Mentální reprezentace STIMUL STROM REPREZENTACE „Znázorněný“ obsah vs. popis obsahu STROM OBRAZ SYMBOL „Znázorněný“ obsah vs. popis obsahu STROM PŘEDSTAVA POJEM MENTÁLNÍ REPREZENTACE Lze je empiricky odlišit...? Jak? STROM PŘEDSTAVA POJEM Výzkum představ vs. pojmů Santa, 1977 Které obrazce obsahují stejné prvky?  ČAS IDENTIFIKACE Výzkum představ vs. pojmů Santa, 1977 TRIANGLE CIRCLE SQUARE TRIANGLE CIRCLE SQUARE TRIANGLE CIRCLE SQUARE CIRCLE ARROW TRIANGLE TRIANGLE CIRCLE ARROW Které obrazce obsahují stejné prvky?  ČAS IDENTIFIKACE Výzkum představ vs. pojmů Santa, 1977 Které obrazce obsahují stejné prvky?  ČAS IDENTIFIKACE Výzkum představ vs. pojmů Santa, 1977 TRIANGLE CIRCLE SQUARE TRIANGLE CIRCLE SQUARE TRIANGLE CIRCLE SQUARE CIRCLE ARROW TRIANGLE TRIANGLE CIRCLE ARROW Které obrazce obsahují stejné prvky?  ČAS IDENTIFIKACE „Vnitřní oko...?“ Co to znamená? Menátlní rotace Shepard & Metzler, 1971 Menátlní rotace Shepard & Metzler, 1971 Reakční čas Menátlní rotace Shepard & Metzler, 1971 Reakční čas Úhel rotace Představy • Podobně jako obrazy a vjemy fungují na principu uspořádání v prostrou (vizuální představy) a času (sluchové představy) • Zákonitosti délky, viditelnosti (překrytí), vzdálenosti – mentální transformace velmi silně korelují s fyzickými transformacemi stimulů (až monotonický vztah) Další příklady – přiblížení Kosslyn, 1983 – představení si detailů vyžaduje více času Další příklady – srovnáví velikosti Moyer, 1973 – srovnání podobně velkých představených objektů trvá déle Další příklady – vzdálenost Finke & Kosslyn, 1980– čas splynutí představ bodů při představě vzdalování silně koreluje s časem splynutí u percepce při reálném vzdalování Zrakové vs. sluchové představy Segal & Fusella, 1971, 1970 – představivost interferuje s percepcí v dané modalitě (detekce podnětu) Vizuální vs. prostorová informace Baddeley & Liberman, 1976 Jsou představy podobné jako vjemy...? • Stephen M. Kosslyn – vizuální představivost je podobná vnímání – podobné topologické uspořádání v mozku • Jak pak víme, že si něco představujeme a že to nevnímáme?? • Představy jsou závislé na procesech „topdown“ – úmysl, spouštěné jiným způsobem než vjemy • Někdy nevíme... (halucinace) Podobnost představ a vjemů • Monotonické vztahy mezi transformacemi • Interference • Narušení představivosti u kortikálního poškození určitého percepčního systému • Patologické stavy, kdy nelze rozlišit představy od vjemů (halucinace, „Antonův syndrom“ u nevidomých) • Aktivace specializovaných mozkových struktur velmi podobná u představ a vjemů • Celková aktivace u představ se přibližně z 2/3 překrývá s aktivací u percepce, ale... Důležité aplikace • PROSTOROVÁ ORIENTACE – Kognitivní mapy – mapa dráhy (route map; seznam instrukcí, jak se kam dostat krok za krokem) vs. „přehledová“ mapa (survey map; představa samotného prostoru, umožňuje flexibilní adaptaci dráhy) Souvisí živá představivost s úrovní názorného myšlení? Limity Kosslynova modelu Limity Kosslynova modelu Slezak, 1991, 1995 Limity Kosslynova modelu Slezak, 1991, 1995 Limity Kosslynova modelu Chambers & Reisberg, 1985 Limity Kosslynova modelu • Představy již obsahují určitý „referenční rámec“, interpretaci – není možná různá interpretace bez specifické instrukce = „HYBRIDNÍ“ REPREZENTACE (obraz x propozice) • Překrývají se spíše struktury nutné pro pokročilejší zpracování (primární zraková kůra pouze u představ drobných detailů atd.) • Z. W. Pylyshyn – propoziční teorie – implicitní poznatky o tom, jak by objekt vypadal, NE názorná reprezentace Co je „interpretace“? Interpretace = význam • Význam má pro nás velký význam... Význam má velký význam... Červeně označte písmena, která obsahují alespoň jeden ostrý úhel. • Označte červená písmena, která obsahují alespoň jeden ostrý úhel. • Vyhledejte písmena, která obsahují ostrý úhel, a označte je červenou barvou. Pokud nemáme v úmyslu učení zpaměti, pamatujeme si především význam, ne formu. Wanner, 1968 (adaptace...) Mandler & Ritchey, 1977 • Pouze významný význam má pro nás význam... Bradsford & Johnson, 1972 • Význam má pro nás pouze významný význam... Postup je jednoduchý. Nejdřív rozdělíte položky podle typu. Jedna hromada samozřejmě může stačit, to záleží na tom, kolik toho máte. Pokud nemáte doma vybavení, dalším krokem je vyhledání patřičného zařízení; pokud ano, nic víc nepotřebujete. Důležité je to nepřehánět – je lepší méně než mnoho. Nejdříve si to nemusíte uvědomit, ale snadno dochází ke komplikacím. I jedna chyba vás může přijít hodně draho. Nejdříve se vám postup může zdát složitý, pak to ale bude už jen další součást běžného života. Po ukončení procesu položky znovu rozdělte podle požadovaných kritérií a odložte na příslušná místa. Pak je můžete používat, a následně celý cyklus opakovat znovu. Bradsford & Johnson, 1972 • Význam má pro nás pouze významný význam... Postup je jednoduchý. Nejdřív rozdělíte položky podle typu. Jedna hromada samozřejmě může stačit, to záleží na tom, kolik toho máte. Pokud nemáte doma vybavení, dalším krokem je vyhledání patřičného zařízení; pokud ano, nic víc nepotřebujete. Důležité je to nepřehánět – je lepší méně než mnoho. Nejdříve si to nemusíte uvědomit, ale snadno dochází ke komplikacím. I jedna chyba vás může přijít hodně draho. Nejdříve se vám postup může zdát složitý, pak to ale bude už jen další součást běžného života. Po ukončení procesu položky znovu rozdělte podle požadovaných kritérií a odložte na příslušná místa. Pak je můžete používat, a následně celý cyklus opakovat znovu. Propozice (výrok) • Propozice je jednotkou významu = nejjednoduchší možné tvrzení, které může být pravdivé nebo nepravdivé KOLIK PROPOZIC...? Ten čokoládový dort, který přinesla Petrova babička, je v lednici ve sklepě. Teorie duálního kódování • Informace jsou kódovány jak vizuálně, tak verbálně STROM Paivio, 1971 Symbolické systémy • Percepční vs. amodální symbolický systém Barsalou, 1999 Vtělená kognice (embodied cognition) • Kognitivní procesy a obsahy jsou výsledkem interakce našich tělesných dispozic s prostředím • Ovlivňuje i zpracování významu Jak abstrahujeme význam...? • Multimodální hypotéza – reprezentace „překládáme“ PŘÍMO z jedné modality do druhé • Amodální hypotéza – existuje centrální systém pro VÝZNAMY, který propojuje jednotlivé modality Je možné to rozlišit?? Pojmy a kategorie • Proč potřebujeme kategorie? Proč potřebujeme abstrahovat význam? = PREDIKCE!!! Kategorie – teorie • Sémantické sítě (Collins & Quillian, 1969) Kategorie – teorie • Sémantické sítě (Collins & Quillian, 1969) • Rychlost rozhodování o atributech závisí na úrovni hierarchie, pro kterou atribut platí (definující atributy) – vyšší uroveň herarchie = pomalší zpracování • ALE výzkum ukazuje, že záleží spíše na opakování zkušenosti než úrovni hierarchie Kategorie – teorie Schémata • Pojem + „kastlíky“ představující dimenze atributů, které jsou doplňovány a přepisovány zkušeností = pouze počáteční hodnoty vstupující do procesu rozpoznávání Dům • Části: střecha, okna, dveře... • Materiál : cihly, beton, sklo... • Využití: bydlení • Tvar: kvádr, trojuhelník... • ... Schémata – jak fungují Schémata • Zkreslení paměti a myšliení v prospěch typických znaků (počátečních hodnot) Rosch (1977) – jaké věty vám napadnou, když slyšíte slovo „vták“? „Poslouchal jsem vtáky, jak šveholí v korunách stromů...“ Schémata • Zkreslení paměti a myšliení v prospěch typických znaků (počátečních hodnot) • Aktivace schémat závisí od kontextu = kategorie nemají jasné hranice, jsou proměnlivé Schémata • Zkreslení paměti a myšliení v prospěch typických znaků (počátečních hodnot) • Aktivace schémat závisí od kontextu = kategorie nemají jasné hranice, jsou proměnlivé • Skripty = „schémata“ pro události – typické kroky + jejich časová následnost – mohou zkreslit paměť pro určitou událost Abstrakce nebo exempláře?? ABSTRAKCE • Schéma • Prototyp – jediný „dokonalý“ příklad člena kategorie EXEMPLÁŘE • Nemáme uložené abstrakce, srovnávame s „průměrem“ uložených konkrétních příkladů Lze toto testovat? Co je to „abstrakce“? Vtělená kognice – další příklad • Přírodní kategorie vs. artefakty (Just et al., 2010) Zrakové oblasti Motorické oblasti Děkuji za pozornost!