4. lekce
Text A
j-a Ji      (»aJ^-! L_-aJÜ  .JjlS' ďjwUr ajU) dJLidl UIŽJ-^Í     LJUs i£jjj J šjü-äÜI U-olíl J4^ j-«     larjí'- 01 -huj .g\J\ JjlT j-ä-ä)» JUi Uj-ä UAaUáj    j*Jl äp\ä!1        y>Sl1 JjÍ J  .^j^I 4*»bM J J jjIáJI L-ijJ AŽ Uíí Jlíjlájj .ob^l LÍT    i^Si UJiírj .<uUf južíl jJl Uj blili" tÄjwUH šjbl
J ÁJj^: bajx^J JJÁTj JijkJl Ü Crf-j-ii .bjiP oUÜsJl cSAj-I ULi .JjSi-l US' ^ oíj*Jl J tuPj tJ^> .ŽOjL^I Jv\     12'jJí jř ta~*-í SAP UÍjí tUSOl ÍjíS^í J U~J>- Jj LU?j U_Jj .JgJ&l Ja-uj
líjjí ^ijb c*Ui-l («j^Jl (j-<j^í J,S Ujki U~^U Jj á^pUs^I ^jI*Jl ä-JLS' Ji U-ai jLIS'
.^jäSI (iUilj ijjj^l JjjJl     Ä-^bJ1 OlibU)! jP uJtí^l jfc* OUU 4w UJ>! US' tj^sUl! wi'iUs Ulli íJUaj .äjLkJ 1 ojDb bJ jjj ^1 jJl ^^^šLidl UL.U<s « Li"j lÄ-ISCJl US'jj U*LPj
.«jäIÜI Á*obr J U-jjj UjÍ 1 j*Ap U—!j .ä^Ij-ÜI k-J! 1U;_i Á-uUc ďlÁs- jtJs-UP cilS" .iuuJall ^jvWlj oJaJl
^jíj i-uljjJl luíljjj ^IjJ J Lialál jP Uj^Lo cUiSibí tbjfj .Olijj-iilj Objii-1 jjÍíju bJ Ijvíiíj U ijJ>-j ^P ž»Liil —jUj»^íL-i5 ^ji* (»-»Uj^-^J |« g"^-*- Üj-ia?- UÍÍ ll^- s-IJjuj liS'j .Uawb*- ^j^" J«»*Jl
Text B
.íjj«Ji JjjJi ď*»Ur uíjš - i
j*Ji JjoJi ä*obr cjUj ^» - o
JUj UJ j  .Cijlt dlJi J 2UiÄuJ>l 2Ljj«J( Jjjjl jílu. jrf Lj_jliJ ju> ÁjwUVI J íjJaP CJ£" Ují}        - í
?Íjj*!( JjjJi áaíUt jÄ» jjÍj — o
TextC
jjjj jäLj Ji
Ä«->UJl bUaiil ji*; JUpÍ JjJjt J Ol^j   .s-UaP^I JjjJl JT jvjJL* UjJ iJjLij  .ŠJbcslt «j>Vl ä~i>
67
Text D
?3Ub3l JjteJ ^srj? d-?- já^l jJí j Af&S ^ j>„ Ja -4-UaJl Ĺ)jj-ä pJľj JLjAiJl í.*ATj ^-Jl^oj jj&It JLftP ^^SOi iJUA .(^-»^jJl        J äji&l ŽjbJ Jjr jí ťj| -
,i£ jw ^ImIIj i^oUl custJi (»~"*J V* ujJ-íjI j fSLdj*Jl ääľI o*>& ^* íjuS" bOŕ JLjsdl Ái-Jl J ,»sLí Ja -
?U£Jl J pfrjžd* J»*Jl jŕjí        Jaj -
Text E
Gramatika
Genitívni spojení
Základní údaje a pravidla
Genitívni spojení je velice produktivní syntaktická vazba klasické i moderní spisovné arabštiny. Je tvořeno dvěma nebo více jmény, z nichž první je tzv. jméno řídící (nomen re-gens) a druhé (nebo další) jméno řízené (nomen rectum), které je neshodným přívlastkem předcházejícího jména. Jméno řídící může stát ve všech pádech, jméno řízené pouze ve 2. pádě.
Jméno řídící je určeno jménem řízeným, tzn. že ztrácí nunaci (neurčitý člen) a nemůže být již určeno dalšími determinačními prostředky (členem určitým nebo zájmennou příponou). Jméno řízené může být určeno i neurčeno. V genitivním spojení tvořeném více jmény je jméno řízené zároveň jménem řídícím k následujícímu jménu.
Jméno řídící je v tzv. vázaném stavu (status constructus). Je-li jméno řízené neurčeno, determinuje jméno řídící pouze morfologicky (ztráta nunace), je-li určeno, determinuje jméno řídící i syntakticky (viz níže).
68
Tvpy genitivního spojení
1. Jméno řídící a určené jméno řízené (členem, zájmennou příponou, dalším jménem v genitivu)
a) *i'Ji\ L»\j (dveře toho pokoje) šjljjJl LjIS^ (kanceláře ministerstva)
ils-níl Výp^ň (přednáška toho profesora)
b) te'ýjui j&fi (sídlo našeho velvyslanectví)
ŕ"^ (bratr jejího manžela)
^5^9 (studenti vaší fakulty)
c) <-JaJl      j_«i- (děkan lékařské fakulty) cJj^Ji Sŕlií 2^^' (program kuvajtského rozhlasu)
Lúi*^-       ž^C-1 (auto rektora naší univerzity)
2. Jméno řízené se shodným přívlastkem
JjjJl Ä**lír   (Liga arabských států) älŕl^jlt olír     ^ Jú   (výstava zemědělských výrobků) ^jáii ^äíwiJi jLäi   (článek toho arabského novináře)
3. Jméno řídící se shodným přívlastkem
Sj^ ciijll (první kniha toho autora)
JÁ*Ji 'jPý   (mnohé pracovní příležitosti) Siiláil í'Jáj   (příští zpravodajská relace)
V některých spojeních nemusí být z nevokalizovaného textu zcela zřejmé, zda se přívlastek vztahuje ke jménu řídícímu, či řízenému.
óJjjJri / žluaJri       **érj   (překlad toho nového románu/nový překlad toho románu) ~£>u£lí\ I 4^Ia!i ^jjjJl J^-   (věty těch obtížných lekcí/obtížné věty těch lekcí)
Příslušný vztah lze pak jednoznačně vyjádřit předložkou —J: ÄjljjAJ žújOŕr ÄÁírji i žájjJr! äjIj^U &sr°J
4. Jméno řídící a jméno řízené se shodnými přívlastky
V některých případech se zachovává genitívni spojení.
^IjaJi Sl*1jj)l or-jMi je jú   (mezinárodní výstava zemědělských výrobků) I^^jlíi^] ^*Jl čJ>2\ ĽJ°j?-   (Socialistická strana arabské obrody)
69
Někdy je však vhodnější vyjádřit přivlastňovací vztah opět předložkou —I:
&ljjJi oUrjxlUJ ^ij^i 'jf>j*íi   (mezinárodní výstava zemědělských výrobků) ^íUlLli ĹíGr^UJ Ljlŕr^i jljjJl   (zahraniční návštěvníci filmového festivalu)
5. Genitivní spojení tvořené více jmény (tzv. řetěz genitivů)
(j-JLs^i LJsr JU^l JjJ^r    (pořad jednání zasedání Rady bezpečnosti) JaJjSl Jľ^Jl OIjJj olíT jtjjb"   (dějiny literatur zemí Středního východu)
Uu^ii áIív jíjk; áíIá ^--síj   (šéfredaktor /dosl. předseda rady redakce / časopisu
našeho ústavu)
6. Jméno řídící s neurčeným jménem řízeným Toto spojení se tvoří v následujících případech:
a) je-li zdůrazněna neurčitost jména řízeného
XjJj L>té   (kniha jednoho žáka)
#     s     s s
lJÍíj 3l£Z>   (zavazadlo nějakého cestujícího)
b) jde-li o pouhé druhové určení
Í3\£J L~Je>   (jeden zubní lékař) Jjtf ij£*>   (nákladní /dosl. dopravní/ auto)
c) udává-li se míra nebo množství, zvláště u potravin
^ á*kí   (kousek masa) JL-í        (pohár vína)
- * , , „ », ,
äj^ä (šálek kávy) j^r   ji>   (plátek sýra)
d) udává-li se druh materiálu
c^ái (zlatý prsten) žáiU   (dřevěný stůl)
tJj^ŕ jäUi   (vlněná látka) xr>   (železné lůžko)
Přistoupí-li u tohoto typu genitivního spojení ke jménu řídícímu přívlastek shodný, je neurčen, neboť jméno řídící není určeno syntakticky (viz výše).
tš/jú Otílií L_Jj   (jeden známý zubní lékař)
*        s o J"
VjS JJÍ ijC^>   (jedno velké nákladní auto)
Má-li se výraz určit, dostane jméno řízené určitý člen. Ci\ZJi\ L-Js   (ten zubní lékař) LJj^ill OliliSll L-J?   (ten známý zubní lékař) Jiíil (to nákladní auto)
ijj>l\ Jiíll »jČ*>   (to velké nákladní auto)
70
Genitívni spojení ovšem nelze vytvořit, má-li být jméno řídící neurčeno. Vztah se vyjádří opět předložkou —i.
oilSoi ájIjj   (jeden román toho spisovatele) á^ij^JJ l&ji   (jeden úředník ministerstva)
Je možno však užít této (většinou knižní, ale časté) konstrukce:
Velice živý a produktivní typ genitivního spojení představují tzv. složená přídavná jména. Jsou tvořena přídavným jménem nebo participiem, za nímž následuje genitiv určeného podstatného jména. V tomto případě jde o genitiv zřetelový (co do     pokud se týče ...).
Jjiiii *n(rychle působící, dosl. rychlý co do účinku)
gJLóIl l^žj   (české výroby, dosl. český co do výroby)
jídají c~>jé-   (moderního typu)
Tento výraz jako celek je pokládán za neurčený. Jako přívlastek přistupuje tedy k neurčenému jménu.
Jjiili £j~>        (jeden rychle působící lék)
£iU)! ÄláLij «3(jeden automobil české výroby)
ji^kJl        cJj   (jeden dům moderního typu)
Má-li být tento výraz určen, dostane jméno řídící člen určitý, což je výjimka z pravidel o genitivním spojení.
Jjiíll ^jlJl sJjoJl   (ten rychle působící lék) («ZaJl 2S~J~1\ í^CJl   (ten automobil české výroby) ■ý'Ja]\ ójJJ-i c-l?i   (ten dům moderního typu)
Poznámka 1
V 2. lekci jsme uvedli, že zájmeno ukazovací ve funkci přívlastku se pojí s určeným jménem. Je-li jméno určeno členem, stojí ukazovací zájmeno před ním (viz příklady v 2. lekci). Je-li určeno zájmennou příponou nebo následujícím jménem v genitivu, stojí ukazovací zájmeno za ním.
Iía ^i\í£"   (tato moje kniha) oJj» Uxí.ú ^   (v tomto našem městě) *Vja j»ý!*>Ú>       (s těmito jejich studenty) Jj\á i^jIjj ^9   (v těchto jejích dvou románech) li* äIíäIäJi Jläí ',y>   (z tohoto článku té novinářky) tXň k_JiiaJi 23ý- ^   (v tomto studentově pokoji)
71
V genitivním spojení se velice často užívá následujících výrazů:
(původní význam: celek)
a) s neurčeným jménem v jednotném čísle má význam „každý":
Utt jŕ (každý student) Q\t Jf   (každá studentka)
^jj jľ (každá lekce) (každý pokoj)
(>jj JT (každý den) / 4. pád příslovečného určení času /
& JT (každý rok) / totéž /
b) s určeným jménem v j ednotném čísle má význam „celý":
c4í!í Jř ^   (v celém domě) ÁíUi JT (během celého roku)
pj&í JT ^   (na celém světě) ÄkúJl Jf ^   (z celého města)
c) s určeným jménem v množném čísle má význam „všechen":
o^UJÍ Jř   (všechny články) aj^Iáá Jí" oíy   (četl jsem všechny jeho články) U^ÚJÍ o^U* JŤ      (ze všech článků toho časopisu)
V tomto významu lze použít také výrazu .
£-roár   (všechny knihy) ýSyS\ (^Sj&í (se všemi účastníky konference)
3-d*J1 Jjt>\*J\ fc»sr ^jt   (ve všech vědeckých ústavech)
(původní význam: část)
S určeným jménem v množném čísle má význam „některý".
£teH\ 'jůó.   (některé filmy) ^>"0 'jaú   (některé naše filmy)
Ô\fr'&$\ f0 Jpůó jp   (o některých filmech toho festivalu)
Jména JS* a ja*í se pojí také se zájmennými příponami.
šla jom ^IUs Já Objednali jste některé tyto knihy?
. l^lf U1U? Objednali jsme všechny.
<?.ú\>-'jý£\ fýi\ Jř cjaáCíí Ji Viděl jsi všechny filmy toho festivalu?
.Jaíj        oai& tSl Ne, viděl jsem jen některé.
72
?*_/>UaJÍ Jf "úÁi-\ 'j^- Já   Zúčastnili se té slavnosti všichni studenti? . Jsíí ffiaq lÁ^iar- íSl   Ne, zúčastnili se jí jen někteří.
J^-l (jeden), (jedna)
S určeným jménem v množném čísle mají tyto základní číslovky význam ,jeden", „nějaký" (obvykle ve vztahu k nějakému celku).
olÁol^JÍ fj&-\ ^ c—ijí   Studovala na jedné americké univerzitě. .OjÁJÍ OláJÚI jó~\ ,J Íjul- Dlŕ   Byl velvyslancem v jedné arabské zemi. .Usl^ ol^xísí tí^"S ^ 31^1 o.brj   Našel jsem ten časopis v jedné knihovně naší fakulty. JéÁ .j ija fyš   Četl to v jednom jeho článku.
j>Jú (duše)
S určeným jménem má význam „tentýž", „stejný".
.<jiiifi ^-jíj ^ lájí   Ubytovali jsme se v tomtéž hotelu. . jUažií (_rj»íj Ij^íCi   Cestovali týmž vlakem.
(zbývající, zbytek)
S určeným jménem v množném čísle má význam „ostatní".
.£j£ÍÍ    >rĚS\ 'J'C £Íí>   Ostatní knihy jsme objednali ze zahraničí, .jjjií řliarí ýd £Ó UUá ciT   Byl jsem tam s ostatními členy delegace.
ta
iA£ (nějaký počet)
S neurčeným neosobním jménem v množném čísle má význam „několik", .^bi tjs- Jju        Vrátil se za několik dnů. .cjS'^Lí iJ& Jlí iíJlíÁ uf   Byli jsme tam před několika lety. žlř Lir   Napsal několik románů.
Genitiv jmenovací
Odpovídá českým vazbám s nominativem nebo genitivem (román Proces, opera Car-men, náměstí Svobody).
f\'ýíi\t±iý:   (noviny al-'Ahräm) *íOj   (román Země)
Ájjj^JÍ £>1ili   (náměstí Republiky) oľytfi ^   (řeka Eufrat)
73
Spojení podstatného jména se substantivním shodným přívlastkem
V češtině se označuje jako spojení podstatného jména s tzv. těsným přístavkem. V arabštině se týká zpravidla jmen označujících osoby.
l^JjW J~Ji pan prezident
~»j£~}\ ÍjZJ\ paní velvyslankyně
Jit ijjďji\ doktorka 3Amal
i£&ú> xLS\ pan Mahmud
U akademických titulů a výrazů vynechává (např. v oslovení) člen určitý.
J*í illíi král Fahd
j_Á\ xLjl pan ředitel
iS     ^J-^ii inženýr Šukri
^Jj> iLši\ slečna Mona
j*íh před vlastním jménem se někdy
<4J*** J-4'
♦ Cvičení
1. Odpovězte na otázky k textu Á
Jl JijlaJl tg   1        j»      jJl Jjlf jaJI\ JVífi IjOaUí jjÍ ?ÄjtolJrl       Jl jy^l (jj-JaJl S-aí
J \ý£ 1p ?i3J^M äJĹS' j* Ijjsi jjj Jl ?dlJj o* IjjÓjÍ ja      ?Ss»arí Ijtý jjt ¥ JjáM 5Ji^
ío^yi      I ^iä iíu ¥l->Iii-Jl Ájl4_j íj^u: (»4^ Ijjja*- Ja ?UlaJI tpU j j* IjLlš ¥íu£il
?JjlT Ä*»Ur      ě»Láo OUji**       Jijfjai\ J-tfŕ- Ja ?»_/>lkJl ^—lU Ir
2. Přeložte
Vedoucí delegace. Vedoucí jejich delegace. Vedoucí delegace saúdských podnikatelů. Překlad románu. Překlad jeho románu. Překlad románu toho spisovatele. Děkan fakulty. Děkan naší fakulty. Děkan fdozofické fakulty. Kancelář ředitelky. Kancelář ředitelky školy. Kancelář ředitelky vaší školy. Klíč (od) pokoje. Klíč (od) mého pokoje. Klíč (od) pokoje mého kolegy.
3. Zvolte vhodný výraz   SIÁp - Jom
i_Lfei J   .(wuSOl SJJS iLttjAj frjg_5ÓJL»ií  ...  ,tg*r,/TÍ  .^ťjí  ...   i5U» l2ř    .OUJ Jl U4^" l-J>^' ••• jŠU>
.Olj-^l^l ařll J oUUs  ...  C-~br   .31** <-äS" ... _Sjbrí J*>^ Ijíji   .l^sjtíi OOil ... jj^>
.ÁjjP^Í ... (DJaLži .tgiUJl Jl I^aj Li*>Uj ... č)t c-Up
4. Z uvedených dvojic vytvořte genitívni spojení
První slovo genitivního spojení převeďte do množného čísla a spojte s jednou z uvedených předložek: Cŕ Cŕ 4 tSS
74
5. Vytvořte odpovídající tvar
6. Přeložte
a) Vrátili jsme se týmž letadlem. On je z téhož města. Jeho článek vyšel v temže časopise. Psala o tomtéž autorovi. Vyšli z tčžc budovy. Ona je žákyní téhož profesora. Studovali jsme na téže fakultě. Je zaměstnán v téže firmě.
b) (přeložte pomocí    t£J*-} / )
Studoval jeden orientální jazyk. Navštívili jsme jednu jemenskou vesnici. On byl velvyslancem v jedné arabské zemi. Seznámila se tam s jedním zahraničním novinářem. Zeptala se jednoho úředníka. Cetljsem to v jedné jeho knize. Byl ředitelem jednoho podniku (firmy) zahraničního obchodu.
c) Získali jsme některé arabské noviny. Na mezinárodním veletrhu jsme si prohlédli některé zemědělské výrobky. Tady jsou fotografie některých staroegyptských památek. Byli jsme s nimi v některých muzeích. Objednala pro naši knihovnu některé nové časopisy. Té slavnosti se zúčastnili někteří arabští studenti.
7. K prvnímu slovu genitivního spojení připojte jako přívlastek shodný tvar uvedený v závorce
Xřj-iJl j-iJ^a '(ijfj*) ďJsOl o*>Us J^*"^1 *t(tJk&) Obrnil ^íí '(-^-^r) ďjtsU-l (j^j
Poradili nám, abychom navštívili (návštěvu) některé islámské památky. Zeptala se na to proděkana pro zahraniční styky. Nechal jsem ty klíče u vrátného vašeho domu. Slyšel jsi, že se někteří naši kolegové zúčastnili té vědecké konference? Od koho jste získali některé jeho knihy? Získali jsme od nich několik důležitých informací o studiu v arabských zemích. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytlo některým studentům našeho ústavu stipendia ke studiu arabštiny v několika arabských zemích.
Slovní zásoba
lul J£i
/SiJC»l/ ilílol (S^TJ!) t\
vzít
na konci koncem ... instituce, podnik
profesor, pedagog Afghánistán atd. (a tak dále) národ
věc, záležitost
nejprve
tajemník
Evropa
evropský
výzkum, zkoumání;
(vědecká) studie, referát (na konferenci)
75
	později, v pozdější době
	některý
/i>£/	budova
	vrátný, domovník
/ol-/ 0£	údaj; oznámení,
	prohlášení
	obchod,
	obchodní činnost
/Cliljljiljj/ j»lj3	tramvaj
	kulturní
	poté, pak
ki	během
	rozvrh, rozpis
	pořad jednání
	zasedání
Äj^iil JjÁJl	Liga arabských států
	Káhirská univerzita
	Univerzita Karlova
	shromáždění, sdružení
	valné shromáždění
y*	všechen
	společenský, sociální
	křídlo, pavilon
V. J^i	projít se
	procházka, vycházka
/j*/ V. oa^í	mluvit, vyprávět / o /
	jednání, rozhovory
	válka
	pohostinnost
	přítomnost, účast
	oslava, večírek
	právo
	vládní, státní
	sladkosti
/J/ jŕyU	ukončení studia,
	absolvování
	zahraniční
	absolvent
l-il >^	týkající se / čeho /
	vstoupit, nastoupit
	podpora
	role, úloha
	správa, řízení,
	ředitelství
	rektorát (univerzity)
	ředitel, manažer
	rádio, rozhlas, vysílání
	předseda, prezident,
	vedoucí
	rektor (univerzity)
&ifi\ /JlSrj/Jí-'j	podnikatel
/-./ II. LJ-3	přivítat
	aktuální, současný
	sport
	čas, období
	návštěva
	velvyslanectví
	velvyslanec
	turistika, cestování
	cestovní kancelář
	zbývající, zbytek
/(!)_)JJi/ Lítí	věc, záležitost
	mladý (člověk)
	mládež
	nápoj
/ a /	vysvětlit
	východní, orientální
/j/ in. žJjis	účastnit se / čeho /
III. ÁÁUi	shlédnout, dívat se
	publicistický, tiskový;
	novinář
	přírodní, přirozený
Ó Ar	několik
	knižní veletrh
	
/_! t44u/ v. j>í	seznámit se / s /
76
	seznámení se / s /	^6^1 'ák
	Irák	
&.f	starý, starobylý	
	současný	
l-il / a/ ^	dozvědět se	
	školství, vzdělání,	té
	výuka	
	vysoký	
	obecný, všeobecný,	
	veřejný, generální	lidí/ b
	děkan fakulty	
	jednání (konference)	.. ,í..iiL-.tj
	když	/a/ kí
VIII.	zahájit	
	období, čas	
/>/ V. ^	prohlédnout si	
	příležitost	/—j o/ l'ál jwaí
	rolník, zemědělec	Ji
	seznam, katalog	
/a/ j4	přijmout	
/_./ VI. JÍÚS	setkat se / s /	
II. fií	nabídnout, představit, poskytnout,	•VÁ
	podat (žádost) uchazeč, žadatel	
	sídlo, rezidence	Jmu
	vesnice	
	oddělení, katedra	
	krátký	/Jsllijl/ Jali j
	případ (právní),	
	otázka (historická,	
1 a-'. 1
politická)
nezávislý, samostatný zákon, právní věda sál, hala císař
každý, celý, všechen
filozofická fakulta právnická fakulta fakulta sociálních věd přírodovědecká fakulta rovněž, také
minulý, uplynulý
finanční
např.
zpráva
klub
příležitost
u příležitosti...
vzniknout
vznik
relace, vysíláni (informační) leták poradit / komu co /
vzhledem k
duše
konec
New York
významný, důležitý
organizace
Organizace spojených národů
spojený, sjednocený ministerstvo zahraničních věcí střed, centrum, prostředí smlouva, dohoda
podpis /čeho / agenuira tisková agentura zástupce proděkan
77