON, T., L.; MYERS, L., E.; SHARPLESS, R. (eds.). Thinking about Oral History: Theories and Applications. Lanham (USA) 2008. KONOPÁSEK, Z. Otevřená minulost: autobiografická sociologie státního socialismu. Praha 1999. KVALE, S. Interviews: An Introduction to Qualitative Research Interviewing. Thousand Oaks 1996. LE GOFF, J. Paměť a dějiny. Praha 2007. LUCIUS-HOENE, G.; DEPPERMANN, A. Rekonstruktion narrativer Identität: ein Arbeitsbuch zur Analyse narrativer Interviews. Wiesbaden 2004. MARADA, R. Paměť, trauma, generace. Sociální studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, č. 1 – 2, 2007, s. 79 – 95. MAYER, F. Češi a jejich komunismus. Praha 2009. NIETHAMMER, L. (Hg.): Lebenserfahrung und kollektives Gedächtnis: die Praxis der „Oral History“. Frankfurt a. Main 1985. NOHEJL, M. Lebenswelt a každodennost v sociologii Alfreda Schütze: pojednání o východiscích fenomenologické sociologie. Praha 2001. NORA, P. Mezi pamětí a historií. In: Cahiers du Cefres No. 13. Antologie francouzských společenských věd: politika paměti. Praha 1998, s. 7 – 31. NOSKOVÁ, J. Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury. Brno 2007. OTÁHAL, M.; VANĚK, M. Sto studentských revolucí: studenti v období pádu komunismu. Životopisná vyprávění. Praha 1999. PLATO, A. von. Zeitzeugen und die historische Zunft: Erinnerung, kommunikative Tradierung und kollektives Gedächtnis in der qualitativen Geschichtswissenschaft – ein Problemaufriss. Bios, č. 13, 2000, s. 5–29. PERKS, R. ; THOMPSON, A. (ed.): The Oral History Reader. London and New York 1998. RADSTONE, S. (ed.). Memory and Methodology. Oxford 2000. RITCHIE, A. D.: Doing Oral History. New York 1995. ROBERTSON, B., M. Oral History Handbook. Adelaide (Australia) 2006. SALNER, P. Přežili holokaust. Bratislava 1997. SCHÜTZE, F. Narativní interview ve studiích interakčního pole Biograf [online], 1999, [cit. 2010 – 05 – 01]. Dostupné z WWW: . TODOROV, T. Paměť před historií. In: Cahiers du Cefres No. 13. Antologie francouzských společenských věd: politika paměti. Praha 1998, s. 33 – 46. TODOROV, T. Zneužívání paměti. Cahiers du Cefres No. 13. Antologie francouzských společenských věd: politika paměti. Praha 1998, s. 91 – 117. TOMÁŠEK, M. Paradox vymístění: příspěvek k posttotalitní reflexi vztahů se sudetskými Němci a polsko-židovských vztahů. Sociální studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, č. 2, 2004, s. 129 – 154. THOMPSON, P. The Voice of the Past: Oral History. New York 1978. VANĚK, M. (ed.): Obyčejní lidé...?!: pohled do života tzv. mlčící většiny. Praha 2009. VANĚK, M. Mocní? a Bezmocní?: politické elity a disent v období tzv. normalizace. Interpretační studie životopisných interview. Praha 2006. WAGNEROVÁ, A. Neodsunuté vzpomínky. Praha 2001. WAGNEROVÁ, A. Odsunuté vzpomínky. Praha 1993. WELZER, H. Das kommunikative Gedächtnis: eine Theorie der Erinnerung. München 2008. YOW, V. R. Recording Oral History: A Guide for the Humanities and Social Sciences. Wallnut Creek 2005.