Alan D. Sokal – o jedné aféře o o oSocial Text: Transgressing the Boundaries : Towards a Transformative Hermeneutics of Quantum Gravity, 1996 o o http://www.phil.muni.cz/fil/studenti/soutez99/docekal.html V závěru s dalšími relevantními odkazy na literaturu Přiznání oTransgressing the Boundaries: An Afterword: o oStejně jako žánr, který měl být ironizován, můj článek je směskou pravd, polo-pravd, čtvrt-pravd a celolží, nekonsekvencí a syntakticky správných vět, které ale nemají žádný smysl. Prostředky oPřevaha citování autorit nad logickou výstavbou důkazů oVíce spekulativního myšlení než vědecké evidence oPřetvořené nebo absurdní metafory použité namísto jazyka daného oboru oRétorika místo přemýšlení oZmatečné použití významů odborných a běžných slov (termínů) oPřenos vlastností objektu na výzkumníka a následné neadekvátní závěry nJe vyloučené, abych se s tímto člověkem vůbec bavil. Vždyť se jenom podívejte na některé položky ze seznamu jeho publikací: Pedofilní obrazy ve francouzské literatuře, Sex mladistvých jako literární inspirace, Příprava jehněčího stokrát jinak. To musí být úchyl. oApodiktická prohlášení, bez logické souvztažnosti, závěry nevyplývají z premis nJe zcela evidentní, že model přírodních věd se osvědčil. Stejně tak jen ignorant by pochyboval o tom, že řada prvků tohoto modelů je velmi dobře aplikovatelná i na další obory lidské činnosti. Je pak naprosto jasné, že historie, byť se zdá být podložena jakkoli silnými fakty, je stále jenom interpretace, která se proměňuje v čase. oCitace autorit zcela odlišných kontextů, než ve kterých byly vyřčeny nJiž J. D. Bernal upozorňuje na názor členů královské společnosti, že „věda se má zabývat přírodou a řemesly a že má být užitečná.“ (Bernal, J. D. Věda v dějinách, Praha 1960, sv. 1, s. 291.) Snahy humanitních oborů se pak v tomto světle jeví jako zcela liché. o o o o o o oNezdůvodněné zevšeobecňování výsledků výzkumů speciálních věd o nHeisenberg ve svém principu upozorňuje, že „komplementární vlastnosti zkoumaného objektu není možné zjistit současně se stejnou mírou přesnosti“. Tato nemožnost dosažení přesné znalosti komplementarit platí i ve společnosti. Prostě není možné jednoznačně současně určit, nakolik byly finanční prostředky rozkradené, nebo prožrané. Co nebylo ukradeno, bylo prožráno. oPři použití metafor jsou zaměňovány jejich kontexty - metafory z fyziky (pěna, teorie strun, teorie relativity) jsou použity, jako by měly pouze význam, který jim přisuzuje běžný jazyk... o nKvantová mechanika běžně pracuje s takovými vlastnostmi částic, jako jsou šarm, barva a podivnost. Ano, svět kvantové mechaniky je opravdu podivný a pestrobarevný, neuděláte jistě chybu, když se jeho šarmem budete inspirovat i ve svých, zcela odlišných oborech. o o o o o oNeoprávněná aplikace vědeckých teorii z jednoho vědeckého oboru na jiný (geometrické modely neuróz u Lacana, spojování topologie s psychologií, psychoanalýza AIDS s topologií...). nV moderní vědě zcela nekompromisně zvítězil atomismus. Svět podle moderní vědy je diskrétní, složený z elementárních částic, mezi kterými působí čtyři základní fyzikální interakce. A stejně jako fyzici usilují o nalezení teorie sjednocující tyto interakce, musí se i historici/psychologové/lingvisté/… snažit eliminovat svá četná vysvětlení a najít jedno univerzální. o o o o o o o(Všechny příklady jsou vymyšlené.) o o Vědecký jazyk oVolba univerza (soubor předmětů) oIntencionální báze (volba vlastností z předmětného univerza) oSyntaktická báze (volba jazykových prostředků a pravidel používání) o Z Carnapovy klasifikace vět oKvazisyntaktické věty o------------------------------- nA) Věta předmětného jazyka nB) Věta metajazyka nC) Podvodné věty „tvářící se“ jako A, ale jsou B Jazyk a metajazyk oÚroveň nOntická – předmětnost nEpistemická – výpověď o předmětnosti n àRozlišení (faktu) objektivního světa a jeho popisu (interpretace) n(Zpochybnění objektivity – vše je jen text – pravda není – je jen názor – každý má nárok na názor – každý si plká, co chce) Rozpoznání lžitextu — argumentace nVěcné argumenty nKonzistentnost nInvariantnost nß nArgument z autority nSlovní efekty a bonmoty nNadměrnost citací (neúčelnost) n Rozpoznání lžitextu — obrazové a jazykové prostředky oMetaforičnost jazyka nUsazené metafory nKonvenční a nekonvenční metafory nVědecká metafora (oborová, nekonvenční) Francouzská strategie o o o o oZávěr oArgument 1 o o o oArgument 2 o o o oArgument 3 •Vše, co je řečeno (napsáno) slouží účelu závěru Německá strategie oVíce témat (ukázat vlastní šíři kompetencí) oObecnost (včetně vymezení negativních cest) oKomplexnost (a to i rostoucí během tvorby) o o o Opouštění neproduktivních směrů Anglická strategie oProč to píšete oJak (zdroje a metody) oVýsledky oDiskuse oPotvrzené závěry oOdkazy oResumé o o Horyna, Břetislav - Krob, Josef (eds.). Cesty k vědě. Argumentace oSložka technická nElementární logika nPravidla usuzování nStrukturovaná (-telná) výpověď oSložka kreativní nDobrý nápad nVěcná správnost nMetodický postup Technická složka argumentace oPředpoklady 1, 2, n oZávěr nn = 0 è blábol nebo truismus nn = 1 è nebezpečí idem per idem oPostup argumentace nVyplývání z premis (tvrzení nebo jeho negace, např. Galilei a vztah m a v padajícího tělesa) nExtrakce z premis (Pascalova sázka) n G. G. G. G. o o o o> o Pascalova sázka Bůh existuje Bůh neexistuje 1. Věřím, že Bůh existuje 1 0 2. Nevěřím, že Bůh existuje -1 0 Paradigmata, principy usuzování, logické požadavky oParadigma nepřímé úměry (těhotenství, kopáči… aditivní a intenzivní vlastnosti) oPrincip totožnosti (používání výrazů ve fixované podobě A=A) oPrincip sporu à požadavek bezespornosti (A≠A´) oPrincip vyloučeného třetího (A nebo A´) oPrincip dostatečného důvodu (metodologický požadavek) o o Horyna, Břetislav - Krob, Josef (eds.). Cesty k vědě. Horyna, Břetislav - Krob, Josef (eds.). Cesty k vědě. Věcná složka argumentace oTeorie ßà Fakt oDomněnka, nápad oHypotéza (logická konzistence) oTeorie (explanace, predikce) o Vědecká teorie — fakta oVědecký fakt nVíce pozorování nInvariantnost faktu vůči logickým transformacím nMimo P nebo N Vznik vědecké teorie — 1. domněnka oSeskupení faktů oKlasifikace, třídění, výběr oGeneralizace o Vznik vědecké teorie — 2. hypotéza oVysvětlení faktů oLogická konzistence oExplanace, deskripce, predikce Vznik vědecké teorie — 3. teorie oOvěření nLogické nEmpirické (ověření důsledků) nObsahové n Interpretace teorie oNaivně empiristická oInstrumentalistická nPřísná oEmpirická oSémantická nPřirozená n n Funkce teorie oInformativní oSystemizující oPrediktivní oExplanační oPragmatická o Explanace (explikace) oKauzální oFunkcionální oTeleologická o oPseudoexplanace oVysvětlení kruhem oAd hoc (≠ anticipace) o o Jastrzembská, Zdeňka: Aspekty vysvětlení, 2008. Predikce oExtrapolace nPřímá nKorigovaná oEkvifinalita oSimulace Predikce oInformativní oManipulativní nKonstruktivní (sebenaplňující se) nVarovné (sebevylučující) Predikce oDeterministické systémy nDynamické nStochastické n nHistorický materialismus (K. Marx) nDialektika „trajektorií“ (J.-P. Sartre)