SYNTAX
TÉMA:  PŘÍSUDEK
8.10.2018
(3. HODINA)

PŘÍSUDEK
¢Syntaktickou funkci přísudku plní sloveso
¢přísudek – predicado (název slovesného přísudku)
¢sloveso – verbo (název slovního druhu)
¢sloveso plnící funkci přísudku – predicador
¢Celá struktura náležící k pojmu přísudku (tedy všechny tzv. argumenty nebo-li předměty) je
slovesná predikace (predicação verbal)

PŘÍSUDEK
¢Je tedy celá struktura rotující kolem přísudku (podmět a předmět)
¢Shoduje se s podmětem vždy v osobě a čísle = concordância
¢jádrem může být:
—Plnovýznamové sloveso
—Podstatné či přídavné jméno nebo další slovní druhy, jež je mohou zastoupit (zájmena, číslovky,
apod)

STRUKTURA PŘÍSUDKU
¢HLAVNÍ SLOVESO (plnovýznamové)
¢SLOVESNÁ PERIFRÁZE (složená ze slovesa pomocného a plnovýznamového)
¢
¢Terminologie:
—slovesná perifráze – perífrase verbal
— plnovýznamové sloveso – verbo pleno
—     také verbo principal

FUNKCE HLAVNÍHO A POMOCNÉHO SLOVESA
¢Hlavní sloveso (verbo pleno, principal) je gramatickým i sémantickým jádrem věty.
¢
¢Pomocné sloveso (verbo auxiliar) je prvkem sloužícím pouze pro vyjádření :
—gramatického významu času, způsobu a vidu (Tempo Modo Aspecto = TMA)
— shody s podmětem (číslo, osoba)

HLAVNÍ, PLNOVÝZNAMOVÁ SLOVESA – VERBOS PLENOS (PRINCIPAIS)
¢VERBOS PLENOS (PRINCIPAIS)
—Podle toho, zda přijímají předmět, se dělí na:
—
—TRANZITIVNÍ (transitivos)
—NETRANZITIVNÍ (intransitivos)

HLAVNÍ SLOVESA NETRANZITIVNÍ
¢Nepotřebují žádný předmět.
¢
¢
¢O João caiu.
¢O António adormeceu.
¢O vidro rachou.
¢O gelo derreteu.
¢O cão ladra.
¢ O rouxinol trina.
¢

HLAVNÍ SLOVESA TRANZITIVNÍ
¢Podle toho, zda se váží s předmětem pomocí předložky či nikoliv, se dělí na:
¢
¢
¢PŘÍMÁ – transitivos diretos
¢NEPŘÍMÁ transitivos indiretos
¢PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ZÁROVEŇ bitransitivos
¢OBJEKTOVÁ transitivos oblíquos
¢PŘÍSUDKOVÉ predicativos
¢PŘÍSLOVEČNÁ adverbiais
¢
¢
¢

TRANZITIVNÍ PŘÍMÁ
(TRANSITIVOS DIRETOS)
¢
¢Potřebují předmět přímý (ten se váže se slovesem většinou bez předložky)
¢
¢
¢ A Ana comeu o bolo.
¢

TRANZITIVNÍ NEPŘÍMÁ
(TRANSITIVOS INDIRETOS)
¢Váží se s předmětem nepřímým (dativním) pomocí předložky a, para
¢
¢
¢ A Ana telefonou para a tia.
¢

TRANZITIVNÍ PŘÍMÁ I NEPŘÍMÁ
(BI, DITRANSITIVOS)
¢Váží se s oběma předměty
¢
¢
¢ Dei tudo aos meus amigos.
¢

TRANZITIVNÍ OBJEKTOVÁ
(TRANSITIVOS OLBÍQUOS)
¢Váží se s předmětem pomocí jiné předložky než a a para
¢
¢
¢ A Ana gostou do bolo.
¢

TRANZITIVNÍ PREDIKATIVNÍ
(TRANSITIVOS PREDICATIVOS)
¢Váží se se jmennou částí přísudku
¢
¢
¢ O Manuel achou o filme interessante.
¢
¢Odvozeno z: O filme é interessante
¢   Film je zajímavý – přísudek jmenný se sponou

TRANZITIVNÍ SLOVESA PŘÍSLOVEČNÁ
(TRANSITIVOS ADVERBIAIS)
¢Situační či pohybová slovesa, jak, ir, seguir,   estar, ficar, morar, by neměla význam bez
příslovce místa.
¢
¢ Moramos em Paris.
¢

POMOCNÁ SLOVESA
(VERBOS AUXILIARES)
¢Jsou součástí perifrastické konstrukce (slovesné perifráze)
¢
¢Může to být pomocné sloveso ter, haver, ser
¢
¢Ter, haver – pro tvoření složených časů
¢Proto se jim říká pomocná slovesa perfektní (dokonavá)
¢Ser – pro tvoření trpného rodu
¢Proto se jim říká pomocné sloveso pasivní.
¢
¢

FUNKCE POMOCNÝCH SLOVES
¢Pomocná slovesa mohou plnit funkci:
¢
¢
1.Časovou
2.Rodovou
3.Vidovou
4.Modální
5.

POMOCNÁ SLOVESA - ČASOVÁ
¢
¢ter+particípio passado,
¢haver+particípio passado,
¢ir+infinitivo
¢haver de+infinitivo
¢
¢Příklady:
¢Tinha feito muito trabalho.
¢Havia feito muito trabalho.
¢Vamos fazer uma festa.
¢Havemos de encontrar mais vezes.

POMOCNÁ SLOVESA RODOVÁ (DIÁTESE)
¢Ser/estar +particípio passado
¢
¢Příklady:
¢A festa foi organizada pela Maria.
¢O trabalho está bem feito.

POMOCNÁ SLOVESA VIDOVÁ
¢Určují, v které fázi uskutečnění se nachází děj:
¢
¢Začátek (verbos incoativos)
¢começar a, deitar a, desatar a, entrar a, passar a, pegar a, pôr-se a, principiar a (+infinitivo)
¢Př: Desatou a rir.
¢
¢Průběh  (verbos cursivos, durativos)
¢estar, andar, ficar (+a+infinitivo/+gerúndio)
¢Př: Está a falar ao telefone.
¢
¢Opakování (verbos frequentativos)
¢costumar, voltar a (+infinitivo)
¢Př:  Voltou a fumar. Costumamos ir ao Algarve todos os anos.
¢
¢Konec (verbos conclusivos)
¢acabar de, cessar de, deixar de, parar de (+ infinitivo).
¢Př: Deixou de fumar.
¢

POMOCNÁ SLOVESA MODÁLNÍ
¢Vůle, přání: desejar, querer, haver de (+infinitivo)
¢Př: Desejo falar com o diretor.
¢
¢Možnost, schopnost: poder, ser (+infinitivo)
¢Př: Posso ir contigo?
¢
¢verbos que exprimem necessidade dever de, ter de, ter que (+infinitivo);
¢Př: Devo confessar que nao acredito em ti.
¢
¢záměr: procurar, pretender, buscar, tentar (+infinitivo); consecução: lograr, vir (+infinitivo);
¢Př: Neste capítulo pretendo falar sobre o problema de imigracao.
¢
¢Zdání: parecer (+infinitivo)
¢Př: Parece ser pouco provável.
¢