Úvod do kognitivní psychologie Průběh a ukončení předmětu • Zakončení kolokviem – elektronický písemný test s volbou odpovědí (max. 15 bodů, potřeba získat 10) • Možnost získat bonusový bod za účast na výzkumu (experimentu) s kognitívně-psychologickou tematikou (pouze 1 bod) – informace k probíhajícím výzkumům v emailech a ve studijních materiálech • Budeme rádi pokud se budete dobrovolně účastnit co nejvíce výzkumů – zkušenost pro Vás a pomoc vědě i kolegům- studentům/vyučujícím • Účast na přednáškách není povinná, ale... • Povinná literatura: Eysenck & Keane: Kognitivní psychologie. Academia, 2008. Sternberg: Kognitivní psychologie. Portál, 2002. Doporučuji doplňovat znalosti aktuální zahraničnou literaturou (novější vydání učebnic kognitivní psychologie) Plán přednášek 1. Úvod (T. Malatincová) 2. Čití a vnímání (D. Vobořil) 3. Vnímání II (D. Vobořil) 4. Pozornost a vědomí (T. Malatincová) 5. Paměť I (D. Vobořil) 6. Paměť II (D. Vobořil) 7. Mentální reprezentace (T. Malatincová) 8. Jazyk a řeč (H. Klimusová) 9. Inteligence a tvořivot (H. Klimusová) 10. Myšlení a řešení problémů (H. Klimusová) 11. Rozhodování a kognitivní zkreslení (T. Malatincová) Janě je 28 let, žije v centru Prahy, je štíhlá a pohledná, dbá na svůj zevnějšek, nosí kvalitný make-up a značkové oblečení a jezdí na Audi. Je pravděpodobnější, že Jana je... • „na plný úvazek“ manželkou úspěšného hokejisty • učitelkou „Svět, který prožíváme, je produktem člověka, který jej prožívá.“ (Ulric G. Neisser, 1967) „To, co víme o skutečnosti, je sprostředkované nejen našimi smyslovými orgány, ale komplexními systémy, které interpretují a reinterpretují senzorické informace.“ (Ulric G. Neisser, 1967) = kognitivní psychologie je věda, jež studuje zákonitosti zpracování informací lidskou myslí „procesy, pomocí nichž jsou senzorické informace transformovány, redukovány, elaborovány, ukládány, obnovovány a používány“ Co je kognitivní psychologie? Kognitivní psychologie • Zpracování informací se týká všech oblastí lidské zkušenosti – kognitivní psychologie je základní kámen dalších psychologických disciplín KONTROLA CHOVÁNÍ STIMULY INFORMACE Kognitivní psychologie • Zpracování informací se týká všech oblastí lidské zkušenosti – kognitivní psychologie je základní kámen dalších psychologických disciplín • V současnosti je základním paradigmatem zkoumání psychologických procesů Nebylo tak tomu vždycky... Behaviorismus KLASICKÉ PODMIŇOVÁNÍ Spojení pasivní reakce organismu a stimulu OPERANTNÍ PODMIŇOVÁNÍ Asociace aktivního chování a důsledku Behaviorismus • Učení bez kognice KONTROLA CHOVÁNÍ INFORMACE STIMULY Behaviorismus • Učení bez kognice KONTROLA CHOVÁNÍ STIMULY NEZKOUMATELNÉ Pavěda Behaviorismus • Učení bez kognice KONTROLA CHOVÁNÍ STIMULY NEZKOUMATELNÉ Pavěda OPRAVDU...? Předzvěst kognitivní psychologie Edward C. Tolman • Jsou „neviditelné“ procesy opravdu nezkoumatelné? Testování zákonu účinku = závislost učení na počtu posílení Bez potravy (posílení) Bez potravy Potrava pokaždé na cílovém místě Testování zákonu účinku = závislost učení na počtu posílení Bez potravy Potrava pokaždé na cílovém místě Potrava vložena až při 10. pokusu Testování zákonu účinku = závislost učení na počtu posílení Bez potravy Potrava pokaždé Potrava až od 10. pokusu Testování zákonu účinku = závislost učení na počtu posílení Předzvěst kognitivní psychologie Edward C. Tolman • Latentní učení = učení probíhá, i když se neprojevuje v reakci VS. Která krysa se naučí najít potravu rychleji? VS. Která krysa se naučí najít potravu rychleji? Předzvěst kognitivní psychologie Edward C. Tolman • Latentní učení = učení probíhá, i když se neprojevuje v reakci • Kognitivní mapy – je snažší vytvořit si mentální reprezentaci místa než „pamatovat si“ rigidní sled reakcí Učení PODNĚT REAKCE Učení PODNĚT REAKCE Počátky kognitivní psychologie Rok 1956 • George Miller – The magic number seven, plus or minus two – myšlenka a výzkum limitované kapacity / kanálů informačního zpracování – později Donald Broadbent – první model pozornosti • Noam Chomsky – „přirozená struktura jazyka“ – jazyk nelze vysvětlit podmiňováním, malé děti jsou schopny generovat velké množství originálních, gramaticky správných konstrukcí – vrozený kódovací systém • Newell & Simon – The General Problem Solver (počítačový program) – uplatnění počítačových algoritmů pro vypracování modelů informačního zpracování během řešení problémů Kognitivní psychologie • Ulric Neisser – Cognitive Psychology, 1967 (první učebnice) • Mozek je nesmírně komplexní a tajemný systém pro zpracování informací – je možné poznávat fungování lidské mysli, i když nevíme, jak přesně mozek funguje? Kognitivní psychologie • Ulric Neisser – Cognitive Psychology, 1967 (první učebnice) • Mozek je nesmírně komplexní a tajemný systém pro zpracování informací vs. Kognitivní psychologie • Ulric Neisser – Cognitive Psychology, 1967 (první učebnice) • Mozek je nesmírně komplexní a tajemný systém pro zpracování informací – je možné poznávat fungování lidské mysli, i když nevíme, jak přesně mozek funguje? • Je to podobné jako poznávat, jak funguje počítačový program, za základě toho, co víme o vstupních a výstupních informacích • Kognitivní psychologie vytváří konstrukty, modely zpracování informací, které nám umožňují dělat predikce Modely a reprezentace Modely a reprezentace Kognitivní psychologie – oblasti bádání • Čití • Vnímání • Pozornost • Paměťové procesy • Paměťové obsahy • Mentální reprezentace • Myšlenkové operace (transformace informací) • Řešení problémů a usuzování • Rozhodování STIMUL Jak získáváme a zpřesňujeme modely zpracování informací? 1. Experimentální kognitivní psychologie Počátky u Wundta – otce vědecké (experimentální) psychologie 1. Experimentální kognitivní psychologie Dědictví behaviorismu – precizní kontrola podmínek 1. Experimentální kognitivní psychologie Dědictví behaviorismu – precizní kontrola podmínek 1. Experimentální kognitivní psychologie • Základní výzkumní metodou je laboratorní experiment • Zkoumání elementárních reakcí na podnětový materiál – cílem je vyseparovat jednotlivé kognitivní procesy a zkoumat je zvlášť v rámci detailně promyšlených kognitivních úkolů – experimentální a kontrolní podmínka se liší pouze v malých detailech klíčových pro rozlišení zkoumaných procesů • Běžně se měří např. vliv manipulace na kognitivní výkon – reakční čas a chybovost 1. Experimentální kognitivní psychologie • Experimentální paradigma – specifický typ uspořádání kognitivního úkolu používaný pro studium aspektů určitého kognitivního procesu (např. opakované kódování a vybavování pro studium zákonitostí zapomínání, dichotonické naslouchání pro studium aspektů sluchové pozornosti ap.) 1. Experimentální kognitivní psychologie – limity a přínosy • Ekologická validita – kognitivní úkoly příliš nepřipomínají běžné každodenní úkoly; problém s tzv. „paradigm specificity“ – závislost zjištění na úloze nebo výzkumném paradigmatu, ťežko se hledají paralely mezi různými úkoly • Velmi náročné „vyseparovat“ jednotlivé procesy – nutno kontrolovat mnoho vlivů, složité designy • Základní způsob testování teoretických modelů v rámci skutečného chování (tzv. „behaviorální data“) – bude naměřený rozdíl odpovídat predikcím modelu? 2. Neuropsychologie 2. Neuropsychologie • Studium vlivu mozkových lézí na výkon a chování 2. Neuropsychologie • Studium vlivu mozkových lézí na výkon a chování • Základnou metodou zkoumání je kazuistika nebo soubor kazuistik pacientů s určitým typem léze POSTAVENÉ NA KONTROVERZNÍCH PŘEDPOKLADECH: • Předpoklad modularity (nezávislé „procesory“ pro určité funkce v mozku, „doménová specifičnost“) – ne nutně anatomická modularita • Předpoklad subtraktivity – léze poškodí funkci, ale nepřidá nic nového ŘEŠENÍ: • Hledání disociací a dvojitých disociací – pacient A s poruchou funkce X a bez poruchy funkce Y; pacient B s poruchou funkce Y a bez poruchy funkce X • Přínos zejména pro studium struktury jazyka a paměti 3. Kognitivní neurověda 3. Kognitivní neurověda • Hledání asociací mezi chováním a mozgovými strukturami a jejich aktivací • Základnou metodou zkoumání je experiment s použitím zobrazovacích metod (MRI, fMRI, EEG, PET...) 3. Kognitivní neurověda – limity • „Blobologie“ – tendence lokalizovat procesy do určitých míst, přičemž se jedná především o systém funkčních propojení • Reverzné usuzování – pokud je určitá oblast aktivní během určitého úkolu, neznamená to, že je daná oblast specificky spojena s procesem X, protože: • 1. Velké množství struktur je aktivních téměř pořád, změny v důsledku řešení úkolu jsou malé • 2. Nevíme, jestli je daná oblast skutečně potřebná pro daný proces • 3. Důležitý je především systém aktivací a inhibicí, jednotlivé aktivace mají malou výpovědní funkci • Nepřímé měření, mnoho „šumu“ v datech a malé vzorky = neurovědy jsou důležitou, rychle se rozvíjející oblastí, ale aktuální poznatky jsou limitované a interpretace výsledků je složitější, než se mnohdy předkládá 4. Komputační kognitivní věda 4. Komputační kognitivní věda K ČEMU JSOU? • Vytváření a testování modelů informačního zpracování pomocí počítačových programů • 1. Model vytvořený na behaviorálních datech – pokud počítačový program vede k nepředvidatelným výsledkům, odhalí to slabiny • 2. Vytvoření teorie pomocí počítačového modelu – možno pak testovat na behaviorálních datech • Komputační modely = cílem je vytvořit program simulující lidskou kognici, následně se testuje, jestli program umožňuje další predikce – hledání „kódu“ a algoritmů, které lidský mozek používá k zpracování informací • Umělá inteligence = má za cíl řešit komplexní problémy, které běžně řeší lidská mysl, ale nemusí simulovat lidskou kognici Konekcionistické modely • Vstupní, výstupní a zprostředkující jednotky • Excitační a inhibiční uzly – vázána na naprogramovaná pravidla • Umí se učit – zpětná propagace chyby – systém „ví“ (= srovná s kritériem), jestli byl výsledek správný nebo ne, podle toho upraví hodnoty u excitačních a inhibičních uzlů Produkční systémy • Založené na pravidlech „jestli – pak“, které používá pracovní paměť (= komputační kognitivní věda pracuje s terminologií kognitivní psychologie! Dobře to ilustruje, že psychologické konstrukty jsou vlastně modely.) • Simulují řešení konfliktů Závěrem... • Teorie a aplikace v kognitivní psychologii jsou výsledkem interdisciplinární spolupráce – limity jedného přístupu kompenzují přednosti jiného • Efektivní studium teorie zahnuje poznání jejího „příběhu“ – hlavní výzkumé paradigma, průlomové výzkumy, interdisciplinární zdroje, hlavní terminologie, hlavní vývojové milníky, aplikace, stěžejní kontroverze a nedořešené otázky • Vždy je dobré se ptát, z jaké otázky v každodenním životě zkoumání určitého procesu vychází a jaké (běžné nebo specifické) problémy řeší Děkuji za pozornost!