Umění
Úvod do uměnovědných studií
Umění – variabilita pojmu
 τεχνη [techné] (řec.)
 Ars (lat.) – arte – the art – l’arte
 Die Kunst, sztuka (pol.)
 1. zručnost, dovednost, řemeslo
 2. krásné umění, „Umění“
Pojem umění (a kýče)
 Deskriptivní pojem – definice typu „umění je to, co lidé
(určitá skupina v určitém čase) za umění považují“
 Hodnotový pojem – působí apelativně či dokonce
imperativně, normativní charakter – výraz ideálů
 pro mnohé znamená „špatné umění“ nepodařené umění a
tedy žádné uměnítedy žádné umění
 protějškem kýč, podvod
 Kýč (T. Kulka, Umění a kýč, 1994)
 1. Zobrazení objektů a témat, které se obecně považují za
krásné
 2. Snadná identifikovatelnost
 3. Substantivně neobohacují subjektivní asociace
Přechody v umění
 J. Volek rozlišuje přechody extenzivní a intenzivní:
 Extenzivní – postupné
 tzv. přechod do mimo-umění
 postupná ztráta estetické či umělecké funkce vyvážena
nárůstem funkce jinénárůstem funkce jiné
 Intenzivní – skokové
 tzv. přechod do ne-umění
 ztráta estetické funkce není vyvážena nárůstem funkce jiné
(přechod do ne-umění)
5
Hodnota umění
 Esteticismus
 Hodnota díla je dána (nezaujatou) libostí, které dílo
přináší.
 Expresivismus
 Hodnota díla spočívá v tom, že vyjadřuje emoce a
vyvolává je.
 Kognitivismus
 Hodnota díla je v tom, že je zdrojem poznání.
Pojem díla v umění
 Pojem umění je širší než
množina uměleckých děl
 Existují umělecké „objekty“, jež
nemají charakter „díla“
Umění
 improvizovaný hudební koncert
 performance
 výtvarné „objekty“
Umělecká díla
Pojem díla v hudbě
 1537 vydal Nicolaus Listenius traktát Musica
 opus perfectum et absolutum (dokonalé, uzavřené dílo)
 písemná fixace skladatelem (notové písmo)
 přetrvává po smrti skladatele
UZAVŘENOST – FIXACE - TRVÁNÍ
Artefakt a estetický objekt
 Umělecké dílo
 Artefakt – hmotné dílo
a / 
 Estetický objekt – vzniká ve vědomí vnímatele (nehmotný)
 Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden) Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden)
 během aktu recepce dochází ke konkretizaci díla recipientem
 struktura díla je „nedourčená“, obsahuje „bílá místa“
 „Estetický objekt“
 Kant
 Mukařovský
 Ingarden
Estetický soud, estetická funkceEstetický soud, estetická funkce
10
Estetický postoj – I. Kant
Kritika soudnosti (1790)
 Nezainteresovaná (nezaujatá) libost:
 Účelnost (bez účelu) – forma
 Vnímání (a svobodná hra Vnímání (a svobodná hra
představivosti a rozvažování)
 Pocity (nezaujaté) libosti
 (Estetický) soud – krásno
Estetický soud – I. Kant
 ES je nezávislý na rozumu
 ES je jedinečný, nelze jej dále zobecnit
 ES nehodnotí „věc samu“ ale její formu
Estetická funkce (Mukařovský)
 3 základní rysy estetické funkce:
- Maximální upoutání pozornosti na daný předmět
(jeho vydělení, izolace z okolí)
- Libost (bezúčelná, samoúčelná), kterou vyvolává- Libost (bezúčelná, samoúčelná), kterou vyvolává
- Schopnost (autonomně, nezávisle) suplovat funkce
jiné, kterých předmět vývojem pozbyl
„izolace“ – „samoúčel“ – „autonomie“
Estetická funkce (Mukařovský)
 EF není reálná vlastnost předmětu, ale projevuje se
pouze v jistém společenském kontextu
 EF se mění v čase, prostoru i podle sociálního útvaru
EF není úplně v moci individua EF není úplně v moci individua
 Stabilizace EF je záležitostí kolektivní a je výsledkem
vztahu mezi lidským kolektivem a světem
Estetická autonomieEstetická autonomie
15
Pravěké „jeskynní
umění“
Fragment skalních maleb z
jeskyně Lescaux (Francie)
Estetická autonomie
 Kant (Kritika soudnosti,1790) – autonomie soudnosti (k
čistému a praktickému rozumu)
 F. Schiller (Dopisy o estetické výchově lidstva,1795) – umění jako
svobodná hra, která je prostorem společenské svobody
 Gombrich (Příběh umění) – Zlom v tradici: emancipace
estetické funkce umění – vyvázání ze sociálních kontextů
 Ready-mades (Duchamp)
Ready-made
Marcel Duchamp, Fontána, 1917
Marcel Duchamp, Kolo z bicyklu,
1913
Otevření díloOtevření dílo
19
Problematika otevřenosti uměleckého díla
 Umberto Eco: Opera aperta (1962)
 uzavřené dílo – středověké alegorie
 symbolika fixována institucionálně
 autorita pravidel čtení
 proměna – až symbolismus 2. pol. 19. století
 moderní umění
Otevřenost díla
 Otevřenost jako neurčitost komunikace
 „Estetická“ otevřenost
 Explicitní otevřenost
 Neomezená, ale ne libovolná interpretace Neomezená, ale ne libovolná interpretace
 Empirický x modelový autor
 Empirický x modelový čtenář
Raymond Queneau: Sto tisíc milionu básní
22