Lekce 3 Text: Biret-Iŋggá dállu Biret-Iŋggá dálus leat máŋga lanja. Doppe leat gievkkan, orrunlatnja, guokte gámmira, hivsset, feaskkir ja sávdni. Biret-Iŋgá čájeha dálu Máhttii. Soai guovlaba oađđinlatnjii. Doppe leat seaŋga, skáhppe, beaŋka ja unna beavdi. Soai mannaba orrunlatnjii. Doppe leat Biret-Iŋggás televišuvdna, stereot, vilges girjehildu gos leat ollu girjjit ja unna čiŋat. Beavddi vuolde lea rukses láhtterátnu ja lása guoras náhkkesof'fá. Soai čuožžuba ja hállaba. – Vulgego moai lávvardaga Ohcejohkii? – Ean moai viša dohko gal vuolgit. Vulge baicce jávregáddái dolastallat. – Na vulge dohko dalle. Vuš'šego gáfe doppe? Buvttángo gáffebáhka fárus? – Ale buvtte. Mus leat gáfet. Dalle čuodjá telefovdna. Án'ne riŋge ja jearrá: – Já doai leahppi gal dieppe. Vuolgibeahttigo doai fitnat Ohcejogas? – Ean moai vuolgge! – Manin eahppi vuolgge? Maid doai dieppe dahkabeahtti guovttá? – Ean moai veaje. Moai letne váiban. Soai eaba vuolgge ja Án'ne duhtá dasa. Soai smiehttaba vel guhká maid váldiba mielde. Áigi gollá. Eahket boahtá. Máhtte vuolgá ruoktot. Dny v týdnu vuossárga – vuossárgga /vue'ssarka – vue'ssaarkka/ pondělí maŋŋebárga – maŋŋebárgga /mââŋŋeparka – mââŋŋepaarkka/ úterý gaskavahkku – gaskavahku /kâskavâhkuu – kâskavââhkuu/ středa duorastat – duorastaga /tue'rastah(t) – tue'rastâ.a/ čtvrtek bearjadat – bearjadaga /pĕărjaδah(t) – pĕărjaδâ.a/ pátek lávvardat – lávvardaga /laavvartah(t) – laavvartâ.a/ sobota sotnabeaivi – sotnabeaivve /sootnapĕăjvii – sootnapeä'jvve/ neděle Jako příslovečné určení času ”kdy” se použije genitiv: Máhtte ii leat barggus lávvardaga. Máhtte není v sobotu v práci. Mun áiggun lohkat sámegiela vuossárgga. Budu se učit sámsky v pondělí. V západních dialektech se pondělí a úterý řekne jinak: mánnodat – mánnodaga /maannoδah(t) – maannoδâ.a/ pondělí disttat – disttaga /tii'stah(t) – tii'stâ.a/ úterý Slovíčka dállu – dálu /taalluu – taaluu/ dům máŋga /maŋka/ mnoho, hodně latnja – lanja /lââtn^ja – lâân^ja/ pokoj orrunlatnja /oorruunlââtn^ja/ olobývací pokoj gámmir – gámmira /käämmiir – käämmiira/ ložnice, komora hivsset – hivssega /hiivsseh(t) – hiivsse.a/ záchod feaskkir – feaskára /fiäskiir – fĕăskäära/ předsíň sávdni – sávnni /sävnii – säävnnii/ sauna čájehit – čájehan /čääjehtih(t) – čääjehtan/ vypadat; ukazovat čájeha /čääjehta/ Sg3p slovesa čájehit guovlat – guovllan /kŭĕvlah(t) – kuovllaan/ nakouknout, kouknout se oađđit – oađán /uäδδiih(t) – uäδään/ spát oađđinlatnja /uäδδiinlââtn^ja/ ložnice seaŋga – seaŋgga /sĕăŋka – siäŋkka/ postel skáhppe – skáhpe /skähpe – skäähpe/ skříň beaŋka – beaŋkka /p’ĕăŋ^hka – p’iäŋhka/ lavice televišuvdna – televišuvnna /televišuvna – televišuuvnna/ televize stereot /stere.oh(t)/ stereopřehrávač vielgat, #vilges /vĭĕlkah(t) – vilkes/ bílý girji – girjji /kirjii – kiirjjii/ kniha girjjit /kiirjjiih(t)/ PlNom slova girji hildu – hildu /hiltuu/ police gos /koos/ kde, odkud ollu /oolluu/ mnoho (+ PlNom!) čikŋa – čiŋa /čiikŋa – čiiŋa/ šperk čiŋat /čiiŋaah(t)/ PlNom slova čikŋa Gen+vuolde /vŭĕlte/ pod, zpod ruoksat, #rukses /rŭĕksah(t) – rukses/ červený láhtti – láhtti /lähtii/ postel rátnu – ránu /raatnuu – raanuu/ gobelin láhtterátnu /lähteraatnuu/ koberec lássa – lása /laassa – laasa/ sklo; okno guoras /kuoraas/ vedle, odvedle, u, od náhkki – náhki /nähkii – näähkii/ kůže sof'fá – soffá /soffää – sooffää/ pohovka, gauč čuožžut – čuoččun /čŭĕžčuuh(t) – čuoččuun/ stát viššat – višan /viiššaah(t) – viišaan/ být s to baicce /pââ'jhce/ namísto jávri – jávrri /jävrii – jäävrrii/ jezero gáddi – gátti /kädtii – käättii/ břeh dolastallat – dolastalan /toolastâllah(t) – toolastâlan/ rozdělat oheň dalle /tâlle/ tehdy; tedy báhkka – báhka /p’ahka – p’aahka/ balík fárus /faaruus/ s sebou ale /âle/ ne (SG2p Imper záp. slovesa) jearrat – jearan /jiärraah(t) – jiäraan/ ptát se dieppe /tieppe/ tam (kde jsi) fitnat + Loc /fiitnaah(t) – fiinaan/ jít manin /mâniin/ proč guovttá /kuovhtää/ ve dvou veadjit – veaján /viät^jt^jiih(t) – viäjään/ být schopen; moci, zvládnout váiban, #váiban /vajpan/ unavený duhtat – duđan /tuuhtaah(t) – tuuδaan/ být spokojen smiehttat – smiehtan /smĭĕhtah(t) – smiehtaan/ přemýšlet vel /veel/ ještě guhká /kuuhkää/ dlouho mielde /mĭĕlte/ podle, s; s sebou áigi – áiggi /äjkii – ääjkkii/ čas gollat – *golan /koollaah(t) – koolaan/ plynout, rozplývat se ruoktot /rŭĕktoh(t)/ domů Mluvnice A. Duál osobních zájmen V sámštině je kromě jednotného a množného čísla též duál. Používá se, když mluvíme o dvou osobách. V takovém případě mají duálový tvar i osobní zájmena: moai /moä'j/ ‘my dva’ doai /toä'j/ ‘vy dva’ soai /soä'j/ ‘oni dva’ Duál je v případě osob povinný. B. Narovnání diftongu Narovnání diftongu je jednou z nejdůležitějších změn kmenových vokálů. Diftongy se narovnávají čili zkracují na jeden vokál v určitých tvarech: ie > i čierrut ‘plakat’ moai čirro ‘my dva pláčeme’ ea > e eallit ‘žít’ moai elle ‘my dva žijeme’ uo > u vuolgit ‘odejít’ moai vulge ‘my dva odcházíme’ oa > o goarrut ‘šít’ moai gorro ‘my dva šijeme’ Motivací narovnání diftongů je vokalická skladba následující slabiky: narovnání se uskuteční před e, o nebo ii. Toto pravidlo má však výjimky. Pokud e nebo o vzniklo při kompozici na konci první části kompozita, k narovnání diftongu v první slabice nedojde (srov. lekci 2) —biergu ’maso’ + málli ’polévka’ > biergomálli ’vývar’ (nikoli *birgomálli). Výjimku tvoří také záporné tvary slovesa: diehtit ’vědět’ > in dieđe nevím’ (nikoli *in diđe), atd. C. Duálové tvary sloves Také slovesa mají duál. U typu podléhajícímu střídání stupňů se duál tvoří následovně: Du1p (moai): narovnání diftongu + silný stupeň + vokalická změna a > e, i > e, u > o Du2p (doai): silný stupeň + koncovka -beahtti Du3p (soai): silný stupeň + koncovka -ba -at: vuoš'šat ‘vařit’ -it: vuolgit ‘odejít’ -ut: doalvut ‘odnést’ moai vuš'še vulge dolvo doai vuoš'šabeahtti vuolgibeahtti doalvubeahtti soai vuoš'šaba vuolgiba doalvuba Sloveso leat a záporové sloveso mají duálové tvary částečně nepravidelné: moai... letne ean doai... leahppi eahppi soai... leaba eaba D. Illativ Illativ má dvě základní funkce: vyjadřuje směr pohybu (kam, do čeho) a adresáta (jako dativ – komu): Án'ne manná gávpái. Án’ne jde do obchodu. Máhtte vuolgá bargui. Máhtte jde do práce. Iŋgá njoarrá gáfe Máhttii. Iŋgá nalévá Máhttemu kávu. Atte girjji Iŋgái! Dej knihu Inze! Koncovka illativu je -i. Illativ využívá vokalický kmen v silném stupni střídání. Koncový kmenový vokál se může změnit: -á: beze změny Iŋgá > Iŋgái ‘Inze’ -u: beze změny dállu ‘dům’ > dállui ‘do domu’ -a > -i- biila ‘auto’ > biilii ‘do auta’ -i > -á- gávpi ‘obchod’ > gávpái ‘do obchodu’ -e > -i- skáhppe ‘skříň’ > skáhppii ‘do skříně’ -o > -u- ruvdno ‘koruna (měna)’ > ruvdnui ‘do koruny / za korunu’ Pokud má illativní tvar v druhé slabice -ii, narovná se diftong slabiky první (viz bod B). V případě illativu dochází k jednomu případu narovnání diftongu navíc: tuto změnu motivuje též -ui ve druhé slabice. Motivace je však omezena jen na illativ: giehta ‘ruka’ > gihtii ‘do ruky’ vuodja ‘máslo’ > vudjii ‘do másla’ nieida ‘dívka’ > niidii ‘dívce’ biel'lu ‘hodiny’ > bil'lui ‘do hodin’ biergu ‘maso’ > birgui ‘do masa’ U některých nově přejatých slov (např. osobních jmen) ke změně a > i nedochází: Piera > Pierai (nikoli *Pirii) Jovnna > Jovnnai (též je možné Jovnnii) kafea ‘kavárna’ > kafeai (nikoli *kafeii) E. Ukazovací zájmena V sámštině existuje pět ukazovacích zájmen: (odkazuje k něčemu, co…) dat ‘to’ … není přítomné ani není vidět dát ‘toto’ … je v bezprostřední blízkosti mluvčího diet ‘tamto (u tebe)’ … je v bezprostřední blízkosti adresáta duot ‘tamto (támhle)’ … je v blízkosti, ovšem nikoli bezprostředně u žádného zúčastníků rozmluvy dot ‘támhleto (tam)’ … je vidět v dálce Pádové tvary ukazovacích zájmen jsou následující: SgNom dat dát diet duot dot SgGen dan dán dien duon don SgLok das dás dies duos dos SgIll dasa dása diesa duosa dosa Pro vyjádření pozice (vlastně jde částečně o příslovce) se používají tvary vyňaté z pravidelné flexe: zde, tam, odsud, odtamtud doppe dáppe dieppe duoppe doppe dtto (přesněji určené) dakko dákko diekko duokko — sem, tam dohko deike diehko duohko dohko Všimni si rozdílů ve výslovnost: doppe /too'ppe/ ’tam’ vs. doppe /tooppe/ ’tam (v dálce)’ dohko /tohko/ ’tam’ vs. dohko /toohko/ ’tam (do dálky)’ F. Další případy gradace F.1. Skupiny konsonantů, z nichž první je s, š nebo t (III – II) sk skk goaski – goaskki /kŏąskii – kuäskii/ teta (starší sestra matky) sm smm bisma – bismma /pisma – piisma/ biskup st stt astat – asttan /âstah(t) – ââstaan/ stihnout, mít čas šk škk reaškit – reaškkán /rĕăškit – riäškään/ krákat šm šmm šušmi – šušmmi /šušmii – šuušmii/ pata šp špp rušpi – rušppi /rušpi – ruušpii/ mrkev tk tkk mátki – mátkki /mätkii – määtkii/ cesta tm tmm fátmi – fátmmi /fätmii – fäätmii/ klín, obětí F.2. Skupina konsonantů v/j/l + nasála (III – II) ibm imm áibmu – áimmu /ajmuu – aajmmuu/ vzduch idn inn suoidni – suoidni /sŭĕjnii – suojnnii/ seno, tráva igŋ iŋŋ vuoigŋa – vuoiŋŋa /vŭĕjŋa – vuojŋŋa/ duch, dech lbm lmm čalbmi – čalmmi /čâlmii – čââlmmii/ oko ldn lnn suoldni – suolnni /sŭĕlnii – suolnnii/ rosa lgŋ lŋŋ algŋa – alŋŋa /âlŋa – ââlŋŋa/ dáseň vdn vnn sávdni – sávnni /sävnii – säävnnii/ sauna vdnj vnnj lavdnji – lavnnji /lâvn^jii - lââvn^jn^jii/ rašelina, drn F.3. Skupina konsonantů r + nasála (III – II) rbm rpm čorbma – čorpma /čorma – čoorpma/ pěst rdn rtn bárdni – bártni /pärnii – päärtnii/ chlapec rdnj rtnj skurdnji – skurtnji /skurn^jii – skuurtn^jii/ neohrabanec rgŋ rkŋ goargŋut – goarkŋun /kŏărŋuuh(t) – kuarkŋuun/ jít proti proudu F.4. Skupina konsonantů s prvním k (III – II) kc vcc gakcut – gavccun /kâkcuuh(t) – kââvhcuun/ lézt kč včč čakča – čavčča /čâkča – čââvhča/ podzim ks vss uksa – uvssa /uksa – uuvssa/ dveře kst vstt teaksta – teavstta /t’ĕăksta – t’iävstta/ text kt vtt okta – ovtta /okta – oovhta/ jeden F.5. Skupina tří konsonantů (III – II) isk iskk Duiska – Duiskka /t’ujska – t’uujska/ Němec, Německo ist istt máistit – máisttán /mäjstiih(t) – määjstään/ ochutnat mšk mškk limški – limškki /limškii – liimškii/ hadr nst nstt goansta – goanstta /k’ŏănsta – k’uansta/ um rst rstt Girste – Girstte /k’irste – k’iirste/ os. jméno stm stmm ástmá – ástmmá /ästmää – äästmää/ astma vsk vskk hávski – hávskki /hävskii – häävskii/ veselý, příjemný vst vstt návstu – návsttu /navstuu – naavstuu/ kůlna F.6. Palatála /t^jt^j/ (II –I) dj j vuodjit – vuoján /vuot^jt^jiih(t) – vuojään/ jet, řídit Cvičení. 1. Následující slovesa vyčasuj v singuláru a duálu včetně záporu: buktit ‘přinést’ dolastallat ‘rozdělat oheň’ rahpat ‘otevřít’ čuožžut ‘postavit se’ guovlat ‘vykouknout, juknout’ smiehttat ‘přemýšlet’ dadjat ‘říct’ jearrat ‘ptát se’ veadjit ‘moci’ diehtit ‘vědět, znát’ njoarrat ‘lít’ vuodjit ‘jet’ doaivut ‘doufat’ oahppat ‘učit se’ vuordit ‘čekat’ 2. V Brně (z.B.) tě v sobotu navštíví přítel. Co budete spolu v kterou denní dobu dělat? Vytvoř rozvrh dne dle následující škály. Použij celé věty: 10:00 _________________________________________________________ 12:00 _________________________________________________________ 14:00 _________________________________________________________ 17:00 _________________________________________________________ 20:00 _________________________________________________________ 22:00 _________________________________________________________ 3. Ve dvojicích se navzájem vyptávejte na plány na sobotu tak, jako byste plánovali společné aktivity (predikát tedy v duálu). 4. Z následujících slov vytvoř illativ: El'le gohppa seaŋga sávdni Sápmi oabbá sof'fá hildu skáhppe stuollu latnja láhtti 5. Přelož: Půjdeme my dva večer do sauny? Vyrazíme si spolu do Laponska? Dej knihu do police! Nalej kávu do hrnku! Nelij čaj na podlahu! Přines sestře chléb z obchodu! Odnes knihu El’le! Běž spát do postele! Půjdeme (my dva) se napít kávy do obýváku. Vydáme se teď na cestu do Utsjoki? (Slova: bidjat – bijan ‘dát, uložit’; ale! ‘ne!’) 6. Popiš stručně svůj dům/byt. Zde jsou další možná slova: visti byt seal'lavisti společný byt ovttalanjat visti garsonka guovttelanjat visti dvoupokojový byt golmmalanjat visti třípokojový byt ráidodállu řadový dům geardedállu činžovní dům Ivnnit. Barvy. čáhppat, #čáhppes černý vielgat, #vilges bílý ruškat, #ruškes hnědý ránis, #ránes šedý ruoksat, #rukses červený alit, # = modrý ruoná # = zelený fiskat, #fiskes žlutý oránša, # = oranžový fioleahtta, # = fialový girjjat, #girjás pestrý ivdnái, #ivdnás barevný Man ivdnás X dus lea? Jakou má barvu X, jež máš? Man ivdnái du X lea? Jakou barvu má tvé X?