Sociologie umění Metodologie sociologie umění I: možnosti sociologické interpretace uměleckého díla a výzkum recepce umění Spor o sociologickou interpretaci uměleckého díla □ Navazuje na spor o pozitivismus v německé sociologii 60. let □ hlavním polem sporu hudba - „bezpojmové" umění □ antinomie dílo - zážitek □ „dešifrace" společenského obsahu hudby samotné proti analýze poslucháčskeho zážitku Alphons Silbermann - pozitivismus □ kategorie uměleckého zážitku □ Sociolog hudby „Nepodniká v žádném případě analýzy uměleckého díla samotného (selbst), nýbrž koncentruje se na uchopení socio-hudební akce. Nezajímá ho tedy sociologická analýza hudby jako takové, neboť takové počínání považuje za nanejvýš pseudosociology prováděný marný pokus uchopit tzv. iracionální obsah hudby jako určitý předmět, jako hmatatelnou skutečnost/' Theodor W. Adorno - kritická teorie □ Hudba je podle Adorna „společenská v sobě samé (in sich selbst). Společnost sedimentovala v jejím smyslu a jeho kategoriích, a tento smysl musí hudební sociologie rozluštit. Přitom je odkázána na vlastní porozumění hudbě až do nejmenších technických buněk. Pouze tehdy dospěje dál než k fatálně vnějšímu přiřazování duchovních výtvorů a společenských poměrů, když postřehne ono společenské v autonomním tvaru výtvorů jako jejich estetickém obsahu. Co je na hudbu přeneseno ze sociologických pojmů, aniž ie prokázáno ve zdůvodňujících hudebních souvislostech, zůstává nezávazné." □ „zážitky" v moderní společnosti manipulovány, proto jejich analýza nemůže odkrýt autonomní sociální obsah umení Dve tradice sociologického zkoumaní mozn internalistická (imanentní analýza) - např. Adorno - sociologické poznání je získáváno z díla somotného externalistická - dílo je téměř či zcela přehlíženo, sociální kontext je primárním předmětem zájmu, zejména kvantitativní empirické zkoumání zkoumání „zážitků" recipientů třetí cesta - zkoumání uměleckého díla jako sociálního procesu - zkoumání recepce umění Zájem o recepci umění □ odpor proti reifíkaci uměleckého díla, tedy pojímání díla jako „věci" □ místo toho umělecký objekt zkoumán jako sociální proces, v němž je „nedourčená" struktura díla konkretizována □ „konkretizace" díla výsledkem aktivity recipienta (diváka, čtenáře, posluchače) □ pozornost věnována konstituci smyslu díla na horizontu estetické zkušenosti a estetických norem Tematizace recepce umění v estetice a uměnovědách □ fenomenologická estetika □ Roman Inga rděn: Das literarische Kunstwerk (1931) - téma konkretizace literárního díla (nedourčenost) a života literárního díla □ Alfred Schütz: Making Music Together: A Study in Social Relationship (Social Research 1951) protence a retence při poslechu hudby, sdílení času Tematizace recepce umění v estetice a uměnovědách II □ česky Strukturalismus □ Jan |yiuJ