Knihtisk v Brně a na Moravě v 17. a 18. století • Produkce tiskáren na Moravě byla od 17. století až do konce 18. století silně poznamenaná protireformací a přísnou církevní cenzurou. • Centra tisku na Moravě: Brno, Olomouc • Brněnští tiskaři, nakladatelé a stacionární knihkupci opírali svoji pozici na knižním trhu Moravy a Slezska o síť distributorů. Upevňovali tak místo Brna jako centra knižního obchodu v zemi. • V Olomouci, církevním centru země, byl v 17. století soustředěn knihtisk, působila tu univerzita a duchovní potenciál prostředí rozšiřovalo početné kněžstvo spojené s biskupstvím a kláštery. • V Brně jako sídle zemské administrativy a soudnictví se shromažďovalo úřednictvo, působili tu právníci, usídlovala šlechta a přijížděli ti, kdo měli co činit s úřady a obchodem. • Další centra: Mikulov, Znojmo, Klášterní Louka u Olomouce Brno Albertus Auriga • V Brně se tisklo po 100leté přetržce (Stahel a Preinlein) od roku 1601. • Prvním tiskařem byl Bartoloměj Albrecht Forman, nazývaný Albertus Auriga nebo jen Bartoloměj Albrecht. • Vydává sněmovní snešení, dílo Paprockého, humanistické básně … • 1605-1610 byl i soudním písařem • Tisk: - Agricola, Knížky srovnávající Starý a Nový zákon, Brno 1611, - Formy listů rozličných dle notule kanceláře Markrabství moravského, Brno 1611, - artikule, 1601, 1602, 1604, - Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Rozmlouvání aneb Hádání chudého člověka s bohatým, Brno 1606, - Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Rozmlouvání kolátora s farmářem, Brno 1607, - Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Štambuch slezský, Brno 1609. Kryštof Haugenhoffer • 1605-1614 tiskárna v Mikulově • Roku 1614 přeložil tiskárnu do Brna, kde vytiskl Epigrammata contra haereticos jezuity Andrease Frusia. • Pro brněnské školáky vytiskl 1615 P. Ovidia Nasona: Elegia de nuce. • Roku 1617 vytiskl příručku pro brněnské pobožné bratrstvo, Manuale Congregationis B. Mariae Virginis Assumptae Brunae. • 1619 vydal spis o vypovězení jezuitů z Moravy a z Uher. • Roku 1620 vytiskl s plným jménem oslavnou německou báseň Thomana Hoffmanna na korunovaci krále Bedřicha Falckého. • Tehdy užíval titulní bordury i jiný dřevořezový dekor pocházející ještě z renesančních tiskáren. • Tiskárna fungovala do 1621/1625. Jan Bernard Werner • 1642 přišel z Mikulova, kde působil 1640-1641 jako faktor seminární tiskárny. • V Brně vydává několik sněmovních usnesení moravských zemských sněmů v českém nebo německém jazyce i jiných drobnějších tisků • V roce 1645 za švédského obléhání Brna jeho působení končí. • V roce 1645 měl vydat popis švédského obléhání Brna od 3. května do 23. srpna 1645 a latinskou gratulační báseň Rudolfa Leopolda Jakartovského ze Sudic pro Jaroslava Bořitu z Martinic. • Jediným neúředním tiskem Wernerovým je přetisk bul Řehoře XV. a Urbana VIII. z roku 1644. František Ignác Sinapi (zemř. 1702) • Do Brna přichází v roce 1688 • Faktor tiskárny Anny Kamenické v Praze, kde se mu naskytla příležitost koupit z pozůstalosti tiskárnu Jana Arnolda, a tak se osamostatnil. • Díky silné pražské konkurenci odchází do Brna • Sinapi zařadil do své produkce sněmovní tisky, kalendáře, drobnější tisky náboženské povahy, získal privilegium na tisk usnesení zemských sněmů a tisk modlitebních knih. Tiskl oblíbené Nebeklíče a Štěpné zahrádky Martina z Kochemu • Dochovalo se téměř 120 jeho tisků, z nich 26 českých. • K jeho nejlepším tiskům patřila Agenda olomoucké diecéze z 1694 s četnými mědiryty a typografickou dokonalostí vynikající Práva městská Pavla Kristiána z Koldína z roku 1701, která vyšla jen česky. Jan František Svoboda a tiskárna rodiny Svobodovy • Po smrti Sinapiho v roce 1702 Sinapi přešla tiskárna na vdovu Marii Alžbětu Sinapiovou a vedení tiskárny se ujal Jan František Svoboda, za něhož se Marie Alžběta 1706 provdala. • Roční produkce tiskárny se pohybovala mezi 24 až 52 tituly. Roku 1710 bylo obnoveno privilegium na modlitební knihy, Rajskou růži, Lůžko duchovní a Pět červených korálů. • Úroveň tisků klesá, převažují drobné tisky, často na objednávku klášterů či pobožných bratrstev, písničky, modlitby, oslavné i smuteční tisky, např. k úmrtí císaře Leopolda I. • Od úmrtí Jana Františka Svobody v roce 1717 pracovala tiskárna za vedení faktora Karla Götze • V roce 1718 tiskárnu převzal bratr Jakub Maxmilián Svoboda, který se oženil s bratrovou nevlastní dcerou Marií Barborou Sinapiovou • Převážnou část produkce tvořily drobné tisky, k nimž patřily i spisy bratrstev a spolků z Brna i širšího okolí, které zaručovaly úplný odbyt nákladu. Od roku 1727 tiskne oratoria a operní libreta • V roce 1719 založena filiálka tiskárny ve Znojmě (Jan Václav Svoboda) • Jakub Maxmilián Svoboda umírá v 50 letech a vedení tiskárny se v roce 1736 ujala vdova Marie Barbora Svobodová za pomoci faktora Leopolda Mitheského (do 1739), Antonína Jana Preisse (1742-1743) a Václava Lenharta (1743-1753). • Jakub Maxmilián Svoboda odkázal tiskárnu svému nezletilému synovi Emanuelu Antonínu, který se jí po svém vyučení ujal jako privilegovaný impresor. • Tiskárna sídlila na dnešní Orlí ulici číslo 6. • Když Emanuel Antonín Svoboda ve svých 44 letech zemřel, zůstala v čele podniku vdova Terezie Františka Svobodová za pomoci faktora Jana Silvestra Siedlera, kterému v roce 1784 tiskárnu prodala. Jan František Svoboda (zemř. 1717) Jakub Maximilián Svoboda (1686–1736) Emanuel Antonín Svoboda (1733–1777) Svobodovská tiskárna – faktor Jan Silvestr Siedler Jan Silvestr Siedler (1736–1806) • Jan Silvestr Siedler se ještě za života Emanuela Antonína Svobody stal společníkem firmy, kterou později koupil za 12600 zlatých. • Siedler se vyučil u Jana Karla Hraby. • Skladba produkovaných tisků zůstala stejná – od roku 1785 přistupuje k tištěným usnesením sněmů, katalogům a drobnější duchovní literatuře ještě každoročně vydávaný úřední schematismus pro Moravu a Slezsko. • Tiskárna již koncem 70 let ztratila monopolní postavení. • V roce 1798 byla tiskárna převedena na syna Františka Karla Siedlera, který byl tiskárnu v roce 1805 nucen prodat Janu Jiřímu Gastlovi Tisky Jana Silvestra Siedlera – vytištěno svobodovským/siedlerovským písmem Příručky Siedlerovské tisky • Čtrnáctiletá činnost je doložena asi 250 publikacemi • Tištěno německy, latinsky a česky (asi ½ produkce) • Nejčastěji se setkáme s osmerkovým formátem • Prostá úprava, vysoká úroveň typografie Karl von Eckartshausen: Aufschlüsse zur Magie... Jan Silvestr Siedler (zemř. 1806) stál v čele tiskárny do roku 1798, kdy firmu dne 20. července 1798 převedl na svého syna Františka Karla Siedlera – zařízení tiskárny ohodnotil na 18 443 zlatých. František Karel Siedler 1805 prodal tiskárnu i s domem na Orlí 6 brněnskému knihkupci Janu Jiřímu Gastlovi za 60 000 zlatých. Siedlerovi dědicové se přestěhovali do Znojma, kde působili do 20. let 19. století. Josef Jiří Trassler (1759-1816) • 2. května 1786 se v Brně usadil Josef Jiří Trassler (1759-1816), který se využil u Jahna a T. E. Trattnera ve Vídni • Faktorem Hirnleovy tiskárny v Olomouci • První tiskárnu založil v Opavě, kde roku 1780 koupil tiskárnu Josefa Gabriela • Do Brna přišel již jako zámožný podnikatel – bohatství založil na patisku cizích knih, dovedl si opatřit finance i předplatitele. Dokázal ve velkém nákladu vydávat rychle a levně rozsáhlá díla. • Tiskárnu i písmolijnu měl v dietrichsteinském domě na Zelném trhu. • Z Trasslerovy tiskárny vycházela především rozsáhlá encyklopedická díla, jako byla 127 svazková Ökonomische Encyklopädie od J. G. Krünitze, všeobecné dějiny přírody ve 49 svazcích od G. Buffona, Allgemeine Weltgeschichte – W. Guthrie a J. Gray, Grosse Erdbeschreibung od A. F. Buschinga … • Noviny: Allgemeines europäisches Journal (1794-1798), Patriotisches Tageblatt, Hesperus, Mährischer Wanderer (1809-1852). Josef Georg Trassler (5. 3. 1759 Vídeň – 23. 6. 1816 Brno) • 1780 zakládá tiskárnu v Opavě (koupě od Josefy Gabrielové za 4 400 zl.) • 1784 založení klubu čtenářů a čtenářské společnosti Verlag der Kompanie • 1786 tiskárna v Brně • 1796 tiskárna v Krakově • 1811 půjčovna knih v Brně Georges Louis Leclerc de Buffon: Allgemeine Naturgeschichte. Troppau: Trassler, 1784–1785. Georges Louise Buffon: Naturgeschichte der vierfüssigen Thiere. Troppau, Brünn: Joseph Georg Trassler, 1784–1790. Johann Georg Krünitz: Ökonomische, technologische Enzyklopädie… 1–129 Theil. Brünn: Joseph Georg Trassler a dědicové, 1787–1823. Johann Baptista Trassler (1787-1844) • Po smrti Josefa Jiřího Trasslera se ujal vedení firmy jeho syn Johann Baptista Trassler (1787- 1844), který tiskárnu dále zveleboval, spolu s ním i druhý syn Adolf Trassler. • V roce 1824 pořídili bratři Trasslerové k 60 tiskařským lisům první litografický lis. • Zaměření tiskárny na vědeckou a uměleckou literaturu. • Pokračovatelé: Rudolf Rohrer (1805-1838), Rudolf Maria Rohrer (1838-1914) Josef František Neumann • V roce 1751 byla v Brně založena tiskárna Františka Josefa Neumanna, který dostal privilegium k tisku hebrejských knih na dobu 10 let. Když Neumann v roce 1760 zemřel, přemístila vdova Anna Františka Neumannová tiskárnu do Mikulova, odkud přišla zpět do Brna v roce 1779. To však již byla tiskárna německá a jejím majitelem se stal vnuk Josef František Neumann pro německou část a syn Josef Karel Neumann pro hebrejskou část. • V roce 1815 koupil německo-latinskou tiskárnu Jan Nepomuk Gastl a hebrejskou v roce 1816 Moravskoslezská hospodářská společnost. Olomouc Olomoucký tisk v 17. století • Po Bílé hoře 1621–1689 ponechal kardinál z Ditrichštejna v Olomouci jedinou katolickou tiskárnu a mimo Olomouc nesměla být žádná tiskárna. • Na nátlak Ditrichštejna muselo město tiskárnu prodat knihtiskaři Mikuláši Hradeckému, který ji vedl ve svém majetku až do své smrti v roce 1652. Za své zásluhy o katolický tisk obdržel přídomek z Kružnavy. • Jeho vdova Dorota Hradečná z Kružnavy vedla tiskárnu pomocí faktora Jindřicha Víta Ettelia (Ertla, Ertela), který ji jako 90letou pojal v roce 1654 za manželku. • V roce 1660 Dorota Hradečná z Kružnavy zemřela a J. V. Ettelius se oženil podruhé. • Zemřel 1668 a jeho vdova Anna Alžběta Ettelová se vdala za faktora Jana Josefa Kyliána v roce 1673. • Jan Josef Kilián vedl tiskárnu v Olomouci do roku 1703 a počátkem roku 1704 odstoupil ji svému zeti Ignátu Rosenburgovi, pražském obchodníku s uměleckými předměty. Jan Adam Avinger • V roce 1709 vypukl v Olomouci požár, který zničil i tiskárnu Ignáta Rosenburga, teprve po dvou letech mohl otevřít novou tiskárnu • V roce 1715 Ignát Rosenburg umírá • Jeho tiskárnu vedl faktor J. V. Schindler a když mu císař Karel VI. povolil tiskárnu v Opavě opustil v roce 1717 tiskárnu Ignáta Rosenburga a její vedení převzal Jan Adam Avinger. • Aviger působil v tiskárně od roku 1715, kdy v čele tiskárny stála vdova Anna Eliška Rosenburgová, kterou si 1718 vzal. • Nový požár v Olomouci zničil znovu tiskárnu J.A. Avingera a ten zadlužený ji prodal městu za 15 585 zlatých a vedl jí jako faktor. Městská tiskárna • Snaha městské rady udržet v Olomouci tiskařské řemeslo, které Jan Adam Auinger od 1718 ohrožoval dluhy => rada dohlížela na provoz, 1724 tiskárnu město odkoupilo => TYPIS OLOMUCENSIBUS • Za odborný provoz odpovídali tiskaři/faktoři • 1732 tiskárnu odkoupil František Antonín Hirnle František Hirnle (1697-1758) • olomoucký tiskař v letech 1732-1758 • pocházel z Prahy, kde působil jako faktor v Tiskárně jezuitské • Z Prahy do Olomouce pravděpodobně odchází roku 1720 • 1732 přijat do městské tiskárny, kde působil jako faktor • 1732 odkupuje od města tiskárnu • 1749 privilegium k bezkonkurenčnímu tisku evangelií a kalendářů • Pro tiskárnu nakoupil nové sady písma, iniciál, vinět. Spolupracoval s mědirytci. • Díky němu se již v 50. letech objevuje v tiscích rokoková výzdoba Josefa Terezie Hirnleová (1714-1798) • Tiskařka v Olomouci, samostatně činná v letech 1760- 1797 • Manžel tiskař František Antonín Hirnle, dcera Antonie Terezie (manželka tiskaře Josefa Antonína Škarnicla) • Tiskárnu vedla po smrti svého manžela za pomocí faktorů – Martin František Karlecký (činný 1760-1772), Josef František Loserth (činný 1772-1797) • Produkce tiskárny za F.A. Hirnleho a J.T. Hirnleové (ca 600 publikací): kramářské písně, praktická literatura, knížky lidového čtení, díla jezuitských autorů, kázání, modlitební knihy, liturgické příručky, … Josef Antonín Škarnicl • V roce 1756 se oženil s Antonií Terezií Hirnleovou (nar. 1730) • v tiskárně od roku 1754 zaměstnán jako tovaryš, 1758-1759 jako faktor • 1759 založil tiskárnu ve Skalici • 1761 prodává olomouckou tiskárnu Josefě Terezii Hirnleové • 1798 se vrací do Olomouce • 1801 předává tiskárnu synovi Antonínu Alexandru Škarniclovi