Jacques Derrida 1930 – 2004 https://www.youtube.com/watch?v=0nmu3uwqzbI • •Biografie • •Derrida se narodil v roce 1930 v židovské rodině v El-Biar v Alžírsku. Antisemitské zákony počas režimu z Vichy mu znemožnili studium na lýceu. •Po skončení vojny odešel do Paříže, kde v letech 1948-49 studoval na prestižním Lycée Louis Le Grand. •V roku 1951 byl přijat na studium filosofie na prestižní Ecole normale supérieure v Paříži, kde se spřátelil s Louisem Althusserem a s Michelem Foucaultem. •Po studiu (změřenom na Husserlovou fenomenologii) získal stipendijní pobyt na Harvardské univerzitě v USA. •V letech 1960 - 1964 Derrida přednášel filosofii na Sorbonne. •V letech 1964-1984 přednášel na Ecole normale supérieure v Paříži. •V roku 1963 přednesl kritický příspěvek k Foucaultovým Dějinám šílenství, co vyvolalo ostrou výjmenu názorů, která poznačila přátelský vztah obou autorů. •V roce 1980 obhájil dizertační práci. •V roce 1983 založil spolu s filosofem Françoisem Châteletem v Paříži alternativní vysokou školu filosofie College International de Philosophie (CIPH), jejíž rektorem byl v letech 1983-1984. •V roce 1984 se stal vedoucím studia na EHESS v Paříži. •V roce 1986 byl profesorem na University of California v Irvine v USA. •Derrida zemřel v Paříži v roce 2004. • •Bibliografie • •Gramatologie, 1967 •La voix et le phénomène, 1967 •L’écriture et la différence, 1967 •Marges de la philosophie, 1972 •Ostrohy, štýly Nietzscheho, 1972 •La dissémination, 1972 •Glas, 1974 •La vérité en peinture, 1978 •De l’esprit, 1990 •Strašidla Marxe, 1993 •Passions, 1993 •Síla zákona, 1994 •Politiques de l’amitié, 1994 •Apories, 1996 •Résistances de la psychanalyse, 1996 •Víra a vědění, 2001 • • • •Dekonstrukce Jacquesa Derridu je najradikálnější podobou poststrukturalismu, která ovlivnila nejen filosofii, ale i estetiku, literární vědu a kritiku. • •Struktura, znak a hra v diskursu věd o člověku (1967 - John Hopkins University, USA) •Četba Clauda Lévi-Straussa : první příklad dekonstrukce • •Dekonstrukce – taktika četby, strategický rozbor provázený výkladem významu, resp. rozrušení slovosledu a větné stavby; rozložení celku na části; rozebrání stroje, aby se dal přenést jinam; zbavení se struktury. • •Není to destrukce významové struktury textu, ale převracení binárních opozic – znejištění standardizovaných přístupů, rozrušení násilných schématů – předsudků - v myšlení • •Gesto dekonstrukce je však stejně strukturalistické i protistrukturalistické, metafyzické i protimetafyzické • • •Dopis japonskému příteli • •„potíž definovat a tudíž přeložit slovo „dekonstrukce“ pramení z toho, že všechny predikáty, určující pojmy, lexikální významy a dokonce i větná členení, jež se v určitém okamžiku zdánlivě propujčují k takové definici či překladu, se rovnež dekonstruují a jsou přímo, nebo nějak jinak dekonstruované. To platí také pro samotné slovo „dekonstrukce“ a stejně tak i pro každou jinou slovní jednotku. Gramatologie se zabývala jednotkou zvanou slovo a všemi výsadami, jež se mu, zejména jeho jmenné podobě, dostalo. A proto muže jedině diskurs nebo spíše psaní kompenzovat neschopnost slova rovnat se myšlence. Všechny věty typu „dekonstrukce je X“ nebo „dekonstrukce není X“ jsou a priori výsledkem nepochopení a tedy přinejmenším nepravdivé.“ (Derrida, s. 45) • •Derridova dekonstrukcie není destrukce, ale ani pozitivní technika, ani metóda, ani metodologie • •Je to dění významu, jehož úkolem je „dvojím gestem, dvojím písmem, dvojí vědou převracet klasické opozicie a přestavět systém jako takový.“ (Texty k dekonstrukci, s. 304) • •Je to taktika znejišťování západní metafyziky přítomnosti (bytí = plná přítomnost významu, garance identity) • •Metafyzika přítomnosti - srostlá s logocentrismem a fonocentrismem (odhalení hierarchického spojení mezi logem a „foné“) - je přímo vepsána do jazyka západní filosofie. • •Jejímu vlivu se nedokázal ubránit ani strukturalismus, který pracoval s pojmem centrované struktury, která je uzavřená, nepohyblivá: Derrida ji nachází u všech hlavních strukturalistů, tj. u Saussura, Lévi-Straussa, Barthesa a Foucaulta (pojem épistémé). • •O Gramatologii • §Pojem "písmo" – nefonetické písmo, písmo před písmenem a před hlasem – nový •obsah naroubován na starou formu slova "písmo" • §Binární opozice písmo x hlas, kde je hlas hierarchicky nadřazenou jednotkou – písmo je zde vnějškem •pojmu, arbitrárním nadbytkem, suplementem (označující – status věci závislé) § §Derrida tento hierarchický vztah obrací naruby – až z písma (grammé) vzniká hlas (logos) – •bez písma by logos zůstal sám v sobě, neprojevený, nepřítomný § §Písmo – utváření předlingvistického, předzákonného a předpojmového významu – kresba, •design, architektura, tanec, tetování, fotografie, choreografie, scénografie, hudba • •V písmu je vždy víc možného významu než ve slovech, protože není vázáno pojmy, přesahuje striktní diferenci binárních opozic pojmu • •Písmo přináší interval významu, nelze jej zredukovat na definici a opozici • • • • § § •Gramatologie – filosofická „věda“ o předlingvistickém písmu – chce osvobodit označující ze závislosti na pojmu • •Písmo je podmínkou možnosti pojmu (pojem není preexistující, vzniká až sedimentací, v opakovaném •výskytu písma) •Písmo je předmětem epistemologického zkoumání, ještě předtím je však podmínkou možnosti • epistémy • •Historii lze psát pouze jako rozumné dílo, jako projev logu, nikoliv grammé – prostřednictvím svého popisu Foucault sám vytváří epistémy, které popisuje •Pokud Foucault popisuje a uklízí historický materiál podle určitého pořádku, kterým mění dokumenty z grammé v logos - nemůže současně vinit rozum v rozumu, denuncovat řád v řádu • •Predlingvistické písmo je to, co je pojmově neuchopitelné – uniká logocentrismu i fonocentrismu – •Umožňuje dekonstruovat totalitární násilí metafyziky přítomnosti – převracení řádu závislosti • •Derrida ale nenavrhuje žádnou reformu metafyziky – nelze z ní totiž vystoupit nikam ven – náš jazyk je metafyzický a jiný nemáme •Derrida proto zkoumá okraje metafyziky – odkud se melancholicky vrací zpět • • • • • • • •Dekonstrukce de Saussura • •Arbitrárnost znaku je metafyzický zákon – nespravedlivé násilí vůči písmu, které je motivováno životem - současně je však nevyhnutelné jakožto zákon jazyka • •Jak ale vzniká označované? Jak vzniká pojem a jak se stává sdíleným v myslích lidí? Z písma, z grammé, z opakování variací písma (v živote se nic neopakuje – předsudek opakování) • •Logocentrismus – problém diference před pojmem • •Fonocentrismus – problém hlasu před písmem • •Možné řešení zpřítomnění písma ve filosofické praxi psaní – škrtání pojmů, neografismy, parazitické definice • •Différence v jazyce je logocentrickým původem jasně odlišených pojmů – proti tomu différance není rozeznatelná hlasem, její stopa je pouze v písmu, v zápisu, v intervalu mezi pojmovými protiklady – písmo je formací formy • •Dekonstrukce Lévi-Strausse • •Obava z násilí písma (historie a byrokracie západu) – denuncování písma v Rase a dějinách a jeho vyloučení ve Smutných tropech • •Ňambikvarové – podle L-S národ bez písma, čistý, nepostižený rasistickou a pokrokovou nemocí západní civilizace - současně však L-S uvádí, že kmen tvoří ornamenty, dekoruje keramiku a zdobí těla, používá tetování •L-S žádá o vyzrazení tajných jmen děti kmene, získává informaci lstí v zájmu vědy • •Levi-Strauss promítá své vlastní západní parametry vědeckého zkoumání na amazonský kmen – nevidí, že lidé kmene generují písmo obecně – písmo, z kterého vzniká hlas a které se vystavuje interpretaci hlasu, logu • •Aporie - L-S opakuje etnocentrické gesto, které sám kritizuje u jiných antropologů, uzavírá významy kmene do své vlastní smyšlené struktury, přičemž upadá do totalitární pasti empirie • •Clifford Geertz – Interpretace kultur – antropolog je autor, který pozoruje, překládá a interpretuje vjemy z neznámého prostředí, přičemž ve své interpretaci nevyhnutelně posouvá, odkládá význam pozorovaných událostí •Síla zákona • •Rozlišení práva a spravedlnosti • •Spravedlnost je přízrak, který nepodléhá žadnému právu, logu, zákonu, proto nemůže být nikdy plně přítomná •– je nestranná, nepřebývá v logocentrických předsudcích, nelze ji vynutit ani zkorumpovat • •Právo je plně přítomnou sémantickou konstrukcí, které se všichni musí podrobit – násilí každého zákona, ať už právního, jazykového či náboženského •- „to enforce the law“ – vynucovat, vymáhat poslušnost zákonu • •Podmínkou možnosti dekonstrukce je touha po spravedlnosti (šílený patos, nikoliv rozumný logos) •– etické šílenství přebývající na okrajích metafyziky (etika patosu x morálka logu) • • •Síla zákona • •Pascal, Montaigne – mystický puvod autority zákona – principiální arbitrárnost, nevysvětlitelnost původu zákona •Aporie: nutnost a současně arbitrárnost zákona – poslušnost bez diskuse a vynucení poslušnosti násilím • •Právo lze konstruovat i dekonstruovat (predsudky v zabudované v binárních opozicích a jejich totálních diferencích - différence), spravedlnost nikoliv (je to differance) – •Dekonstrukce působí v intervalu mezi právem a spravedlností, zajímá se o křivdy logu vůči grammé, zákona hlasu vůči stopám života, který nelze nikdy zcela reprezentovat v pojmech • •3 aporie: -Žádný výkon práva nemůže být spravedlivý -Nerozhodnutelnost je podmínkou spravednosti -Spravedlnost je nereprezentovatelná, nemá za sebou žádnou politiku ani právo – nelze ji využít ve prospěch žádné konkrétní emancipace či revoluce • • • •Dekonstrukce Rousseaua • •Odmítání transcendentního i transcendentálního původu jazyka, rozumu, logu – podle Derridy je význam odložený do písma – jeho původ je odložený do materiálních praxí • •Rousseau buduje obranu proti hrozbě písma – význam se do něj jen odkládá – je to jeden z kulturních •suplementů, které nás vzdalují původu významu v „přirozenosti“ lidského života • •Lidská přirozenost - návrat k přírodnímu stavu komunikace – melodické a emocionální zvuky místo přesné a obřadné (vyumělkované, nepřirozené) komunikace • •Vyznání, Julie aneb nová Heloisa, Emil aneb o výchově - nebezpečí suplementu •Esej o puvodu jazyku – nepřirozené severní vs přirozené jižní jazyky • •Aporie – Rousseau denuncuje písmo, jehož prostřednictvím vykonává své povolání spisovatele • •Podle Derridy nelze komunikovat jinak než prostřednictvím - média, znaku, sprostředkovatele, suplementu •Nic není mimo text, který se prodlužuje a šíří skrz suplementy (úvod, závěr, poznámky, recenze atd) •Obrácení hierarchie binární opozice - suplement významu (grammé, písmo) je první, původ významu (logos, hlas) je až druhý, následný, odložený – původní je vždy odklad • • •Dekonštruktívne čítanie Platona spočíva v rozplietaní významov slova farmakon. Toto slovo možno preložiť z gréčtiny ako : liek, droga, čarodejný nektár, zaklínadlo, farbivo, jed. • •V dialógu Faidros ho použil Platon kvôli jeho ambivalencii, aby jeho prostredníctvom poukázal na nepôvodnosť písma. V dialógu ju Sokrates zdôvodňuje mytologémou : božstvo Theuth vynašlo písmo a prienieslo ho kráľovi Thamusovi ako dar, ktorý popisuje ako farmakon (jed/liek na pamäť a múdrosť). Thamus písmo odmieta ako farmakon (jed) bez ktorého si vystačí: on prehovára, diktuje, jeho prehovor stačí, neprotrebuje písmo. Hovorené slovo na neho pôsobí dôveryhodnejšie, nemožno ho prekrútiť (lebo je tam prítomný jeho autor, otec), zatiaľ čo písané slovo možno zle interpretovať (lebo autor, otec chýba, písmo je sirota). • •Na rozdiel od Theutha, Thamus nechápe písmo – farmakon – ako liek, ale ako jed: písmo spôsobuje skôr zanedbávanie pamäti ako jej rozvíjanie, pretože prichádza zvonka. Exteriorita písma spôsobuje degradáciu na napodobňovanie: má zastupovať a pripomínať. Theuth teda interpretuje farmakon ako liek, Thamus ako jed: máme tu dva protichodné významy toho istého slova, ktoré by mohli byť príkladom binárnej opozície. Lenže, ako upozorňuje Derrida, prekladateľ sa musí rozhodnúť pre jednu verziu a obvykle sa rozhodne pre liek: týmto rozhodnutím však prekladateľ rozhoduje o tom, čo bolo v Platonovom texte nerozhodnuteľné. Došlo k tomu, že sa písmo podriadilo hovorenému slovu: grammé zdvojilo foné. • Derridova dekonstrukce v 90. letech – etika intervalu mezi životem a zákonem – opakování neopakovatelného •Událost – neočekávané, překvapení, novost, kterou nelze pojmenovat ani vysvětlit • •Dar – tajemství dárce, nemožnost protidaru či obchodní směny • •Truchlení – melancholické gesto udržující nezmenšitelnou vzdálenost mezi živým a mrtvým • •Smrt - jedinečná ztráta jednoho “světa” • •Archiv – přežívající stopy a ostatky, které se osvobodily od života svého původce • •Přízrak – přežívající stopa, jejíž význam není ani přítomný ani nepřítomný • •Zvíře – v očích zvířat jsou všichni lidé zvířaty – zvířecí pohled dekonstruuje binární opizici člověk x zvíře • • • • •