Jiří Pešek
Universitat Masaryk de Brno
KJIA011 Dějiny Katalánska I
Územní expanze Aragonské
koruny ve 13. století
Jaume I el Conqueridor (1213-1276)
• Nejznámější a nejvýraznější katalánský panovník. Inspiroval řadu mýtů a
legend, za jeho vlády došlo k největší katalánské územní expanzi.
• 1208: narozen v Montpellier.
• 1213: bitva u Muretu, Jaume I v zajetí Simona de Montfort, 1214 na příkaz
papeže osvobozen a vychováván pod dohledem a vlivem papežským a
templářským.
• 1214: Corts v Lleidě → Jaume I prohlášen králem, v následujících letech vláda
regentské rady a posléze Sancho Aragonský regent 1216-1218.
• 1218: Jaume I se ujímá trůnu, s vládou mu v prvních letech pomáhá královská
rada; mladý král musí čelit šlechtickým revoltám, drobným občanským
válkám.
Jaume I (1213-1276)
• 1225: první snahy o expanzi na jih (Peñíscola) →
neúspěch kvůli nedohodě s šlechtou, následující
dva roky opět potlačování domácích rebélií
(Montcada, Cardona).
• 1229: Conquesta de Mallorca – územní zisk,
důležité pro obchod; tažení podporuje a účastní se
ho především katalánská šlechta, aragonská odmítá
→ Arabové na Mallorce brzy poraženi, začíná
znovuosídlení ostrova (rolníci a další z oblasti
Barcelony, Rosselló či Empordà) → rozšiřování
katalánštiny.
• 1231: Menorca vazalem Aragonské koruny;
součástí Koruny se stane až na konci 13. století).
1235: Dobytí Eivissy (Ibiza), nikterak náročné, na
ostrově takřka nejsou opevněná města. Opět
znovuosídlení katalánsky hovořícím obyvatelstvem.
Jaume I (1213-1276)
1238-1244: Dobytí Valencijského království. 1238
padla muslimská Valencie, 1244 Xàtiva a Biar. Této
výpravy se již účastnila v hojném počtu i aragonská
šlechta – rozdělení a znovuosídlení území tedy
provedeno Katalánci i Aragonci.
To je dnes patrné na jazykovém rozdělení
Valencijského společenství. V následujících letech
ještě několik maurských rebélií, všechny potlačeny.
1244: Tractat d'Almizra – mírová smlouva mezi Kastilií
a Aragonskou korunou, která stanovila limit
aragonského vlivu → oblast Murcie připadla
kastilskému králi, pro Aragonskou korunu byla
smlouva nevýhodná.
Jaume I (1213-1276)
• 1258: Tractat de Corbeil – dohoda mezi francouzským králem Ludvíkem IX. a
Jaumem I. Definitivní vyřešení „sporů“ o katalánská území. Ludvík IX. se v ní
zavázal nečinit si jako dědic Karla Velikého nikdy již žádné nároky na
Katalánská hrabství, Jaume zase uznal francouzskou vládu nad oblastmi
Fenolleda, Narbonne, Besiers, Nimes, Toulouse etc.
• To je definitivní tečka za katalánskou expanzivní politikou směrem na sever,
zároveň ale jasné uznání svrchovanosti Katalánska a Aragonské koruny. Již
před podpisem Tractat de Corbeil Aragonská koruna vzhlíží pouze k expanzi
směrem do Středozemí.
• 1265-1266: od roku 1243 bylo Murcijské království vazalem Kastilie, pak ale
rebélie → dobytí katalánskými vojáky vedenými Jaumeho synem (Pere el
Gran) – Jaume pomáhal Kastilcům ze strachu, že se rebélie rozšíří i do
Valencijského království, kde též zůstala silná maurská populace. Po dobytí
„vráceno“ Kastilii.
Jaume I (1213-1276)
• Ke konci své vlády plánoval několik křížových výprav směrem do Svaté země –
neúspěch. Opět potlačoval několik šlechtických povstání i v rámci svého
panství. 1276-1277 ještě maurská vzpoura ve Valencii.
• Jaume I zemřel 27. července 1276. Pochován je v klášteru v Pobletu. Jeho
vláda trvala 63 let (!). Všeobecně vzato ji lze brát jako jedno z nejzářivějších
období katalánské historie, i když na jejím konci se Jaume dopustil chyby,
která následně Korunu dost oslabila. V závěti odkázal staršímu synu (Pere el
Gran) Aragón, Valencii a Katalánsko, zatímco mladší syn (Jaume II de
Mallorca) dostal Mallorku, Rosselló a Montpellier. Toto rozdělení později
logicky vyvolalo mocenské spory mezi oběma bratry.
• Další charakteristiky vlády Jaume I: velký obchodní i demografický růst,
významný kontakt s arabským světem (věda, kultura, papír,…), literatura,
katalánština, pactisme → Corts Catalans.
Znak Mallorského království
(Foto: wikipedia.org)
Znak Valencijského království
(Foto: wikipedia.org)
Corts Catalanes
• Zákonodárný orgán v Katalánsku (Principat de Catalunya) od 13. do 18.
století. Původ ve shromážděních Pau i Treva de Déu (11. stol.). Jednalo se o
tehdejší parlament, jeden z nejstarších v Evropě.
• Za vlády Jaume I docházelo k občasným setkáváním krále se zástupci
poddaných, avšak tato setkání ještě neměla zákonodárný charakter. První
takové setkání (zárodek Corts) v roce 1214.
• 1283: Konání prvních Corts Catalanes v Barceloně (vláda Pere el Gran). Měly
se konat vždy alespoň 1x ročně. Kromě krále účast zástupců vůdčích
společenských vrstev (klér, šlechta, rytířstvo, měšťané/obchodníci). Bez
souhlasu Corts nemohl král prosadit žádný důležitý zákon → vzájemná
kontrola, legislativní činnost. Tato shromáždění hlavně v počátku zajistila lepší
a silnější postavení výše zmíněných vrstev.
(Corts Generals de la Corona d’Aragó – „celostátní setkání“)
Consell de Cent
• Původně město spravovala skupina radních zastupujících krále → konání
pravidelných schůzí, zástupci měšťanů radili → od 13. stol. institucionalizace
těchto setkání, zisk privilegií a větší samostatnost v rozhodování.
• Vznik v průběhu 13. stol. (1238, Jaca) → rozšíření do dalších velkých měst
Aragonské koruny, 1265 v ustálené podobě i Barcelona (4 nebo 5 radních,
100 consellers „zastupitelé“).
• Především v počátku demokratický charakter, consellers byli zástupci
význačných rodin a obchodníků, postupně určitý úpadek → Consell de Cent
záležitostí městských oligarchů, mocenské zájmy.
• Silná společenská a politická pozice, rozhodování v řadě klíčových záležitostí,
důležitost ve válečných časech (např. roku 1714).
Saló de Cent, Ajuntament de Barcelona (Zdroj: www.barcelona.cat)
Consolat de Mar
• Důležitá instituce zabývající se právní stránkou mezinárodního obchodu
Aragonské koruny. Rozhodovala v otázkách týkajících se obchodu, jenž
probíhal v té době hlavně po moři.
• První náznaky za vlády Jaume I; 1282 vznik Consolat de Mar v Barceloně, o
rok později ve Valencii, v dalších letech pak i v ostatních významných
přístavech Aragonské koruny. Důležitý nástroj katalánské obchodní a
kolonizační politiky ve Středomoří. Instituce fungovala až do roku 1716.
• Llibre de Consolat de Mar: sbírka zákonů/zvyklostí mořského práva
vycházející z práva římského, byzantského, řeckého, italského, francouzského
atd. První vydání pochází z Valencie (1320-1330). Po staletí základní
„příručka“, podle které se řídil veškerý obchod ve Středozemním moři.
Původně v katalánštině, později přeložen do dalších jazyků, zdroj práva i pro
ostatní státní útvary ve Středomoří.
Pere el Gran (1276-1285)
• Narozen ve Valencii 1240. Syn Jaume I a Violant d'Hongría. Barcelonský
hrabě, král aragonský, valencijský a sicilský.
• Vládl jen 9 let. Kromě obligátních potlačování muslimských či domácích
bojůvek se zasloužil především o stavbu loděnic v Barceloně. Také byl
literárně činný, ovládal pravděpodobně všechny jazyky svého království,
obsadil a obchodně využíval dva tuniské ostrovy (Kerkennah, Djerba).
• 1282-1289: Válka o Sicílii. Od roku 1266 Sicilské království ovládali Francouzi
→ lidové povstání, na krále navržen Pere el Gran → podnikne výpravu na
ostrov a zvítězí, získá však jen ostrov (díky almogàvers vedenými Rogerem de
Llúria) – pevninská část zůstane součástí Neapolského království. K mírové
dohodě dojde až 1302: uznána samostatnost sicilského království pod
vedením aragonského panovníka. Sicílie pod kat./šp. nadvládou až do 18.
stol.
Pere el Gran (1276-1285)
Následky sicilského tažení:
• „Aragonská křížová výprava“ – vyhlášena papežem
v letech 1284-85 jako odveta za obsazení Sicílie,
Pere el Gran vyloučen z církve a zbaven nároků na
sicilské území, především ale došlo k
francouzskému útoku na katalánské území.
• 1285: Francouzi ve spojenectví s Jaume II de
Mallorca dobyli Rosselló a obsadili Gironu;
aragonské loďstvo pod vedením Rogera de Llúria
ale poráží to francouzské u Illes Formigues
(Palafrugell), poté Francouzi zaveleli na ústup.
• Francouzský král Filip III. záhy na to zemřel a Pere
el Gran ho přežil jen o pár dní. Definitivní zahnání
Francouzů a „znovudobytí“ Mallorky měl již na
starosti jeho syn Alfons el Franc.
Pere el Gran
(Foto: trobadors.weebly.com)
Alfons el Franc (1285-1291)
• Král aragonský a valencijský a mallorský, hrabě barcelonský. Narozen ve
Valencii 1265.
• 1282: oženěn s anglickou princeznou Eleonorou (významný strategický
sňatek), avšak k naplnění sňatku nikdy nedošlo, protože Alfons předčasně
zemřel.
• 1286: dobytí Mallorky, kde vládl jeho strýc Jaume II de Mallorca (pomsta za
jeho účast ve francouzské křížové výpravě proti Aragonské koruně).
• 1287: si Alfons podrobil i Menorku, která do té doby byla muslimská a platila
Aragonské koruně vysoké daně. Menorca zůstala takřka bez obyvatel, opět
znovuosídlení lidmi z Katalánska → zkompletování anexe Baleárských
ostrovů.
Alfons el Franc (1285-1291)
• Špatné vztahy s Kastilií, snažil se o
dominanci nad několika oblastmi Tuniska a
Maroka, většinou neúspěšně.
• Snaha o diplomacii a lepší vztahy s
papežem, na domácí scéně boj s
aragonskou šlechtou, která chtěla větší
prospěch z katalánské středomořské
expanze.
• Zemřel bez dědice, po jeho smrti nastupuje
nastoupil na trůn jeho mladší bratr Jaume II
(Jaume el Just), do té doby král sicilský.
Alfons el Franc
(Foto: www.vila-real.info)
• „Ne sol nom pens que galera ne altre vexell gos anar sobre mar,
menys de guiatge del rey d'Arago; ne encara no solament galera, ne
leny, mas no creu que nengun peix se gos alçar sobre mar, si o porta
hun escut o senyal del rey d'Arago en la coha, per mostrar guiatge
de aquell noble senyor, lo rey d'Arago e de Cecilia.“
(Roger de Llúria, Crònica de Bernat Desclot; cap CLXVI)
(Versus ESP: „Říše, nad níž slunce nezapadá.“)
Více informací:
• BALCELLS, Albert. Història de Catalunya. Barcelona: L’Esfera dels
llibres/La Butxaca, 2011. Str. 306-387.
• RODÓ, Jordi et al. Historia del autogobierno de Cataluña. Barcelona:
Generalitat de Catalunya, 2007. Str. 31-51.
• SOBREQUÉS, Jaume i MORALES, Mercè. Comtes, reis, comtesses i
reines de Catalunya. Barcelona: Base, 2011.
• SOLER, Toni. Història de Catalunya (Modèstia a part). Barcelona:
Columna, 1998. Str. 81-104.
• Rozdílné pohledy na některá období katalánské historie:
https://www.youtube.com/watch?v=CMWZEjERlwQ
https://www.youtube.com/watch?v=1Pg4MttRQD4