FONETIKA téma: SAMOHLÁSKY (hodina 3., 8.10.2018) Charakteristika ›Charakteristická je tónová struktura akustického spektra (která doprovází i souhlásky sonorní) ›Průchod hláskovacím traktem je volný ›Při jejich artikulaci se vytvoří soustava *,rezonátorů, kterými nadhrtanových dutin fonační proud prochází. ›*, zařízení založené na rezonanci(k zjišťování určitého tónu k zesílení zvuku apod.) › Kritéria třídění samohlásek ›Akustické hledisko ›Artikulační hledisko Akustické hledisko ›V akustickém spektru každého vokálu existuje několik tónů: ›Základní hlasivkový tón F0 › (vzniká v hrtanu) ›Vyšší tóny - formanty › (vznikají v nadhrtanových rezonančních dutinách zesílením procházejícího základního tónu Nadhrtanové rezonanční dutiny http://ucenischalupou.chytrak.cz/cesky_jazyk_2/soubory/artikulacni_ustroji_a.gif Artikulace vokálů ›Při artikulaci vokálů se mění vlastnosti nejen dutiny ústní, ale i hrdelní, což je vyvoláno pohyby jazyka v rovině horizontální a vertikální a obměnou tvaru a velikosti retního otvoru. Tyto pohyby mají za následek modifikaci nadhrtanové dutiny a to vyvolává změnu ve formantové struktuře složených tónových zvuků. Akustické spektrum ›Jde o grafické znázornění zvukového složení pomocí spektografu, což je přístroj schopen rozložit zvukovou vlnu na jednotlivé tóny, které ji tvoří, a následně ji graficky znázorní. › Spektogram (zachycení akustické struktury) ›Akustická struktura ›nejlépe vyniká na ›trojrozměrných ›Spektogramech › ›Čas - vodorovně ›Frekvence – svisle ›Intenzita - ztmavnutí › › [audioklip] spektogram ›Je grafické znázornění zvukových složek jedné nebo několika po sobě jdoucích hlásek získané akustickou analýzou zvoleného úseku promluvy, přičemž formanty jsou ve spektru každé jednotlivé hlásky seřazeny podle frekvence.c ›Může zachytit i přechodná pásma – tzv. tranzienty. Druhy zvuků ›Druhy zvuků ›A) Tóny : periodický průběh vlny (nástroje, samohlásky) › B) Šumy : neperiodický průběh vlny (konsonanty) › Frekvence (počet kmitů za 1 minutu) – základní čistý tón Fyzika zvuk Tón jednoduchý a složený C:\Users\win\AppData\Local\Temp\Temp2_aku-fonetika-prez.zip\aku-fonetika-prez-page-004.jpg Tón versus šum C:\Users\win\AppData\Local\Temp\Temp2_aku-fonetika-prez.zip\aku-fonetika-prez-page-002.jpg Výška, síla a zabarvení ›Výška (pitch) – je závislá na frekvenci. Se stoupajícím kmitočtem roste i výška vokálu. ›Síla (intenzita) zvuku a rozdíly v ní jsou nestejně využívány různými jazyky k účelům distinktivním nebo expresivním. ›Zabarvení (témbr) lze charakterizovat akustickou vlastností nebo souborem akustických vlastností daných zesílením, a tedy větší slyšitelností některých harmonických tónů při průchodu zvukové vlny jednotlivými dutinami hláskovacího traktu. Výška tónu ›Podle Amerického národního standardního ústavu (ANSI) je výška tónu sluchový atribut zvuku, podle kterého lze zvuky uspořádat do stupnice od nízkých po vysoké. Protože výška tónu je natolik dobrým přiblížením frekvenci, je téměř úplně určena tím, jak rychlé vibrace vzduchu vytvářejí zvukové vlny, a je minimálně ovlivněna intenzitou nebo amplitudou vln. Tj. „vysoký“ tón znamená velmi rychlé oscilace a „nízký“ tón odpovídá pomalejším oscilacím. Nové metody měření ›Dostupné jsou na z internetu program Praat a Madde ›Praat (freeware, zdroj : http://www.fon.hum.uva.nl/praat/ ) Madde (freeware,zdroj: http://www.tolvan.com/index.php?page=/madde/madde.php ) ›Prostřednictvím sluchátek a mikrofonu lze provádět jednotlivá měření. Frekvenční pásmo slyšení ›Frekvenční pásmo slyšení člověka je 16 – 16 000 Hz (někdy uváděno 20 – 20 000 Hz). Druhy zvuků ›Druhy zvuků ›A) Tóny : periodický průběh vlny (nástroje, samohlásky) › B) Šumy : neperiodický průběh vlny (konsonanty) › Frekvence (počet kmitů za 1 minutu) – základní čistý tón Fyzika zvuk Oscilgoram vokálů a, i C:\Users\win\AppData\Local\Temp\Temp2_aku-fonetika-prez.zip\aku-fonetika-prez-page-005.jpg Barva zvuku ›Barva zvuku je daná i celistvými násobky základního kmitočtu. Například dvojnásobný kmitočet tónu s kmitočtem 200 Hz je 400 Hz, trojnásobný 600 Hz, čtyřnásobný 800 Hz, atd. Záleží na tom, jak silně násobky základního kmitočtu zní. Při hře na housle nebo při zazpívání jediného tónu čistým hlasem je možné vyluzovat takřka čistý tón, který má skoro jenom základní kmitočet. Při hře na různé hudební nástroje vznikají i další tak zvané harmonické tóny, které jsou složené z různě silných násobků základního kmitočtu. Barva › › › › › › › › › ›Zdroj: https://www.poradte.cz/skola/12962-fyzika-zvuk.html http://www.imsolution.com.au/images/harmonics.png Samohlásky ›Samohlásky Z fyzikálního hlediska jsou (znělé) samohlásky složené tóny. ›Jejich základní frekvence je závislá na individuálním kmitání hlasivek každého člověka. Jejich spektrum je ovlivněno nastavením formantů – každá samohláska má jiné formanty a tedy jiné zesílené harmonické frekvence. ›Pro samohlásku jsou určující dva nejnižší formanty vokálního traktu - F1 a F2, které závisí na tvaru vokálního traktu. ›Tvar traktu během řeči měníme podle polohy mluvidel – jazyka, čelistí nebo rtů. Pokud se první dva formanty odstraní (odfiltrují), samohlásku není možno rozpoznat. Artikulační hledisko ›Horizontální posun jazyka ›Vertikální posun jazyka ›Zavřenost a otevřenost ›Nazalita ›Zaokrouhlenost ›Přízvučnost ›kvantitq Horizontální posun jazyka › přední střední zadní Výsledek obrázku pro vogais anteriores e posteriores https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/Cardinal_vowel_tongue_position-front.png/ 200px-Cardinal_vowel_tongue_position-front.png Výsledek obrázku pro vogais anteriores e posteriores Vertikální posun jazyka › Výsledek obrázku pro vogais altas e baixas otevřenost (kvalita) mandibulární úhel (čelistní) Výsledek obrázku pro angulo mandibular Výsledek obrázku pro samohlásky otevÅ™ené zavÅ™ené Otevřenost – zavřenost Výsledek obrázku pro vogais abertas, fechadas zaokrouhlenost ›Také činnost rtů ovlivňuje artikulaci samohlásek ›Ty lze rozdělit do ›LABIALIZOVANÝCH (O,o,u) ›NELABIALIZOVANÝCH (i, e, E, a, A) Trvání - kvantita ›V češtině je relevantní (papá, pápá). Dlouhá samohláska je dvakrát delší než krátká samohláska. ›V portugalštině kritérium kvantity neexistuje, i když dosavadní výzkumu na tomto poli ukazují, že větší délka je vázána pouze na přízvučnou slabiku, zejména na konci věty. Nosovost ›Při artikulaci nosových samohlásek vychází dutinou nosní › Výsledek obrázku pro nosnà samohlásky dutina nosnà Samohlásky orální a nazální Výsledek obrázku pro sistema vocálico portugues Přízvučnost ›Ve slabice přízvučné jsou samohlásky plné, v nepřízvučných jsou oslabeny, redukovány. Někdy se nepřízvučný vokál nerealizuje vůbec /dent-/, desacordo /dzakordu/… Přízvučnost a nepřízvučnost Výsledek obrázku pro vogais tónicas e átonas Přízvučnost a nepřízvučnost Výsledek obrázku pro vogais tonicas postonicas