ONEMOCNĚNÍ MOZKU Základy Neuropsychologie ONEMOCNĚNÍ MOZKU POŘADÍ DLE FREKVENCE VÝSKYTU 1. Cévní 2. Úrazy 3. Schizofrenie 4. Epilepsie 9. Zhoubné novotvary OSNOVA PŘEDNÁŠKY – ONEMOCNĚNÍ MOZKU •Cévní •Úrazy – traumata •Neurodegenerativní •Nádory •Infekční •(Mozková smrt) CÉVNÍ ONEMOCNĚNÍ MOZKU - Postižení způsobená poruchou v jeho krevním zásobení - Příčiny:  poškození zásobovaní cév nitrolebí i mimo ně  onemocnění srdce  jiná porucha krevního oběhu  hematologické choroby - Prognóza: úmrtnost bývala uváděna v prvních 30 dnech 20-40 % každý 3. přežívající pacient postižen závažným neurologickým deficitem FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PRŮTOK KRVE MOZKEM •místní tepenný a žilní tlak •intrakraniálním tlaku (na něm se podílí i mozkomíšní mok) •vazkost krve •místní vazodilataci a vazokonstrikce (autonomní nervový systém) RIZIKOVÉ FAKTORY Jaké jsou rizikové faktory vzniku cévních onemocnění? RIZIKOVÉ FAKTORY •arteriální hypertenze= ↑ krevní tlak •hyperlipidemie= ↑ cholesterol •Diabetes •Kouření •Životní styl (nekouřit, sportovat, udržovat optimální váhu, vyhýbat se cukru ne tuku!, dodržovat pitný režim) •Osobnost typu A? KREVNÍ ZÁSOBENÍ MOZKU •Willisův tepenný okruh (Willis, 17.stol.) •z Willisova okruhu vycházejí 3 páry (pravá a levá) hlavních mozkových tepen vyživujících mozek – korové tepny: •Arteria cerebri anterior •Arteria cerebri media •Arteria cerebri posterior PORUCHY ZPŮSOBENÉ NARUŠENÍM KREVNÍHO ZÁSOBENÍ MOZKU •Arteria cerebri anterior  zásobuje orbitální plochu lobus frontalis, gyrus frontalis superior, g. praecentralis, g. postcentralis, g. cinguli a praecuneus  druhostranná obrna převážně dolních končetin (hemiplegia), frontální syndrom (demence, poruchy chování, poruchy chůze...), expresivní porucha řeči • abulie, transkortikální motorická afázie, poruchy paměti, dyspraxie, emoční labilita, disinhibice •Arteria cerebri media •zásobuje g.frontalis medius et inferior, většinu g. praecentralis a postcentralis, lobus parietalis, přední část lobus occipitalis, g. temporalis superior a medius •uzávěr – kontralaterální hemiplegie, postihující horní končetiny a mimické svalstvo a druhostranné poruchy čití •těžká afázie, psychotické stavy, zmatenost •Arteria cerebri posterior •zásobuje mediální plochu temporálního a okcipitálního laloku •uzávěr – porucha vidění v kontralaterálním zrakovém poli •amnestický syndrom a psychomotorická agitovanost VÝSKYT CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ MOZKU - 3. nejčastější příčina smrti ve vyspělých zemích (po kardiovaskulárních a nádorových onemocněních) - 1. nejčastější onemocnění mozku DĚLENÍ CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD (CMP) 1. ischemické cévní mozkové příhody – 75% 2. mozková krvácení (hemoragie) – 18% Dále také: •vaskulární malformace a vývojové abnormality •hypertenzní encefalopatie •trombózy mozkových splavů a intrakraniálních žil ISCHEMICKÉ CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY - vznikají na základě: a) trombózy (ateroskleróza – hromadění lipidů v cévě) b) embolie (utržení trombu – zacpání cévy) c) náhlé ↑ krevního tlaku – při hypertenzní chorobě d) ↓ krevního tlaku – při selhání srdce nebo šokových stavech e) ↑ krevní viskozity – při některých chorobách hematologických, dehydrataci - dělíme je na: 1. Ložiskové x Globální 2. Přechodné x s trvalými následky ICMP – LOŽISKOVÉ a) přechodné:  TIA = transientní ischemická ataka -mozková příhoda, jejíž příznaky zcela vymizí do 24 hodin  PRIND = prolongovaný reverzibilní ischemický neurologický deficit příznaky trvají déle než 24 hodin a zcela vymizí do 3 týdnů  rozvíjející se příhoda = ischemický iktus b) Trvalé: • mozkový infarkt = dokončená příhoda - neurologický deficit stabilní a neměnný ICMP - GLOBÁLNÍ a) přechodné – mdloby (předstupně komatu) b) s trvalými následky = arterosklerotická encefalopatie  status lacunaris: lakuny = drobné mnohočetné dutinky → vznikají po malých mnohočetných ischemických infarktech → lokalizovány v oblasti BG → projevy: poruchy stoje a chůze, hybnosti, mimiky a vyjadřování  multiinfarktová demence = vaskulární demence → důsledek drobných mnohočetných infarktů v obl. mozkové kůry → postiž. intelekt. schop. – nárazové zhoršení paměti, úsudku, orientace, myšlení, chování HEMORAGICKÉ CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY (HCMP) = porušení celistvosti stěny arterie a poškození mozkové tkáně vzniklým intracerebrálním hematomem -nejčastěji při arteriální hypertenzi -různě rychlý rozvoj příznaků -zhoršování příznaků -bolesti hlavy, zvracení, poruchy vědomí HCMP PŘÍČINY prasknutí aneurysmatu (výdutě) krvácení z cévní malformace HCMP ROZVOJ PŘÍZNAKŮ •otok mozku – edém •stažení cév – cévní spasmy •rozšíření mozkových komor – hydrocefalus  vedou k rozvoji dalších patologických procesů  https://www.youtube.com/watch?v=Infcj-XkdNQ  https://www.youtube.com/watch?v=iblOjTU2HFE HCMP - ŘEŠENÍ v některých případech je indikován operační neurochirurgický zákrok - odstranění nebo zmenšení hematomu, kt. utlačuje ostatní části mozku svými expanzivními projevy (= svými rozměry a okolním edémem) LÉČBA CMP Léčba iCMP v závislosti na době, která uběhla od jejího propuknutí: •Do 4,5 hodiny od vzniku iCMP: celotělová nitrožilní trombolýza (rozpouštění shluků krevních sraženin v cévách) •Do 6 hodin od vzniku iCMP: intraarteriální trombolýza (rozpouštění shluků sraženin v tepnách) •Do 8 hodin od vzniku iCMP: mechanické zprůchodnění příslušné mozkové tepny spojené s odstraněním sklerotických plátů v krčních tepnách Léčba hCMP •chirurgická •Konzervativní Dále: rehabilitace, psychologie, výživové poradenství, logopedie aj. DIAGNOSTIKA CMP může být obtížná, je-li:  pacient v bezvědomí  průběh atypický podobně se projevuje:  mozkový nádor  nitrolební poranění DIAGNOSTIKA CMP Jaké diagnostické metody neurolog může využít? DIAGNOSTIKA CMP •CT/MRI •neurologická a fyzikální vyšetření: krevní tlak, arteriální a venózní tep, mechanika dýchání, tělesná teplota •ultrazvukové vyšetření: sono karotid, echokardiografie (vč. dopplerovské) •Kardiologické vyšetření: EKG •Biochemické, hemokoagulační a hematologické vyšetření HYDROCEFALUS - není onemocnění, ale patologický stav (nemá jednotnou etiologii) Nadměrné hromadění mozkomíšního moku v nitrolebním prostoru Rozšíření komor (ventrikulomegalie) Nitrolební hypertenze HYDROCEFALUS - TYPOLOGIE a) Normotenzní • Porucha vstřebávání likvoru • 3-6% demencí b) Obstrukční • překážka v průtoku v komorách (např. v důsledku edému) c) Atrofický • Při atrofii tkáně (u demencí) HYDROCEFALUS - PŘÍZNAKY Triáda příznaků 1. Poruchy chůze 2. Inkontinence 3. Poruchy kognice – frontální fce, paměť Psychologické příznaky: deprese, apatie, paranoia - Jediná reverzibilní demence HYDROCEFALUS: DIAGNOSTIKA A MANAGMENT • detekce pouze zobrzaovacím vyšetřením (sono/CT/MR…) • Typciký tvar postraních komor – „Mickey mouse sign“ • Chirurgická léčba – ventrikulo peritoneální shunt – odvod likvoru do břicha • optimální je provést chirurgický zákrok do 1 roku od prvních klinických projevů ÚRAZY MOZKU - NEUROTRAUMATOLOGIE - nejčastěji se jedná o polytraumata - muži 74%, průměrně 38 let nejčastější příčiny:  automobilové a cyklistické havárie  sportovní úrazy  pády z výšek  úrazy v domácnosti MECHANISMY PŮSOBENÍ ÚRAZU HLAVY 1. přímý náraz na lebku 2. nepřímé poškození – např.:  náhlý předklon hlavy – náraz auta na překážku  prudké zatřesení dítětem → rychlé šíření tlakové vlny mozkomíšního moku → poškození mozku Whiplash • difúzní axonální poškození • Při akceleraci hlavy zepředu dozadu nebo naopak •Lehčí případy – natažení axonů •Těžší případy – přetržení cév v mozkovém kmeni a corpus callosum NÁSLEDKY ÚRAZU HLAVY postižení mozku: •přechodné = komoce •trvalé = kontuze - druhotné komplikace – intrakraniální krvácení - mozkový edém → porucha krev. oběhu v mozku MOZKOVÁ KOMOCE nejlehčí typ onemocnění → pouze přechodné funkční poruchy klinický obraz:  okamžité hluboké bezvědomí (koma) max. 20min-1hod (obvykle jen několik min)  bolesti hlavy, závratě (vertigo), nevolnost (nausea), ↑ spavost, někdy i opakované zvracení (vomitus)  objektivní neurologický nález normální  amnézie léčba:  hospitalizace – několik málo dnů → možnost rozvoje nitrolebního krvácení nebo edému → klid pro pacienta MOZKOVÁ KONTUZE •závažný typ poranění •trvalé poškození mozkové tkáně •silný náraz na lebku/náhlý pohyb mozku • náraz mozku na okolní kostní struktury náhlé tlakové změny (na 1 straně mozku přetlak a na 2. podtlak) •kontuze může vzniknout v místě nárazu i v místě protilehlém •závažná komplikace: vznik mozkového edému (otoku), kolem kontuze narůstá → když se ho nepodaří zastavit → nitrolební hypertenze = ↑ nitrolební tlak KONTUZE: KLINICKÝ OBRAZ • není jednotný – záleží na lokalizace, rozsahu, komplikacích •nejčastěji: bezvědomí ihned po úrazu = projev komoce, následně (navazuje plynule, nebo volní interval) bezvědomí z kontuze Příznivé případy: •pacient se probírá k vědomí •následky dle rozsahu a lokalizace, např.:  centrální obrny  epileptické záchvaty  psychické změny KONTUZE: KLINICKÝ OBRAZ v nepříznivých případech: •porucha vědomí se prohlubuje  zvýrazňují se ložiskové neurologické příznaky  při přechodu edému na mozkový kmen:  decerebrační rigidita = svalové vypětí končetin, trup a hlava v záklonu  poruchy zákl. životních fcí (krevní tlak, pulz, dýchání, vnitřní prostředí)  bezvědomí může být dlouhodobé → vigilní koma = pacient otevírá oči, žvýká… ale nenavazuje kontakt s okolím https://www.youtube.com/watch?v=bP1qpNUM_XM GLASGOW COMA SCALE Otevření očí Slovní odpověď Motorická odpověď 1 - bez reakce 1 - bez reakce 1 - bez reakce 2 - na bolestivý podnět 2 - nesrozumitelné zvuky 2 - necílená extenze (napřímení) končetiny (decerebrační rigidita) 3 - na slovní podnět 3 - jednotlivá nesouvisející slova 3 - necílená flexe (ohnutí) končetiny (dekortikační rigidita) 4 - spontánní 4 - zmatená 4 - úniková reakce (pohyb směřuje od podnětu) 5 - normální 5 - lokalizace podnětu (pohyb směřuje k podnětu) 6 - cílený pohyb podle instrukcí GLASGOW COMA SCALE (GSC) > 13 b. Lehký úraz hlavy 9-12 b. Středně těžký úraz ≤ 8 Těžký úraz hlavy POSTTRAUMATICKÁ AMNÉZIE PTA -parametr, pomocí nějž lze predikovat závažnost traumatu - konec PTA = objevení anterográdní paměti NEURODEGENERACE •neléčitelné a oslabující stavy •progresivní degenerace nebo úhyn nervových buněk •Způsobují problémy s pohybem (ataxie) nebo s duševními funkcemi (demence) Neurodegenerativní onemocnění jsou charakterizována •progresivním zánikem neuronů •reaktivním zmnožením glie •ukládáním proteinových depozit PATOGENEZE NEURODEGENERACE Změna sekundární struktury postiženého proteinu: •Protein získává jiné vlastnosti (bývá odolný vůči chemickým a fyzikálním vlivům) •Buňka jej nedokáže zpracovat, takže se hromadí •Může působit toxicky či indukovat apoptózu •Dochází zároveň k nedostatku funkčního proteinu DRUHY NEURODEGENERATIVNÍCH ONEMOCNĚNÍ •Alzheimerova nemoc – beta amyloid •Tauopatie – tau protein •Progresivní supranukleární obrna (Steele-Richardson-Olszewsky) •Kortikobazální degenerace •Pickova nemoc – frontotemporální atrofie (Pickova tělíska intracelulárně) •Synukleinopatie – alpha synuklein •Parkinsonova nemoc •Demence s Lewyho tělísky •Mnohotná systémová atrofie •Tripletové choroby •Huntingtonova nemoc •Onemocnění motoneuronu •Amyotrofická laterální skleróza NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ Příznaky - bolesti hlavy - příznaky zvýšeného nitrolebního tlaku (zvracení, bradykardie) - epileptické záchvaty - psychické změny Průběh - plynulá progrese - aktutní v případech krvácení do nádoru NÁDORY 1. gliomy 2. meningiom 3. adenomy hypofýzy 4. neurinomy 5. mozkové metastázy 1. GLIOMY -vznikají z gliových buněk -nejčastější •Astrocytom – různé stupně malignity mozečkový astrocytom ependymom meduloblastom oligodendrogliom gliom mozkového kmene gliom optiku a chiasmatu nádory hypotalamu 2. MENINGIOMY benigní nádory rostoucí z tvrdé mozkové pleny příznaky vznikají pomalu progredujícím tlakem nejčastější intrakraniální nádory mezodermálního původu obvykle se objevují mezi 40.-50. r. rozmanitý index růstu (1-21%) → u asymptomatických meningiomů s nízkým indexem růstu je ospravedlněn vyčkávací postoj → obecně mohou být odstraněny neurochirurgicky This computerized tomography (CT) scan of a person's head shows a meningioma. This meningioma has grown large enough to push down into the brain tissue. 45 3. ADENOMY HYPOFÝZY pouze asi každý 10. vyvolává rozšíření selly a známky ↑ nitrolebního tlaku vyskytují se mezi 30.-50. r. mezodermálního původu U všech endokrinní poruchy An MRI scan shows a large tumor (arrow) in the pineal region of the brain.Pineocytoma, MRI T1 with contrast 46 4. NEURINOM •nezhoubné neoplazie (slábutí) ze Schwannových buněk •nejrozšířenější jsou neurinomy akustiku = postižení n. VIII vestibulocochlearis (statoakustikus) •manifestují se mezi 30.-50. r. •charakteristický klinický obraz nádoru mostomozečkového úhlu: –progredující slábnútí sluchu –ušní šelesty (tinitus) –poruchy rovnováhy –výpadky trigeminu –faciální parézy + později eventuálně mozečkové příznaky pyramidové příznaky známky nitrolební hypertenze MRI scan of brain (coronal) showing an acoustic neuroma (the white spot on the left side of the picture). 47 5. MOZKOVÉ METASTÁZY asi u 10-15% nemocných s nádory se v průběhu nemoci klinicky projeví mozkové metastázy patří mezi nejčastěji pozorované nitrolební nádory představují 4-20% všech mozkových nádorů nejčastěji u bronchogenního karcinomu (u mužů) karcinomu prsu (u žen) dále u melanomu hypernefromu ze 122 operovaných nemocných pro zdánlivě solitární mizjivou metastázu zůstalo po 4 letech naživu pouze 5% 48 dělení dle místa postižení postihují: 1. meningitidy mozkové obaly 2. encefalitidy mozkovou tkáň 3. myelitidy tkáň míšní • dělení je schematické, při infekcích CNS jsou obvykle v různém stupni postiženy všechny jeho části → meningoencefalitidy → encefalomyelitidy → meningoencefalomyelitidy 49 INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ CNS  únavnost  malátnost  bolesti kloubů a svalů  ↑ tělesná teplota  třesavka  vznikají po vstupu infekčního agens do organismu nebo jeho dalším množení 50 CELKOVÉ PŘÍZNAKY INFEKČNÍHO ONEMOCNĚNÍ CNS – reflexní svalové spazmy • ztuhnutí šíje omezující předklon hlavy, v dalších stadiích způsobující záklon hlavy – opistotonus a stažení zádových svalů – celková přecitlivělost • ↑ vnímání bolesti • světloplachost – bolesti hlavy (cefalea) – zvracení (vomitus)  způsobeno drážděním nervových kořenů a ↑ nitrolebního tlaku při zánětu mozkových obalů 51 MENINGEÁLNÍ SYNDROM 1. ložiskové (místní, fokální) • různé poruchy hybnosti (paréza) a čití • poruchy porozumění, mluvy a vyjadřování • postižení hlavových nervů 2. celkové: • poruchy vědomí kvalitativní (zmatenost, neklid, zuřivost) a kvantitativní (somnolence, sopor, koma) - pod úrovní postižení • porucha hybnosti – obrna končetin dolních (paraparéza) nebo všech (kvadruparéza) • porucha čití • inkontinence 52 PŘÍZNAKY POSTIŽENÍ TKÁNĚ PARENCHYMU MOZKOVÉHO PŘI ENCEFALITIDĚ příznaky postižení tkáně parenchymu míšního při myelinitidě infekce spirochetou Borrelia Burgdorferi → lymeská borelióza přenašeči jsou infikovaná klíšťata nebo létající hmyz (muchničky) klinické projevy – příznaky multiorgánového postižení:  poruchy myokardu a srdečního rytmu  záněty jater, ledvin, kloubů - bolestivé  neurologické projevy: encefalomyelitidy bolestivá meningomyeloradikulitida - postiž. míchy, míšních obalů a n. kořenů postiž. hlavových nervů (např. 1- nebo 2-stranná obrna lícního n., okohybních n.) záněty periferních nervů (polyneuritidy) postižení svalstva (myozitidy) v dalším vývoji: perzistence (přetrvávání) borelií v orgánech → pozdní stadium nemoci  chronické změny kožní a klobní  neurologické příznaky: chronické encefalomyelitidy epileptické záchvaty demence chronická postižení periferního nervstva 53 Borelióza MOZKOVÁ SMRT DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA: (kritéria se v různých zemích liší) klinické příznaky vyhasnutí mozku  hluboké bezvědomí  areaktivita na podněty z vnějšího a vnitřního prostředí  chybí spontánní dýchání příznaky ireverzibility vyhasnutí všech funkcí mozku zástava cirkulace krve mozkem průkazem je sériová angiografie Braindeath.org A site dedicated to provide information about brain death video normální angiogram MOZKOVÁ SMRT KLINICKÉ PŘÍZNAKY 1: vyšetření zornic  mydriáza  bez fotoreakce  bulby ve středním postavení chybí reflexy  řasinkový  rohovkový  spojivkový MOZKOVÁ SMRT KLINICKÉ PŘÍZNAKY 2: chybí reakce na algické podněty v obličeji dráždění tracheostomickou kanilou vyhasínají i další reflexy mající ústředí v mozku okulocefalické ciliospinální okulovestibulární okulokardiální mohou být přítomny šlachové a okosticové reflexy