Prvotisky
Mohuč
• Johann Gutenberg
(1397/1400–1468)
• Johann Fust (1400–1466) od
roku 1456 majitel
Gutenbergovy dílny
• Petr Schöffer (1425–1503) od
roku 1451 Gutenbergův žák,
roku 1455 si vzal jedinou
Fustovu dceru Christinu a
postupně přebral
Gutenbergovu dílnu
Princip vynálezu knihtisku
• Vycházel ze zákonitostí tisku z výšky
• Pohyblivé litery (samostatné kovové litery podle
jedné matrice – sériově vyráběné)
• Vynález liteřiny, slitiny z níž se písmena odlévala
(olovo + cín + antimon) – měděné formy
• Vynález nového typu barvy (lněná fermež + saze)
• Vynález tiskové formy (sazba)
• Sestrojení tiskařského lisu
• Princip fungoval víceméně beze změn až do 19. století
Tisk a výroba knihy
• https://www.youtube.com/watch?v=rIxmZCPsnV8
Vynález knihtisku
Franciscus Philelphus: „Předsevzal jsem si koupit z těch
knih, které se dnes bez námahy a psacího náčiní, pouze
pomocí určitých forem, jak zní odborný výraz, vytvářejí
tak, aby člověk mohl věřit, že vyšly z ruky
nejšikovnějšího opisovatele.“
Tiskař Žaltáře z roku 1487 (tiskař dříve označován jako
Jan Jonata z Vysokého Mýta): „Jsú pak knihy tyto ne
perem psány ani obyčejem obecným skrze písaře
způsobeny, ale rytými ve tvrdém kovu literami velmi
vtipným během učiněny a vytiskány“
PRVOTISKY
Tisky vydané do roku 1500
= in cunabulis = v kolébce (v plenkách)
= Wiegendruck
pojem INKUNÁBULE poprvé použil münsterský děkan
Bernard von Mallinckrodt ve svém traktátu v roce 1639
„De ortu et progresu artis typographiae“
V 19. století Václav Hanka přeložil termín inkunábule
jako prvotisk.
PRVOTISKY
Tisky vydané do roku 1500 (1447–1500)
v celé Evropě na 252 místech více než 1100 tiskáren
(jedná se ca o 27 500 titulů – dochováno ca 500 000 sv.)
průměrný náklad prvotisků – 300 ks
• Tiskař závislý na individuálních objednávkách
• Tisk = živelný proces omezený maximálně
vrchnostenskými privilegii a cenzurou
Šíření knihtisku
• 1447 Německo
• 1465 Itálie
• ca 1468 Švýcarsko
• 1470 Francie
• 1472 Španělsko
• 1473 Belgie, Maďarsko, Nizozemsko,
Polsko?
• 1476 (1468?) Čechy
• 1477? Slovensko
• ca 1480 Portugalsko
• 1482 Dánsko, Rakousko
• 1483 Švédsko
• 1486 Morava
• 1491 Chorvatsko …
• Do roku 1500 existovalo přes 1100 dílen
ve více než 250 evropských městech.
• Produkce prvotisků: Itálie 37% ; Německo 32% ; Francie
19% ; Čechy 39 prvotisků ; Morava 26 prvotisků
Centra knihtisku – prvotisky
• Benátky
• Paříž
• Řím
• Kolín nad Rýnem
• Lyon
• Lipsko
• Augsburg
• Štrasburk
• Milán
• Norimberk
• Florencie
• Basilej
Prvotisky - produkce
Produkce: 50% teologie a náboženská výchova
30% antičtí autoři
10% právnické spisy
10% naučná díla
Autoři: Donatus, Alexander de Villa Dei, Cicero, Albertus
Magnus, Vergilius, Aristoteles, Jacobus de Voragine
• Bible, hodinky, misály, breviáře, kázání, almanachy,
minuce (nástěnný kalendář s vyznačenými dny
vhodnými pro pouštění žilou – lat. minutio sanguinis =
vypouštení krve)
Databáze prvotisků
• Ludwig Hain - Walter A. Copinger: Repertorium
Bibliographicum
• ISTC (The Incunabula Short Title Catalogue) -
https://data.cerl.org/istc/_search
• Gesamtkatalog der Wiegendrucke -
https://www.gesamtkatalogderwiegendrucke.de/
• BSB-Inkunabelkatalog online -
https://inkunabeln.digitale-sammlungen.de/start.html
Mathias Huss: Danse macabre (Lyon 1499) – Tanec smrti – na jednom
z dřevořezů se nachází nejstarší vyobrazení tiskárny a knihkupeckého krámu
Tisk
• Sazeč za hodinu vysázel 700–1000 znaků
• Gutenbergův lis – za hodinu 20 otisků
• Konec 18. století Charles Stanhope nahradil původní
dřevěný lis železným s pákovým ovládáním – 250 otisků
za hodinu
• Rychlolis – 1 400 otisků/hodina
• Rotačka 40. léta 19. století – 8 000 otisků/hodina
• Rotačka 1867 – 20 000 otisků/hodina
• Rotačka dnes – 40 000 otisků/hodina
PRVOTISKY
- Nápodoba psané knihy (tiskaři zpočátku nemají
jinou ambici)
- prázdná místa pro iniciály, místa pro iluminace… =>
vizualizace sazby byla individuálním dílem
rubrikátora, liniový dřevořez zdokonalovali
iluminátoři a koloristé
- členění textu => biblické texty tištěny
dvousloupcově, antičtí klasici v jednom sloupci
- členění textu – Gutenberg standardizoval délku
řádku i mezer mezi slovy
- první prvotisky nemají titulní stranu (chybí údaje o
autorovi, názvu… – informace v incipitu a excipitu)
- První tiskařské a autorské údaje se objevují na konci
textu KOLOFON
- Anonymita tiskaře – signety
• Tisk byl obvykle jednobarevný – černý (Gutenberg
se pokoušel o červený tisk, ale nakonec nadpisy
přenechává rubrikátorům)
• tiskové písmo vychází z psacího – textura,
antikva, švabach, bastarda, rotunda, gotikoantikva
• Postupně se zvyšuje přehlednost stránky – několik
velikostí písma, zvýrazňovací písmo, iniciály,
dělení do odstavců…
• Formát knihy – nejdříve pouze foliový, později
kvartový, osmerkový
• Od 60. let se objevují v tiscích vedle ručních
ilustrací i dřevořezy
Tiskové písmo
Typenrepertorium der Wiegendrucke -
https://tw.staatsbibliothek-berlin.de/html/index.xql
Prvotisky
• Tiskaři prvotisků zpočátku neměli jinou ambici než napodobit
psanou knihu => podoba sazby i tiskové písmo vychází
z psacího, v tištěných knihách jsou vynechána prázdná místa
pro domalování iniciál, místa pro iluminace apod. =>
vizualizace sazby byla individuálním dílem rubrikátora, liniový
dřevořez zdokonalovali iluminátoři a koloristé.
• První prvotisky nemají titulní stranu (chybí údaje o autorovi,
názvu, tiskaři (občas je jeho autorství naznačeno signetem =
tiskařská značka), datu vydání…), postupně se objevují
jednoduché titulní listy a první tiskařské a autorské údaje,
které většinou najdeme na konci textu v tzv. kolofonu.
Titulní listy prvotisků
Domalované iniciály a rubriky
reprezentanty
Iluminace
Červeno-černý tisk
Kolofon a signet
Signet Petra Schöffera – dva štítky zavěšené na osekané větvičce
nesoucí písmena Chi (Christos) a Lambda (logos). Poprvé ho použil již
v roce 1457.
Inspirací pravděpodobně kamenické značky, znamení
Signety obrazově vycházející z Schöfferova signetu
70. léta 15. století – EMANCIPACE PSANÉ KNIHY
• snižování ligatur, minimalizace zkratek
• odpadají rukodělné zásahy
• propojení sazby s iniciálou, dekorem, ilustrací
• zavedení titulního listu
• knižní formáty, typizace knih (např. kvartový formát pro
novinové letáky,…)
• tiskařské složky – od 70. let signatury archu, číslování listů
• kodifikování grafické konstrukce knihy (němečtí a italští
tiskaři)
• spolupráce mezi tiskárnou a knihařem => jednotící prvky,
které vizualizovaly vnitřní strukturu knihy (číslování listů,
kustod, norma, reprezentanta, archová signatura, záhlaví)
propojení sazby s iniciálou, dekorem, ilustrací
Dřevořezy v tisku
Knihtisk v Německu
Německo bylo centrem knihtisku odkud se knihtisk šířil do Evropy
centra: Mohuč, Bamberg, Štrasburk, Kolín nad Rýnem
Filiálky německých tiskařů mimo své město i mimo Německo (Johann Fust,
Peter Schöffer, Anton Koberger – Paříž)
Štrasburk – tamní písař a notář Johann Mentelin zde roku 1460 založil
tiskárnu, latinská a německá Bible 1466 Německá bible byla první
tištěnou biblí v národním jazyce, tištěna štíhlou gotikoantikvou
Bamberk – Heinrich Keffer vytiskl 1458–1460 36-řádkovou bibli, podoba
jeho knih ovlivnila české tisky
Albrecht Pfister byl první, kdo tisk opatřil ilustracemi –
bajky Ulricha Bonera: Der Edelstein (1461) s 203 dřevořezy
traktát Jana ze Žatce Ackermann von Böhmen (1460) s 5 dřevořezy
Petr Schöffer (1425–1503)
• 1449 písařem a iluminátorem v
Paříži
• S tchánem Johannem Fustem
založil tiskárnu, která mu po
Fustově smrti (1467) připadla
• Zdokonalil Gutenbergovo
písmo a lití písma, zavedl
dvojbarevný tisk (žaltář z roku
1457 tištěný 3barevně),
pokusil se o tisk do kovu
řezaných iniciálek, vydal první
vzorník písma
• Poprvé použil v tisku signet
• Produkce: náboženské knihy,
antičtí autoři
Albrecht Pfister (asi 1420 – asi 1466)
• Bamberg
• Žák Gutenberga
• První, kdo použil dřevořezové
ilustrace v tisku
• Jeden z prvních, kdo vytiskl
publikace v německém jazyku
bajky Ulricha Bonera: Der
Edelstein (1461) s 203 dřevořezy
traktát Jana ze Žatce Ackermann
von Böhmen (1460) s 5
dřevořezy
Anton Koberger (1440/1445 – 3. 10. 1513)
• Norimberský tiskař
• rozmach ilustrace
• Jako jeden z prvních spojil
tiskárnu s nakladatelskou a
knihkupeckou činností –
rozsáhlá distribuční síť – k jeho
tiskárně příslušelo asi 16
knihkupectví
• vlastnil asi 24 lisů, disponoval
nejméně třiceti druhy tiskového
písma, zaměstnával ca 100
pracovníků
• Známe od něj přes 220 titulů –
Norimberská bible, Schedelova
Liber chronicarum (1493)
Erhard Reuwich
• Utrecht – Mohuč
• Bernhard von Breydenbach:
Peregrinatio in Terram Sanctam
or Sanctae Peregrinationes. 1486
• Cestopis do Jeruzaléma
doplněný četnými dřevořezy
(panorama Benátek, mapy
Egypta, Palestiny, veduty
Jeruzalém, Iraklion, Modon,
Rhodes, Corfu, Parenzo, obrazy
zvířat – i bájných)
Erhard Ratdolt (1442–1528)
• Augsburg
• 1476–1486 působil v Benátkách
• Jeho tisky vynikají uměleckým
char. – dřevořezy, knižní
ornamenty – iniciály, lišty
• zavedl barevný dřevořez, měl svůj
písmový vzorník, znal tisk not
(1491)
• Pokusil se o ozdobnou obálku s
titulem.
• Ovlivnil Konrada Stahela a
Mathiase Preinleina
Knihtisk v Itálii
Do Itálie zavedl knihtisk roku 1465 Konrád Swendheym a
Arnold Pannartz, kteří zřídili tiskárnu v benediktinském
klášteře sv. Scholastiky u Subiaca
centra: Řím (1467), Benátky (1469); Milán, Neapol (1470);
Florencie, Janov, Ferrara, Bologna, Padova (1471)
V 15. století působily tiskárny v 77 italských městech
Vysoká úroveň tisku
antikva
Italští tiskaři (Řím, Benátky) Nicolas Jenson, Lucantonio
Giunta, Johann von Speyer, Erhard Ratdolt a Aldus Pius
Manutius, Giambattista Bodoni…
Aldus Pius Manutius (1449–1515)
• Benátky
• Pro jeho tisky se vžilo označení ALDINKY
• Jeden z nejslavnějších humanistických tiskařů –
obklopen okruhem učenců
• Vydávání klasiků a latinských i italských autorů
• Shromáždil kolem sebe učenou společnost –
vydává jejich díla, jejich zakázky = tzv. nová
Akademie
• Jeho tisky mají vysokou typografickou úroveň –
uplatnil široký repertoár interpunkčních znaků.
Sazba a dekor se vzájemně doplňovaly –
propojenost tisku jako celku. => umělecká
úroveň tisku
• Ediční kritická vydání, bezchybné korigované
texty
• V dílně Alda Manutia byla vytvořena kurziva
• Tiskne na folia i osmerkový formát
• Renesanční nakladatelské vazby (orientální
vzory)
• Činnost tiskárny doložena ca 150 tituly
Knihtisk ve Francii
centra: Paříž, Lyon
1470 Ulrich Gering, tiskárna při Sorboně
první francouzský tiskař byl Pasquier Bonhomme
1481 tiskl v Paříži Jean Dupré
1485 Guy Marchant
Další tiskaři: Mathias Huss, Jodocus Badius Ascensius, Geoffroy
Tory, Fournier, Didotové…
Henri Estienne = Henricus Stephanus (1460–1520)
Nicolas Jenson (1420–1480)
• Původně řezač mincovních razidel
• Karel VII. jej údajně 1458 poslal
do Mohuče, aby se vyškolil v
umění knihtisku (u Petra
Schöffera) a zavedl ho ve Francii.
• Jenson působil v Benátkách
(1470–1480), kde spolupracoval s
Aldem Manutiem
• Vydává knihy všech žánrů, v
latině, italštině, řečtině
Působil v Benátkách, kde vytvořil spolu s Manutiem
antikvu (již nejde o reprodukci humanistických
kaligrafických předloh, jedná se o písmo přímo určené
pro tisk – jasný a čitelný písmový řez, kontrast silných
a slabých tahů).
Mathias Huss – Danse Macabre, Lyon 1499
JOHANN FROBEN/FROBENIUS (1460–1527)
• Basilej
• Tiskárna vydala přes 320
publikací – vysoká úroveň
výzdoby (např. Hans Holbein
ml.), ediční, sazečské i
korektorské práce
• Ediční politiku i estetickou
úroveň knih ovlivnilo jeho
přátelství s Erasmem
Rotterdamským
• Učil se u něj Jiří Melantrich z
Aventýnu, který přejal jeho
signet
• 15. století – tiskař, nakladatel a knihkupec jsou jedna
a táž osoba.
• Nakladatel a tiskař potřeboval odbyt pro tištěný náklad –
hledal pro něho co nejširší oblast.
• Tiskař sám zodpovídal za distribuci nezávadných tisků
• Tiskaři měli ve svých službách pevně placené cestující,
kteří obchodovali s knihami, navštěvovali církevní
slavnosti a výroční trhy.
• Vedle cestujících vedli obchod s tisky, zvláště lidovými,
také kramáři.
• Nakladatelé poskytovali již roku 1498 prodavačům rabat.
DISTRIBUCE KNIH
Prezentace knih = nakladatelské seznamy a
knižní oznámení
• Knihkupci vydávali o prodávaných knihách nejprve
psané seznamy, později je tiskli.
• Struktura: oslovení klientely a stručná výzva ke koupi
(„Ti, kdo mají zájem … Ti kteří chtějí číst/koupit zajímavé
knihy … , ať příjdou …“), kniha/seznam knih, vzorník
písma nebo výzdoba, adresát, prodejní místo, prosby
• V prvních tištěných seznamech se veřejnosti sdělovalo,
co vyšlo, co vyjde, nabízené spisy se vychvalovaly; bylo
v nich ponecháno prázdné místo, aby obchodní cestující
mohl vepsat svou adresu v místě, kde obchodoval
• V seznamech také nebývá uvedena cena knih
• Knižní oznámení byla tištěna v plakátové jednostranné
formě v latině, němčině, příp. dalších jazycích
První jednotlivé vydavatelské knižní
oznámení: Johann Mentelin, Štrasburk, 1469
– oznámení na dílo Astesana de Asta:
Summa de casibus (Příručka pro řešení
výčitek svědomí)
• 1447-1450 první rukopisné oznámení
Diebold Lauber: „Kdo by rád získal
velké anebo malé knihy, světské anebo
duchovní, krásně malované, ten je
všechny najde u Diebolta Laubera,
písaře na hradě Hagenau“
• 1469 první tištěné knižní oznámení –
Johann Mentelin: „Ti kdo chtějí koupit
skutečně zajímavou knihu …“
• 1470 Petr Schöffer v Mohuči vydal
seznam svého nákladu bez udání cen.
• 1470-1471 tištěný seznam knihkupce
Heinricha Eggesteina ve Štrasburku.
• 1471 seznam vydává augsburský tiskař
Gunther Zeiner a uvádí na něm i místo
prodeje – stálé knihkupectvív tiskárně
• 1501 vydal olomoucký knihtiskař Konrad
Baumgarten seznam svých knih.
Prezentace knih = nakladatelské seznamy a
knižní oznámení
• Variantou seznamů je propagace jednotlivé knihy s důrazem
na její vyhotovení, kvalitní zpracování i zajímavost díla
• Na vydání významné publikace byli čtenáři upozorňováni
předem = ohlášení knihy (mohučský Peter Schöffer 1470
oznamuje vydání Listů sv. Hieronyma: „budou kompletnější,
přehlednější, hodnověrnější jak všechny předtím vydané
…“)
• Knižní oznámení nesloužila jen čtenářům, ale i knihkupcům
KOČOVNÍ TISKAŘI
• fenomén 15. a poč. 16. století
• mění místo podle zakázek – poptávka
• mobilní zařízení tiskárny, které umožnilo přesun a tisk
tam, kde se tiskárny objevují až později
• Simon Bevilacque (Pavie, Vicenza, Benátky, Lyon)
• Konrad Baumgarten (pocházel z Rottenburgu,
Gdaňsk, 1500 Olomouc, kde vydává latinské a
německé tituly, 1503 Vratislav, Frankfurt nad Odrou)
• Jan Alacraw (Vimperk 1484 – tři tisky (dva latinské a
česká Minuce na rok) tištěné rotundou, český text s
chybami)
Tractatus peroptimus de animabus exutis a corporibus … Pataviensi :
[Johann Alakraw et Benedictum Mayr], 1482
16. století
• V roce 1480 vyšlo 8 000 knih v průměrném nákladu ca
200 kusů. Knihy se hromadily ve skladech, nenacházely
kupce a tiskárny končily úpadkem
• Čas knihy jako přepychového předmětu skončil a z knihy
se stal užitkový předmět
• V 16. století se zvyšuje nabídka knih na trhu, ale i
poptávka po knihách
• Knihtisk ztrácel individuální umělecký charakter a do
poloviny 16. století se transformoval na principech
kolektivní práce
• Od 16. století platilo, že vznik tiskárny zakládalo
privilegium panovníka, od 18. století koncese udělovaná
nejvyšším státním orgánem (gubernium)
• Renesanční kniha definitivně opouští
od nápodoby rukopisů. Písmo
nekopíruje kaligrafické předlohy, je
konstruováno v souladu s možnostmi
výroby kovové litery