Bakalářský seminář III



Harmonogram a organizace kurzu
• 2 semináře:
- 21. září: představení tří výzkumných přístupů a metod
- 7. prosince: prezentace prvního návrhu konspektu bakalářské práce včetně PowerPointu
-> termín odevzdání vypracovaného konspektu: 30. listopadu 2019
• potenciálního vedoucího (na základě výzkumného projektu a preferencí pedagogů i doktorandů FAV)
hledá a oslovuje každý student aktivně SÁM v průběhu celého semestru
-> vedoucí schvaluje finální verzi projektu a uděluje hodnocení v ISu do 31. ledna 2020
• studijní materiály:
- texty v ISu k prvnímu semináři, prezentace a záznamy z přednášek pro prezenční studenty
• kontakt (organizační záležitosti):
 Martin Kos – martin.kos@mail.muni.cz; kos.martin91@gmail.com

Náležitosti konspektu projektu
 Název: není obecný a popisný, ale vystihuje základ řešeného problému. Příklad vhodného /
nevhodného názvu:  Nástup zvuku v kině Dopz / Kina v Brně; Estetika diskrepance: Pravidla hry /
Pravidla hry Jeana Renoira.
 Časoprostorové a kvantitativní vymezení zkoumaného problému (materiálu, pramenů, dat) a kritéria
pro jeho přesné vymezení: např. období vymezené dvěma klíčovými historickými změnami (nástup zvuku,
znárodnění), daná část  kinematografické instituce (organizace průmyslové výroby, distribuce,
předvádění, recepce ad.), část tvorby daného autora vyznačující se určitou kompaktností.
 Popis podstaty zkoumaného problému: stručná definice jádra problému; zdůvodnění výběru dané
problematiky a předpokládaného přínosu jejího prozkoumání; stav dosavadního poznání v této oblasti.
 Hypotetické závěry: k jakému typu poznatků bude podle předběžných odhadů možné dospět a jaká
zobecnění z nich bude možné vytěžit.
 Segmentace práce: rozčlenění zkoumaného problému do základních částí.
 Postup (jednotlivé fáze) práce: např. sběr pramenů, analýza pramenů, aplikace teoretických
nástrojů pro jejich interpretaci a vyvození závěrů (všechny tyto fáze nutno dále konkretizovat dle
specifik daného tématu).
 Historický kontext  (v případě historických prací): stručná chronologie vyznačující základní body
historického kontextu (prehistorie, data související s propojenými oblastmi), vývoje a důsledků
daného problému.
 Zdroje v tomto členění:
   - Literatura: bibliografický soupis literatury.
   - Prameny: soupis pramenů, případně příslušných archivů a fondů a institucí.
   - Filmografie: soupis zkoumaných děl s filmografickými údaji (podle povahy
     práce se vyžaduje základní nebo úplná filmografie).