JAKÁ KA3VAPARIA ŽIVOT SY, VOJTĚCHA.
237
verbis docuitj') moribus et vita nusquam recessit. Praeerat autem idem sacrac urbi, quae latine virgíiium civitas,'-') graece Parthenopolis vocatur; urbs quondam *) nota populis, et una es magnis urbibus, dum primus Otto sceptra regalia resit; mine autem pro peccatis4) semiruta domns et malefida statio nautis. Ipso tempore eratmagister scoiaram Octricus °) quidam philosophus, sub quo turba iuvennm et librorum7) copia niulta, nirais crescente studio, ůoruernnt. Ergo arcbiepiscopus ille puemm cum magna caritatc suscipienSj dat Eibi oonfirmatioiiem sacrosancti erismatis, et ano nomines) Adalbertům appellans tradídit scoL's. Aderat aibis) discenti,B) spiritus semper Jl) individuus ,,:) comes, et cucurrit,a) divíte vena ingeníum, ratio1*) et sensus.
4. Toto autem tempore scolarís studiiia) nou emulatus raeratlff) facientes iniquitatom, noc17) stetit in consilío eorumjquibus erant18) inuttlis l9) actus et puerilianegocia; sed mox ubi longius aliquid positus magister ei locum praebuit, oceultis iti-neribus ad sanctorum martyrům domicilía cou-ftigit. Ibi51) secundum mensuram temporis ora-tionum Tota pergolvens, rnraum ante oceursum. magistři loco suo resedit. Noctibus qnoque., ut opus fluum bonům ab humani laudibns c-ccul-taret, circuit pauperes, debiles et caecos, quibus secundum modům miseriarum amica solamina praestat. Verum ne a bonae operatíoňia studio eessaret, pater et eius optima mater omnia5'1) sufficienter dederunt Quin et magistro suo aurum et argentum et") quaecumqueM) oculis**) ho-minum dignissima erant offerentes, karo filioifl) doctrinam magno přeci o cmerunt. Hlo vero inde-fesso cursu ad omne virtutum exercitium semet ipBum2í) semper extendens, inter snos collegas pulóberrimusas)  procossit.   Recessu magistři, quaudo caeteriJí) ínanibus ludis et ioco laborem
města, jež po latinskú „virginmn civitas", po řecku „Parthenopolis" (Děvín, Magdeburg) sluje; město druhdy známé národílm a jedno z měst velkých, pokud žezlo královské držel první Otto; nyní ale za hříehy oby vatelfl „dům to poIosboPený a nevěrné místo korábňm." Toho ôasu byl tam učitelem jistý filosof Oktrik, za něhož při velkém poetu mladíků a při velké zásobě kuSh učení zdárně rozkvétalo. Přijav tedy arcibiskup onen hocha g velkon přívětivosti biřmoval jej a podle sebe Adalbertem jej pojmenovav uvedl do ěkol. I byl učfcimn se duch nerozdílným průvodcem a bohatou žilou proudilo jeho nadáni, rozum a smysl-
4. Po celý pak ěas učeni školského nenásledoval těch, kteři páchali nepravosti, ani nebyl ve spolku s těmi, kteří si libovali v neprospĚ^ných skutcích a chlapeckých tretkách; nýbrž jakmile jinak zanoprázněný učitel příležitosti mu poskytl tajně do chrámů svatých mnčeniků se utíká val. Tam podle miry času modlitbu vykonav opět před návratem učitele na místě svém zasedl. Také v čase nočním, aby dobrý skutek před pochvalami lidskými skryl, obcliázival chudé, nemocné a slepé a podle míry útrap těaíval je přátelsky. Aby ale k dobrým skutkům snahy mu neubývalo, otec a dobrá matka jeho všeho s dostatek poskytovali. Ba i zlato a stříbro a co očím lidským nejvzácněji se zdálo, učiteli jeho přinášejíce za vyučování drahého syna svého zaplatili drahou cenu. On pak neochaboval na dráze vykonávání včäeeli cnosti, nýbrž sám sily své napínal, tak že mezi spolužáky svými co nejlepši předčil. Po odchodu nčítele když druzi malichernými hrami a žertováním práci Čtení sobě polehčovali, on okoušeje sladkosti nektaru Davidova duševního vyražení
*) doCtiít et 3cc — aJ Dívín, Magdeburk. —      urba ipsa cotidam 2a. — 4) Spisovatel dotýká se ta Gisillim. biskupa Merseburského, který napadl arcibiskupství Devmsktí. Pertz III, 694. — 6J erat ibi 4a, 4b.
— aJ Ohtricus 8a, 3c. Otiricus 2a clericus 4nt slericiii 4b. — 7)  liberorum 3a, — *) el suo etim nomíao 2a.
— 9) nemá 3cc. —- I0) discendi 3iřC. — Ir) nemá 3cc — 14J inuiduus 4a. — l3) currit 4a, currenti 4b. currunt 2, 3a, 3c, Sec,— ,4J oratío 2, 2s. 3c, Sec.—J*) studiis 3cc.— lS) non est emul, 2a.— "} Ddqoe, — **) erat ■!:>. — l9) inutileí 3, 2p, 3a, 3c, 3cc, 4b. — 10) alíqoid oral posilosEa. alíquo 3a, 4a, 4b, 5. aliqunnmlum 3c. — SlJcbi 3a, 3c. ibique 4b. — S2) Omnia ei «. 2, — nemá 2, 4a. — 51J quaeqne i, 2. quoqae 4n, 5,nemá 4h, — 4*) Místo Qjío — oenlis Etc «o v 3tc: cum ecitrm aurum et argenlnm mo^istro &ao et qne otutia, — a*) ksri lilii 2, 2a, 3a, 3e, 3:c, 4at 4b, 5. — 2T) se ípsum 2a. — s?) pulcherríme 3«. — afl) ceteris 3cc.
44
238
JAWA KANAPA RIA ŽIVOT SV. VOJTÉUIA.
legendi 'j sibiminnerunta) ilk vero,3) Davitici nec-taris uiellaJ) degustans, apiritali risu se solatur.*) Quando illi pr&ndentesin angulis scolae^dulcia ob-sonia magistro furantur, iUe furtivas orationesdomi-aa,^ suae *) mittens, angelicam dapem sibi mercatur.
5. \Tideamus nunc inter alias virtutes, quass) babuit, sanctae simplicitatis quam ditissimus erat. Quadamdie dum iret de scolis,u) unas, qui erat socius itineris, praetereuutem puellam lmino pro-stravit, et causa ludi eum desuper proiecit. Con-currunt scolarcs,I0) et quidnam forot actuvus,ll) cum ingenti cliachinuo asspcctaat Hie ,a) vero quia vestitam virginem tetigit, o bona stulütia 1lT) iam se nupsisae Terissime li) credidit. Jude eri-gens se IÄ) de iauisa14) virgine, dedit se bene simples puer in amarissimas lamentationes,1T} atque continue- imbre ocuIqb humectans: heu ras! nupseram, *") inquid, et crinainis macbinatorem digito monstrans ,B): hie me nubere fecit! Haec et his9t) similia deo pknus infantulus41) iam tunc agendo, multorum oculos in se deficit, mi-rantium eius acta acS!!) dicentium: Bönedicens benedixit banc 43) puarum deus, qui infra limina puerieiäe3*) adhuc positus, ad optima quaeque sie arduus surgit. O ter quaterque beatus, ei") haec bumardtatis studia tota devotione adimpleverit,afl) et arrepti operis cursum congruo exitu termina-veritl1") Quibus vero cognitus erat pater et eins mirificft mater; non est minim, aiunt, ei tantus est de tantis parentibus ortus. Patris iustitia floret in eo, et maternae pietatis imago in pur-pureo88) pectore veraftt. Quot annis studuit, sv) incertum est; sed *") quia saecularia111) phiiosophiae sat scientíssimus 3a)erat,novirau3 omnes. Quem dominus, credo, ad hoc humanae philqsopbíae stu-dere volnit, ut post divinac sapientiae1 montes facíliore3a) gressu scandere posset; aut podus gaeculi amara parvulus potare debuit,3J) ut post vir factus dei dulcia avidiore 3S) animo hauriret.
vyhledával. Když oni mlsky učiteli ukradené v kontech školy pojtdávali, od yysýlnje kradmo mo-illitby k pani své andělské potravy docházel.
5. Vizmež nyní mezi jinými cnostini jeho svatou prostotu, již přehojně do sebe mel. Jednoho dne když ste školy se ubiľal, jeden spolužák, jenž s ním šel, okolo jdoucí rtivku ua zem povalil a žertem jeho na ni. I sběhli sc žáci a, co as počne, s náramným chechtotem očekávali. On ale, poněvadž patrny se dotekl třeb;i oblečené—jak cnostmi to pošetilost! — již opravdu se domníval, že se oženil. I zdvihnuv se z nenáviděné panny hoch velmi pošetilý do uejtrpéibo naříkám" se dal a hojné prolévajc slzy; „běda mi, oženil jsem se," pravil a na strůjce zločinu prstem ukazoval řka: „tento mně to udělal-" Takto a podobné bohaplný hosik již tenkrát jednaje zraky mnohých k sobé potáhl divících se skutkům jeho a řkoucích: „tohoto hocha požehnal bůh, že již na prahn chlapectvi ke všemu dobrému tak srdnatě se zdvihá. O třikrát a čtyry-krát blahoslavený, oddá-li se těmto snahám pravé lidskostí docela a ukonči-li rovným způsobem začaté dilo," Kteří pak znali otce a obdivu bodnou matku, říkávali: „ký div, maji-li takoví rodičové takového syna. Spravedlnost otcova kvete v něm a obraz nábožnosti matčiny pučí v purpurovém srdci jeho." Po kolik let byl na učeni, není známo; ale že světských vědomostí měl nazbyt, poznali jsme všichni. I myslím, že mu bťlh tolik učenosti světské nabyti dal, aby později vrcholku moudrosti božské snadnějším krokem dostoupili mohl; aneb spíše musel oo hoch trpkosti světské vypiti, aby později došed veku mužského po sladkostech božích ti m boroucněji zatoužil.
studeiidi. — *) miouuet 3«. — a) nemá 2, 3cc, 5. — *) mollia 3cc. — 6) solabatur 2a. —°) &cotis 2a. flcolarum 3m. — 7) domino suo corr. 1. matri domini suj 4b. Zde ae roiumí p. Maria, jií byl od rodiEň sv. Vojtěch obětovati. — s) <jua 3«;. — •> dus iler facerel át sc. 2a. — ,0) cgncurerunl omnes scolnrcs 3a. — ll) fattums 3ců.
— ,4) lile — credidít nemá 2i. — 13} o b. sl. nemá 4a. ob Imputsuoi stolti 4b. — u> nemá 2, 3cc. — Ji) nemá í.
— 16) nomí 3cc. — 17) humeelaro. — lsj miserum 2a, 3c — ls) Jemonstran*. — ao) nemá 3m. — B1) nemá 3cc.
— íl) el 2a. — «3) deBxit — hune nemá 4a. — **j puer. sne 3s. — **) sed 3cc, — E6) sdimplevit 3cc. — *7) ter-miaavíl 3cr. ■—as) puereo 3k, — aw) ataduerit 3cc,— *"} sed quia — volnil, nl nomá 2a. — 3,j aeculari. 3a) ícientissimua — philoso(>hine nemá 2, — a3) faciliorí 2a, 3cc. ^ 3i) potuit. — 35) avidiori 2a. dulciora avidion praecepla animo 3cc,