VIKBA11
Selekční jazyky
19. 10. 2018: Typologie SJ (P4)
FF MU, podzim 2018
Mgr. Josef Schwarz
126172@mail.muni.cz

Úkol č. 2: Fazety
Příklady řešení
¢LJ: mikrobiologie
¢fazeta1: podľa typu mikroorganizmu
¢ (baktérie, vírusy, huby, ... )
¢fazeta2:  podľa typu aplikácie
¢ (technická, lekárska, veterinárna, pôdna, ...)
¢fazeta3: podľa typu zaraďovania mikroorganizmov
¢ (klasická, moderná)
1.
1.
1.
1.

Úkol č. 2: Fazety
Příklady řešení
¢LJ: exogamie
¢fazeta 1: místo rozšíření zvyku
¢fazeta 2: přísnost zákazu manželství
¢fazeta 3: pohlaví adresáta zákazu
1.
1.
1.
1.

Úkol č. 2: Fazety
Příklady řešení
¢LJ: ochozy
¢fazeta1: Umístění (hradební, věžní, chórový)
¢fazeta2: Materiál (dřevo, kámen)
¢fazeta3: Účel (ochrana, komunikace, výhled)
1.
1.
1.
1.

Úkol č. 2: Fazety
Příklady řešení
¢LJ: proměnné hvězdy
¢fazeta 1: chemické rozložení (dichotomická fazeta: pravidelné, nepravidelné)
¢fazeta 2: povrchová teplota („spojitá“ fazeta: - ∞ až +∞ / vysoká, nízká, …)
¢fazeta 3: hvězdná velikost (dichotomická fazeta: zdánlivá, absolutní)
1.
1.
1.
1.

Úkol č. 2: Fazety
Příklady řešení
¢LJ: památkové objekty
¢Fazeta 1: majitel (církev, obec, soukromá osoba, příspěvková organizace..)
¢Fazeta 2: typ objektu (zámek, hrad..)
¢Fazeta 3: století vzniku
1.
1.
1.

Úkol č. 2: Fazety
Příklady řešení
¢LJ: genetická rekombinace
¢Faseta 1: počet rekombinací
¢Faseta 2: délka řetězce DNA
¢Faseta 3: jednoduchost (jednoduchý crossing-over x vícenásobný crossing-over)
1.
1.
1.

Úkol č. 2: Fazety
Příklady řešení (nevhodně zvolené řešení)
¢LJ: Uran
¢ fazeta1: Vzdálenost měsíců Uranu k Uranu („diskrétní“ fazeta, možnosti: Vnitřní měsíce s
pravidelnými drahami, Vnější měsíce s pravidelnými drahami nebo Měsíce s nepravidelnými drahami)
¢ fazeta2: Doba oběhu měsíců Uranu („diskrétní“ fazeta, možnosti v rozmezí 0,3350 – 2823,4 dní)
¢ fazeta3: Rozměr měsíců Uranu („diskrétní“ fazeta, možnosti v rozmezí 10 – 1578 km)
¢
¢
¢Pozn.: K úkolu č. 2 ještě pošlu individuální vyjádření, zvláště těm, kteří při řešení chybovali.
1.
1.
1.

Souhrn
1.Základní pojmy a vztahy (mj. sémantický trojúhelník; SJ jako umělý jazyk, jeho složky; základní
jazykové problémy)
2.Vybrané otázky klasifikace (mj. vymezení základních pojmů; charakter klasifikace, arbitrárnost;
fazetace)

Typologie SJ 1
¢Konkrétní typologie vždy záleží na tom, jaké zvolíme principium divisionis, tj. kritérium třídění.
¢SJ můžeme třídit podle:
lfunkce
lvnitřní struktury
luspořádání pojmů
lstupně formalizace pořádacích znaků
lšířky tematického zaměření
lexpanzivity
l… a dalších hledisek.
¢Pro vymezení základních typů SJ se užívá dvou hledisek, a to:
1.charakter pořádacích znaků SJ
2.uspořádání slovníku SJ
1.

Typologie SJ 2
1.Charakter pořádacích znaků SJ je určen mírou postkoordinace, resp. prekoordinace, takže SJ se
dělí na:
wpostkoordinované SJ
wprekoordinované SJ
2.Pořádací znaky lze ve slovníku SJ uspořádat abecedně, nebo tematicky, takže SJ se dělí na:
wpředmětové SJ (abecední princip)
wsystematické SJ (tematický princip)
1.

Typologie SJ 3
lVýsledkem tohoto třídění jsou celkem čtyři typy SJ:
l
* prekoordinované systematické SJ
* postkoordinované systematické SJ
* prekoordinované předmětové SJ
* postkoordinované předmětové SJ
l

Typologie SJ 4
•Jako příklady jednotlivých typů můžeme uvést:
•prekoordinované systematické SJ
wMezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, Třídění Kongresové knihovny, Cutterova
expanzivní klasifikace, číselníky, rubrikátory
•postkoordinované systematické SJ
wDvojtečkové třídění (Ranghanatan), Blissovo bibliografické třídění
•prekoordinované předmětové SJ
wpředmětová hesla
•postkoordinované předmětové SJ
wdeskriptorové SJ, volně tvořená klíčová slova, permutované (rotované) rejstříky (KWIC, KWOC)
w
w

Postkoordinace a prekoordinace 1
¢Postkoordinace a prekoordinace jsou principy, které ovlivňují morfologii a syntax SJ – uplatňují
se tedy při tvorbě pořádacích znaků ve slovníku SJ a při indexaci (klasifikaci) a vyhledávání.
¢Neexistuje čistě postkoordinovaný nebo čistě prekoordinovaný SJ. Postkoordinace a prekoordinace se
uplatňuje v každém SJ; podle toho, který princip v daném SJ převažuje, označujeme jej jako
prekoordinovaný nebo jako postkoordinovaný SJ.
¢

Postkoordinace a prekoordinace 2
lNa úrovni slovníku postkoordinace/prekoordinace vyjadřuje míru složení pořádacího znaku. Pokud
jsou jako pořádací znaky použity jednoduché pojmy, hovoří se o postkoordinaci, pokud jsou použity
složené pojmy, hovoří se o prekoordinaci.
•Jako příklad vezměme složený pojem dovozní daně na ojeté osobní automobily. V postkoordinovaném SJ
bude takový složený pojem rozložen do jednotlivých pojmových složek a vyjádřen několika pořádacími
znaky (lexikálními jednotkami), např. dovozní daň, osobní automobil, použité zboží. V
prekoordinovaném SJ bude daný pojem zařazen jako jeden pořádací znak, např. dovozní daň—ojeté
osobní automobily
•Předchozí příklad se týkal předmětových SJ, u systematických SJ však prekoordinace a
postkoordinace funguje podobně. Mějme složený pojem americká poezie 19. století. Zatímco
prekoordinovaný systematický SJ jej vyjádří jediným znakem (např. 971.1), postkoordinovaný
systematický SJ jej rozloží např. do tří různých znaků, např. A5 (poezie), G89 (Amerika) a T19 (19.
století).
•

Postkoordinace a prekoordinace 3
lPrekoordinovaný nebo postkoordinovaný charakter pořádacích znaků ovlivňuje samozřejmě i indexaci
(klasifikaci) a vyhledávání. U postkoordinovaného SJ je složený pojem popsán dílčími pořádací
znaky, které jsou k dokumentu přiřazovány samostatně a koordinovány (kombinovány) až při
vyhledávání. U prekoordinovaného SJ je naopak složený pojem vyjádřen jediným pořádacím znakem,
který se použije jak pro indexaci, tak pro vyhledávání.
lZamyslete se na tím, jaké výhody a nevýhody má princip prekoordinace a princip postkoordinace.
l
•

Prekoordinace / postkoordinace
¢chmel
¢vinná réva
¢pivo
¢víno
¢Česko
¢Rakousko
¢pěstování
¢spotřeba
¢výroba
¢Evropská unie
¢legislativa
¢
¢
¢
l
l
l
l
¢pěstování chmele – spotřeba piva – Česko
¢pěstování vinné révy – výroba vína – Rakousko – legislativa Evropské unie
•postkoordinace ó            prekoordinace
* pěstování chmele
* pěstování vinné révy
* výroba vína
* spotřeba piva
* Česko
* Rakousko
* legislativa Evropské unie
n
n
n
n

Vývoj selekčních jazyků
¢Diachronní (historický) pohled na selekční jazyky ¢Pojem „selekční jazyk“ pochází z 50./60. let
20. století (u nás první rozsáhlejší teoretická práce O. Sechser, J. Mojžíšek, M. Königová:
Selekční jazyk a jeho popis. Praha, 1968). ¢Historii systémů, které dnes označujeme jako selekční
jazyky, lze však sledovat až do antiky.

Vývoj selekčních jazyků
¢Filozofické klasifikace jako základ univerzálních knihovních klasifikací 19. a začátku 20. století
¢Vznik a vývoj velký klasifikačních systémů
lDeweyho desetinné třídění (DDC, DDT)
lTřídění Kongresové knihovny (LCC)
lMezinárodní desetinné třídění (MDT)
lDvojtečkové třídění (CC; S. R. Ranganathan)
lBlissovo bibliografické třídění (BC; H. E. Bliss)
l

Vývoj selekčních jazyků
¢Systémy založené na přirozeném jazyce jako odlišný a pro uživatele přijatelnější přístup k fondům
¢Vznik a vývoj předmětových selečních jazyků:
lpředmětová hesla
lklíčová slova
lklíčová slova z názvů dokumentů (rejstříky typu KWIC, KWOC)
lunitermy jako předchůdce tezaurů
ltezaury
l
l
l

Typologie selekčních jazyků
Klasifikační systémy (systematické selekční jazyky)
¢Deweyho desetinné třídění
l(Dewey decimal classification)
lMelvil Dewey, 1876
lpragmaticky orientovaný systém enumerativního charakteru
lpoužívá se po celém světě
lzákladní charakteristika systému
lhlavní třídy (DDC Summaries)

Typologie selekčních jazyků
Klasifikační systémy (systematické selekční jazyky)
¢Deweyho desetinné třídění
¢500 Natural sciences and mathematics
l510 Mathematics
•516 Geometry
•516.3 Analytic geometries
•516.37 Metric differential geometries
•     516.375 Finsler Geometry
¢

Typologie selekčních jazyků
Klasifikační systémy (systematické selekční jazyky)
¢Třídění Kongresové knihovny
l(Library of Congress Classification)
lKongresová knihovna, přelom 19. a 20. století
lpragmatický, enumerativní systém orientovaný na americké reálie
lrůzné obory jsou rozpracovány v různém rozsahu podle původních potřeb Kongresové knihovny
lhlavní třídy
l

Typologie selekčních jazyků
Klasifikační systémy (systematické selekční jazyky)
¢Mezinárodní desetinné třídění
l(Universal Decimal Classification)
lPaul Otlet, Henri La Fontaine, začátek 20. století
lzákladem DDT
lkombinace hierarchického a fazetového přístupu
lrozšířeno celosvětově v mnoha institucích
lhlavní třídy
lčeské MDT online
l

Typologie selekčních jazyků
Klasifikační systémy (systematické selekční jazyky)
¢Dvojtečkové třídění
l(Colon Classification)
lShiyali Ramamrita Ranganathan, 1933
lfazetový přístup (základní formulace PMEST)
lpoužíváno velmi omezeně, teoreticky však velmi přínosné
lhlavní třídy

Typologie selekčních jazyků
Klasifikační systémy (systematické selekční jazyky)
¢Blissovo bibliografické třídění
l(Bliss Bibliographical Classification)
lHenry Evelyn Bliss, 1940-1953
ldvě verze systému (BC1, BC2)
lzaloženo na filozofickém přístupu
lfazetový přístup
lteoreticky fundované, ale rozšířilo se minimálně
lzákladní třídy
l

Typologie selekčních jazyků
 Předmětové selekční jazyky
¢Předmětová hesla
l(subject headings)
lrozvíjela se na řadě míst nezávisle na sobě, později dílčí standardizace a harmonizace, v
současnosti rozšířená Předmětová hesla Kongresové knihovny (Library of Congress Subject Headings),
s úpravami používá i Národní knihovna ČR
lzpočátku silný princip prekoordinace byl postupně oslaben
lpřesná pravidla pro tvorbu lexikálních jednotek
ldříve ČSN 01 0188
lpříklad (NK ČR)

Typologie selekčních jazyků
 Předmětové selekční jazyky
¢Klíčová slova
l(keywords)
lobvykle volně tvořená klíčová slova s oslabenou (nebo žádnou) strukturou a omezeně řízeným
slovníkem
lvýhodou flexibilita, nevýhodou nepřehlednost z důvodu neřízeného slovníku

Typologie selekčních jazyků
 Předmětové selekční jazyky
¢Klíčová slova z názvu
l(title keywords)
lnejrychlejší přístup k obsahu dokumentů (není nutné vytvářet apriorní slovníky)
lnevýhoda: závislost na jazyce
lrotované rejstříky (KWAC, KWIC, KWOC)

Typologie selekčních jazyků
 Předmětové selekční jazyky
¢Unitermy
l(uniterms)
lMortimer Taube, 50. léta 20. století
lsilná postkoordinace (v původním systému jen jednotlivá slova)
lpozději systém obohacen o gramatické prostředky a strukturu a stal se předchůdcem tezaurů
l

Typologie selekčních jazyků
 Předmětové selekční jazyky
¢Tezaury
l(thesauri)
lprvní tezaury: přelom 50. a 60. let 20. století
lpředobrazem tezauru jako SJ pojmové slovníky (např. Rogetův tezaurus)
lpostkoordinovaný systém s řízeným slovníkem s hierarchií a dalšími typy vztahů
lobvykle zaměřen na konkrétní obor nebo oblast, jazykové bariéry překonávají vícejazyčné tezaury
lČSN 01 0193 (jednojazyčné t.), ČSN 01 0172 (vícejazyčné t.)
lpříklad (Eurovoc)
l