Prvotisky Mohuč • Johann Gutenberg (1397/1400–1468) • Johann Fust (1400–1466) od roku 1456 majitel Gutenbergovy dílny • Petr Schöffer (1425–1503) od roku 1451 Gutenbergův žák, roku 1455 si vzal jedinou Fustovu dceru Christinu a postupně přebral Gutenbergovu dílnu Princip vynálezu knihtisku • Vycházel ze zákonitostí tisku z výšky • Pohyblivé litery (samostatné kovové litery podle jedné matrice – sériově vyráběné) • Vynález liteřiny, slitiny z níž se písmena odlévala (olovo + cín + antimon) – měděné formy • Vynález nového typu barvy (lněná fermež + saze) • Vynález tiskové formy (sazba) • Sestrojení tiskařského lisu • Princip fungoval víceméně beze změn až do 19. století Tisk a výroba knihy • https://www.youtube.com/watch?v=rIxmZCPsnV8 Vynález knihtisku Franciscus Philelphus: „Předsevzal jsem si koupit z těch knih, které se dnes bez námahy a psacího náčiní, pouze pomocí určitých forem, jak zní odborný výraz, vytvářejí tak, aby člověk mohl věřit, že vyšly z ruky nejšikovnějšího opisovatele.“ Tiskař Žaltáře z roku 1487 (tiskař dříve označován jako Jan Jonata z Vysokého Mýta): „Jsú pak knihy tyto ne perem psány ani obyčejem obecným skrze písaře způsobeny, ale rytými ve tvrdém kovu literami velmi vtipným během učiněny a vytiskány“ PRVOTISKY Tisky vydané do roku 1500 = in cunabulis = v kolébce (v plenkách) = Wiegendruck pojem INKUNÁBULE poprvé použil münsterský děkan Bernard von Mallinckrodt ve svém traktátu v roce 1639 „De ortu et progresu artis typographiae“ V 19. století Václav Hanka přeložil termín inkunábule jako prvotisk. PRVOTISKY Tisky vydané do roku 1500 (1447–1500) v celé Evropě na 252 místech více než 1100 tiskáren (jedná se ca o 27 500 titulů – dochováno ca 500 000 sv.) průměrný náklad prvotisků – 300 ks • Tiskař závislý na individuálních objednávkách • Tisk = živelný proces omezený maximálně vrchnostenskými privilegii a cenzurou Šíření knihtisku • 1447 Německo • 1465 Itálie • ca 1468 Švýcarsko • 1470 Francie • 1472 Španělsko • 1473 Belgie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko? • 1476 (1468?) Čechy • 1477? Slovensko • ca 1480 Portugalsko • 1482 Dánsko, Rakousko • 1483 Švédsko • 1486 Morava • 1491 Chorvatsko … • Do roku 1500 existovalo přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech. • Produkce prvotisků: Itálie 37% ; Německo 32% ; Francie 19% ; Čechy 39 prvotisků ; Morava 26 prvotisků Centra knihtisku – prvotisky • Benátky • Paříž • Řím • Kolín nad Rýnem • Lyon • Lipsko • Augsburg • Štrasburk • Milán • Norimberk • Florencie • Basilej Prvotisky - produkce Produkce: 50% teologie a náboženská výchova 30% antičtí autoři 10% právnické spisy 10% naučná díla Autoři: Donatus, Alexander de Villa Dei, Cicero, Albertus Magnus, Vergilius, Aristoteles, Jacobus de Voragine • Bible, hodinky, misály, breviáře, kázání, almanachy, minuce (nástěnný kalendář s vyznačenými dny vhodnými pro pouštění žilou – lat. minutio sanguinis = vypouštení krve) Databáze prvotisků • Ludwig Hain - Walter A. Copinger: Repertorium Bibliographicum • ISTC (The Incunabula Short Title Catalogue) - https://data.cerl.org/istc/_search • Gesamtkatalog der Wiegendrucke - https://www.gesamtkatalogderwiegendrucke.de/ • BSB-Inkunabelkatalog online - https://inkunabeln.digitale-sammlungen.de/start.html Mathias Huss: Danse macabre (Lyon 1499) – Tanec smrti – na jednom z dřevořezů se nachází nejstarší vyobrazení tiskárny a knihkupeckého krámu Tisk • Sazeč za hodinu vysázel 700–1000 znaků • Gutenbergův lis – za hodinu 20 otisků • Konec 18. století Charles Stanhope nahradil původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním – 250 otisků za hodinu • Rychlolis – 1 400 otisků/hodina • Rotačka 40. léta 19. století – 8 000 otisků/hodina • Rotačka 1867 – 20 000 otisků/hodina • Rotačka dnes – 40 000 otisků/hodina PRVOTISKY - Nápodoba psané knihy (tiskaři zpočátku nemají jinou ambici) - prázdná místa pro iniciály, místa pro iluminace… => vizualizace sazby byla individuálním dílem rubrikátora, liniový dřevořez zdokonalovali iluminátoři a koloristé - členění textu => biblické texty tištěny dvousloupcově, antičtí klasici v jednom sloupci - členění textu – Gutenberg standardizoval délku řádku i mezer mezi slovy - první prvotisky nemají titulní stranu (chybí údaje o autorovi, názvu… – informace v incipitu a excipitu) - První tiskařské a autorské údaje se objevují na konci textu KOLOFON - Anonymita tiskaře – signety • Tisk byl obvykle jednobarevný – černý (Gutenberg se pokoušel o červený tisk, ale nakonec nadpisy přenechává rubrikátorům) • tiskové písmo vychází z psacího – textura, antikva, švabach, bastarda, rotunda, gotikoantikva • Postupně se zvyšuje přehlednost stránky – několik velikostí písma, zvýrazňovací písmo, iniciály, dělení do odstavců… • Formát knihy – nejdříve pouze foliový, později kvartový, osmerkový • Od 60. let se objevují v tiscích vedle ručních ilustrací i dřevořezy Tiskové písmo Typenrepertorium der Wiegendrucke - https://tw.staatsbibliothek-berlin.de/html/index.xql Prvotisky • Tiskaři prvotisků zpočátku neměli jinou ambici než napodobit psanou knihu => podoba sazby i tiskové písmo vychází z psacího, v tištěných knihách jsou vynechána prázdná místa pro domalování iniciál, místa pro iluminace apod. => vizualizace sazby byla individuálním dílem rubrikátora, liniový dřevořez zdokonalovali iluminátoři a koloristé. • První prvotisky nemají titulní stranu (chybí údaje o autorovi, názvu, tiskaři (občas je jeho autorství naznačeno signetem = tiskařská značka), datu vydání…), postupně se objevují jednoduché titulní listy a první tiskařské a autorské údaje, které většinou najdeme na konci textu v tzv. kolofonu. Titulní listy prvotisků Domalované iniciály a rubriky reprezentanty Iluminace Červeno-černý tisk Kolofon a signet Signet Petra Schöffera – dva štítky zavěšené na osekané větvičce nesoucí písmena Chi (Christos) a Lambda (logos). Poprvé ho použil již v roce 1457. Inspirací pravděpodobně kamenické značky, znamení Signety obrazově vycházející z Schöfferova signetu 70. léta 15. století – EMANCIPACE PSANÉ KNIHY • snižování ligatur, minimalizace zkratek • odpadají rukodělné zásahy • propojení sazby s iniciálou, dekorem, ilustrací • zavedení titulního listu • knižní formáty, typizace knih (např. kvartový formát pro novinové letáky,…) • tiskařské složky – od 70. let signatury archu, číslování listů • kodifikování grafické konstrukce knihy (němečtí a italští tiskaři) • spolupráce mezi tiskárnou a knihařem => jednotící prvky, které vizualizovaly vnitřní strukturu knihy (číslování listů, kustod, norma, reprezentanta, archová signatura, záhlaví) propojení sazby s iniciálou, dekorem, ilustrací Dřevořezy v tisku Knihtisk v Německu Německo bylo centrem knihtisku odkud se knihtisk šířil do Evropy centra: Mohuč, Bamberg, Štrasburk, Kolín nad Rýnem Filiálky německých tiskařů mimo své město i mimo Německo (Johann Fust, Peter Schöffer, Anton Koberger – Paříž) Štrasburk – tamní písař a notář Johann Mentelin zde roku 1460 založil tiskárnu, latinská a německá Bible 1466 Německá bible byla první tištěnou biblí v národním jazyce, tištěna štíhlou gotikoantikvou Bamberk – Heinrich Keffer vytiskl 1458–1460 36-řádkovou bibli, podoba jeho knih ovlivnila české tisky Albrecht Pfister byl první, kdo tisk opatřil ilustracemi – bajky Ulricha Bonera: Der Edelstein (1461) s 203 dřevořezy traktát Jana ze Žatce Ackermann von Böhmen (1460) s 5 dřevořezy Petr Schöffer (1425–1503) • 1449 písařem a iluminátorem v Paříži • S tchánem Johannem Fustem založil tiskárnu, která mu po Fustově smrti (1467) připadla • Zdokonalil Gutenbergovo písmo a lití písma, zavedl dvojbarevný tisk (žaltář z roku 1457 tištěný 3barevně), pokusil se o tisk do kovu řezaných iniciálek, vydal první vzorník písma • Poprvé použil v tisku signet • Produkce: náboženské knihy, antičtí autoři Albrecht Pfister (asi 1420 – asi 1466) • Bamberg • Žák Gutenberga • První, kdo použil dřevořezové ilustrace v tisku • Jeden z prvních, kdo vytiskl publikace v německém jazyku bajky Ulricha Bonera: Der Edelstein (1461) s 203 dřevořezy traktát Jana ze Žatce Ackermann von Böhmen (1460) s 5 dřevořezy Anton Koberger (1440/1445 – 3. 10. 1513) • Norimberský tiskař • rozmach ilustrace • Jako jeden z prvních spojil tiskárnu s nakladatelskou a knihkupeckou činností – rozsáhlá distribuční síť – k jeho tiskárně příslušelo asi 16 knihkupectví • vlastnil asi 24 lisů, disponoval nejméně třiceti druhy tiskového písma, zaměstnával ca 100 pracovníků • Známe od něj přes 220 titulů – Norimberská bible, Schedelova Liber chronicarum (1493) Erhard Reuwich • Utrecht – Mohuč • Bernhard von Breydenbach: Peregrinatio in Terram Sanctam or Sanctae Peregrinationes. 1486 • Cestopis do Jeruzaléma doplněný četnými dřevořezy (panorama Benátek, mapy Egypta, Palestiny, veduty Jeruzalém, Iraklion, Modon, Rhodes, Corfu, Parenzo, obrazy zvířat – i bájných) Erhard Ratdolt (1442–1528) • Augsburg • 1476–1486 působil v Benátkách • Jeho tisky vynikají uměleckým char. – dřevořezy, knižní ornamenty – iniciály, lišty • zavedl barevný dřevořez, měl svůj písmový vzorník, znal tisk not (1491) • Pokusil se o ozdobnou obálku s titulem. • Ovlivnil Konrada Stahela a Mathiase Preinleina Knihtisk v Itálii Do Itálie zavedl knihtisk roku 1465 Konrád Swendheym a Arnold Pannartz, kteří zřídili tiskárnu v benediktinském klášteře sv. Scholastiky u Subiaca centra: Řím (1467), Benátky (1469); Milán, Neapol (1470); Florencie, Janov, Ferrara, Bologna, Padova (1471) V 15. století působily tiskárny v 77 italských městech Vysoká úroveň tisku antikva Italští tiskaři (Řím, Benátky) Nicolas Jenson, Lucantonio Giunta, Johann von Speyer, Erhard Ratdolt a Aldus Pius Manutius, Giambattista Bodoni… Aldus Pius Manutius (1449–1515) • Benátky • Pro jeho tisky se vžilo označení ALDINKY • Jeden z nejslavnějších humanistických tiskařů – obklopen okruhem učenců • Vydávání klasiků a latinských i italských autorů • Shromáždil kolem sebe učenou společnost – vydává jejich díla, jejich zakázky = tzv. nová Akademie • Jeho tisky mají vysokou typografickou úroveň – uplatnil široký repertoár interpunkčních znaků. Sazba a dekor se vzájemně doplňovaly – propojenost tisku jako celku. => umělecká úroveň tisku • Ediční kritická vydání, bezchybné korigované texty • V dílně Alda Manutia byla vytvořena kurziva • Tiskne na folia i osmerkový formát • Renesanční nakladatelské vazby (orientální vzory) • Činnost tiskárny doložena ca 150 tituly Knihtisk ve Francii centra: Paříž, Lyon 1470 Ulrich Gering, tiskárna při Sorboně první francouzský tiskař byl Pasquier Bonhomme 1481 tiskl v Paříži Jean Dupré 1485 Guy Marchant Další tiskaři: Mathias Huss, Jodocus Badius Ascensius, Geoffroy Tory, Fournier, Didotové… Henri Estienne = Henricus Stephanus (1460–1520) Nicolas Jenson (1420–1480) • Původně řezač mincovních razidel • Karel VII. jej údajně 1458 poslal do Mohuče, aby se vyškolil v umění knihtisku (u Petra Schöffera) a zavedl ho ve Francii. • Jenson působil v Benátkách (1470–1480), kde spolupracoval s Aldem Manutiem • Vydává knihy všech žánrů, v latině, italštině, řečtině Působil v Benátkách, kde vytvořil spolu s Manutiem antikvu (již nejde o reprodukci humanistických kaligrafických předloh, jedná se o písmo přímo určené pro tisk – jasný a čitelný písmový řez, kontrast silných a slabých tahů). Mathias Huss – Danse Macabre, Lyon 1499 JOHANN FROBEN/FROBENIUS (1460–1527) • Basilej • Tiskárna vydala přes 320 publikací – vysoká úroveň výzdoby (např. Hans Holbein ml.), ediční, sazečské i korektorské práce • Ediční politiku i estetickou úroveň knih ovlivnilo jeho přátelství s Erasmem Rotterdamským • Učil se u něj Jiří Melantrich z Aventýnu, který přejal jeho signet • 15. století – tiskař, nakladatel a knihkupec jsou jedna a táž osoba. • Nakladatel a tiskař potřeboval odbyt pro tištěný náklad – hledal pro něho co nejširší oblast. • Tiskař sám zodpovídal za distribuci nezávadných tisků • Tiskaři měli ve svých službách pevně placené cestující, kteří obchodovali s knihami, navštěvovali církevní slavnosti a výroční trhy. • Vedle cestujících vedli obchod s tisky, zvláště lidovými, také kramáři. • Nakladatelé poskytovali již roku 1498 prodavačům rabat. DISTRIBUCE KNIH Prezentace knih = nakladatelské seznamy a knižní oznámení • Knihkupci vydávali o prodávaných knihách nejprve psané seznamy, později je tiskli. • Struktura: oslovení klientely a stručná výzva ke koupi („Ti, kdo mají zájem … Ti kteří chtějí číst/koupit zajímavé knihy … , ať příjdou …“), kniha/seznam knih, vzorník písma nebo výzdoba, adresát, prodejní místo, prosby • V prvních tištěných seznamech se veřejnosti sdělovalo, co vyšlo, co vyjde, nabízené spisy se vychvalovaly; bylo v nich ponecháno prázdné místo, aby obchodní cestující mohl vepsat svou adresu v místě, kde obchodoval • V seznamech také nebývá uvedena cena knih • Knižní oznámení byla tištěna v plakátové jednostranné formě v latině, němčině, příp. dalších jazycích První jednotlivé vydavatelské knižní oznámení: Johann Mentelin, Štrasburk, 1469 – oznámení na dílo Astesana de Asta: Summa de casibus (Příručka pro řešení výčitek svědomí) • 1447-1450 první rukopisné oznámení Diebold Lauber: „Kdo by rád získal velké anebo malé knihy, světské anebo duchovní, krásně malované, ten je všechny najde u Diebolta Laubera, písaře na hradě Hagenau“ • 1469 první tištěné knižní oznámení – Johann Mentelin: „Ti kdo chtějí koupit skutečně zajímavou knihu …“ • 1470 Petr Schöffer v Mohuči vydal seznam svého nákladu bez udání cen. • 1470-1471 tištěný seznam knihkupce Heinricha Eggesteina ve Štrasburku. • 1471 seznam vydává augsburský tiskař Gunther Zeiner a uvádí na něm i místo prodeje – stálé knihkupectvív tiskárně • 1501 vydal olomoucký knihtiskař Konrad Baumgarten seznam svých knih. Prezentace knih = nakladatelské seznamy a knižní oznámení • Variantou seznamů je propagace jednotlivé knihy s důrazem na její vyhotovení, kvalitní zpracování i zajímavost díla • Na vydání významné publikace byli čtenáři upozorňováni předem = ohlášení knihy (mohučský Peter Schöffer 1470 oznamuje vydání Listů sv. Hieronyma: „budou kompletnější, přehlednější, hodnověrnější jak všechny předtím vydané …“) • Knižní oznámení nesloužila jen čtenářům, ale i knihkupcům KOČOVNÍ TISKAŘI • fenomén 15. a poč. 16. století • mění místo podle zakázek – poptávka • mobilní zařízení tiskárny, které umožnilo přesun a tisk tam, kde se tiskárny objevují až později • Simon Bevilacque (Pavie, Vicenza, Benátky, Lyon) • Konrad Baumgarten (pocházel z Rottenburgu, Gdaňsk, 1500 Olomouc, kde vydává latinské a německé tituly, 1503 Vratislav, Frankfurt nad Odrou) • Jan Alacraw (Vimperk 1484 – tři tisky (dva latinské a česká Minuce na rok) tištěné rotundou, český text s chybami) Tractatus peroptimus de animabus exutis a corporibus … Pataviensi : [Johann Alakraw et Benedictum Mayr], 1482 16. století • V roce 1480 vyšlo 8 000 knih v průměrném nákladu ca 200 kusů. Knihy se hromadily ve skladech, nenacházely kupce a tiskárny končily úpadkem • Čas knihy jako přepychového předmětu skončil a z knihy se stal užitkový předmět • V 16. století se zvyšuje nabídka knih na trhu, ale i poptávka po knihách • Knihtisk ztrácel individuální umělecký charakter a do poloviny 16. století se transformoval na principech kolektivní práce • Od 16. století platilo, že vznik tiskárny zakládalo privilegium panovníka, od 18. století koncese udělovaná nejvyšším státním orgánem (gubernium) • Renesanční kniha definitivně opouští od nápodoby rukopisů. Písmo nekopíruje kaligrafické předlohy, je konstruováno v souladu s možnostmi výroby kovové litery