Antické kořeny evropské kultury
a historické okolnosti vzestupu
křesťanství
ARTS011 Proměny křesťanské Evropy: Vize, kritika, diskuse
(PS2019)
Mgr. Aleš Chalupa, Ph.D.
Makrohistorické souvislosti konstantinovského obratu
Repetitio mater studiorum…
• Odlišnosti starověkého pojetí náboženství od současného
– Orientaci na zajišťování bezpečí a prosperity na tomto světě
– Ritualistický systém výměny služeb a darů mezi lidmi a bohy
• Historické okolnosti vzniku křesťanství a problémů, kterým muselo
čelit v počátcích svého šíření
– Sporadické pronásledování (odium generis humani)
– Vyčlenění z judaismu a ztráta legitimity v očích římského světa (superstitio
nova et prava)
– Neschopnost oslovit vzdělané a aristokratické vrstvy
– Názorová roztříštěnost
Repetitio mater studiorum…
• Důležitost období 165-265 n. l. pro šíření křesťanství
• V této době se stalo něco, co pozvolna proměnilo budoucnost
zápasícího křesťanství…
Římská říše v roce 165 n. l.
• Vláda antoninovské dynastie (císařové
Marcus Aurelius a Lucius Verus)
• Období ekonomického, kulturního a
demografického rozkvětu (pax Romana)
– „Nejšťastnější období lidských dějin“ (Edward
Gibbon)
• Silná a logisticko-takticky dominantní římská
armáda
Římská říše v roce 165 n. l.
• Udržování námořních a pozemních cest
– Vojenská a administrativní infrastruktura
– Vysoká mobilita určitých sociálních vrstev
• Intenzivní urbanizace
Římská říše v roce 165 n. l.
• Intenzivní obchod včetně dálkového
• Hedvábná stezka (via serica)
Římská říše v roce 165 n. l.
• …je na vrcholu své moci
• Přesto jde o rok, kdy pro římský stát okolnosti pozvolna nabraly
zlověstný směr.
Makrohistorické faktory ovlivňující osudy
lidských civilizací
• Otázka: co má zásadní vliv na vývoj lidských dějin?
• Intencionální lidští činitelé a události, které působí?
• Neosobní a neintencionální faktory (někdy událostního charakteru)?
– Klimatické faktory
– Epidemiologické faktory
Římské
klimatické
optimum
• Historická klimatologie
– Dendrologie
– Analýza pylových zrn
– Nárůst a ústup ledovců
– Sopečné erupce
– Intenzita slunečního záření (množství
Beryllia 10 v ledovcích)
– Oceánské sedimenty a jeskynní
sedimenty (obsah „těžkého kyslíku“)
• Příznivé klimatické podmínky v letech cca
250 př. n. l. až 150 n. l. (a 300-400 n. l.)
– S obdobím zvýšené nestability 150-300
n. l. a dramatickým zhoršením klimatu
od 5. století n. l.
Období klimatické nestability v letech 150-300 n. l.
a jeho dopady na společnost Římského císařství
• V oblasti Středomoří pozvolný přechod od teplejšího a vlhčího klimatu
k suššímu a chladnějšímu
– Roky se špatnou úrodou jsou častější a početnější
– Neúroda nabírá dramatičtějších rozměrů
• Změny v teplotě a vlhkosti mají společně s vysokou mobilitou i dopad
na oblast epidemiologickou (možnost vzniku pandemií)
Pandemie v
období
Římského
císařství
• Antoninovský mor (cca 165-180 n. l.)
–(Pravděpodobně) neštovice
–Úmrtnost 10-30 %
• Cypriánův mor (cca 251-270 n. l.)
–Hemoragická horečka (?)
–Úmrtnost (v závislosti na typu 20-
88 %)
Jak změny klimatu a
pandemie souvisí s
vítězstvím
křesťanství?
Jak změny klimatu a pandemie
souvisí s vítězstvím křesťanství?
• Dramatický pokles prestiže pohanského náboženství a důvěry v řeckořímská
božstva
• V krizových obdobích, kdy stará řešení selhávají, roste otevřenost ke
hledání nových alternativ
• Epidemiologie a imunologie kulturních reprezentací (Dan Speber a Jesper
Sørensen)
Jak změny klimatu a pandemie
souvisí s vítězstvím křesťanství?
• Co mohlo křesťanství nabídnout v porovnání s tradičním řecko-římským
pohanstvím?
– Věrohodnější vysvětlení neuspokojivého stavu světa
– Popření důležitosti tohoto světa s ohledem na konečnou a mimosvětsky
orientovanou spásu
– Církevní struktury vzájemné solidarity a pomoci
– Být paralelní mocenskou strukturou k římské císařské administrativě (která je v
průběhu 3. století n. l. výrazně oslabena)