Vynález knihtisku – tištěná kniha • Přechod od svitku ke knize a vynález knihtisku byl obrovským pokrokem lidského poznání • http://www.youtube.com/watch?v=0Cd7Bs p3dDo KNIHTISK • tisk z výšky • umožňuje rychlé vyhotovení knihy v mnoha exemplářích, její rozšíření a zlevnění. • Protože nejstarší tisky nejsou datovány ani označeny jménem tiskaře, vznikly o vynálezci knihtisku různé domněnky. • vynález knihtisku se datuje do roku 1440 (První známý doklad Gutenbergova tisku datován 1447 v Mohuči) Johann Gensfleisch zv. Johann Gutenberg (1397/1400 Mohuč – 1468 Mohuč) • Příjmení si změnil podle rodiště „Hof zum Gutenberg“ • brusič drahokamů, výrobce zrcadel, zlatník • 1428 odchází do Štrasburku • 1440 vynález knihtisku • 1448 návrat do Mohuče • 1450, 1452 vypůjčoval peníze od Arnolda Gelthuse a Jana Fusta • 1455 spor – propadnutí dílny Janu Fustovi • 1465 ve službách mohučského arcibiskupa Adolfa Nasavského • Sám Gutenberg svůj vynález tajil, žádný svůj tisk nepodepsal a o jeho tisku se dozvídáme jen ze soudních jednání. • Šlo mu o přesnou nápodobu rukopisných knih, vzorem písma mu byla textura Princip vynálezu knihtisku • Vycházel ze zákonitostí tisku z výšky • Pohyblivé litery (samostatné kovové litery podle jedné matrice – sériově vyráběné) • Vynález liteřiny, slitiny z níž se písmena odlévala (olovo + cín + antimon) – měděné formy • Vynález nového typu barvy (lněná fermež + saze) • Vynález tiskové formy (sazba) • Sestrojení tiskařského lisu • Princip fungoval víceméně beze změn až do 19. století Písmolijec Hans Sachs, Eigentliche Beschreibung aller Stände aus Erden. Frankfurt 1574 Dřevořezy Josta Ammana Samostatné kovové litery sazba Sazebnice (jinak též loďka) pro skládání hotových řádek a sazítko. Sazebnice existovaly v několika velikostech. Sloužily k úpravě a přenášení hotových částí sazby. Otevřené strany byly určeny pro nasouvání a vysouvání sazby. Ukázka vyskládaného textu, který se dal následně rozmetat a písmena znovu použít – text připravený k tisku Tiskař Hans Sachs, Eigentliche Beschreibung aller Stände aus Erden. Frankfurt 1574 Dřevořezy Josta Ammana Replika Gutenbergova tiskařského lisu z 19. století (Lipsko) Jedno z prvních vyobrazení ručního lisu Většina tiskáren byla založena na dělbě práce => první sériová činnost • majitel tiskárny • písmolijec • sazeč • ballenmeister – nanášeč barvy • tiskaři – pressmeister • pomocníci a tovaryši • korektor • ilustrátor • vydavatelé • knihkupci Podoba knihtiskáren zůstala prakticky stejná až do 19. století Gutenbergovy tisky • zlomek knih Sibyliných (Sibylina proroctví) 1445–1446 • Almanach na rok 1448 • Latinská bible z roku 1454/55 o 42 řádcích: dvoudílná, knihy v rozsahu 641 stran => 1282 stran. Odhadovaný náklad 150–240 exemplářů na papíře, 30–35 exemplářů na pergamenu • Catholikon – latinský slovník Jana Blaba (Mohuč 1460/1468) • latinská bible 36 řádková, v rozsahu 882 stran (Bamberg? 1458–1460) • Odpustkový list pro Kypr • Turecký kalendář na rok 1455 • Protiturecká bula papeže Kalixta III. • Donatus Ars minor Gutenbergova Bible z roku 1454/55 o 42 řádcích Exemplář Bibliothèque nationale de France, Paris – na pergamenu • dvoudílná, tzv. 48řádková bible tištěná v Mohuči r. 1462 za pomoci zařízení a materiálu někdejší Gutenbergovy tiskárny. Ozdobná iniciála "F" byla doplněna po vytištění knihy ručně (ze sbírek Knihovny knížat Kinských NM) Mohuč • Johann Gutenberg (1397/1400–1468) • Johann Fust (1400–1466) od roku 1456 majitel Gutenbergovy dílny • Petr Schöffer (1425–1503) od roku 1451 Gutenbergův žák, roku 1455 si vzal jedinou Fustovu dceru Christinu a postupně přebral Gutenbergovu dílnu Vynález knihtisku Franciscus Philelphus: „Předsevzal jsem si koupit z těch knih, které se dnes bez námahy a psacího náčiní, pouze pomocí určitých forem, jak zní odborný výraz, vytvářejí tak, aby člověk mohl věřit, že vyšly z ruky nejšikovnějšího opisovatele.“ Tiskař Žaltáře z roku 1487 (tiskař dříve označován jako Jan Jonata z Vysokého Mýta): „ Jsú pak knihy tyto ne perem psány ani obyčejem obecným skrze písaře způsobeny, ale rytými ve tvrdém kovu literami velmi vtipným během učiněny a vytiskány“ Šíření knihtisku • 1447 Německo • 1465 Itálie • ca 1468 Švýcarsko • 1470 Francie • 1472 Španělsko • 1473 Belgie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko? • 1476 (1468?) Čechy • 1477? Slovensko • ca 1480 Portugalsko • 1482 Dánsko, Rakousko • 1483 Švédsko • 1486 Morava • 1491 Chorvatsko … • Do roku 1500 existovalo přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech. Mathias Huss: Danse macabre (Lyon 1499) – Tanec smrti – na jednom z dřevořezů se nachází nejstarší vyobrazení tiskárny a knihkupeckého krámu