Problematika periodizace dějin hudby



1)      Periodizace a problematika kritérií

2)      Základní koncepty užívané pro  členění hudebního vývoje:

a)      koncept obecně historický

b)      koncept  kulturně historický

c)      koncept  hudebně imanentní

3)      Vladimír Helfert a jeho Periodizace dějin hudby (1938):

a)       monodiální sloh orientální a řecký ( v Evropě zhruba do 6.století)

b)       monodiální sloh chorální ( od 7. až do 2.pol. 10.století)

c)       monodiální sloh světský ( trubadúři, truvéři – od konce 10. stol. do 2.pol. 13.stol.)

d)       polymelodický sloh ( od 10.stol. do 2.pol. 16.stol.)

e)       melodicko – harmonický sloh ( od  závěru 16. stol. do 20.stol.)


Literatura:


[1]  Fukač, Jiří: Periodizace dějin hudby.

                       In: Slovník české hudební kultury, Editio Supraphon, Praha 1997, s. 688-689


[2]  Poledňák, Ivan – Fukač, Jiří: Úvod do studia hudební vědy.

                 Vydavatelství Univerzity   Palackého, Olomouc 1995, ^2 2001

                     [ zde zejména kapitoly 2.3, 6.1.2, resp. 6.2.2]


[3]  Helfert, Vladimír: Periodizace dějin hudby. Příspěvek k otázce logiky hudebního vývoje.

                     In: Vladimír Helfert. Vybrané studie I ( red. František Hrabal ): O hudební
tvořivosti.

                           Editio Supraphon, Praha 1970


[4]  Smolka, Jaroslav a kolektiv: Dějiny hudby, Togga agency, Brno 2001

                     [ zde zejména úvodní   kapitoly, s. 9-30]


[5]  Volek, Tomislav: Hudební historiografie

                     In: Hudební věda (ed. Vladimír Lébl a Ivan Poledňák), SPN, Praha 1988

                               [zde kapitoly a-c, 3.sv., str. 653-720]





















                               Problematika periodizace dějin hudby



Periodizace dějin hudby je jednou ze základních otázek hudebně historické práce. Důvod je nasnadě –
funkčně i kompozičně technicky široké spektrum historicky vzniklých podob hudby vyžaduje uspořádání
– utřídění podle nějakých relevantních hledisek (kritérií). Jako problém se požadavek třídění
objevuje v okamžiku, kdy začínají vznikat první přehledy vývoje hudby, v době, kdy si hudebníci
začali plně uvědomovat historický rozměr hudby a „objevili“ dějiny hudby. A to bylo zhruba od 18.
století, kdy začal být problém členění hudebního vývoje brán a diskutován vážně, naplno však od 2.
poloviny 19. století v souvislosti se vznikem hudební vědy jako moderní autonomní vědecké
disciplíny.

Existuje celá řada periodizačních kritérií, v zásadě je lze podle jejich charakteru rozčlenit do
tří skupin:


1)      Hledisko obecně historické (období: pravěk – starověk – středověk – novověk). Je to první
z hledisek, které se začalo v hudebně historické literatuře používat. Vyplývá ze skutečnosti, že
hudební historie vznikala jako aplikovaná a specializovaná disciplína historie obecné. Nevýhodou je
příliš „řídké“ síto, které není schopno přesně diferencovat a vysvětlit jednotlivé stylové fáze ve
vývoji hudby. Zvláštním případem aplikace hlediska obecně historického je periodizace založená na
členění hudebního vývoje z hlediska tzv. sociálně – ekonomických formací (hudba prvobytně pospolné
společnosti, hudba otrokářské společnosti atd.). Tato kritéria člení do stejných skupin hudební
život i velmi odlehlých kultur – nevýhoda spočívá opět v malé rozlišovací schopnosti pro jednotlivé
stylové fáze.

2)      Hledisko kulturně – historické (období antické – předrománské – románské – období gotické –
renesance – klasicismus atd.). Je to aplikace kritérií vzniklých ve sféře dějin výtvarného umění a
literatury, takže tato kritéria (podobně jako u hledisek obecně historických) nevycházejí
z podstaty hudebního materiálu a jeho vývojových podob.

3)      Hledisko hudebně imanentní – periodizační kritéria vycházejí z proměn podob a funkcí hudby
samé (imanentní – věci vlastní). Periodizace opírající se o tato imanentní hlediska se začínají
objevovat na počátku 20. století. V české muzikologii byl průkopníkem tohoto nazírání na vývoj
hudby Vladimír Helfert, který nové zásady pro členění hudebního vývoje formuloval v roce 1938 ve
své slavné studii „Periodizace dějin hudby. Příspěvek k otázce logiky hudebního vývoje“. Zde se
vyrovnával s některými dobovými periodizačními koncepty jak zahraničními, tak domácími – českými.


Je proto nutné, abyste se s touto problematikou blíže seznámili studiem následujících titulů, kde
je problematika periodizace dějin hudby podrobně rozebrána.