Chrématonyma – handout 2 Apelativizace – proces, kdy se z vlastního jména (propria) stává obecné jméno / apelativum: švejk. Proprializace / Onymizace – proces, kdy se z obecného jména (apelativa) stává vlastní jméno: osada Smrk, Habry. Transonymizace – proces, kdy je vlastní jméno jednoho objektu přeneseno na jiný jedinečný objekt: typické pro chrématonyma (salám Vysočina z podle oblasti Vysočina). 3. Druhy chrématonym 3.1 pragmatonyma, tj. jména spotřebních či užitkových předmětů. Tato jména jsou prostředkem kontaktu mezi spotřebitelem a výrobkem. 3.1.1 P. je vlastní jméno sériově vyráběného průmyslového výrobku (sérionymum), tj. výrobku jednoho typu (prášek na praní Ariel, hodinky Prim, auto Škoda Superb). Pro jejich vytváření jsou typické určité postupy. Jako p. se volí 3.1.1.1 jiná propria, nejčastěji antroponyma (tvarohový krém Míša, cigarety Petra, časopis Katka, svetr Claudia), dále toponyma (sluneční brýle Sahara, pivo Staropramen, okurky Znojmia), 3.1.1.2 apelativa, obvykle s věcným vztahem k výrobku a jeho vlastnostem, např. též z oblasti fauny, flory (pivo Platan), mineralogie (nápoj Magnesia), z výrazů vyjadřujících vlastnost výrobku jako např. jeho složení (Čokopiškoty), tvar (sušenky Esíčka), vzbuzující různé asociace a konotace, např. dojem rychlosti (noviny Blesk); patří sem i apelativní popisná pojmenování označující druh a složení výrobku a obvyklá u potravinářských výrobků (Zakysaná smetana, Pomazánka a la krab); 3.1.1.3 uplatňují se i různé slovotvorné postupy, často na principu neologismů a bez sémantického vztahu k výrobku (odmašťovač Bril); 3.1.1.4 využívají se cizí jaz., zvláště angl. (Body Lotion), kompozita, zkratková jména apod. jsou obvyklá v oblasti kosmetiky a farmaceutiky (Vitasprint B12, Biofax). 3.1.2 P. je (podle M. Knappové) též vlastní jméno polnohospodářsky vypěstovaných odrůd (jablko Sparťan, brambora Radka) a plemen (slepice Vlaška, králík Český strakáč). I tato p. vznikají ze základu propriálního, antroponymického i toponymického, označujícího místní původ výrobku. Propracované jsou např. systémy p. českých a moravských odrůd vinné révy a z ní vyráběných lahvových vín. V jejich názvech se uplatňují jak antroponyma (víno Ludmila, Svatý Urban, Dačického pohár), tak i toponyma se vztahem k oblasti pěstování révy či výroby vína (Karlštejnské, Pálava, Karlovické ohnivé, Mikulovská romance, Valdický sylván). Jména sériově vyráběného lahvového vína stojí na hranici prostupné se sérionymy. 3.2 Modelová analýza pragmatonym (pokus Garančovské, 2010, Acta onomastica 51, 470-496). Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, Onomastický zpravodaj ČSAV, Onomastický zpravodaj, od 1995 Acta onomastica. Jde v podstatě o jeden z prvních pokusů o modelovou analýzu chrématonym (k modelové analýze obecně a toponym, viz Šrámek, k modelové analýze obecně a anoikonym, viz Pleskalová, viz též NESČ). Vzhledem k tomu, že VM postihují obecné pojmenovací principy, jsou použitelné i pro chrématonymii. Jde jen o jejich správnou aplikaci s ohledem na specifické rysy chrématonym. Materiálové východisko tvoří 1250 pragmatonym. Autorka je ponechává v autentické podobě (i s pravopisnými chybami). Pragmatonymický materiál je velmi rozmanitý, tvoří ho jednoslovná i víceslovná jména (tvořená na základě více motivačních podnětů). VM B, SM S: Bryndza; C+C+B, SM ADd + ADd + S: Údený salámový syr. Onymický formant je takový formant, který se podílí na vyjádření pojmenovacích motivů ve jméně (Kubko – sýr nazvaný podle pohádkové postavy Kubka, proto SM jen S x Poličan SM, Sd, ST -an). Při tvoření chrématonym se hojně uplatňuje kompozice (Čokopena – CB, ADS) a tvoření zkratkových jmen (Lasyr, tj. lahůdkový sýr, CBa), tvoření víceslovných jmen (Bánovecká nátierka neochutená – VM A + B + C, SM ADd + S + ADd), specifikum – jména s elizí základního členu Tami Tradičný jahoda (D + C +0 + © (podle mne i B), tj. Tami ´jméno firmy´ Tradiční (jogurt) jahoda. Analýza: VM A, A: Gorovec (sýr vyrobený poblíž vrchu G.), Oravan údený, Hriňovský zákys, Tekov – strúhaný sýr ((A)+ C+ B), Bryndza – Slatina (B + (A)). VM B, B: Tvarohový dezert malina (C + B + (C)), Ovčí jogurt; VM C, C: Minimaslo (CB), Dobrộtka, Mana pikant (CBa + (C), tj. maslová nátierka, připomíná biblickou manu (´pokrm seslaný z nebe Židům na poušti´; rostlinného původu); VM D, D: Monika – smetanová nátierka (D a C + B – podle jména nově narozené vnučky jednoho z majitelů mlékárny). 3.3 K vývoji názvů výrobků Chrématonyma ze 17. stol. – pivo Samec, Podskalské víno (B. Balbín). Dějinám chrématonymie v českých zemích dosud nebyla věnována téměř žádná pozornost. Studie J. Matúšové (1989), založená na průzkumu inzerce zboží v Národních listech (NL) z let 1863–1941, analyzuje rozvoj názvů výrobků v českých zemích od 60. let 19. stol. do začátku 2. světové války. Autorka ukázala, že v jejich vývoji lze vysledovat určité tendence obecnějšího charakteru, jež souvisí se společenským a hospodářským rozvojem. Názvy tehdejších výrobků tvoří v podstatě dva typy: 3.3.1 popisné názvy, 3.2.2 pragmatonyma v užším smyslu. 3.3.1 Popisné názvy mají v základu apelativum označující výrobek; to je dále rozvíjeno podle 3.3.1.1 podle místa nebo původu výrobku (Štýrští kapouni, Ceylonský čaj), s připojením dalších údajů (Bílinská léčivá kyselka, Spravedlivé karlínské Davidovo thé); místní určení je v různé míře konkrétní nebo jen obecné. Jeho úlohou je vzbudit pocit cizosti a světovosti (Pravé americké petroleum, Původní americký krášlící elixír – na plet), popř. známosti – u výrobků českého původu (Pražská všeobecná domácí mast, Zaječická hořká voda). Tento typ se užíval a užívá dodnes především pro potravinářské výrobky. 3.3.1.2 Podle jména výrobce včetně jeho titulů, tj. šlechtických nebo vědeckých; jméno mělo vzbudit dojem kvality a solidnosti výrobku. Často bylo doplňováno dalšími údaji, které měly přesvědčit zákazníka ke koupi (Dra. Otty šlechtice z Trnkoczy sílící hořký likér, D. Langa líčící pasta, srov. dnes lékárny Dr. Max). Taková pragmatonyma označovala nejčastěji léčiva nebo kosmetické výrobky. Jméno zde mělo podpořit důvěryhodnost výrobku. 3.3.1.3 Podle vzhledu a jiných vlastností výrobku, podle jeho užití nebo určení; tyto údaje se mohou kombinovat, popř. ještě mohou být rozvíjeny dalšími informacemi (Bílý syrup pro prsa G. A. W. Maye ve Vratislavi, Káva císařská). 3.3.2 Pragmatonyma v užším smyslu neobsahují apelativní označení výrobku. Jde o názvy metaforické, metonymické, převzaté z apelativní nebo propriální slovní zásoby české i cizí: Slunce – plynová žárová tělesa, Rychlík – prostředek na mytí. Vznikají také skládáním (Wattproof, tj. izolace do betonu, ˂ watt, to asi z angl. water + proof ´odolný´), odvozováním (Darmol – projímadlo;˂ Darm něm. ´střevo´+ -ol), reduplikací (Kokolín – přírodní máslo z kokosového ořechu). Osobní jména a názvy bohů mají v názvech asociační funkci (Mia – blůza). 3.2.3 Další vývoj: V poslední třetině 19. století ještě převažovaly názvy popisné, ale na počátku 20. století začaly ustupovat pragmatonymům v užším smyslu (Astra – dětská moučka); ta ve 20. letech 20. stol. zcela převládla. Ústup popisných pragmatonym způsobily následující hospodářské a společenské změny: 3.2.3.1 změna způsobu výroby (ubývají malovýrobci a s nimi i popisné názvy výrobků obsahující jejich jméno – Berthéův syrup Kodiumový), 3.2.3.2 zvyšoval se repertoár výrobků jednoho druhu, bylo třeba je od sebe odlišit (radiopřijímače: Arie, Viola, Song, Hymnus, Big Ben), 3.2.3.3 nárůst výrobků vyžaduje jména, s nimiž lze snadno manipulovat (potřeba jazykové úspornosti). – V rámci popisných jmen se názvy výrobků s přívlastkovým určením vyvíjely směrem k jednoslovným názvům (Velleprima ementálský sýr – dnes ementál), popisná označení výrobků podle výrobce se mění. Namísto přivlastňovacího adjektiva se uplatňuje jméno výrobce v nom. (1863 nezmařitelné Palmerstonovy peněženky x 1920 při zkřivení páteře – přímidlový aparát Haas). 3.2.3.4 Pragmatonyma se měnila i po stránce jazykové. Do 90. let 19. stol. převládaly názvy vytvořené na základě latiny a řečtiny (ústní voda Fluid ozon, srov. lat. fluidus ´tekoucí, tekutý´ a ozon přeneseně ´svěží, čistý vzduch´), v 90. letech se prosadily hlavně názvy pocházející z francouzštiny (fotoaparát Mignon, ve 20. a 30. letech 20. stol. se projevuje silnější vliv angličtiny (Waterproof, viz výše). Německá pragmatonyma jsou řídká, pouze pro výrobky rakouských firem (Javol – prostředek na vlasy). Od konce 19. stol. začíná přibývat i českých názvů (Nekašli – kokasyrup proti kašli, Capart – dětská obuv), ale ve srovnání s názvy cizího původu jsou ve výrazné menšině. Struktura pragmatonym se v průběhu let 1863–1941 mění. Objevují se jednoslovné názvy podle místních jmen (Luisiana – nápoj), od počátku 20. stol. podle osobních jmen (Elis, Ondra – punčochy) a podle mytických, pohádkových bytostí, podle literárních postav (Kanimura – elektrický svítící nos, kamna Prometheus, Kolumbus – dětské vlněné ponožky od Bati). Ve 30. letech 20. století je repertoár pragmatonym již velmi pestrý. Z uvedeného vyplynulo, že antroponyma úzce souvisela se způsobem výroby. Pragmatonyma odrážela charakter obchodních vztahů i celkové ideové klima společnosti. 3.2.3.5 Příklady víceslovných pragmatonym: Výtečně přiléhající drillové podvlékačky, Prof. CH. Theodora cibule na vousy, Aromatické pasti na krysy a myši – nepřekonatelné, chytají po dobu týdnů bez dohledu. LITERATURA: Matúšová, J.: K vývoji názvů výrobků. In CHHTP, 1989, 59–66.