Křesťanská Evropa v konfliktu a kontaktu se světem islámu a judaismu ARTS011 Proměny křesťanské Evropy: Vize, kritika, diskuse Mgr. Jana Valtrová, Ph.D. Proč se tématu věnovat? • Zkušenost z kontaktu s odlišnými náboženskými tradicemi měla vliv na formování i křesťanského světa. Křesťanství se neutvářelo ve „vzduchoprázdnu“, ale reagovalo na různé podněty. Setkávání s židovstvím – dlouhodobý kontakt s jinakostí „uvnitř“ křesťanského světa Setkávání s islámem – dlouhodobý kontakt s jinakostí převážně „vně“ křesťanského světa, soupeření o nadvládu nad územími (Další náboženské tradice) • Doba středověku – doba formujících se evropských postojů k těmto tradicím. Často tyto představy přetrvávaly dlouho do novověku či dokonce současnosti Riccoldo da Monte di Croce, Livre de peregrination, (Livre des Merveilles, Bnf 2810, 294v). Od čeho se odvíjela středověká křesťanská představa o světě a jaké místo zaujímali jinověrci? Setkávání s jinověrci jako praktický i teoretický/teologický problém Praktická rovina vztahů s jinověrci V případě mírového pobytu (obchod, diplomacie apod.) - právní vztahy mezi křesťany a jinověrci - na území křesťanských vládců je jejich přítomnost vždy závislá na vůli panovníka/vrchnosti - panovník je povinen (církev očekává, že bude) podporovat křesťanské misie Teologická rovina vztahů - otázka důvodu jejich existence – jinověrci jsou Boží stvoření, jak se k nim mají křesťané chovat? - povinnost misie zakotvená v evangeliích – tzn. jinověrce nelze ignorovat - různé kategorie jinověrců – a) ti, co křesťanství poznali/setkali se s ním, ale odmítli je („heretici“) b) ti, kteří o křesťanství nic nevědí, nikdy neslyšeli („pohané“/“modloslužebníci“) - koncept tzv. „spravedlivé války“ Středověké křesťanské pojetí židovství • Židé jako lid Starého zákona, svědkové působení Boží moci v biblických časech, Mojžíš x • Židé jako farizejové, zrádci a nepřátelé Ježíše Krista Teologické základy raně středověkého postoje k židovství Sv. Augustinus • Židé odmítli poselství Nového zákona a jsou za to potrestáni vyhnanstvím • Bůh jim dal zákon, proto jsou důležití jako svědkové • Nemají být zabíjeni a mohou provozovat svou víru • Podle proroctví konvertují ke křesťanství v budoucnu (Ř,11) – problematika misie Křížové výpravy • 1095-1099 první výprava, 1099 dobytí Jeruzaléma a založení křižáckých království • … • Pogromy během křížových výprav • Ekonomické souvislosti – omezovány možnosti způsobu obživy, vytlačováni z obchodu – zbývala lichva Základní principy vztahů k Židům ve středověku • Středověk navázal na Augustina– Židé jako svědecký lid • bula Sicut Iudaeis, 1120, papež Kalixt II. (1119-1124), pravděpodobně reakce na útoky a protižidovské násilnosti – Židé nemají být fyzicky napadáni, nemají být nuceni ke křtu – jejich majetek je pod ochranou, mají právo v klidu slavit své svátky, zákaz narušovat jejich hřbitovy atd. • avšak platí, že žádný nevěřící nesmí být nadřazený křesťanovi • prevence konverze k židovství • Čtvrtý lateránský koncil, 1215 – zintenzivnění snah o fyzickou segregaci – vizuální odlišení oděvem • 20. léta 13. století - vznik nových řádů františkánů a dominikánů – kazatelská činnost, mnohdy protižidovsky namířená Během středověku dochází k utužování poměrů – Židé se stávají více závislými na panovníkovi, který je využívá jako zdroj příjmů. Musejí čelit útokům a opakovaně jsou vyhnáni z měst či ze země, postupná segregace do ghett. Vypovězení Židů z Francie a označení na oděvu Středověké disputace se Židy a pálení talmudu • Od 30. let 13. století se vedly veřejné disputace se Židy (Barcelona, Paříž) • Role konvertovaných Židů • Kritika talmudu jakožto díla, které se odchyluje od Mojžíšova zákona a obsahuje tajné konspirace proti křesťanům – pálení talmudů Typická obvinění Židů ze strany některých křesťanů • Obvinění z rituálních vražd • Obvinění ze znesvěcení hostií (po r. 1215) • Obvinění z trávení studní a šíření nemocí • Obvinění ze spiknutí proti křesťanům a spojenectví s Mongoly (40. léta 13. století) • … Expanze islámu za proroka Muhammada do r. 632 Expanze za čtyř chalífů (635-680) Expanze za vlády Umajjovců (661-750) Středomoří v době první křížové výpravy – kontakt s islámem Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1427776 Hlavní oblasti kontaktu evropských křesťanů s muslimy • Iberský poloostrov – dlouhodobé soužití • Palestina – křížové výpravy a poutnictví do Svaté země • Balkán – expanze Osmanské říše, pro Evropu akutní nebezpečí od konce středověku prakticky až do 17. století • Persie, Střední Asie a oblast Zlaté hordy – islamizace Mongolů okolo roku 1300 Středověké křesťanské představy o islámu Další časté výtky na adresu islámu/Saracénů: - Muhammad použil Starý a Nový zákon, aby zamaskoval své vlastní mylné učení - nezajímá se o duši, ale o tělo a tělesná potěšení - muslimové, když nemohou svou víru obhájit argumenty (tzn. protiřečí bibli), hájí ji mečem Jan Damašský (675-749) • islám jako druh „hereze“ • muslimy nazývá Izmaelity, nebo Agarény/Hagarény • Muhammad jako „falešný prorok“ • muslimové jsou předzvěstí příchodu Antikrista Intelektuální kontakty a pokusy o poznání islámu Petr Veberabilis (Ctihodný) (zemř. 1156) • Benediktin, opat kláštera v Cluny • „islámský projekt“ – inicioval překlad Koránu – Lex Mahumet pseudoprophetae (Robert Ketton, 1143) - další díla Petra Ctihodného: Contra sectam Saracenorum, Summa totius heresis Saracenorum • jeho motivací je obrácení muslimů na křesťanství • Jedná se spíše o ojedinělou snahu Mučednictví jako narativ odrážející kontakt s islámem • S rozvojem misií dominikánů a františkánů ve 13. století se objevují případy smrti vykládané jako mučednická – pro víru • Prameny jsou často hagiografická pojednání • Povaha událostí je velmi různorodá – někdy skutečně je exekuce trestem za odmítnutí konvertovat k islámu, v některých případech jde o výsledek aktivní snahy misionáře Neznámý znalec islámu Riccoldo da Monte di Croce (zemř. 1320) • Dominikánský mnich, léta 1290-1300 prožil na Blízkém východě, procestoval Palestinu a žil v Bagdádu • Znalost jazyka, reflektoval mocenské úspěchy islámu i pád Akkonu čili konec křižáckých států – „Dopisy triumfující církvi“ (Epistolae ad Ecclesiam triumphantem) – je vítězství islámu Boží vůle, se zde ptá? • Autor polemik proti islámu i cestopisu Shrnutí • Muslimové i Židé jsou zasazeni do křesťanského pohledu na svět a je jim určena úloha buď svědků minulosti, potenciálních konvertitů, nebo nepřátel, které je třeba porazit • Konceptualizace islámu a židovství byla utvářena na základě srovnání s křesťanstvím • Základní strategie – misie a/nebo pronásledování, konflikt, zničení • Velmi postupný rozvoj znalostí o náboženských naukách obou tradic – řada omylů, také kvůli špatné jazykové vybavenosti • Detailní znalost těchto náboženských tradic byla záležitostí výjimečných osobností