Úvod do etnologie

Téma 9 – Urbánní antropologie

Zaměření tématu

Zájem o městské prostředí se mezi badateli rozvinul později, v současnosti se však jedná o jedno ze stěžejních témat mnoha antropologických výzkumů.

Literatura

  • Fojtík, Karel – Skalníková, Olga: Výzkum průmyslových oblastí v československé etnografii. Český lid 52, 1965, s. 131–143.
  • Pradelle, de la Michele: Několik poznámek k urbánní antropologii. Český lid 83, 1996, s. 189–196.
  • Skalníková, Olga: Etnografické výzkumy velkoměsta v Československu. Slovenský národopis 35, 1987, s. 404–409.

Studijní text: Urbánní antropologie

Urbánní antropologie, antropologie města – studium kultury současných městských společností. Její vznik souvisí s proměnou tradiční kultury tzv. přírodních národů, s urbanizací a s industrializací. Ke vzniku antropologie města přispěla Chicagská sociologická škola ve 20. a 30. letech 20. století. Další rozvoj ve 40. a 50. letech 20. století je spojen se studiem rozdílů mezi městem a venkovem, v 60. letech problematika urbanizace a industrializace rozvojových zemí, studium migrace z venkova do měst, 60. a 70. léta 20. století studium kultur městských populací vyspělých zemí, etnologie velkoměsta.

Lze rozlišit tri orientace v urbánní etnologii:

  1. etnologie města obecně (město je definováno jako prostředí, kde se lidé většinou navzájem neznají, kde se navazují často nepředvídané vztahy a kde sociální struktura umožňuje krátké a rychlé kontakty; město je nahlíženo jako protiklad vesnice);
  2. etnologie určitého města;
  3. etnologie ve městě (nejrůznější etnologické výzkumy, jejichž předmět se nachází ve městě; nemusí ještě jít o urbánní etnologii, která vyžaduje, aby město nebylo pouhou pasívní dekorací, ale aby urbánní kontext hrál hlavní roli v organizaci sociálních vztahů).

Kultura chudoby – koncept, jehož autorem je Oscar Lewis; studoval nejchudší vrstvy a jejich rodinný život především v Mexiku a v USA (Portoriko, San Juan a příbuzných 50 rodin v New Yorku): "Jako antropolog jsem se snažil chápat chudobu a její doprovodné znaky jako kulturu, nebo přesněji řečeno subkulturu se svou vlastní strukturou a logickým základem, jako způsob života, který rodovými liniemi přechází z generace na generaci. ... Kultura chudoby se může zrodit v rozmanitých historických kontextech. Nejvíce ale roste a vzkvétá ve společnostech, které splňují následující soubor podmínek: 1. peněžní ekonomika, námezdní práce a výroba pro zisk; 2. trvale vysoká míra nezaměstnanosti nekvalifikované pracovní síly; 3. nízké mzdy; 4. neschopnost poskytnout obyvatelům s nízkým příjmem sociální, politckou a ekonomickou organizaci.....;6. soubor hodnot dominantní třídy, ve kterém se zdůrazňuje hromadění bohatství a majetku........ Kultura chudby ale není pouze adaptací na soubor objektivních podmínek širší společnosti. Jakmile začne existovat, má tendenci se skrze svůj účinek na děti zachovávat a přenášet z generace na generaci." (Oscar Lewis, 1965)


Rozšiřující studijní materiál