Tvoření sloves Slovotvorný způsob - Prefixace (obvyklý, modifikuje význam základového slovesa při tvoření sloves ze sloves). Domácí prefixy: do-, na-, nad(e)-, o-, ob(e)-, od(e)-, po-, pod(e)-, pro-, pře-, před(e)-, při-, roz(e)-, s(e)-, u-, v(e)-, vy-, vz(e)-, z(e)-, za-, zvláštní postavení má prefix ne-; prefixy vydělitelné v přejatých/adaptovaných slovesech: ab(s)- (absorbovat), a(d)- (adoptovat, adaptovat), de(z)- (deformovat, dezinterpretovat), di(s)- (diferovat, disimilovat), e(x)- (emigrovat, exportovat), i(n)-/im- (implikovat, imigrovat), ko(n)-/kom- (konferovat, komponovat), pre- (presuponovat), re- (regenerovat), su(b)-/sus (subordinovat, subskribovat), trans- (transponovat). - Konverze/ sufixace = kmenotvorným afixem, jímž je utvořeno sloveso z neslovesa (prásk → prásk-nou-t / prask-a-t, zahradník → zahradnič-i-t, hnědý → hněd-nou-t, bílý → bíl-i-t / běl-a-t (se)), nebo který nahradí kmenotvorný afix při tvoření sloves ze sloves (mih-nou-t (se) → míh-a-t (se)). Všimněte si alternací kořenové finály a kořenné samohlásky. Tímto postupem se rovněž adaptují přejímky (něm. stellen → štel-ova-t, angl. to tag → tag-ova-t). - Sufixace (součástí sufixu je vždy kmenotvorný afix) není obvyklá. Produktivním sufixem je –v-a-t, kterým se tvoří slovesa ze sloves s kmenotvorným –a-, -e/ě-, -i-, - ova-. Základem je slovesný kmen (děl-a-t → děl-á-v-a-t, trp-ě-t → trp-í-v-a-t, chod-i-t → chod-í-v-a-t, zprostředk-ova-t → zprostředk-ová-v-a-t). Utvářenost slovesa a příslušnost ke třídě/vzoru (POZOR: PMČ postupuje ve třídění sloves podle kmene minulého, MČ 2 podle kmene přítomného, proto rozlišuje PMČ 6 tříd a MČ 2 pouze 5 tříd). t s I. K-0-l / V-0-l/ K-0-t V-0-t II. -n/mu-l/ -n/mou-t III. -e/ě-l/ -e/ě-t (-í-t) IV. -i-l/ -i-t (-í-t) V. -a-l/ -a/á-t VI. -ova-l/ -ova-t I. -e nese/nést/nesl peče/péci/pekl umře/umřít/umřel =(tře/třít/třel) tře/třít/třel maže/mazat/mazal bere/brát/bral II. -ne začne/začít/začal tiskne/tisknout/tiskl mine/minout/minul tne/tnout(tít)/tnul(ťal) začne/začít/začal III. -je kryje/krýt/kryl kupuje/kupovat/kupoval IV. -í trpí/trpět/trpěl sází(ejí)/sázet/sázel prosí/prosit/prosil V. -á dělá/dělat/dělal=(volá/volat/volal) Nová slovesa se tvoří pouze sufixy/konverzí k tzv. otevřeným třídám/vzorům. -nou-t (viz více http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-nout) Od adjektiv: nabývání nějaké vlastnosti (stávat se takovým: starý → stár-nou-t, chudý → chud-nou-t, bledý → bled-nou-t). Od citoslovcí: zvukomalebná (prásk → prásk-nou-t). Častý významový odstín okamžitost děje (okamžitá/momentánní slovesa). Najdi slovesa s významem okamžitým a najdi k nim dvojice sloves bez tohoto významu: rozhodnout vzniknout zapomenout zvednout dosáhnout napadnout všimnout nabídnout vytáhnout zvládnout vzpomenout padnout odmítnout dopadnout navrhnout poskytnout připomenout přikývnout dotknout pohlédnout sednout táhnout proběhnout stáhnout spadnout zasáhnout ocitnout vyhnout stihnout natáhnout vrhnout prohlédnout sáhnout zahlédnout vládnout klesnout uniknout usnout dohodnout vykřiknout vypadnout zaslechnout pohnout vyvinout prominout posunout podotknout přesunout popadnout ovládnout stisknout proniknout zvyknout plynout nadechnout rozhlédnout propadnout stoupnout kývnout lehnout přitáhnout odhadnout postihnout vypnout upadnout podlehnout poslechnout tisknout strhnout namítnout rozběhnout přitisknout protáhnout minout vyslechnout shodnout uplynout shrnout obléknout vyběhnout vzhlédnout zatknout ohlédnout zahynout zapnout klepnout odpočinout vyzvednout hnout vytrhnout nahlédnout odtáhnout chytnout dotáhnout vyhrknout nadchnout zahrnout mávnout zapadnout -a-t (viz více http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-at) Od substantiv (řídce): a) vytvářet to, co označuje základové substantivum (hnis → hnis-a-t). b) užívat to, co označuje základové substantivum (čenich → čenich-a-t). c) mít to, co označuje základové substantivum (spěch → spěch-a-t). Od adjektiv: stávat se takovým, jakým je základové adjektivum (červený → červen-a-t). Od citoslovcí: zvukomalebná (tik → tik-a-t). Všimněte si, která slovesa mají interjekci v základu, a popište je z hlediska tvoření. vypráskat zakvákat zamňoukat pinkat pocákat převlíkat pofoukat nakukat přestříkat otrkat vnukat posečkat kvokat odmakat krkat zakrákat prosekat přelouskat zabrnkat zacvrlikat zabroukat zašukat zavřískat drnkat rozflákat vysvlékat kdákat meškat spráskat kakat cekat umačkat nafoukat doskákat zapráskat přitloukat klinkat seskákat cvrnkat oťukat zaskákat rozcinkat povlékat zavrkat luskat hopkat splakat zafňukat zaříkat odmykat blinkat nutkat potykat rozeštkat odsekat hrkat cvrkat -e/ě-t (viz více http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-et%20I) Od substantiv (řídce): a) Stávat se tím / začít se podobat tomu, kdo/co je pojmenován/o základovým substantivem (vlk → vlč-e-t). b) Vydávat ze sebe to, co je pojmenováno základovým substantivem (vůně → von-ě-t). c) Mít/využívat/vykazovat to, co je pojmenováno základovým substantivem (bydlo → bydl-e-t). d) Ojedinělá (večeře → večeřet) Od adjektiv: stávat se takovým, jakým je základové adjektivum/ získávat vlastnost pojmenovanou základovým adjektivem (šedivý → šediv-ě-t); někdy kombinace s prefixací (nemocný → o-nemocn-ě-t) Od citoslovcí: zvukomalebná (spoluformantem je konsonant vkládaný za otevřený kořen končící na samohlásku/sonoru fí → fi-č-e-t). -i-t (viz více: http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-it) Od sloves: a) opakovací (dvojice jit/chodit, nést/nosit); b) kauzativa/účinná (mřít/mořit, vřít/vařit, lnout/lepit, …); c) úsilna –on-i-t (žadonit); d) adaptace z cizích základů (stará z něm.: tančit, koupit, tlumočit, nově především z angl. googlit, …); Od substantiv: a) připisující podmětu činnost nebo stav (hospodařit, svědčit, rybařit, lenošit, otročit, pytlačit, zahradničit, kupčit, farmařit); b) vyjadřující změnu stavu podmětu (vítězit, vévodit, bláznit, panikařit, běsnit, čertit (se), kámošit, hysterčit, jančit, chytračit); c) projevování/provádění činnosti označené základovým substantivem (hovořit, hrozit, toužit, věřit, dlužit, vděčit, žíznit, chmuřit (se), válčit, kouřit, s rozšířeným základem řeč-n-it); d) neosobní slovesa vyjadřující, že nastává/trvá atmosférický jev (sněžit, bouřit). e) působení změny stavu (živého předmětu): hostit, věznit, přátelit se, kamarádit se, mrzačit, šlechtit; f) činnost na základě neživé substance, která je jejím předmětem: - vytvářeného předmětu (hromadit, kupit, rojit se, řadit, řetězit, hrbit se, jiskřit, plodit, potit se, vlnit se, vířit, špinit, leštit); - zasahovaného/zasaženého předmětu (ručit, hrdlit se); - opatřovat čím (barvit, hnojit, solit, ženit se). g) užívat věci vyjádřené základovým substantivem jako prostředku (zvonit, kotvit, bruslit, troubit, plachtit, kosit). h) místní okolnost děje: jejich děj probíhá na místě, které udává základové substantivum (trůnit, hnízdit, tábořit). Od adjektiv: a) stavu: ,být/jevit se takovým, jako vyjadřuje základové adjektivum‘ (malý počet sloves jako např. vlastnit, lenit,^169 smutnit, veselit se, tesknit, divočit). Od adjektiv, adjektivních zájmen a číslovek: změny stavu s významem ,stát se/stávat se takovým, jako vyjadřuje základové adjektivum‘: z adjektiv primárních (plnit, čistit, sušit, holit, různit (se), hustit, marnit, jistit, tišit, sytit, ošklivit si, křivit, tenčit, těsnit, hotovit se, tužit se, ostřit), z redukovaného adjektivního základu (blížit se, krátit, chladit, studit, ředit, hloubit, úžit, etymologicky zastřené je močit ← mok-rý), z adjektiv odvozených (klikatit), od komparativů (lepšit, horšit, menšit, delšit), zájmen (ničit, motivačně již neprůhledné je násobit, tedy ,klást/dávat na sebe‘, jinačit), číslovek (množit, motivačně již neprůhledné zápolit: obdobně jako zápasit ,uchopit v boji v půli/poli těla/za pás‘, pářit, čtvrtit, půlit, resufixací vzniklé jednotit, etymologicky ne zcela průhledné trojčit). Z příslovcí: ,učinit něco, aby děj probíhal tak/tam, jak označuje základové příslovce‘ (mírnit, škaredit se, pozdit se, venčit, od rozšířeného základu před-č-it, proti-v-it se). Z citoslovcí: imitativní (vydávat zvuk označený příslušným citoslovcem), např. bušit, přičemž odvozovacím základem bývá většinou rozšířený základ (š-ust-it). Většinou není snadné (s ohledem na neustálený charakter slovního druhu) odlišit slova tvořená od citoslovcí a od substantiv (blábolit ← blabla/blábol). -ova-t (viz více: http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-ovat) Ze substantiv: a) vytvářet to, co označuje základové substantivum (plán → plánovat, porce → porcovat, slabiky → slabikovat, tunel → tunelovat, žert(y) → žertovat); b) používat jako nástroj to, co označuje základové substantivum (bič → bičovat, buben → bubnovat, pěst → pěstovat, sklad → skladovat, telefon→ telefonovat); c) opatřovat tím, co označuje základové substantivum (čísla → číslovat, led → ledovat, strava → stravovat (se), úkol→ úkolovat, značka → značkovat); d) mít to, co označuje základové substantivum/abstraktum (nárok → nárokovat (si), pochyby → pochybovat, vzdor → vzdorovat); e) zpětné tvoření sloves od dějových substantiv (boj → bojovat, cesta → cestovat, obchod → obchodovat, pochod → pochodovat); f) být jako ten, koho (popř. to, co) označuje základové substantivum (papoušek → papouškovat, světélko → světélkovat, Švejk → švejkovat); g) být tím, koho (co) označuje základové substantivum (host → hostovat, král → kralovat, sponzor → sponzorovat, soudce → soudcovat, učitel → učitelovat); (hranice mezi významem f/g není ovšem vždy ostrá: např. šéfovat může podle situace znamenat jak ‚být šéfem‘, tak i ‚počínat si jako šéf‘) h) strávit dobu, kterou označuje základové substantivum (substantiva značící čas. úsek) (zima → zimovat, víkend → víkendovat). Z jiných základů (hajl → hajlovat, libo → libovat (si), líto → litovat, opět → opětovat, tentočky → tentočkovat), popř. i ke konkrétním tvarům nebo k ustáleným spojením (slečinko → slečinkovat, pantáto → pantátovat, přísahám Bohu → přísahámbohovat); říkat / používat výraz, který označuje slovo výchozí: hajlovat, tentočkovat, slečinkovat, pantátovat, přisahámbohovat. Adaptace cizích slov (slovní druh adaptovaného výrazu není vždy možné určit, srov. esemeska → esemeskovat, absolvere → absolvovat), aktivovat, dabovat, kopírovat, realizovat, skórovat, boxovat, havarovat, interpretovat, kempovat, mixovat; -v-a-t (http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-vat) Slovesa ze sloves a) prostá nedokonavost (od předponových sloves dokonavých – vidové páry): vstát → vstávat, prohrát → prohrávat. b) násobenost a neaktuálnost děje (ke slovesům nedokonavým - frekventativa -terminologie ale není zcela ustálená, některé práce interpretují jako GK třetí člen vidové opozice): hrát → hrávat, chodit → chodívat;); významový odstín dávné minulosti: děda byl hajný, chodíval jsem s ním do lesa. nemohou vyjadřovat aktuální přítomnost (*právě chodívám po lese); v budoucím čase se jich užívá zřídka: budu ti psávat každý měsíc. výjimečně i ztrojený; akcentován je pak významový odstín dávné minulosti: chodívávat, mívávat, bývávat. (stylově příznaková, pragmatickýé významy – komičnosti) Sufix -vat se nejčastěji připojuje ke slovesům, jejichž infinitivní tvar končí na -et, -ět, -it, -ít, -at nebo -át. Krátké koncové samohlásky základu se při sufixaci obligatorně dlouží: mluvit → mluvívat, dělat → dělávat. Nezřídka se mění i kvalita těchto samohlásek: sázet → sázívat, vemluvit → vemlouvat, vysmát se → vysmívat se. Při odvozování od sloves časovaných podle vzoru minout dochází k resufixaci: vplynout → vplývat, sesunout → sesouvat.