ILUMINACE
Roínft9, ]OT,{.4(28)
Články
KFILMU KRIZE
Alexander Hammid
Jára Biož píše vc své knížce1', žfl Herbert Klíne přišel do Prahy jako produkční šéf. V pra\ dé Kline neměl komu šéfovat. Přišel do Prahy na vlastní popud, sám se svou manželkou, ze Španělska,: kde zuřila občanská válka a kde Kline natočil s minimálními prostředky svůj první králky dokiirncntářnT~film~()"kanadském dobrovolném lékaři ošetřujícím loyalistinké vojáky za frontou. Měl jen jediného spolupracovníka, též nevelmi zkušeného" mladého' macľai^k'ého kamerämanarSám neměl žádné předchozí zkušenosti s natáčením filmu, jen nadšení pro film jako nástroj k boji proti fašismu. Jen Iři niky předtím přišel Kline do New Yorku z rodné Iovvy jako mladý intelektuál hořící tehdy pro pokrokové (rozuměj levicové) divadlo, o němž četl i psal. Brzy se stal členem redakce výbojné levicového protifašistického měsíčníku New Theatre. Sovětské filmy, které Kline viděl v New Yorku, vzbudily v něm nadšení pro film a v roce 1937 se rozhodl jít na vlastní pěst do Španělska,, jako mnozí jiní američtí novináři, fotografové a filmaři,, a natočit tam protifašistický film. Film, který nazval Srdce Španělska, mu pak po návratu přátelé a zkušenější dokumentární filmaři Paul Strnad a Leo Hurwitz pomohli sestříhat; Klinesám-pakdoz;nal,-Jže film byl nepodařený.
To bylo roku 1937. Kline měl výborný nos pro politický vývoj ve světě a brzo vycítil, kde bude příští ohnisko neklidu. Rychle sehnal skromné nejnutnější peníze a na jaře 1938 přispěchal s manželkou do Prahy. Pomocí mezinárodních levicových (rozuměj komunistických) spojů našel v Praze Hanuše Burgera a ten zas doporučil mě jako kameramana — ne pro mé politické smýšlení, já jsem se o politiku mnoho nestaral, ačkoli mé sympatie se nakláněly spíše doleva — ale pro mou právě začínající reputaci dokumentárního kameramana. Byl jsem tehdy zaměstnán v Baťově filmovém atelieru, a jím jsem byl ,,půjčen" Klineovi s kamerou (ruční, 35mm, zn. Eyemo).
Náš štáb pozůstával z Klinea, jeho manželky Rozy, Hanuše Burgera a mě. Burgerfiv zámožný, ale levicově smýšlející přítel nám zapůjčil auto na celou dobu natáčení. To, moje ruční kamera a pár odrazných desek na sluneční světlo bylo celé naše vybavení. Brož píše, že filmový týdeník Aktualita se účastnil na naší produkci. Aktualita nám jen pomohla natočil se zvukem dvě krátké scény s Voskovcem a Werichem, a několikrát nám propůjčila projekční síň, abychom se podívali, co jsme natočili.
Kline chtěl natáčet všechno, co by zobrazovalo nacistický nátlak na českou zemi, a jím vyvolanou českou odezvu; Bmgerovým úkolem bylo vypátrat, co se kde má v tomto
1)   Viz Jaroslav T}roZ,Alexand-er Hackensckmied. Praha 1973. (Pozti. reci.)
ILUMINACE
Alexander Flaimnid: K filmu Krl^
Alexander Hammid, New York City, červen 1996 Foto Martina Kudláček
smyslu udál; jako henleinovské veřejné manifestace nebo přípravy čs. armády proti možné invazi apod. Kline neuměl ani česky, ani německy a oba jsme s Burgrem museli pro něj tlumočitrhlavně~BuTger~se svou'plýSiwuTTěmčiiiQU, když šlo o jednání s henleinov-skými činiteli. Róza působila jako povšechná sekretářka. Tak jsme po celé léto nerozlučně autem cestovali po Cechách, hlavně severních, a natáčeli. Jen výjimečně jsem jel sám vlakem do Tater pro několik snímků vojenských manévrů a jindy zas přítel fotograf Jan Lukas za mé zaskočil, když jsem nemohl být na dvou místech současně. Naše melráž sc vyvolávala a kopírovala ve Zlíně a na podzim, když jsme skončili natáčení, začal jsem ve Zlíně dělat hrubý sestřih. Počátkem zimy však Kline, obávaje se o osud filmu ve velmi napjaté politické situaci, odvezl nedokončený sestřih i veškerý negativ do Paříže, kde film dokončil, jak to Brož ve své knížce popisuje. 0 premiéře filmu v New Yorku nevím nic víc, než co Brož o tom píše. Jen mnohem později mi Kline vypravoval, jak byli s Rózou pozváni do Bílého domu po premiéře předvést film presidentu Rooseveltovi. Ten se prý pak vyjádřil, že všichni Američané by měli film vidět, aby poznali, jak vážná je situace v Evropě.___:_______.............