Lekce 2. Text A: Máhtte ja Biret-Iŋgá hállaba telefovnnas. Máhtte riŋge Biret-Iŋgái. Soai hállaba telefovnnas. – Biret–Iŋgá telefovnnas. – Buorre beaivi. Dáppe lea Máhtte. – Ipmel atti. – Na mo manná? – Manná bures. Mo don ealát? – Dearvan mun ealán. – Boađátgo don dál deike mu lusa? – In dál vuos boađe, muhto sáhtángo boahtit eahkedis? – Dieđusge sáhtát. Boađe fal eahkedis. – Na maid don barggat? – Mun lean čál'li, mun barggan Ohcejoga gielddas. Gos don barggat? – Mu bargobáiki lea meahcis, mun lean boazoalmmái. Mun in astta boahtit dál danin go mun áiggun váldit hearggi gitta. Mun vuolggán vuodjit. – Man boaris don leat? – Mun lean guoktelogiguhtta jagi boaris. Naba don? – Mun lean guokteloginjeallje jagi boaris. – Gos don orut? – Mun orun ruovttus. Mun lean eret Ohcejogas. – Ándagassii, mun in gula maidege. Maid don dadjet? – Mun dadjen, ahte lean eret Ohcejogas ja maiddái orun dáppe. Gos don leat eret? – Mun lean eret Anáris. Mu mielas Ohcejohka lea čáppa báiki. – Na eale dearvan! – Eale dearvan! Biret-Iŋgá deaivá Elle kafeas. El'le lea Biret-Iŋggá ustit. – Buorre beaivi. – Ipmel atti. – Maid don válddát? – Mun válddán deaja ja vuodjaláibbi, vuordde... vuostáláibbi. – Vuordde, mun buvttán dutnje. (...) Dáppe ii leat šat vuostáláibi, muhto luossaláibi gal lea. Dá, leage buorre. – Giitu. Mu lusa boahtá odne eahkedis Máhtte. Son lea boazoalmmái ja guoktelogiguhtta jagi boaris. Mu mielas son ii leat áibbas dábálaš bárdni. Mun vuorddán su garrasit. – Gos son lea eret? – Son lea eret náris. Oalle somás bárdni. Dál son lea meahcis. Gosbat du irgi, Piera, lea dál? – Son lea várra boasttas dahje gávppis. Son doalvu reivve ja oastá vuoja ja márffi gávppis. Slovíčka hállat – hálan /haallaah(t) – haalaan/ mluvit hállaba /haallapa/ oni (dva) mluví riŋget – riŋgen /riŋkeh(t) – riŋken/ volat, telefonovat Biret-Iŋgái /pii'rehiŋkäj/ Biret-Inga (SgIll) soai /soä'j/ oni (dva) dáppe /tää'ppe/ tady, zde dál /tääl/ nyní, teď deike /tejhke/ sem vuos /vue's/ nejdříve odne /otne/ dnes eahkedis /eä'hkeδis/ večer (kdy) dieđusge /tieδuuske/ ovšem, samozřejmě fal /fâl/ jen maid /mââj/ také bargat – barggan /pârkah(t)/ pracovat, dělat čál'li – čál'li /čällii/ sekretářka Ohcejohka – Ohcejoga /oohcijoohka – oohcijoo.a/ Utsjoki gielda – gieldda /kĭĕlta – kieltta/ obec gos /koos/ kde, odkud bargu – barggu /pârkuu – pâârkkuu/ práce báiki – báikki /päj^hkii – pääjhkii/ místo bargobáiki /pârkopäj^hkii/ pracovní místo meahcci – meahci /mĕăhcii – miähcii/ ”divočina”, neosídlená oblast boazu – bohcco /puacuu – pohco/ sob almmái – albmá /ââlmmäj – âlmää/ muž boazoalmmái /poa'coââlmmäj/ chovatel sobů astat – asttan /âstah(t) – ââstaan/ stihnout, mít čas danin go /tâniiŋko/ protože, neboť váldit – válddán /vältiih(t) – väälttään/ vzít (si) heargi – hearggi /hĕărkii – hiärkkii/ sobí býk gitta /kiitta/ zavřený, zavřeno, předpona za- vuodjit – vuoján /vuot^jt^jiih(t) – vuojään/ jet, řídit man /mâân/ čeho (SgGen mii) boaris, #boares /puäriis – poä'res/ starý jahki – jagi /jââhkii – jââjii/ rok ruoktu – ruovttu /rŭĕktuu – ruovhtuu/ domov gullat – gulan /kuullaah(t) – kuulaan/ slyšet maidege /mâjteje/ nic dadjat – dajan /tâât^jt^jaah(t) – tââjaan/ říct, říkat dadjet /tâât^jt^jeh(t)/ řekl jsi ahte /âhte/ že doppe /too'ppe/ tam Anár – Anára /âânäär – âânäära/ Inari čáppa, #čáppa /čaappa/ hezký deaivat – deaivvan /tĕăjvah(t) – tiäjvvaan/ trefit se; potkat, setkat se ustit – ustiba /ustiih(t) – ustiipa/ přítel vuodja – vuoja /vuot^jt^ja – vuoja/ máslo vuordit – vuorddán /vŭĕrtiih(t) – vuorttään/ čekat vuostá – vuosttá /vŭĕstää – vuostää/ sýr buktit – buvttán /puktiih(t) – puuvhtään/ přinést šat /šâh(t)/ už (ne) luossa – luosa /luossa – luosa/ losos gal /kâl/ ano (zdůrazňující kladná partikule) áibbas /aa'jppâs/ zcela dábálaš, #dábálaš /tääväälaš/ obvyklý garrasit /kâârrasih(t)/ velmi, silně oalle /oä'lle/ velmi, hodně somá, #somás /soomää, soomääs/ příjemný, zábavný irgi – irggi /irkii – iirkkii/ přítel; snoubenec várra /vaarra/ asi, zřejmě boasta – boastta /p’ŏăsta – p’uasta/ pošta doalvut – doalvvun /tŏălvuuh(t) – tualvvuun/ odnést dohko /tohko/ tam (kam) reive – reivve /rejve – reejvve/ dopis márfi – márffi /märfii – määrffii/ uzenina gávpi – gávppi /kävhpii – käävhpii/ obchod Text B: Máhtte boahtá gal'lestallat Biret-Iŋggá. Biret-Iŋgá ássá unna dálus. Su dállu lea čáppa sajis. Dál son vuordá guossi. Uksabiel'lu čuodjá. Dat lea várra Máhtte. Biret-Iŋgá rahpá uvssa. Máhttehan dat leage. Biret-Iŋgá sihtá Máhte gievkkanii. Doppe leat beavddi alde guokte gáffegohpa ja beavddi birra njeallje stuolu. Biret-Iŋgá njoarrá Máhttii gáfe ja fállá nisoláibbi. – Leago dus mielki? – Ii leat, eaige leat sohkkaratge, muhto nisoláibbit gal leat. Leage buorre. Biret-Iŋgá addá Máhttii lihti. Máhtte váldá nisoláibbi. – Giitu. Dát leage albma njálgga láibi. – Mun láibbun dávjá. – Mun in máhte láibut, muhto biergomáli gal vuoššan. – Galhan meahcis galgáge várra máhttit vuoš'šat biepmu, muđui nealgu. – Dat lea duohta! Ja gal mun dagan bierggus earáge. – Na, dallehan don it váldde guoimmi. – De válddán! Mun in máhte láibut, inge goarrut. – Manin it máhte láibut? – Já-á, mun in gal dieđe. Muhto gal mun sáhtán oahpahallat. Muđui, lávetgo don dávjá čuoigat? – De láven. Naba máhtátgo don juoigat? – Galhan máhtán juoigat nugo juohke sápmelaš. – Dat ii leat duohta, mun in gal máhte juoigat, vaikko lean sápmelaš. – Gal don velá oahpat. Giitu gáfes. – Leage buorre. Fráze – Gos don orut? /koos toon ooruuh(t)/ Kde bydlíš? – Mun orun Sámis. /muun ooruun säämiis/ Bydlím v Laponsku. – Gos don leat eret? /koos toon liäh eereh(t)/ Odkud jsi? – Mun lean eret Anáris. /muun liän eereh(t) âânääris/ Jsem z Inari. – Man boaris don leat? /mâân puäriis toon liäh(t)/ Jak jsi starý? – Mun lean 27 jagi boaris. /muun liän kŭĕkteloojiičieča jââjii puäriis/ Je mi 27. – Naba don? /nâpa toon?/ A ty? Slovíčka gal'lestallat – gal'lestalan /kâllestâllah(t) – kâllestâlan/ jít na návštěvu, navštívit ássat – ásan /aassaah(t) – aasaan/ bydlet un'ni, #unna /unnii – uunna/ malý sadji – saji /sâât^jt^jii – sââjii/ místo guos'si – guossi /kŭĕssii – kuossii/ host uksa – uvssa /uksa – uuvssa/ dveře biel'lu – biellu /pĭĕlluu – pielluu/ zvonek čuodjat – *čuojan /čuot^jt^jaah(t) – čuojaan/ (za)zvonit rahpat – raban /rââhpaah(t) – rââvaan/ otevřít sihtat – siđan /siihtaah(t) – siiδaan/ požádat, poprosit gievkkan – gievkkana /k’ievhkaan – k’ievhkana/ kuchyně gievkkanii /k’ievhkanij/ do kuchyně beavdi – beavddi /pĕăvtii – piävttii/ stůl alde /âlte/ na, s gohppa – gohpa /k’ohpa – k’oohpa/ šálek, hrnek birra /piirra/ kolem, o stuollu – stuolu /stuolluu – stuoluu/ židle njoarrat – njoaran /n^juarraah(t) – n^juaraan/ nalít Máhttii /mähtij/ SgIll nisoláibi – nisoláibbi /nii'soläjpii – nii'solääjppii/ bábovka sohkar – sohkkara /soohkaar – sohkara/ cukr sohkkarat /sohkarah(t)/ cukr (PlNom) lihtti – lihti /lihtii – liihtii/ nádoba albma /âlma/ správný njálgga, #njálgga /n^jaalkka/ chutný dávjá /tävjää/ často máhttit – máhtán /mähtiih(t) – määhtään/ umět vuoš'šat – vuoššan /vŭĕššah(t) – vuoššaan/ vařit galgat – galggan /kâlkah(t) – kââlkkaan/ muset muđui /muδuj/ jinak nealgut – nealggun /nĕălkuuh(t) – niälkkuun/ vyhládnout duohta, #duohta /tuohta/ pravda dahkat – dagan /tââhkaah(t) – tââ.aan/ udělat eará /iärää/ jiný dalle /tââ'lle/ tehdy láibut – láibbun /lajpuuh(t) – laajppuun/ péct goarrut – goarun /kuarruuh(t) – kuaruun/ šít sáhttit – sáhtán /sähtiih(t) – säähtään/ moct oahpahallat – oahpahalan /uahpahtâllah(t) – uahpahtâlan/ studovat lávet – láven /lääveh(t) – lääven/ mít ve zvyku čuoigat – čuoiggan /čŭĕjkah(t) – čuojkkaan/ lyžovat juoigat – juoiggan /jŭĕjkah(t) – juojkkaan/ jojkovat nugo /nuu'.o/ tak jako juohke /jue'hke/ každý sápmelaš – sápmelačča /sääpmelaš – sääpmelâčča/ Sám vaikko /vââ'jhko/ ačkoli velá /velää/ ještě oahppat – oahpan /ŏăhpah(t) – uahpaan/ učit se Mluvnice A. Lokativ, posesivní konstrukce Lokativ je pád vyjadřující umístění něčeho někde či v něčem nebo odchod či odebrání něčeho odněkud či z něčeho. Koncovka -s se připojuje k vokalickému kmeni ve slabém stupni: boasta ‘pošta’ > boasttas ‘na poště, z pošty’ ruoktu ‘domov’ > ruovttus ‘doma, z domova’ bargu ‘práce’ > barggus ‘v práci, z práce’ sadji ‘místo’ > sajis ‘na místě, z místa’ Následující příklady ilustrují použití lokativu: Máhtte lea boasttas. Máhtte je na poště. Máhtte boahtá boasttas. Máhtte přichází z pošty. El'le lea ruovttus. Elle je doma. Gáffe lea gohpas. Káva je v hrnku. Lihtis lea sohkar. V nádobě je cukr. Piera dállu lea čáppa sajis. Pierův dům je na krásném místě. Lokativ se používá i v posesivních konstrukcích: Máhtes lea beana. Máhtte má psa. Elles lea čáppa ruoktu. Elle má krásný domov. Mus lea nisoláibi. Mám bábovku. Leago Jovnnas moarsi? Má Jovna přítelkyni/snoubenku?^ Pieras ii leat bargu. Piera je bez práce. B. Modální a další ”pomocná” slovesa. Mnohá slovesa lze v sámštině používat jako slovesa pomocná: ”pomocné” sloveso je ve finitním tvaru a významové sloveso stojí za ním v základním tvaru (infinitivu): Biret máhttá juoigat. Biret umí jojkovat. El'le láve čuoigat. Elle obvykle / ráda lyžuje. Mun in sáhte boahtit eahkedis. Večer nemůžu přijít. Áiggun oahpahallat sámegiela. Chci se učit sámsky. Dál don galggat vuolgit. Musíš teď jít. Mun in astta vuoššat gáfe. Nestihnu uvařit kávu. Máhtte vuolgá vuodjit. Máhtte se vydává na cestu. C. Pokračování zájmen Zde jsou tvary SgNom, SgGen a SgLok některých zájmen: já ty on to toto kdo co SgNom mun don son dat dát gii mii SgGen mu du su dan dán gean man (& maid) SgLok mus dus sus das dás geas mas Tázací zájmeno mii má dva možné objektové tvary, definitní man a indefinitní maid. Určitý tvar zájmena (man) předpokládá referent ohraničeného množství, neurčitý (maid) naopak: Maid don válddát? Co (Jaký) si dáš? Man don válddát? Který si dáš? D. Kompozita Ze substantiv lze vytvářet kompozita celkem libovolně: vuodja ‘máslo’ + láibi ‘chléb’ > vuodjaláibi ‘sendvič’ lákca ‘smetana’ + jiekŋa ‘led’ > lákcajiekŋa ‘zmrzlina’ spábba ‘míč’ + čiekčan ‘kopání’ > spábbačiekčan ‘kopaná’ Pokud je první část kompozita slovo s vokálním kmenem a kmenovým vokálem je i nebo u, změní se tyto následovně: i > e a u > o. bargu ‘práce’ + báiki ‘místo’ > bargobáiki ‘pracovní místo’ biergu ‘maso’ + málli ‘polévka’ > biergomálli ‘vývar’ boazu ‘sob’ + almmái ‘muž’ > boazoalmmái ‘chovatel sobů’ márfi ‘uzenka’ + láibi ‘chléb’ > márfeláibi ‘sendvič se salámem’ E. Predikátový a atributivní tvar adjektiv Mnohá sámská adjektiva mají dva různé základní tvary v závislosti na pozici ve větě. tj. jsou-li částí predikátu, nebo atributem: Máhtte lea guhkki. Máhtte je vysoký. Máhtte lea guhkes bárdni. Máhtte je vysoký chlapec. Predikativní tvar adjektiva lze skloňovat, atributiv je nesklonný. Adjektivní atribut se svým řídícím členem nekongruuje! Tvoření atributivních tvarů adjektiv je složité a částečně nepravidelné. Proto je snazší se je učit zpaměti. Tvar atributivu se ve slovnících označuje symbolem “#”. Příklady: un'ni, #unna Biret-Iŋgá lea oalle un'ni. B-I. je celkem malá. Biret-Iŋgá lea unna nieida. B-I. je malá dívka. boaris, #boares Áddjá lea hui boaris. Děda je dost starý. Son lea mu boares ustit. To je můj starý přítel. somá, #somás Dát lea somá. To je milé. Dus lea somás dállu. Máš příjemný dům. stuoris, #stuorra Máhte dállu lea stuoris. Máhtteho dům je velký. Máhtes lea stuorra dállu. Máhtte má velký dům. čáppis, #čáppa Iŋggá dállu lea čáppis. Inžin dům je hezký. Iŋggás lea čáppa dállu. Iŋgá má hezký dům. njálggis, #njálgga Dát láibi lea njálggis. Tento chléb je dobrý. Dát lea njálgga láibi. Toto je dobrý chléb. Například adjektivum dábálaš ‘obvyklý’ nemá zvláštní atributivní tvar. F. Užití číslovek U číslovek vyšších než jedna má následující jmenný člen fráze tvar SgGen: Máhtes leat guokte oappá. Máhtte má dvě sestry. (SgNom oabbá) Beavddi birra leat njeallje stuolu. Kolem stolu jsou čtyři židle. (SgNom stuollu) Mus leat čuođi ruvnno. Mám sto korun. (SgNom ruvdno) Kvantory máŋga ‘hodně’, moadde ‘pár, několik’ a gal'le ‘kolik?’ se používají stejně jako číslovky: Iŋggás leat máŋga vilbeale ja oarpmeale. Iŋgá má hodně bratranců a sestřenic. Orrunlanjas leat moadde stuolu. V obýváku je několik židlí. Gal'le ruvnno dus leat? Kolik máš korun? S číslovkou okta ’jedna’ se používá SgNom: Mus lea okta oabbá. Mám jednu sestru. Všimněte si, že slova moadde a máŋga lze skládat s částmi číslovek -logi a -nuppelohkái: moaddenuppelohkái (ca 12–14), máŋganuppelohkái (ca 14–18), moaddelogi (ca 20–40), máŋgalogi (ca 40–80) G. Další typy střídání stupňů G.1. Částečně znělé gemináty (III – II): bb pp oabbá – oappá /ŏąbpää – uäppää/ sestra dd tt haddi – hatti /hâdtii – hââttii/ cena gg kk biegga – biekka /pĭĕgka – piekka/ vítr ddj dj áddjá – ádjá /äd^jt^jää – äät^jt^jää/ děda zz cc gazza – gacca /kâzca – kââcca/ nehet žž čč viežžat – vieččan /vĭĕžčah(t) – vieččaan/ jít pro G.2. Skupina sonorantu a dalšího konsonantu (III – II) đb đbb beađbi – beađbbi /pĕăδpii – piäδppii/ lopatka (kost) đg đgg geađgi – geađggi /kĕăδkii – kiäδkkii/ kámen đv đvv báđva – báđvva /paδva – paaδvva/ fládr ib ibb láibi – láibbi /läjpii – lääjppii/ chléb id idd nieida – nieidda /nĭĕjta – niejtta/ dívka, dcera if iff riifu – riiffu /rijfuu – riijffuu/ hlemýžď ig igg čuoigat – čuoiggan /čŭĕjkah(t) – čuojkkaan/ lyžovat ihl ihll máihli – máihlli /mäjLii – määjLLii/ míza ihm ihmm duihmi – duihmmi /tujMii – tuujMMii/ hloupý ihn ihnn čáihni – čáihnni /čäjNii – čääjNNii/ datel il ill biila – biilla /pijla – piijlla/ auto ir irr láiri – láirri /läjrii – lääjrrii/ jíl is iss gáisá – gáissá /käjsää – kääjssää/ hora se sněhovou čepicí iv ivv deaivat – deaivvan /tĕăjvah(t) – tiäjvvaan/ strefit se; potkat se lb lbb silba – silbba /silpa – siilppa/ stříbro ld ldd guoldu – guolddu /kŭĕltuu – kuolttuu/ sněžná bouře lf lff skuolfi – skuolffi /skŭĕlfii – skuolffii/ sova lg lgg vuolgit – vuolggán /vŭĕlkiih(t) – vuolkkään/ odejít ls lss goalsi – goalssi /kŏąlsii – kuälssii/ jistý druh kachny lš lšš álša – álšša /alša – aalšša/ kondice, síla lv lvv balva – balvva /pâlva – pââlvva/ mrak mb mbb bumbá – bumbbá /pumpää – puumppää/ bedna nd ndd gánda – gándda /kanta – kaantta/ chlapec nž nžž stánži – stánžži /stänčii – stäänččii/ míle ŋg ŋgg máŋga – máŋgga /maŋka – maaŋkka/ mnohý rb rbb árbi – árbbi /ärpii – äärppii/ dědictví rd rdd čearda – čeardda /čĕărta – čiärtta/ rod, kmen rf rff márfi – márffi /märfii – määrffii/ uzenka rg rgg biergu – bierggu /pĭĕrkuu – pierkkuu/ maso rj rjj muorji – muorjji /mŭĕrjii – muorjjii/ lesní plod rs rss bursa – burssa /pursa – puurssa/ peněženka rš ršš morša – moršša /morša – mooršša/ mrož rv rvv arvi – arvvi /ârvii – âârvvii/ déšť rž ržž gárži – gáržži /kärčii – käärččii/ úzký vd vdd ravda – ravdda /râvta – rââvtta/ okraj vg vgg čuovga – čuovgga /čŭĕvka – čuovkka/ světlo vhl vhll skávhli – skávhlli /skävLii – skäävLLii/ racek vj vjj čoavji – čoavjji /čŏąvjii – čuävjjii/ břicho vl vll lávlut – lávllun /lavluuh(t) – laavlluun/ zpívat vr vrr jávri – jávrri /jävrii – jäävrrii/ jezero vz vzz sávza – sávzza /savca – saavcca/ ovce vž vžž guovža – guovžža /kŭĕvča – kuovčča/ medvěd G.3. Sonorant + h + okluziva (III – II) ic icc gáica – gáicca /kaj^hca – kaajhca/ koza ik ikk čuoika – čuoikka /čŭĕj^hka – čuojhka/ komár ip ipp biipu – biippu /pij^hpuu – piijhpuu/ dýmka it itt áiti – áitti /äj^htii – ääjhtii/ seník lk lkk mielki – mielkki /mĭĕl^hki – mielhkii/ mléko lp lpp stoalpu – stoalppu /stŏăl^hpuu – stualhpuu/ sloup lt ltt sálti – sáltti /säl^htii – säälhtii/ sůl mp mpp gumpe – gumppe /kum^hpe – kuumhpe/ vlk ŋk ŋkk báŋku – báŋkku /paŋ^hkuu – paaŋhkuu/ banka rc rcc bircu – birccu /pir^hcuu – piirhcuu/ kostka rč rčč skurču – skurčču /skur^hčuu – skuurhčuu/ soutězka rk rkk mearka – mearkka /mĕăr^hka – miärhka/ znak rp rpp árpu – árppu /ar^hpuu – aarhpuu/ nit rt rtt bárti – bártti /pär^htii – päärhtii/ neštěstí vk vkk lávka – lávkka /lav^hka – laavhka/ taška vp vpp gávpi – gávppi /käv^hpii – käävhpii/ obchod Cvičení. 1. Vytvořte GenSg jmen a 1Sg a 3Sg sloves od daných základních tvarů: boahtit biebmu (jídlo) stohpu (dům) máhttit (moci, umět) diibmu (hodina) gávdnat (najít) luohkká (třída) buktit (přinést) oabbá (sestra) stoahkat (hrát si) skuvla (škola) vuodjit (jet, řídit) lohkat (číst) addit (dát) uksa (dveře) borrat (jíst) sátni (slovo) vázzit (chodit) seaŋga (postel) viehkat (běžet) bassat (mýt, prát) čierrut (plakat) dahkat (dělat) dáhttut (chtít) diehtit (vědět, znát) fállat (nabízet) goarrut (šít) hállat (mluvit) njoarrat (nalít, lít) oahppat (učit se) rahpat (otevřít) smiehttat (mínit) 2. Doplňte vhodné tvary daných slov v překladu: Gii do ________________? (přicházet) Gos Biret-Elle _____________? (být) Mo don _______________? (žít) Mun _______________ dearvan. Biret-Elle _______________ olgun [venku]. Na mun ______________ (jít) dohko [tam]. Sárá ______________ (jíst) vuosttá. Mun ________________ (jíst) márffi. Don ______________ (jíst) moni [vejce]. Eadni ______________ (pít) káfe. Don ______________ (pít) teaja. Mánná _____________ (pít) mielkki. 3. Odpovězte na otázky: Maid don oasttát? ______________________________________________ (mléko; mielki) Maid don jugat? ___________________________________________ (kávu). Maid Máhtte borrá? ________________________________________ (uzeninu; márfi) Maid Jovnna juhká? ________________________________________ (čaj) Maid don borat? __________________________________________ (chléb) Maid don válddát? _________________________________________ (sýr, vuostá) 4. Přeložte, případně též odpovězte na otázku: Máhtte je v obchodě. Otec přijde z Utsjoki (Ohcejohka). Večer vyjedu z Brna. Jídlo je na stole. Elle čeká v kavárně. Na Máhtteho sendviči je salám a uzené maso. Mám kávu a koláč. Má sestra má kočku. Nemám psa. Jak se jmenuješ? Kolik ti je? Žiješ v Inari (Anár)? Jsi z Laponska? Jak se jmenuje tvá matka? Co dělá tvůj otec? Odkud je tvá žena/muž? Umíš německy? Učíš se sámsky? Stihneš uvařit kávu? Je tu telefon? Můžeš napsat své číslo? Je tvé číslo 14678907? 5. Vytvořte na zítřek fiktivní denní rozvrh. Použijte např. slova borrat, juhkat, gal’lestallat, fitnat, oađđit, oahpahallat, oastit, vuoš‘šat: 9:00 ___________________________________ 17:00________________________________ 11:00___________________________________ 19:00________________________________ 13:00___________________________________ 21:00________________________________ 15:00___________________________________ 23:00________________________________ 6. Odpovězte kladně i záporně: Boahtágo guos’si? ___________________________ _____________________________________ Asttatgo don? _____________________________ _____________________________________ Leatgo don Iŋgá? ____________________________ _____________________________________ Jugatgo káfe? _____________________________ _____________________________________ Vuojátgo biillain? [autem] ___________________ _____________________________________ Vuodjágo Máhtte? _________________________ _____________________________________ Boađátgo ihttin? __________________________ _____________________________________ Manatgo Iŋggá lusa? _______________________ _____________________________________ Boratgo láibbi? ____________________________ _____________________________________ Gulatgo maidege? _________________________ _____________________________________ Vuolggátgo dál jo? _________________________ _____________________________________ Boađángo mielde? [s sebou]__________________ _____________________________________ Mannágo Biret ieš? [sama] ___________________ _____________________________________ Hálatgo sámegiela? _________________________ _____________________________________ 7. Slova v závorkách dejte do správného tvaru: (Mannat) ___________go don Máhte lusa? Piera (boahtit) ______________ . Mun (ii oastit) ____________ láibbi. Iŋgá, (oastit) ___________ mielkki! Máhtte, (boahtit) _____________! Elle (ii juhkat) _____________ káfe. Máhtte (juhkat) ______________ káfe. Don (ii mannat) _____________ dál. Mun dat (vuodjit) _______________ . Don (ii vuodjit) ______________ ? Mun (leat) ________ bárdni. (Astat) ___________go Máhtte boahtit? Konverzace 1. Konverzujte na téma cestovaní: Gos don áiggut fitnat? Mun áigun fitnat Fránkariikkas… Áiggutgo don fitnat Norggas? In áiggo. Áiggun. Hálatgo… Vuolggátgo… Válddátgo… Leatgo… Itgo bora… Iigo son bora… Ingo mun bora… 2. Potkáte náhodou přítele. Pozdravte ho a vyměňte si základní fráze. Něco mu nabídněte; poptejte se, co by rád jedl/pil. Použijte následující slovesa: gáffe, deadja, čáhci (voda), limonáda, mielki, vuolla, viidni, márfeláibi, vuostaláibi, luossaláibi, nisoláibi (buchta), gáhkku (dort), šokoládagáhkku, gohttá (koláč), donitsa (donuts, koblih). 3. Konverzujte na téma denního rozvrhu. Použijte např. otázky Maid don áiggut dahkat diibmu…? 4. Rozviňte telefonickou konverzaci s přítelem. Pozvěte ho na návštěvu, či naopak se zeptejte, zda můžete na návštěvu k němu. Dohodněte se na době návštěvy. Použijte následující lexikon: boahtit, gal’lestallat, lusa, astat, sáhttit (moci, smět), dál (teď), farga (hned), vuos ~ vel ~ velá (ještě), otne (dnes), ihttin (zítra), iđ’đes (ráno), eahketbeaivve (odpoledne), eahkedis (večer); Boađátgo gal‘lestallat mu? Přijdeš mě navštívit? Boađátgo deike mu lusa? Přijdeš sem za mnou? Sáhtángo boahtit du lusa? Můžu k tobě přijít? Sáhtángo gal’lestallat du otne? Můžu tě dnes navštívit? Mun in dál sáhte. Teď nemůžu. Mun in otne astta. Dnes to nestihnu. Muhtto sáhtángo boahtit ihttin? Můžu však přijít zítra? Dál it sáhte, muhto sáhtátgo boahtit eahkedis? Teď nemůžeš, ale můžeš přijít zítra? Sáhtán gal. Ano, mohu. Moai oaidnaletne dalle! Pak se uvidíme!