'85 VÁCIAV, HAVEL A TÁBOR. 286 VÁCLAV, HAVEL A TÁBOR čili ROZMLOUVÁNÍ O ČECHÁCH ROKU 1424. Z rukopisu knihov. Duchcovské vytištěno v Čas. Mus. 1831, str. 378. Když čas bieše léta od narozenie Syna Česku zemi mezi sebú na tré rozbrojichu: božieho Pražáci najprvé jednu rotu sobě strojiechu; tisíc čtyř set člrmecietmého, Táboii šielenci Žižku za hlavu zvolichu, tehdy země Česká u veliké bicše biedě; ten učini v České zemí mnoho zlého; co se zlého činieše, známo! jest, dobře 5 osta Čechuov něco vedle Václava svatého, vědě, ostřiehajíce se toho bludu prokletého, a však na pamět a pro výstrahu slušie Čtvrtý také lid takový bieše, psáti, ten se sem i tam mezi třmi stranami vrtieše. ač mi budu snad mnozí změtenci z toho láti. Kterak se zdviže ta nechvíle tak hrozná, Když se sta roztrženie veliké u vieře 10 kto bude chlieli, z zjevného písma to křesEanské, pozná, zahubeno by najprvé kněžstvo, potom Tuto ehci toliko trojí řeč položití, sbožie panské; budet se, dá-li Buoh, budúcim lidem hodili, šibalské biochu tehdy moci silné, Sta se toho léta, bieše jeden pátek, náboženstvie tehdy bieše pokrytské, vel- 15 gnidechu se třie, a ten den bieše svátek. mi divné: Václav první jméno křestně jmějieše, ktož ukrutnější mordéř, násilník, žhář druhý Tábor, třetí Havel Vrloš bieše. bicše, V vypáleném se snidechu kostele ; ten heslo to: „obránce zákona božieho" i vece Tábor bledý, hlede jako jiné tele: jmějieše. 20 „Bratříc! jit mám vepřovu pečeni, Kostely, káply, kláštery, oltáře, to vše v této peleší sediece snieme ji." bořiechu napořád, Havel Vrtoš k tomu brzo odpovědě, líäpiec, beriíc, mordujíc, dieehu: „Tot jest a řka: „Co mám činili, toho ještě pravě dobrý náš řád!" nevědě; O boží zákon ústy velmi pilně mluviechu, 25 snad jest hriech u pátek maso jíesti. sbožie cizieho zuby i nehty se pevně Kmotře Václave! chceš-li vedle nás tuto držíechu. siesti?" 287 PATNÁCTÉ STOLETÍ. 288 Václav vece: „Táboře! pohan-li jsi, či-li žid? a ty Havle Vrtoši! svá se řeci také styď, či-li nevieš, že se postili máme dnes? nebud Iakoten, jako Tábor, hltavý pes; také v božiem domu máme se Bohu mo- dliti, neslušieť nám v posvátném mieste stoliti." Vrtoch k tomu tak řka, vece: ,,JáE ještě dnes masa nebudu jiesti lehce, ale rád bych, abychom byli za jednoho člověka, jakož se jest dálo od počátku starého veka." Tábor s palicí stoje velmi křiče, maje na sobě potvorné a zbledelé líce: „Ty, Václave! vždy jsi protivník boží, tof již vedie na tě bratřie naši mnozí. A ty, bratře Vrtochu! razif, neposlúchaj jeho, najez se masa, budeš dobře silen z něho. PoveduE tě k našemu dobrému knězi, ten vie dobře pravého božieho zákona mezi, dáť ihned tobě Tělo a Krev boží, jakoí činie světí lidé mnozí; pojdeš s Bohem a s námi na protivníky, tu teprv pravě shledáš božie zákonníky; budeš mieli plnú svobodu, a k tomu sbo- žie dosti. Když zavítáme mezj protivničie hosti, pober i spal, zabij s Bohem vše napořád, toE písmo velí, a náš vešken svatý řád. V jich krvi své ruce často umyješ, a tudy zákonu božiemu velmi prospěješ." Vrtoch uslyšav to, i podrbá se v hlavě, řka takto: „Bylí sem v Cechách i v Moravě, a však úplně nejsem zpraven toho, bych zabil nebo zlúpil pro Buoh koho, bych také božie domy bořil nebo pálil, do té chvíle od toho ještě sem se vždy 5 vzdálil; božie Krve také hyzditi vždy nemohu: popóm sbožie chceŠ-li odjímati, tohof pomohu. A přes lo ještě bych rád pravě prvé slyšel, io proč jest mezi námi tento veliký neklid vyšel?" Tábor se rychle k své řeči uteče: „Mlčiž ty protivnice, Václave!" to jemu vece, 15 „a jáE Yrtocha snadně a upriemně zpravím toho, nebť nenie k tomu řeči třeba přieliš mnoho. ByliE sú papeži, legáti, kardináli, biskupové, mnišie, faráři 30 lakomí svatokupci, svatokrádci, nesmierni kuběnáři, zatajili božieho zákonu pro svú nešle- chetnú lenost, a tudyE se jest zjevila na ně ta jich vše-25 cka zlost. I dal jest Buoh Ducha svého svatého v dobrú knězi naši, i v nás také člověka všelikého, zjevně věděli, co jest z moci božie vuole; 30 protož Boha brániece, své sme opustili všechny role. By Bohu nelíbilo se, co my koli děláme, sám by to již stavil, za to my všichni máme. 35 To jest ta búře a naj větší k tomu příčina ; na popy krvavé jde ta jistá všecka vina. VÁCLAV, HAVEL A TÁBOR. 290 Protož ode mne přijmi tuto všichnu svatu* a řka: „Když to vše, což jest přikázáno, zprávu, učiníte, chceš-Ii mieti svií hlavu bez bolesti a bez rcete, že sluhy jsdce nehodné, v pravdě úrazu zdrávu." se viníte." Václav odpověděv pěkně k této řeci, 5 A že mne nazýváš také protivníka zá- vece: kona božieho, „Chceš-li, Táboře, ponechati svých kři- pravdu pravieš; dotkni se také svedomie kuov a svého meče, sám svého: chcif se také k vaší řeči dobře při- neb dieme-li my, že my hriechu ižádného mluviti; 10 nemáme, protož žádám, by pomoc božská ráčila sami se v tom, jakož die svatý Jan, klase mnu býti. máme; To£ vám i také sobě pravé naučenie dávám: poněvadž každý hřiech jest proti božiemu mluvmež spolu v dobrotě, vážiec slova, rozkázaní, toho! žádám." 15 takéž jsi ty protivník boží i s jinými Vrtoch proti tomu vece: „Dávnoť sem Tábořany. žádal toho, Pravý člověk má se najprvé sám vinili, bych byl zpraven kdy té pře od někoho." ani dobrým, ani zlým skutkem nemá se Tábor k tomu velmi brzo odpovědě: chlubili. „Mluv, protivnice boží! tuto mezi námi 20 Protož chceš-li se rnnií mluviti o zákon boží, sedě. s rozmyslem mluv, jakož Činie múdří lidé Zdali mníš, bychom neuměli božieho zá- mnozí." kona? Vrtoch pochváli řeči Václavovy: a tu se jest námi zjevil, a námi se také „Pravěf jest v tom pověděl," to vece dokoná!" 25 Táboroví; Václav spěšně odpovědě k tomu: „ale poněvadž sta dotýkala božieho zá- „Z toho, Táboře, tě trestat! dobře mohu. kona oba, Svatý Pavel píše k Římeninóm v epištole, napřed povězte, co jest boží zákon? to snad vám toho nekáží vaši kněžie v Tá- jest naše doba." borské škole, 30 Tábor přijev otázku, takto k ní odpo-že boží zákon přestupujíc jím se chlubíte, vědě: a pod heslem zákona božieho Českú ze- „PoviemE o tom, také že Václav pochválí, mi hubíte. dobře vědě j Zdali ste neslýchali Jesu Krista pána sva- slusie to praviti i také vážiti dosti draze, tého čtenie, 35 tomu í sem se naučil dobře dávno v Praze: kteréž sú měli světí apoštolé od toho boží zákon božie jest prikázanie, a k to- pána řečenie, mu svaté čtenie, 10 291 PATNÁCTÉ STOLETÍ. 292 jiné, písmo Bohem dané, v němž nic zlo- duchem počavše, tělem konají, sti žádné nenie, ale svatého Pavla výstrahy netbají; co jest popsal Mojžieš a jiní proroci světí, jakož li lidé sami k sobě vyznávají, v kniehách biblí plný zákon jest, chceš-li když na lakomství svú řeč dokonávají. za to mieti. 5 Napřed dobře jest pověděl, co jest boží Vrtochu, chceš-li písmo božieho zákonu zákon; převěděti, týž počátek o zákonu já pravím také musíš se výkladuov našich dobrých kněží jako i on: držeti. ovšem boží zákon jest božie prikázanie Chod k nám na kázanie, na nižádného 10 a svaté čtenie, nethaje, jiné, písmo Bohem dané, v němž nic zlo-ač tobě kto po starodávnu jinak baje. sti žádné nenie. StaríC sú nesrozuměli, jako lidé hlúpí, Chciť to dále všecko rozšířili, z písma zvěz, kde najdeš drahú kúpi. v písme svatém svú řeč pravú založili. Naše písmo a náš výklad proti všem sta- 15 Vešken zákon i všechny cesty božie rým osta, viera jsú a milosrdenstvic, toť jest pravé zbožie kněžské, královo, panské tudy se zbožie, nám dosta. jakož sv. David svědčí i jiní mnozí pro-Protož, Vrtochu, již slyšiž tuto všichnu roci; zprávu, 20 proti tomu ižádný bludný nemá moci. drž se nás chutně, nechaje toho starého Boží zákon jest, aby pravú vieru měl stavu." o Bohu, Vrtoch vece: „Mnohot ještě mám po- bližnieho jako sám se miloval; to ještě chybenie, řeci mohu, ještět tuto plné zprávy při mně nenie; 25 že ve všem písmě svatém prvé jest roz-necht k tomu Václav něco řekne také, kázanie, zda bych se ještě vtípil řeči jaké." těmato se základoma všecko písmo klanie. Václavova odpověď zajisté bieše tato: Netřebat jest těch čtyř kusóv Pražských „Neměj, Vrtochu, ihned úplně za to, k tomu, cožE Tábor radí, když tak chytře od- so jenž sd mnohého křesfana vypudili z jeho povie; domu. tot na něho mnohý křesťan dobře vie, Vierat jest nečitedlné a jisté božie po-že pěkně počnúc, a však zle konají, znánie, pravdu povědúc, mnohé bludy kovají. láska pravá Boha, a bližnieho svého mi-Najprvé sú božie prikázanie kázali, 35 loYánie. ale již sú je svými skutky zlámali a zrna- Proti vieře drahú táhnu pohané a všichni zalij Židé, 293 VÁCLAV, HAVEL A TÁBOR. 294 proti lásce kadeři, tak die sv. Řehoř, O hádanie se dotyká Tábor, i také o sly- a všichni zlí lidé- šenie, ač také nalézáme v písme mnohé kacieře, že se s nimi naši hádati nesmějí: to ježto sú blúdili proti kresťanské pravé pravda nenie. viere." 5 Král jim dával častokrát čas i miesto Vrtoch vece: „Že v tom se oba sje- k slyšení, dnáváte, Vikleň sú byli vždycky lstivě k tomu lení. za zákon boži prikázanie a písmo svaté Protož radím, nechvátaj, milý Vrtochu, máte, všetečně neprijímaj obojie zpósoby, milý a že viera a láska vešken boží zákon 10 kmochu, zaviera, ať také, jako Táboruov, čert tebe neposede, viem, že na tom leží křesíanská naše viera, a v zúfalé skutky opět tebe nepřivede." Pověztaž mi, co mají věrní křesfané vě- Uslyšav to Vrtoch, vece: „Kterak se nti, nemám vrtěti, zdali bychom se mohli kdy všichni ve- is pouidž jistoty od vás ižádné pravé ne- spolek smieřiti." mohu mieti? Tábor: „Kterak chceš mier mezi námi neb oba z písma mluvíta všecko podobně, tuto mieti? protož neviem, co mám pravě držeti je- čekaj, ažt nebudu v Čechách i v Moravě stě hodně." co mieti žieti; 20 Tábor zakaliv své oči velmi hrozně teprvf protivníci pod bratříc slušeti budd, křiče: až jim bratr Žižka dá kázeň tvrdú. „Hyběti tobě, Václave, krvavý a nešle- Chceš o vieře věděti viece a plněji? chetný protivnice! věř v jednoho Boha, toE jest najpilnějí; bratřiet rukama lép nežli písmem dovedu když sobě samého Boha zachováš, 25 toho; i co viec na koho jiného tbáš ? světlúE pravdu máme, k tomu písma pří- Jedno vyvrž z sebe ten tvuoj starý kvas, liš mnoho, tak teprv vděčně přijmeš nové viery hlas. Jižt o to dále musím a chci mluviti, Na tomE sme ostali s Pražany dávno mnozí, a před Vrtochem také chci se s tebú že Tělo zvláště a Krev přijímáme boží" .. . súditi"---- Dále ve verších 207—311 následuje hádka Pokračuje se v další o témž hádce z pí-učená o přijímání pod obojí způsobou, kte- sem svatých, ze svatých otca atd. ve ver-réž tuto pomíjíme; na to praví Václav: sích 334—667; potom praví Václav: „Všecko písmo pravě tiehne na to, „Donidž Pikharti té svátosti tak nepři- všichni světí také svorně mají za to, 35 jímali, že podstata našeho spasenic i dokonánie v pokoji i také u vieře i v lásce přebý- viera jest, a skutečné božie milovanie. vali: IQ* 295 PATNÁCTÉ STOLETÍ. 296 ale jakož se z kalichu napíjeti počechu, tak se krásti, pálili, mordovati i rúhali j echu, A pán Ježíš řekl, že po skutciech máme je poznali, klo zlý nebo dobrý jest, ovocem rozeznali. Viz, co jest v male' rotě rozlržcnic: Pikharlóv, Táboruov, Pražan, Viklefóv, Cafuróv vztrojcnic; z nich právě tří nenie, by se úplně sjednali, by svých bluduov rozličně vymýšlejíc nekázali. Dobře se selme o mnohých hlavách přirovnávají, ač se hlavami děle, však ocasy se srovnávají. Ale veliká obec křesťanská v jednotě jest, jeden je Buoh, jedna viera, svätosť, jeden křest; neb v jedné Čeledi má býti jeden obyčej, kdež jednoty nenie, vše zlé jest, za to jistě měj; neb milosť, láska a svornosť záleží v jedno tě, kdež jie nenie, nic dobrého nenie v žádné rotě. Protož každý věrný křesťan varuj se silně přijímali pod obií zpósobú, přikazuji? pilně. Viz mnohé, donidž sú nepřijímali tak té svátosti, neměli v sobě mnohých zlých skutkuov ani žádostí: ale jakž sú přijímali pod obú zpósobú, jako Judáše dábel je ihned posedl v tu dobu; že svatu Krev proti zřiezení přijímají, proto kresťanskú krev směle vylévají, hípie, pálé dobré lidi vše napořád, praviet ještě, že v tom vedtí pravý boží řád!" 5 Tábor vece: „Co my na tvé mnohé písmo tbáme; myť lepšie písmo nežli vy máme. Však sme na božiem přikázaní svú při založili, ío hrdé sme popy a pány zemské pod bra- třie porobili. Dřéve bratřie naši nátisky měli rozličné, zpovědi, posty, desátky, ofěry i rozličné poplatky, 15 pro něž bratřie nesnázi měli a mnohé zmatky: ale když vstachu Mahomet, Viklef Angliš a Čech Hus, ti nám zjevichu na zlé popy jeden do-20 brý kus, aby kněžie, páni i panoše zbožie ižád- ného nedrželi; toť sme s pravdu všichni rádi vzeli. Ale aby za to, Václave protivnice! nemněl, 25 bycht v tvém klevetání ovšem já seděl, že nám vytýkáš lúpeží, pálením, mordy oči, taktoť proti tobě písmem jasným kroci: byt se Bohu nelíbila naše dobrá diela, dávnoť by od něho samého stavena byla; 30 ale Buoh na protivníky krvavé přepustil, bychom je hubili, zbožie jim brali, dopustil. Či-li nevieš, že Židé Egyptskú zemi sú zlúpili, 35 vše pohanstvo v slíbené zemi sú zahubili? zdali's toho v svatém písmě neslýchal, kterakú pomstu Mojžieš na modlosluhy dal: 297 VÁCLAV, HAVEL A TÁBOR. 298 mnoho tisíc lidu jednoho dne zbil, Vidím, že se dlúhá řeč nehodí oběma nebt jest statečně božie krivdy mslil. váma: Te'ž my také mstíme pána Boha, poinlčiž, Vrtochu! aí my krátce pornlu- neostanef krvavých protivníkuov i jedna víma sama. noha . . . ." 5 Ty toliko jedno o pokoj zemský stojíš, Verše 723—748 vynechány. neb se života svého a zbožie ztratiti bo- Vrtoch uslyšav tu řeč, velmi sobě stéště, jíš. řka: „Musím s vámi pilně pomluvili ještě; Vrtochu, zlý ještě svuoj úmysl máš, tof mi se nelíbí do tebe, bratře Táboře! když na vieru a na dobrotu málo Ibáš: že se vždy búříš, jako větrem moře; 10 s Táborem držíš, aby také cizie držal neodpověděv úplně Václavově řeči, zbožie; strojili chceš za odpověd velmi škodné se mnu* držíš, nebo věrní křesíané také seči; hrozie. nelíbit mi se do tebe ta vaše pomsta Zbožie se tobě líbí i všelikaké věci kněž- náhlá. 15 ské, Kéž jest Yaše moc na Židy neb na po- zahubení se tobě nelibí, ovšem také české. hany sáhla, Třetím jazykem chceš pokoj v zemi činiti, ješto se zjevně vieře a zákonu protívie; a tiem jazykem nemuožte řeči kliditi ; žádný Žid z kalicha nepije, to z vás každý zradě se rovná ten tvuoj jazyk třetí, dobře vie! 20 potom snad další řeč jinde budeš o tom jedno ste svú zemi zahubili, a kazili j a- mieti. zyk svuoj, Ty s tiem drželi chceš, ktož ovšem ostojí, k zahlazení všech Čechuov vy svuoj vždy žádost máš toliko k tělesnému pokoji: strojíte boj. nelzet jest jinak mieti takového pokoje, Již jest opuštěna v Cechách mnohá dědina, 20 než v starý řád vstúpiti, nechajíce roz-potom osadí ji cizozemská rodina; broje, když zahubíte a zemdlíte zemi Česku, nových zámysluov nechali, po něž jest potom zvelebíte v zemi rotu německu, tato nechvíle, a tak nás snadně z toho sveta zhladie. s obecnú věru držeti věrně, pravě a mi-Učiníle vy na tom velmi přieliš mladě, so le . . . . mniec, aby byla jedna viera pravě jako O témž dále verse 791—896; mluví pak druhá; Václav k Táboroví: byt nás nedotkla ještě větší tuha !" „Pakli vy dietě, že o tom od Boha při- Václav vece: „Však sem napřed tobě kázanie máte, to všecko založil, 35 který toho duovod nám o sobě dáte? bychom sobě k rozumu mluvili, to sem když se před vámi, jako před Židy, moře tak položil. rozstúpí, 299 PATNÁCTÉ STOLETÍ. 300 ohnivý slúp v noci, oblak ve dne k vám že sú mnohá kacieřstva mezi vámi. sslúpí; Vypsalit sú na vás mnoho hrozného, když váš Mojžieš, Žižka kat, s Bohem bude ostřez Buoh těch bluduov každého zbož- mluvili, ného! udeří metlií v skálu suchú, a pojdu vody 5 Naj prvé se vyveďte z toho Pražákóm, ku pití; mistróm, kněžím i jiným žákóm ; když suše přejedete přes Dunaj, jalto ze jmenaE jmenujie: Ambrože, Jakuba, Mí- Židé přes Jordán, kuláše, vešken kraj za Dunajem bude vám dán; Mariina, Kycla, Markolta, Kondrada, Ji-když sedmkrát Plzeň objedete, a zdi sa- 10 Čína, kněžie vaše. my padnú, SkutciE zlí na vás ukazují, budete mieti božskú válku velmi snadnú, klášteři, kostelové, kališi, obrazové ža-jako se stalo Židóm, když přijeli k Je- lují, richu městu, vsi, města mnohá i hradové, když jim sám Buoh činil do slíbené ze- 15 vdovy, sirotci, opálení v plotech kolové; mě cestu. všichnu ste zemi již ve psí učinili, Ale vy pro svój zámysl, pych a lakomstvic i pohané sú vás šielenstvím vinili, svú zemi pracnú hubíte, dobývajíc sobě jako die Šalomún: Šielenci město kazie. panstvie." Vizte, co ste udělali té někdy slavné Tábor vece: „Tvé řeci, protivnice! již 20 Praze, rozumiem, okrase, obraně, někdy radě, cti, koruně bychme byli kadeři; rád to na tě viem, české: že hanieš svatů obec naši : zklali ste všecko dobré městské, nemohúE toho dovesti všichni kněžie vaši. oltáře ste rozmetali, ornáty roztrhali, . Vy jste sami kacieíi krvaví, 25 zlúpivše poklady obecné, ty ste rozmrhali, toE na vás každý z nás směle praví; božie Tělo a svátost nohami tlačili, hanieš všecku zemi Českú, na oltáře cídili, kostely svaté zmlátivše búříš na nás mocnú ruku svetskú. pálili, Bych byl bezpečenstvie k mluvení nedal, věrné křesťany ste rozehnali, zmordovali coť bych učinil, loby ty dobře shledal. 30 mnohé, Krvavý Mahometo, zrádný, nečistý! páléc, topiec, nosy, uši, prsy řežiec, lítí jistě viem, že"s protivník boží jistý. lvové! Které vedeme kacieřské kusy? panny Bohu zaslíbené ste porušili, pověz chutně, ještěĚ od tebe slyšeti musi." pojímali sú sobě muže mnohé musily; Václav vece: „Pražáci z toho se hněvali, 35 falešný peniez tepete v ciziem rázu, že sú druhé bludné jmenovali, vší obci učinili ste v zemi velikú zkázu, a ti to na vás svědčie sami, málo ste již v Čechách kotluov ostavili, 301 VÁCLAV, HAVEL A TÁBOR. 302 neb ste všechno na falešný peniez obrátili. Když s tebú dokonám tuto řeč, Nenie div, že falešnú vieru i falešný pe- proti Pražanom, bude-lif třeba, vytrhnu niez máte, z písma meč. v tom sami se vinny znáte; Pražáci zase v plachtách slúžie, pro vás poklady země České sú utra- 5 dojdúE s námi ještě veliké núze; ceny, chtie z věrných bratruov již vyniknuli, mnozí na těle i na duši zatraceni. ještě se s námi mušie schuknúti. Pověztež jeden svuoj dobrý skutek: Tif sú dobře jako my kostely pálili, nic dobrého v zemi nenie, jedno lúpež, ot zbožie cizieho sami se nedálili, mord a smutek! io kostely zbořivše lúpili, maso v pátek i v puostě žerete směle, kostelnie kamenie na Vítkovu horu vo- hovadný život s Pikharty vedete vy v svém ZV1: těle, a píší nám, že se lúpežem živíme! smilně, obžerně bydlíte jako pohané, v tom my se jim velmi divíme, Pikharti, Cafuři, svatokrádci, šielení ro- 15 že břevna v oku svém nevidie, hané! činivše viec než my, mluvili se neslydie, Ktoby mohl vaše zlosti vyčisti, Ale že nás viníš našimi dobrými skutky, co ste zlého učinili, zúfalci nečistí! že sme zkazili v kostelech mnohé lútky, co biedy trpie mnozí pro vás v cizích v tom sme nezhřešili, zemiech, 20 že sme mnohé pýchy umenšili, vešken svět již má Čechy u posměch; Potom, že jest Česká země v zlé pověsti, na kresťanskú ste zemi zlé vnesli slovo, chcií k výmluvě tobě písmo přivesti; po mnohých letech budúcim našim to jest ve čtení psáno: bude novo ; Blahoslaveni, když vám bude láno . . . nebudc-Ii samé obrany božské, 25 Následujících veršň 1005 —1163 pominuto; zhlazenoť bude pro vás všechno plémě potom dokonává Václav těmito slovy: české. „Vie to každý dobrý, ktož rozum dobrý Budiž tobě, svatý Václave! žalováno, má, že tvé kněžstvo bludné jest nazváno 1" že toho Buoh nevelí, což zapoviedá, Tábor vece: „Ha, ha, ha! to-li jest 30 a všem lidem to za prikázanie položil, dobrý dôvod váš, u přirozeném zákoně to za právo uložil, že od Pražan na nás svědectvie máš ? aby žádný druhu nečinil toho, chceš-3i jim ve všem věřili, co sobě nechce kto od jiného koho. musíš mnoho lží pokrytstvím peřiti. Táboří nechtie, by je bili a pálili: Pražáci dřéve nedali žádného Čecha ka- 35 by dobrý smysl měli, jiných by také ne- ceřovali, dávili, sami nás chtie jako kacieřo vyobcovali. Také, Táboře, chceš-H syuoj duovod drželi, SOS PATNÁCTÉ STOLETÍ. 304 nemajíE tebe naše diela odporná mrzeti. neb tvtí řeci a tvým duovodem My bychom také nic nemohli proti vám, svú při tak dobře jako ty povedeni; leč by nám tu moc dal pán Buoh sám. každý Žid, každý pohan bludu svého Ten řád staré viery křesťanské, brániti muož vedle klevetáme tvého. jemuž se vždy proliví plémě kacieřské, 5 Tvým tě mečem již porazím, božím zjednáním jest utvrzen, tvuoj blud lvů lží já snadně pokazím; proč tedy od vás jest tak velmi súžen? neb vida, že zle činíš, nechceš tbáti, ponidž tvuoj duovod jde proti tobě, musíš se za to v pekle káti," nehrň ho viec, radímt, k sobě; bitva před ústím léta 1426 dne 16. Června.