Čtení odborných textů …aneb Jak na to? Co už víme: –Umíme zhodnotit kvalitu různých zdrojů, najít je… – – Členění odborného textu – Struktura odborného článku: – – Abstrakt – Klíčová slova – Jádro článku: Úvod (cíl studie), Teoretická východiska, Metodologie, Výsledky výzkumu, Diskuse, Závěr – Použitá literatura – – Co je to čtení –Čtení - jedno slovo - mnoho různých významů –Historie: – – – – – – – – – –Čtení = osvojení systému znaků. – Výsledek obrázku pro 18th century school 1st grade reader https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/91/Sumerian_26th_c_Adab.jpg Výsledek obrázku pro hieroglyfy Čtenářská gramotnost –Čtení dnes → čtenářská gramotnost (souvisí s „informační společností“ neboli „společností znalostí“) – – = orientovat se v různých typech textů, porozumět jejich obsahu, umět je kriticky hodnotit a dále s nimi pracovat Čtenářská gramotnost –Ukazuje se, že porozumění čtenému textu není něco, co žáci nebo studenti sami od sebe pochytí v průběhu času. –(viz výsledky 15letých žáků ve čtenářské gramotnosti v mezinárodním srovnávacím šetření PISA (Programme for International Student Assessment) organizovaném OECD) –Příklad Čtení jako aktivní proces –…od pasivního čtení k aktivnímu zpracovávání informací –…informace a fakta jako „hmota“ opracovávaná naším přemýšlením, čtení „mezi řádky“ –…naslouchání vnitřnímu hlasu, který nám říká, co dělat, abychom danému textu porozuměli –…Dobrá zpráva: ať už je úroveň našich čtenářských dovedností jakákoli, dají se trénovat! Otázka k diskusi: Jak čtete, když čtete? –Úkol: Zamyslete se, kdy jste naposledy pocítili čtenářské selhání. V čem vaše selhání spočívalo? Jaké mělo následky? Jak mu předcházet? –Doporučte spolužákům, jak číst správně. Udejte příklad, co jste v poslední době četli? Jak čtete, když čtete? Co všechno při čtení děláte? – – – – – – Časté obavy Výsledek obrázku pro frustrated student picture Čím si můžeme čtení a orientaci v textu zjednodušit? –Pochopení struktury textu (nadpisy: členění kapitol, řazení odstavců) –Čtení zvýrazněných pasáží, prohlížení tabulek, obrázků, grafů,… –Opakované přečtení problematického úseku; podtrhání a dohledání významů cizích slov, pokud je neodvodím; představit si v hlavě, o čem text je,… – –Naše pomůcky: –Zvýrazňovače –Tužka –Papír –Štítky –Google –Kamarád Co dělá zdatné čtenáře zdatnými čtenáři? –Vědecké texty není možné číst jako beletrii. Chce to mít STRATEGII. Čtenářské strategie jsou postupy, které čtenáři pomáhají, aby lépe porozuměl čtenému textu. –Zastřešující čtenářská strategie – sledování porozumění: Co se vám při čtení honí hlavou? –U snadnějších textů je využíváme automaticky, u složitějších je potřeba vědomě proces svého čtení řídit a přemýšlet nad ním: –Proč tento text čtu? –Co z něj potřebuji zjistit? –Co už o tématu vím? –Držím v rukou vhodný text? – – Obecné čtenářské strategie –Liší se dle rychlosti a hloubky čtení: –Scanning (snímání) = úsporně (nadpisy, grafy, zvýraznění,…) –Skimming (letmé klouzání): –Skimming for gist = pročítám, abych zachytil/a hlavní myšlenku: udělám si základní povědomí o obsahu + otázky k textu (když nevím, co hledám) –Skimming for specific information = vyhledání přesné informace (např. jízdní řád) –Skimming for confirmation = čtení pro utvrzení dosavadního poznání, všímám si nadpisů a klíčových slov (když vím, co hledám) –Intensive reading = hluboké porozumění + odpovídání na otázky – 20120306-visual-book-notes-how-to-read-a-book Co dělá zdatné čtenáře zdatnými čtenáři II? –Konkrétní čtenářské strategie: – –1) Hledání souvislostí: •Já a text –(Co se v textu podobá mému životu?) •Text a text –(V čem je text podobný/odlišný oproti ostatním textům, které jsem přečetl?, Jakou jinou knihu/článek/myšlenku mi tento text připomíná?) •Text a svět –(Setkal/a jsem se s tématem i v reálném světě?, K čemu je text užitečný?) – https://creativepen-wpengine.netdna-ssl.com/wp-content/uploads/2012/08/editingarkane.jpg – –2) Kladení otázek k textu (před, během i po přečtení textu) –3) Vytváření vizuálních představ –4) Identifikace nejdůležitějších myšlenek a témat textu –5) Syntéza – (Pearson et al., 2000) – –Další: vybavení již známých informací o tématu, předvídání, scanning, skimming, hodnocení aj. – – Kladení otázek – Otázky nám pomáhají: – –sledovat, zda textu rozumíme nebo ne (Myslí se tím, že…?) –pochybovat o tom, co je v textu napsáno a zaujmout kritické stanovisko (Dá se věřit těmto argumentům? Co bych mohl/a namítnout?) –odhalit záměr autora (Proč autor tvrdí toto? Co tím sleduje? Proč to říká zrovna tímto způsobem?) –určit, kde přesně v textu najdu určitou odpověď (Kde se to říká?) –se soustředit na myšlenky, které si chceme zapamatovat (Co chce autor, abych si zapamatoval/a z tohoto odstavce? Co je podstatné?, Co si chci zapamatovat já?) – Kladení otázek –Otázky před: Proč si autor vybral takový název?, Co je cílem autora?, Co o tématu už vím?, Co by pro mě mohla být nová informace? –Otázky během: Je pro mě tato informace skutečně důležitá?, Co ještě musím zjistit?, Chápu, co mi autor chce sdělit?, Co znamená tento pojem…?, U čeho si nejsem jistý/á, co tím autor přesně myslí?, Co si daný autor myslí o…? –Otázky po: Co je hlavní myšlenka textu?, Co byla nová informace?, Jaký je můj názor na…?, Co autor tvrdí a já se tomu divím?, Souhlasím s ním?, S čím nesouhlasím? Proč?, Dá se věřit těmto argumentům? Co bych mohl/a namítnout? – –→ Kladení otázek probíhá neustále, motivuje k dalšímu čtení; na otázky můžeme najít přesnou odpověď, nebo je musíme vyvodit, příp. odpověď nenajdeme a musíme se poohlédnout po dalším zdroji Jak vybrat z textu správnou informaci? –Přečtěte si text od Klárky. – Metody čtení textu 1: Metoda INSERT –INSERT = interaktivní poznámkový systém pro efektivní čtení a myšlení –(interactive noting system for effective reading and thinking) Metoda INSERT –Jednoduchá metoda čtení textu + zároveň jedna ze základních metod kritického myšlení. –Při četbě odborného textu nám pomůže lépe si uvědomit nové informace a reflektovat je. –Čtenář je aktivní: v průběhu čtení si do textu zaznamenává značky, jimiž vyjadřuje svůj postoj k informacím obsaženým v textu. Metoda INSERT –Používané značky: – – – – – – – – Psaní značek je důležité: udržuje čtenáře ve střehu a pozornosti, dochází k aktivnějšímu dialogu s textem (pozitivní vliv na paměť i učení). Lze pracovat i s barvami, kdy každá barva zvýrazňovače odpovídá určitému symbolu. Značka Význam ✓ informace, která je sice důležitá, ale už ji znám, neříká mi nic nového, je v souladu s mými dřívějšími vědomostmi – rozumím jí a souhlasím s ní + nová informace, se kterou souhlasím ? této informaci nerozumím, není mi jasná, potřebuji ji rozvést, konkretizovat – musím ji ještě dále prozkoumat, ale zaujala mne, chci se dozvědět víc - této informaci nevěřím nebo s ní nesouhlasím, musím si ji ještě ověřit jinde Metoda INSERT: cvičení –Pročtěte a označkujte text. Je jedno, kolik značek použijete i kolik informací si zaznačíte. – Metody čtení textu 2: Podvojný deník –Poznámkování: Při čtení textu vybíráme úseky, které se nám jeví jako zajímavé a opatřujeme je poznámkami. –Metoda je dobře využitelná ve fázi uvědomění si významu nových informací, kdy čtený text propojujeme se svými reakcemi na něj – to nám umožňuje být k textu vnímaví a reflektovat jej. –Vyžaduje text se širšími okraji, aby bylo dost místa pro vepisování poznámek. –Poznámky můžeme následně využít pro porozumění textu a následně pro organizaci textu vlastního. Podvojný deník: cvičení –Pročítejte text a při čtení využijte metodu podvojného deníku. – Metody čtení textu 3: Metoda SQ3R –Důraz na efektivní čtení řízené vlastními otázkami: –Skim (klouzat po povrchu) = dělám si přehled –Question = otázky založené na tom, co jsem viděl/a při skimmingu, efektivita čtení –Read = čtení (až zde!) se zaměřením na odpovědi na kladené otázky – čtu jen konkrétní úseky, dělám si výpisky, značky, mapu,… –Recite = rekapitulace, co jsme se dozvěděli, něco překvapivého?, mám odpovědi?, opět se týká pouze konkrétních úseků –Review = projití celého textu a opakování, doplnění odpovědí dalšími poznámkami, zapamatování klíčových informací –Může se zdát zdlouhavé, ale je dlouhodobě efektivní a vyplatí se (např. při čtení k diplomce, odkrývání stále nových věcí a souvislostí, vnímání nuancí v názorech, termínech) – Metoda SQ3R: cvičení –Vyzkoušejte si metodu SQ3R na konkrétním článku. –Věnujte pozornost následujícímu: –jaké je jádro sdělení, jaká jsou klíčová slova vzhledem k mé otázce –co jsou názory autorů a co jsou fakta –další okolnosti (např. kdo je zkoumaný…) –Po přečtení zkonzultujte se sousedem. – –skimming – otázky a cíle – čtení s poznámkami – rekapitulace poznámek – ujasnění si závěru (např. i pomocí myšlenkové mapy) – – – Metody čtení textu 4: Metoda PQRST –Velmi podobná metodě SQ3R (ale čtu text více postupně, zpracovávám kapitolu po kapitole) –Preview = představa o textu –Question = otázky, přečtu kapitolu a vytvořím si k ní seznam otázek (otázky se derivují z kapitol) (1. čtení) –Read = odpovídám si na otázky (2. čtení) –Summary = shrnutí odpovědí ke kapitole vlastními slovy –Test = reflexe celého postupu (písemně nebo v komunikaci s druhými), dospívám k jeho pochopení, získané poznatky propojuji s tím, co už jsem znal/a (Zaujalo mě…, Nejdřív jsem si myslel/a…) Metoda PQRST: cvičení –Vyzkoušejte si metodu PQRST na konkrétním článku. –Po přečtení zkonzultujte se sousedem. – – – – –preview – 1. čtení s kladením otázek– 2. čtení s odpovídáním – shrnutí odpovědí – test (reflexe celého postupu) – – Reflexe –Jak se vám s jednotlivými metodami pracovalo? –Najděte si svůj styl! – Použité zdroje –Černá, M., Černý, M. (2011): Metody efektivního čtení. Dostupné z https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/14531/metody-efektivniho-cteni.html/ –Whitcroft, L. (2011) - http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie –Pearson, P. et al. (2000) Hadbook of reading research. –Steele, J. L. (1997): Reading and writing for critical thinking (Čtením a psaním ke kritickému myšlení). – –