-ILUMINACE ^nvcIZeman: Stdt a (ilmovi propaganda ve tricích Mech provozu. Dalšími podílníky ae stali vedle Jaroslava Simonidese Miloš Havel, spisovatel Wil]y? Haas, zá&lupce nakladatelství Melantrich Jaroslav Šalda, František Papoušek ze apoU-Gnosti Praha-Paříž a Karel Pečený, jehož Československý filmový týdeník Aktualita nahradila. Filmo*3; vý týdeník Aktualita, který se stal neoficiálním propagačním orgánem československého MZV&j a jehož úkolem bylo mimo jiné propagovat demokratický charakter československého slálu, se>3 dokázal rychle prosadit proti zahraniční' konkurenci15' a az do, 15. března 1939 byl hlavním fil-^ movým Kpravodajakým periodikem v Československu,"" poté do kvetná 1945 v Čechách a nu.Mo*i . ravě.- Pozdním založením zvukového filmového týdeníku se státní účast!ale československý stati promeškal'příležitost využít doma a v zahraničí" i film k vlastní propagandě ještě před vypuknu-1 . tím střetu s nacistickým Německem v letech -1937r="1936rZř^ěIn"ffše to:pi-ojevilona osudu nfr^ meokčvcrze Aktuality zastavené v srpnu 1938 kvôli nezájmu německých majitelů kin v Cesko-^ slovensku. Ti totiž raději promítal i-filmové týdeníky Ufy. Euxc a-Panunountu, které si v proběhni tricĚÍtých let vydobyly .v. némeckýdi-ki-necrr v čtískosloVeřiskérň. pohraničí pevné' postavení; ™ Pavel. Zeman Ärclieografický úvod Edice obsahuje soubor jedenácti dokumentů týkajících se snah o založení zvukového filmového týdeníku se-; státní účastí a zřízení prvního zvukového filmového týdeníku Aktualita v Československu. Editované dokumenty č. 1-7, 10 a "11 pocházejí z fondu III.sekce-ArchivuMZV, dokument ŕ. ň ze Houbom zífpisů '/jednání Filmového poradního sboru uloženého v SUA ve fondu MPOŽ, dokument H. 9 % archivního fondu Akluah-tahiloženém v NFA.'Dokumenty, c. 1-7, 9-11 jsou strojopisné archivní prameny formátu A4, dokument...... - Č:-8:je^cyklostylovánf-materiál stejného formátu. Editované archivní dokumenty jsou vybaveny komentářovým (číslovaným) poznámkovým aparátem a písmenným poznámkovým aparátem registrujícím grafické-... zvláštnosti textu. Hranaté závorky bez písmenného indexu vyznačují doplňky editora....... Při editování textů jsme vycházeli z Pruvidelpro vydrání novodobýchhhtonckýckprameiih (Studie ČSAV Academia, Praha 1978)...V-pBvodní-podobě-byIo ponecháno rozdílné j ^archaícké-tvary"(např^footbalí tennis; premiéry, ié.psaní CSR, C.S.K. íi R.G S. a rSzné ťernisage, oficielní apod.).- P.Z. ■ : Zkratky: X - fond FPS - filmový poradní sbor k. -karton i. Č. - inventární číslo MPOŽ - ministerstvo průmyslu, obchodu a Živností MZV - ministerstvo zahraničních věcí NFA -Národní filmový archiv ' SÚA - Státní ústřední archiv 15) Do podrimu 1938 sejobo dirtdw*prováděnd 1« Elck.afilmrozžíí.la nu 25 kop.í lidné .Mdín*I, "inT a Kor e lek, Aktualita v roce 1938. Diplomová práce. FFUK Praha 1991 s 22 r~"!rz~^ v listopadu 1938 ILUMINACE lioínlkll, 199S.Í. 1 (33) Edice a materiály DOKUMENTY K ČESKOSLOVENSKÉMU FILMOVÉMU ZPRAVODAJSTVÍ 1935-1937 Obsah: ' 1 ."ZádoM sochaře. K. V. Foila o zřízení zvukového filmového týdeníku (listopad 1935) '277vliv7n~soěhařěnFrir^^ (14. 11.1935} 3. Memorandum J; Elbla o návrhu sochaře F. V. Foita ze 14. 11. 1936 (19. 11. 1935) --4.-Návrh J. Elbla-na založenf-fílmového Seskoslovenskóho zvukového týdeníku (21. 1.1936) 5. Doplňky J. Elbla k jeho návrhu na založení filmového zvukového týdeníku (5. 2. 1936) 6. Rozbor návrhu J. Elbla na založení filmového zvukového týdeníku (1936) 7. Zpráva o jednání s M. Havlem o státním filmovém týdeníku (4. 3. 1936) 8. Návrh M. Havla na zřízení Ústředního československého zvukového filmového týdeníku (listopad 1936) 91. Smlouva o založení komanditní společnosti Aktualita (13. 4.1937) 10, Písemný podklad k jednání III. sekce MZV o finančním rozpočtu společnosti Aktualita (11. 10. 1937) 11. Písemný materiál o finanční podpoře filmovému týdeníku Aktualita ze strany MZV ----------------------- - (8.11.1937) J 935, listopad, Praha, - MZV podaná žádost sochaře Františka V. Foita o zřízení zvukového filmového-týdeníku, který měl přispět ke zlepšení situace v československém filmovém zpravodajství. Ministerstvu zahraničí [v Praze]1' Podepsaný F. V. Foit, ak[ademický] sochař v Praze I., Národní 25, žádá o zřízení československého kulturního FjKiovéEč^umaruTvynT^ který by zachycoval v řeči české, slovenské a rusínske následující molivy pravidelně do každého vydání zařazené: I. týdenní významné událostí rázu veřejného (katastrofy a jiné události) II. sportovníudálosti (významné footbfalové] zápasy, tennis, box, lyžařské závody, automobilové závody, státní tělovýchovu, mezinárodní sportovní podniky) 89 iluminaci: Dokumenty!; gesliosllwensltému filmavémii ipravodajslví 1935 -1037 ................ILUMINACE Dokumenty k Československému filmovému zpravodajství ľ>36 - 1937 III. kulturní události (premiéry oper, činohry, koncerty, významné návštěvy virtuosů a zpěváků, umělecké yermsage, odhalování pomníků, desek, stavby významných budov atd.) IV. galerie významných osobností (do každého vydání zařazení jedné významné osobnost) z kruhů literárních, uměleckých, vědeckých a politických, akademie věd a umění atd.) V. politické události (poslání presidenta národu a světu, poslání vlády a ministrů — projevy, vládní nařízení, působení na veřejnost, zmeny vlády, rozpočet, zahájení parlamentu, volby, mezinárodní jednání, návštěvy cizích a našich politiků atd.) VI. státně propagační motivy (krásy země, hory, lázně, města atd.) Vil. obchodní a průmyslová propagace: v každém vydaní bude umístěna novinka z průmyslu a obchodu, její význam, upotřebení atd. VIII. krátké události ze slovanského světa Každé vydání bude vyhotoveno jako kompletní uzavienv-celek---kulturní dodatek, natočený zvukově tak, aby mohl sloužit pro šíření kultury zde a v cizině pra naši propagaci. Tím jsou myšlenky hlavně slovanské země, kde je nejvíce třeba šířit vzájemné slovanské sblížení a porozuměni, což v tomto případě ulehčuje jazyková příbuznost. [Odůvodnění zřízení zvukového žurnálu:]' V našem státě nemáme svůj vlastní zvukový žurnál, toliko němý,1' který je nejvýše podložen cizím zvukem a tento žurnálje dnes již technicky i obsahově V úpadku. ~ Ostatní 4 žurnály jsou cizí2' a přinášejí pouze motivy "zciziný védle'20% nucené metráže z C.S.R. Pouze jedna z nich (Fox) má zde pojízdnou aparaturu cizí, která jest určena pro 4 jiné stály, kam občas dojíždí, je zde pouze trpěna, její vůz má německou evidenční značku a jest obsluhována pouze cizinci, kteří vůbec česky neurní. Tato jediná společnost přinese občas zvukové doložky do světa žurnálu, což ale znamená pro náš stát a národ morální políček, neboť trpíme ve vlastním státě natáčení našich vojenských manévrů, naší generality a vojenské výzbroje cizinci, kteří se nedovedou česky dorozumět, neb jak působí to, když natáčejí národní události, nebo let nad Prahou od Hradu po Bílou Horu atd. Bezpečnost našeho státu vyžaduje, aby lak důležitá věc, jako je žurnál, byl v rukách ~ bezpečných a s.lálu zaručených...................................... Poslání u nás zavedených žurnálů je pro náš stát bezcenné vzhledem k jejich programům. ....... AMZV. f. III, sekce, k 409 a - razítko „F. V. Foit, Akad. sochař, Praha, Národní tř., Palác Metro" b - strojopisně podtrženo o - strojopisné1 podtrženo 1) Československý filmový týdeník (1930- 1937)............. 2) nemecký filmový týdeník Ufa a americké PDC, Foxftv zvukový týdeník a Zvukový týdeník Paramountu J03.">, 14. listopadu, Praha. — Návrh sochaře Františka V. Foita na zlepšení celoslovenského filmového zpravodajství mj. založením zvukového filmového týdeníku, pro jehož výrobu požaduje státní podpořil. [•■•ľ Ve všech okolních vyspělých státech mají dnes svůj žurnál zvukový a v mnohých státech žurnál státní, který jest veden přímou státní tendencí. Význam slovanského žurnálu, jak v programu naznačeno jest nesporný, neboť pomo--cí filmu a jeho žurnálu se nejlépe působí na utužení styků a slovanské vzájemnosti. [Návrh na provedení žurnálu]1. Podepsaný žádá I. Aby byl méziministerským nařízením vydán příkaz všem československým biografům o povinném předvádění nového st[átního] československého žurnálu a to alespoň ve "~14~denrjím intervalu, tak jak je to nařízenou hraných českých filmů. ."II. Äbý'Bylo vůbec.nařížWo~všem'"ž'urnál^ aktuality, a to pří- mo originelním zvukem a ne zvukem cizím a nepravým, o čemž by byla vedena kontrola. III. 0-^avázáitt^yfai^výměně-kultum aktualit se slovanskými státy cestou úřední a diplomatickou, čili o zřízení podobných žurnálů v tamních státech, jedná se hlavně o SSSR, Jugoslávii, Polsko a Bulharsko - kamž by jmenovaný mohl dodati rovněž reportážní aparatury svého systému, tak aby výměna filmových aktualit byla rovnocenná, hodnotná ä zvuková. Podepsaný vlastní svoje 2 zvukové aparatury svého vlastního systému, které byly postaveny jen českou prací a z českých součástí. Pracoval na nich po 2 roky z těch důvodů, aby se československý stát osamostatnil i v tomto oboru, neboť až dosud byl odkázán na cizinu, které platí jen na licencích milionové poplatky. Jedna aparaturaiz-v.ýše-jmenovaných..je..čistě.reportážní, první československá a přijímá současně obraz i zvuk. Je součástí reportážního vozu, specielního, takže je ihned schopna rychlého přemístění a okamžitého provozu. Podepsaný se cele věnoval výstavbě těchto aparatur, což jej stálo na 1 mil. Kč. Natočil již jmenovanými stroji 4 kulturní filmy, kdež dokázal naprostou a bezvadnou funkci, má výsledky a chce dnes s těmito stroji pracovat ve prospěch státu a pro jeho propagaci, a žádá.zároveň o poskytnutí subvence a garancie na zařízení tohoto státního a slovanského žurnálu. [...]' [Praha, 14. listopadu 1935]'' AMZV. f. III, sekce, k. 409_________________ a - razítko „F. V. Foit, Akad. sochař, Praha, Národní tř., Palác Metro" b - strojopisně podtrženo c - razítko „F. V. Foit, Akad. sochař, Praho, Národní tř., Palác Metro" a vlastnoruční podpis il - inkopisně 90 91 ILUMINACE "Dokumeniy k'čealtoilcvcngkjmtí fUnwvétmi zpravodajsivf Í935 - 1937 - -ILUMINACE- Dokumenty k íeakoslove tiskému filmovému zpravodajství 1935 - 1937 1935, 19, listopadu, Praha.— Memorandum Jindřicha Elbla ministrovi zahraničních věci Edvardu, Benešovi o návrhu sochaře Františka V. Foita vytvořit zvukový/drnový týdeník se státní podporou. Zamítavé'stanovisko k návrhu je odůvodněno Foitotiou nedostatečnou způsobilostí ve filmovém oboru. [Memorandum pro p. ministra Dr. Beneše]'' Věc: Sochař K V. Koit ........................................................................................... zřízení a subvencování "čsl. filmového žurnálu III. sekce zaujímá k podání toto stanovisko: 1.1 když všeobecně lze uznati platnost zásadních vývodů podatelových, nelze doporučili, aby vláda rozhodla ve prospěch podniku sochaře Foita a ze zvláštního hlediska MZV ': nelze doporučili, aby pan ministr Dr. Beneš tento podnik podpnrov.d. * 2. Československo bezesporu potřebuje vlastní filmový žurnál, který by byl nástrojem vnitrostátní a zahraniční filmové.propagandy. Tímto nástrojem'nesirlí^SlrvrádňoijTr jednotlivec, nemající žádoucí kvalifikace, nýbrž zvláštní šeŕiošhí a kontrolovatelná instituce. ........... 3. Československo nemůže zatím - dokud taková instituce nebude po všech stránkách vybudována a. zavedena - vyloučiti na svém území činnost cizích společností (Foxfilm, I^amountfďm,..U£^m)v.kteTé.j^.U'nás-<»ponoranými' zástupci organisaci svřtovélw Významu, pokud nám tyto organisace prokazují dobré služby tím, že čsl. aktuality umis- : fují i v jiných evropských a zámořských zemích. 4. Aparatura páně Foitova není zatím nástrojem, kterého by bylo lze použít k rcalisaoi ; čsl. filmového žurnálu, Má značné zvukové defekty a všechny snímky, kk-ré na ní byly ; , dupusudpoŕizeny, byly.téměř naprosto nezpůsobilé. 5. Pan Foit nepožívá v odborných kruzích,nijaké důvěry pro naprostou nevážnost svveh dosavadních podniků a pro okolnost, že při každémz nich domáhá se intervencemi své- "hooree-Tiemo^ffýcnl^^ '" ' Svrřiti mn oficwrfnž sřfeenf o péči o fal, filnrový-žttrnál, 2uamenafoi)yrailanýčlrotol-ností jednostrannou podporu výdělečné činnosti jednotlivcovy a znemožnilo by na dlouhou dobu možnost vybudovati tuto nutno složku čsl. státní propagandy účelně a vážně. 7. III. sekce usiluje o vybudování takové organisace v rámci vlastní propagační činnosti nebo ve formě zvláštní samostatné organisace pomocné. Praha, 19. listopadu 1939 [EMY 1936, 21. ledna, Praha. - Návrh Jindřicha Elbla na vybudování organisace^eskoslo-lenské státní filmové propagandy prostřednictvím československého zvukového filmového týdeníku, který by byl začleněn do zvláltního kinematografického oddělení nakladatelství Orbis. Návrh na zřízení čsl. zvukového filmového týdeníku a organisaci čsl. filmové propagandy |l'vod:jil Téměř před dvěma lety vypracoval jsem rámcový návrh na zřízení samostatného čsl. zvukového filmového týdeníku," jehož úkolem by bylo sorganisovati čsl. filmovou propagandu, která doposud nemá ani pevné základny, ani přesného a systematicky uskutečňovaného pracovního programu. Tehdejší návrh založil jsem na úsudku, že jako v jiných -úsecích pracovního programu politické a hospodářské Malé dohody, musíme i v oboru "liimovém-přij^^ organisaci a domá- hali se potom postupně koordinace malodohodové. M)řleriK\i pi^vrěorgaiúaiivai.i' a dčisl.-dnč prováděné filmové propagandy vnucuje se neodbytně příklady, které nám v tomto ohledu dávají Sovětský svaz, Polsko, Německo, Rakousko, Maďarsko a Itálie, Velká Britanie a Spojené státy. V Československu věnovali jsme této myšlence doposud velmi malou pozornost. -Teprve v posledních dvou letech, zasáhlo ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo školství a národní osvěty podrobněji do spleti otázek, které lze souborně nazvati „státní filmovou politiku", a výsledky tohoto zásahu jsou dostatečným důkazem tvrzení, že je nanejvýše zapotřebí rychlým a správným rozhodnutím vřaditi Československo mezi ty státy, které již delší dobu používají filmu ve službách veřejného politického, kulturního a hospodářského zájmu. [ Sledoval jsem v uplynulých dvou letech houževnatě všechno, co jakkoliv souvisí u nás i v cizině s kinematografií a jejím využitím propagačním, získal mnoho praktických zkušeností z hospodářské i technické sféry tohoto oboru a podporován svými šéfy, způsobil jsem, že není dnes v čsl. filmových záležitostech příležitosti, při níž by ministerstvu zahraničních věcí nebyl vyhrazen vliv úměrný jeho významu a poslání. Proto se dnes odvažuji předložili nový, definitivní návrh na organisaci čsl. zvukového filmového týdeníku a čsl. filmové propagandy vůbec a doložili jej číslicemi, které jsem pečlivě zkoumal. Prosím, aby v zájmu věci bylo o tomto návrhu rozhodnuto rychle a příznivě. V Praze, 21 ledna 1936 AMZVJ. III. sekce, k. 409 "[JiHařicirEIbTf a -1>- strojopisně podtiženo rukopisem ILUMINACE P°fcťm!rta- Hájek uplatňuje námitku, že by vydávání samostatného filmového tý-deníku mohloev[entuá)ně] ohroziti dosavadní rozšiřování čsl. aktualit ve svčlč a požaduje, abych .........------------.............----------- 1. jednak tuto námitku s rozumnou mírou pravděpodobnosti vyvrátil, 2. jednak ukázal, co získá naše zahraniční propaganda zřízením vlastního filmového týdeníku. \Kdo filmuje naše aktuality a jak je rozšiřuje]1' Dovozní povolovací řízení stanovilo, že každý, kdo do Československa dováží a v'Čěs-~ koslovensku exploiluje veřejným promítáním v kinech cizí filmové týdeníky, musí každv týden zařazovali do nich čsl. aktuality v rozsahu 20 procent celkové metráže týdeníku. Týdeníky mají štandartní metráž mezi 250 a 300 m. 20 procent rovná se tedy 50 až 60 metrům týdně. V Československu obíhají tyto týdeníky: Fox Movietone News (10 kopií týdně) Paramount žurnál (9 kopií týdne) Ufa žurnál (15 kopií týdně) PDC žurnál (10 kopií týdně) (Žurnál p[ana] Pečeného nepočítám. Protože je doposud nčmý a vychází dnes již jen ve 3 kopiích týdně.)................... . . Dovozní opatření tflcá se pouze zařazování &1. aktualit pro oběh v ttjženwku.. Žáciná společnost není polovina rozšiřovati naše aktuality v cizině a žádný náš úřad nemá ani opravném ani možnosti Kontrolovali žtlaie ňasé "aktuality Jó 'eíziny vyválejí a v jakém počtu. Žádný náš úřad nemá ani práva předepisovali , aby se natáčely ty nebo ony snímky. Výrobci se řídí tedy vlastním výběrem a potřebou jak v natáčení tak ve vývozu. ^ Pro vývoz našich aktualit nepřichází vůbec v úvahu firma PDC, protože nemá žádných vývozních spojení ani možností, a exploitace žurnálu v tuzemsku je pro ní jen vedlejším produktem, který setrvačně udržuje z doby, kdy byla filiálkou anglické firmy. Tato firma nemá také vlastní výrobní organisace. Čsl. vložky vyrábí pro ní Ing. Brichta, který je pořizuje při natáčení čsl. vložek pro žurnál Ufy. Žurnál německého Ufafilmu má pro zahraniční rozšiřování našich akualit jen velmi omezený význam. V Československu natočené aktuality mohou se jeho prostřednictvím dostali do světa pouze přes Berlín. To myslím stačí k charakteristice věcí. Ufafilm také nemohl - přes opětovnou mou žádost - předložití výkaz o oběhu našich aktualit v jeho 102 t f ILUMINACE Dokumenty 1< československému filmovému aptuvodajelvl 1935-1937 zahraničních edicích. Ostatně nemohu považovati za účelné, aby na př. v Jugoslávii, Rumunsku a Polsku obíhaly naše aktuality v rámci německého filmového žurnálu>V západní Evropě, ani v Rakousku ani v Maďarsku nemá žurnál Ufy téměř žádné odbytiště. Ve Spojených Státech vůbec ne. I kdybychom tedy svým žurnálem vytlačili z čsl. kin žurnály Ufy a PDC, neutrpěla by naše zahraniční propaganda naprosto žádné újmy. Paramount žurnál zasílá lavenderové" kopie čsl. vložek, které v Československu pořizuje němě a dodatečně synchronisuje (nemá vlastní přijímací zvukové aparatury a nemůže tedy natáčeli aktuality skutečně zvukové), do Paříže. Pařížská centrála rozhoduje od případufit-případu, kterou čsl. aktualitu a v jakém sestřihu a rozsahu ev[entuálně] upotřebí v jiných zemích. Po několikeré urgenci předložil Paramount žurnál koncem loňského roku svazek cenzurních lístků, z nichž bylo patrno, že v ojedinělých případech zařadil některé naše aktuality ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Polsku a Rakousku. Paramount žurnál vychází nyní v 9ti kopiích týdně. Naše konkurence v Československu jej tedy neohrozí, protože i kdyby by; c.xploitován po 20 týdnů, potřebuje k této explóitaci celkM 180 kin ž celkového počtu 1300 kinfLzě tedy s rozumnou pravděpodobností počítati, že bude ve své činnosti pokračovat a protože se nemůže vyhnout povinnosti zařazovali v Československu 20 proceň* čsl. vložek a protože jde o organisaci čistě obchodní, je nasnadě, že tyto vložky , které povinně zasílá své mateřské organisaci do Paříže, bude z prostého obchodního zájmu využívali při každé vhodné příležitosti i v edicích zahraničních. Totéž platí o žurnálu Fox Movietone News s tím jenom doplňkem, že tato společnost udržuje v Československu vlastní přijímací zvukovou aparaturu a má tedy daleko nej-vělší možnost technického uplatnění ze všech žurnálů v Československu pracujících. Zmíněné aparatury nepoužívá výhradně v Československu. Zjistil jsem, častěji, že po celé týdny byla tato aparatura v Rakousku, Maďarsku, Rumunsku, Řecku a jinde a čsl. aktualitysc zatím točily němé a dodatečně synchronisovaly. Foxův žurnál vyváží negativy čsl. aktualit ihned po vyvolání a pořízení čsl. kopií do Berlína, odtud do Paříže a Londýna a pak do New Yorku. Tamní organisace postupně si ze zaslaného materiálu vybírají a ev[entuálně] jej zařazují do žurnálu Foxovy společnosti, obíhajících v té, které zemi. Podle loňských výkazů, které mi společnost předložila, upotřebují tyto filiálky průměrně asi 25 až 30% všech aktualit v Československu natočených. Jakého druhu „aktuality" v Československu natáčí je zřejmo z přiloženého seznamu čsl. vložek zařazených do čsl. programů v sezoně 1934-1935. Ve většině případů nelze hovořit o skutečné čsl. filmové propagandě, protože tyto vložky propagační hodnoty nemají. Také tato společnost vydává v Československu týdně 10 kopií, potřebuje k jejich explóitaci maximálně 180-200 kin z celkového počtu 1300 a naše konkurence jí tedy ne-_ může citelněji uškodit. Také tato společnost z čistě obchodních důvodů bude pokračovat ve 100 procentním využití našich aktualit v cizině pokud pro ní představují nějakou obchodní hodnotu. Důkazem toho je, že Foxfiv žurnál nepřestal pořizovati a zařazovati v cizině rakouské aitalské aktuality ani tehdy, když rakouská a italská vláda zajistila povinný oběh rakouských a italských oficielních žurnálů v rakouských a italských kinech a tím skutečně podlomila soutěživost ostatních žurnálů v těchto zemích. 103 ILUMINACE Dokumenty t PesVoslovenskĚmu ľilmovŕmu zpravodaj si v (1935 - 1937 Soutěž našeho žtirnáiu s žurnálem Foxovým a.Paramountu tu může nanejvýše věsti ke snaze soutěžili s námi v jakosti a pohotovosti. [Co získáme vlastním žurnálem?]" 1. Především budeme míli vlastní výrobní organisaci vybavenou jedinou zvukovou : přijímací aparaturou v čsl. (oficielních) rukou (ani vojenská správa nemá u nás zvuko- ~ vou přijímací aparaturu ...) a můžeme tedy vyráběli co, jak a kdy chceme, aniž bychom museli uvažovali o obchodních zájmech nějaké cizí komandující centrály a aniž bychom museli této centrále odvádět! negativy y Československu pořízených snímků, 2. svou výrobou a její soutěží s ostatnímrovliviiíme~a" usměrníme výrobu ostatních = spoléčnostírahiž bychom jimmuseli diktovat co mají dělat, 3. svými vlastními žurnály můžeme působil nejen doma v daleko větším rozsahu (chci abychom každýfýden měli alespoň 150 m čsl materiálu, čihr2 l/2x tolik, co cizížurná- -ly), ale bezprostředně šířit filmem svou propagandu zejména v zemích Malé dohody a y SSSR a budeme míti ve své organisaci kryslalisaění bod k vytvoření žurnálu malodo- . hodového. Datěchto ssemí jsme doposud vůbec neproniklyfilmem,-V■SSSR-nepracuje-vcdle státního žurnálu žádná jiná společnost. Výměnou za aktuality sovětské můžeme tam však dobře umístit i aktuality svoje. ___ 4: Výměnou umístíme své aktuality v rakouských a_ilalských oficielních žurnálech : a až se poměry upraví i v polských. (Nebudeme se musit doprosoval za tím cílem blaho- ; sklonnosti cizí společnosti, jak se to stalo loni v březnu, když vyslanec Chvalkovský sjednal s hr[abětemJPaolucim, že zařadí do žurnálu T.UCF, nějaký projev presidenta Ma- ". saryka k oslavě jeho narozenin a my jsme musili prosil pařížského ředitele Foxova žurnálu, aby LUCE půjčil dubl.negativ Masarykova projevu). ■ Do maďarských žurnálu zařazuje cizí snímky maďarská filmová komise, která v poslední době jeví o naše aktuality značný zájem: Budeme jí dodáväti své aktuality přímo a kontrolovat jejich obsah... : ■ 5. Ve Francii a ve Velké Británii a koloniích soutěžíš Foxovým žurnálem a žurnálem " Paramountu řada domácích žnrnálů, zejména Pathéjournal. Eclairjournal. France-Actua-litées-a Gaumonl-British.-Ťyto žurnáiy nemají s Československem doposud žádného stv-ku ačkoliv na př. Eclairjournal kontroluje ve Francii 1500 kin a Gaumont British ve Vel- "EelBř-itánu SDOlfľinľTčmto žurnálům, do nichž se dnes naše aktuality vůbec nedostanou, >mreTtie-je-dod-ávuli-bud'za úhradu výnilmfCTnaakia^^^^ jejich nebo ve zvláštních případech i zdarma. I v tomto posledním, nejkrajnějším případě bude to vždycky ještě dobrá propagační investice: Tímtéž způsobem obsadíme žurnály holandské (2 domácí), skandinávské a pobaltské. Zjistil jsem, že rakouský žurnál dociluje na př. v Londýně dobrých cen za své aktuality, které jeho tamní korespondent prodává i do Spojených států. 6. Při vlastní výrobě můžeme postupně dostati své snímky do oběhu ve vzdělávacích organisacích, klubech: a pod. v cizině (na př. Kulturfilm Gěmeinde ve Švýcarsku, pro-, střednictyím SterlingPicluresv New Yorku), samá se 2x nabídla genikonsulátu (ve Spojených Státech a prostřednictvím Educalional Films v Londýně ve V[elké] Británii a jin-de)..'Ib; všechno nemůžeme dělal dnes, když vlastní výrobní orgariisace nemáme. 7. Vybavíme-li svou výrobní organisaci dokonalou kämérou.na.I6m/m. film, budeme, moci rozšířiti svůj filmový materiál v nesčetných anglosaských a francouzských amatér- _škých.sdruženích,.cinetékách a organisacích pro školskou kinematografii. ř 8. Při tom včasným vybudováním své vlastní výrobní a exploitační organis»ce a jejich styků s cizinou, ovládneme zcela určitě doma tento obor působnosti a budeme připraveni a/spolůpřačováti s vojenskou správou b/ se školskou kinematografií....................................... cl s rozhlasem v televisi 9. [A konečně]d protože ze společností, které dnes u nás pracují, pouze Foxův týderník má zvukovou přijímací aparaturu, jsou ostatní žurnály při příležitosti natáčení snímků, které vyžadují pnjěrři jiůvodhího zvuku" (projevy, schůze, konference, slety a pod.) odkázány buď na Foxův žurnál nebo na ateliery A-B. Foxův žurnál obyčejně není ochoten dáti své snímky k disposici, protože je vázán tuhou organisační disciplinou a pojízdná aparatura A-B není pro svou objemnost vhodná k natáčení aktualit a není také vždy volná (Viz presi-dentské volby, projevy ministrů a pod.) lakovésnrmky budeme tedy vyhledávati a pořizovati my a dodávati je žurnálům ostat- nímyktere'RJto^o'pTtffenrjWOTífäfíí — ....... Je ostatně více než pravděpodobné, že žurnálům firmy UFA a PDC budeme moci ■vňbee-dodávati-(arei-za-iähiradu)-čsl-.-vlo2ky-naší výroby, když získáme pro svůj týdeník Ing. Brichtu. ■■[Závěr]--—— — ........................ Pan přednosta vyslovil obavu, aby pro naši soutěž neučinil Foxův týdeník odvetná opatřenítím, že -by zastavil vývoz našich aktualit do svých cizozemských edicí. Myslím, že podle cizích příkladů se toho nemusíme obávat: 1. Rakousko zřídilo státní žurnál a znemožnilo téměř soutěž ostatních a Foxův žurnál přece rozšiřuje italské aktuality. 2. Itálie zřídila státní žurnál a znemožnilo vůbec soutěž ostatních a Foxův žurnál přece rozšiřuji' italské aktualit.__________________________________ __. 3. Německo „zglajehšaltovalo" Foxův a Paramount žurnál tak brutálně, jak jen si dovedeme představit a oba tyto žurnály přece rozšiřují německé aktuality. 4. SSSR připouští pouze svůj státní žurnál a Paramount-film přece jen tam pořizuje určité snímky a rozšiřuje je po světě. My nechceme nikoho násilně monopolně potlačit, nýbrž vybudovat při volné soutěži - pro níž je ostatně dosti místa - vlastní organizaci filmové zpravodajské služby, která právě proto, že bude naše, má vykonat těch dobrých 90 procent práce a služeb pro Československo, které cizinci nikdy sami a bez úplaty nevykonají a které za dnešního stavu věcí nekoná zatím vůbec nikdo. [5. 2. 36, Elbl]f Seznam čsl. aktualit, které Foxův týdeník zařadil do svých čsl. programu v sezoně 1934-1935: č. 33/VIII Kraslický dětský orchestr 34 Po službě zábava... (odpočinek letců) 35................Podzimní vojenská cvičeni' 36 Závody v pojídání švestkových knedlíků v Novém Bydžově 37 Zlatá přilba v Pardubicích 104 105 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 ILUMINACE Dokumenty k ťe$kqs]-jvcnakt.roa filmovému zpravodajství 1935 -1937 7 38 39 40 41 42 43 44 45 46 -47 48 49 50 51 52 l/IX 2 3 1 5 6 7 -8 9 10 11 .12 . 13 14 -15- ■■ JL6_ Křídlový letoun Chalupského Cirkus v Praze (cvičení artistu) Manévry genferála] Gamel i na Národní garda v Praze - odevzdání praporu President Masaryk - vyjížďka v Lánech Velká pardubická steeple-chase Útulek zabloudilých zvířat 28. říjen v Praze Lukostřeleokýdámský klub v Praze------------~~" Průvod obchodníku v Liberci Pražští mistři ve střelbě (Hallock) Prodaná nevěsta v Národním divadle Největší kartotéka v Praze Siavia - Viktora-Žižkov Frant[išek] Bláha - mistr kulečníku — - - - Ministr Beneš - novoroční projev Xylofomstka Střížková ....... Pražské loutkové divadlo - - ------- Senohraby - lyžařský závod Ledování na Vltavě Komedianti na laně v pražských ulicích Šachový turnaj v Nárfodním] domě na Vinohradech Zimní cvičení, vojska ve Šmídeběrku Volba královny krásy v Praze Masopustní rej Filmové unie a matějská pouť 85. narozeniny presidenta Masaryka .Napříč Prahou - sportovní běh Přehlídka kloboukových novinek - Lindt Autoklub učí děti vésti aulo -Výroba-žereza-na-Kladně—■---■ —-..........- J?a.äij,cHŕéiiry ve vinohradském.di.vadle- Fidlovačka čsl. červeného kříže Molitorov v kvčtech= vojenská střelnice v Kobylisích Svěcení pramenů v Mariánských lázních Pražská policie Gymnastická škola p[an]í Friedlaenderové Umělkyně volantu - pražské sportovkyně Karpaloruské písně zpívá spolek studentů „Vozrožděnije" Slavnost Kultur-Vcrbandu v Karlových Varech Gymnastikon V. Šlechta - Karlovy Vary Dr. Kašpar vítá hosty na katolický sjezd Katolický sjezd - mše :ia Václavském náměstí 1) lavenderová kopie - positivní kopte sloužící jako podklad k výrobě kopie negativní 1936-Praha'-Rozbor finančních nákladů na vznik a provoz československého zvukového filmového týdeníku uvedených v návrhu na zřízení tohoto filmového týdeníku, Jindřicha Elblaz21. ledna 1936 AMZVJ. Jíl sekce, k. 409 ILUMINACE Dokumenty k československému filmovému uprovoiiajslví 1935-1937 a-e - podtrženo strojopisně f - iukopisně [Dobrozdání k finančním propočtům pana redaktora Elbla]" fí.Rozpočet-mvestief^--------------- ,- V rozpočtu pana Eflbla] prehmmovánv jsou potřebné investice částkou Kč 475.000.- [1. Přenosná aparatura]" Nejdůležitější investicí je pořízení pojízdné zvukové aparatury, preliminované částkou Kč 300 000; Podkladem pro odhad pořizovací ceny této investice byly jmenovanému informaeeř-které::SÍ -opatřiLo.d: pana, Ing, Briehty, red[aktora] Kučery, taj[emníka] M. Šafránka a j. V úvahu přicházejí americké aparatury, které prý stojí asi 8 400 $, to je ä 24 Kč 201 600 kromě dovozného, cla a j., anglické a francouzské (pokud jde o poslední aparaturu, systém Clair, sdělil mu M. Šafránek, že stojí 300 000 fres to je ä Kč 160 Kč 480 000, viděl však nabídku téže aparatury za fres. 250 000, to je ä 400 000, ke které cenč ppznanMáyáj_že byla na splátky, takže při hotovém placení by přišla podstatně levněji). Z důvodu-opatrnosti bych doporučoval preliminář do této položky o 20%, to jenaKč 360 000 000, při čemž se předpokládá, že by se při dovozu aparatury dosáhlo v ministerstvu financí osvobození od cla, takže by se platila pouze daň z obratu, která při kupní částce Kč 360 000 by činila Kč 10 800. Nutno proto do rozpočtu zahrnovali z důvodu, opatrností investice přenosné zvukové aparatury částkou Kč 370 000. |2. Aiitokamion]'1 je preliminován v rozpočtu částkou Kč 40 000; přihlédne-li se k tomu, že příslušné osobní auto bylo by nutno adaptovat! pro to, aby v něm mohlo býti uskladněno všechno potřebné zařízení zvukové a vfiz současně mohl býti použit k tomu, aby se dalo z jeho střechy fotografován a kromě toho sloužil k dopravě 3-4 osob, zaměstnaných při natáčení, jest nákupní cena 40 000 nízká a měla by se zvýšiti alespoň na Kč 60 000. \í. Fotografické komory]" - —lo-prrlvě ruční pu Kč 10 OOO-a^dna-voíná-statiefeá-ža-Kč-25 000 jsou preliminovány v částce přiměřené. [4. Přenosný zvukový promítací přístroj]' Kč 40 000 a ostatní zařízení pracovních místností v částce Kč 50 000 0 přiměřenosti nákupních cen nemohu se vyjádřití, ale z údajů, které mi pan E[lbl] poskytl, dá se usuzovali, že by se s nimi vystačilo. 106 107 .................... ILUMINACE Dokumenty k československému filmovrroti zpravodajství 1935 - 1937 [5. Investice úhrnem]" Celkový úhrn investic, preliminuje pan E[lbl] částkou Kč 475 000: přihlédneme-li ke korekturám v položce 1 a 2, zvýšila by se jejich nákupní hodnota o Kč 70 000 +20 000, to je na 575 000, takže počítalo-li by se s další reservou Kč 25 000, byl by úhrn všech investic asi Kč 600 000. [II. Rozpočet provozních nákladů]1' [L Umor investic]'1' Úmor z investic preliminuje pan Eflbl} 10%; něbó"fYy3ažíž~přědpokTadu, že uvcde-néinvestice budou sloužili 10 let. Uvedený předpoklad pokládám za příliš optimistickí, neboř se musí počílati s tfm, že se technické zařízeilf nejen rychleji opotrebuje, ale i technicky zastarává, takže správnejší by bylo amortisační procento zvýšili alespoň na 15 let (loje úmor v 6-7 letech). Přihlédne-li se ke zvýšené-hodnotí investic (viz Investice) z Kč 475 000 na Kč 600 000, jevil by se roční úmor. s kterým by se mělo počítali jako s provozovacím nákladem, částkou Kč 80 000 místo rozpočtených Kč 47 000. " [2. Osobní náklady]' ....... Osobní náklady jsou v rozpočtu uváděny za předpokladu, že podnik-nezabývalby-se-sám přímo komerční exploitací vyrobených filmů, ale tuto exploilaci svěřil nějaké půjčovně (na př. Praha-Paříž). Za lohoto předpokladu jevily by se osobní náklady technického personálu včetně redakčního úředníka přiměřenými; ovšem při srovnání s osobními náklady jiných filmových společností^ jsou spíše nižší než vyšší, zejména měl-li by nový podnik angažovali síly prvotřídní. Proto by opět z důvodu opatrnosti bylo vhodné, počítali v rozpočtu s reservou alespoň ve výši 30% prelíminovaného nákladu, to je asi o Kč 58 000 více, takže osobní náklady byly by pak místo Kč 182 000 Kč 240 000. V případě, že by podnik měl vybudovati vlastní komerční agendu exploilační, musil by angažovali asi 5-6 sil (to je programistku, praktikanta, účetní a korespondenční sílu a 2-3 zástupce akvisitéry, na nčž osobní náklad by byl asi Kč 70 000, ne-li více: počí-táme-li s komerčním ředitelem, zvýšil b\ se osobní náklad na Kč 120 000.) [3. Cestovní paušál a diety]' ■■•Prelimiiiovaná-^ásíka-K^^ 3_4 osoby musely by byli asi 4 měsíce, lo je 120 dní v roce venku (v ČSR); za.předpokladu dici pro uve-....... děné 3^1 osoby 350 denně, jeví se náklad cestovních diet již samotný částkou Kč 42 000 [4. Výrobní náklady negativního materiálu]'* Rozpočet vychází z předpokladu, že při výrobě 150 m negativního materiálu íýdnč, seslřihloby se asi 196 m, to je 130 %; předpoklad dosti optimistický vzhledem k lomu. že seslřih u velkých filmů dělá až 400-500%; ovšem při povaze filmového týdeníku by sestřih nemusel dosáhnout! takového procenta. Z důvodu opatrnosti doporučoval bych zařadili do rozpočtu předpoklad 200% na sestřih, takže by na výrobu negativního materiálu 450 m lýdně, loje ročně 23400, připadal pak náklad Kč 1.17 000 místo Kč 90 0001" Cena Kč 5 výrobních nákladů za 1 m je přiměřena. [5,6. Výrobní náklady cizího materiálu včetně dubl materiálu]1 Jednotlivé ceny 13 a 6 zdají se přiměřené; při přesném propočtu u 52 týdnů zvýší se položka u cizího materiálu lavendřovaného z Kč 93 600 na Kč 101 400 a u dublu mate-riáluz Kč 43 200 na 46 800. ~j r 11 Kč 80 000 Kč 240 000 Kč 80 000 Kč 117 000 Kč 101 000 Kč .......... 47 000 Kč 405 000 Kč 30 000 Kč 1 100 000 ILUMINACE Dokumenty k československému filmovému zpravodajství 1935 - 1937 [7. Positivní kopie]" * Cena za 1 kopii lm Kč 2,60 je přiměřená; při přesném propočtu na 52 týdnů zvýší se ráklad z Kč 374 400 na KČ 105 600. [8. Nájem; otop, světlo,' místnosti]'-............................................................................. Preliminováno Kč 30 000, to je cca 5 místností a 5 000, což je přiměřeno stávajícím nájemním poměrům. [9. Provozovací náklady celkem]" V rozpočtu jsou preliminovány částkou Kč 885 000. Přihlédneme-li ke korekturám výše vyznačeným, jevily by se takto: a) amortisace b) osobní náklady technpekého] personálu o) cestovné, diety, provoz auta d) negativní materiál, výroba e) výrobm7iak~I|äčly| cizího lavendferového] materiálu f) výrobnrnálclfady] dubl-cizího g) positivní kopie lOx h) nájemné, otop, osvětlení provozovaní náklady úhrnem což je asi o Kč 215 000 více než preliminováno. V této částce možno počílati s určitou reservou na nepředvídané různé náklady. Kdyby se k podniku přičlenila komerční agenda nutno počítati s dalším nákladem asi Kč 120 000, ovšem bez provise akvisiterům, která se odhaduje 10 % z uzávěrek, to je při tržbě-Kč-880-000-ročně-asi Kč 80 000, takžecelkový náklad komerční by pak byl asi 208 888^250 0p0 Kč. čoz odpovídá zhruba odhadu pana E[lbla] (str. 8 jeho exposé), že na úhradu komerční režie nutno počítati s 30 % z rovozních nákladů, t. j. podle jeho rozpočtu Kč 885 000 (30% = 265 000). Tato položka by prý odpadla buď zcela nebo zčásti, jestliže by exploitaci v zadávání obstarávala půjčovna Praha-Paříž, která by tento náklad mohla nésti vzhledem k jinému prospěchu, který by z exploitace měla při zadávání vlastních filmů a vzhledem k tomu, že stávající komerční zařízení musí pro tento účel tak jako tak míti. Tuto otázku bylo by třeba přesně objasniti při jednání s p[anem] Dr. Papouškem. Podstatných úspor v komerční agendě dalo by se ovšem docíliti, kdyby filmový podnik byl spojen s Fotocepsem. [10. Výrobní cena týdeníku filmového]1' Pro informaci uvádím, že podle mých propočtů natočení 100 m filmového týdení-"ku~vlastního v 10 kopiích přTIToT^aši^^ 000 a 300 m na Kč 28 000, což zhruba odpovídá i údaji pana Eflbla], který na str. 7 svého exposé uvádí, že 300 m zvukového dodatku v 10 kopiích stojí dnes Kč 32.000 (24 000 pořizovací] náklady ~ 8 OOO.cena za kopiěj. Rozdíl Kč 4 000 si vysvětluji tím, že v ceně, uváděné panem E[lblem] je zahrnutapravděpodobně komerční režie, s kterou jsem ve výše uvedené kalkulaci nepočítal. 108 109 ILUMINACE Dokumenty k československému filmovému zpruvodajstvf 1935-1937 [HL Příjmy z exploitáce]' Pan E[lbl] na sir. 5 svého exposé počítá z průměrnou cenou půjčovného Kč 650 za 1 kopii za 1 týden, která se snižuje postupně v 2. týdnu na Kč 300, ve třetím na Kč 200, ve čtvrtém na Kč 150, v patem na Kč 100 atd., takže v 13. týdnu činilo hy půjčovné pouze Kč 10. Poněvadž své údaje opírá o. zkušenosti půjčovny Eraha-Paříž. zdá se. že uvedené ceny jsou dosažitelné a že dal by se splnili i předpoklad, že by umístěno bylo postupně ve 130 biografech (z celkového počtu 1 300 kin v ČSR). Příjmy ovšem počítány jsou brutto a pravděpodobně byla by na ně režie asilO% provisezástupcfím,ke které přihlížím vt.zv. komerční režii, kterou jsem však do kalkulace nebral. Ňepřihiížíme-li k této okolnosti, nutno počítati s příjmem o 10 % nižším, to je místo Kč 848 000 pouze Kč-753-OOŮjačně. Dodatečné příjm>-daly.-by se získati, jestliže by se podařilo rozšířiti počet kin, promítajících náš týdeník resp[ektive] docílily-li by se vyšší ceny půjčovného; též z příležitostného zhodnocení archivního materiálu pro dokumentární filmy dalo by se něco vyzískati. [IV. Rekapitulace]' .-.Bilance ..výrobních-nákíadůa příjmů podle ■ korektur, které -jsem provedl-z důvodu-opatrnosti v jednotlivých položkách, dávala by asi tento obraz^ročního schodku: výrobní náklady bez komerční agendy...................Kč 1 100 000 příjmy po odpočtení 10% provise Kč 753 000 schodek ročně hlavně první rok.............................Kč 347 000 Úhrada schodku a) z fondu pro podporu domácí výroby minimálně Kč 140 000 b) příspěvek MZV za dokumentární] filmy, které by se vyrobily z archivního materiálu a kterýžto obnos dnes . ■■■■ M[iništerts7ô7^[áK^ „•upiakládá----------- —Kč. -JjQOjQOU-^__Kč-~~~.240-000 nekrytý schodek .....„......„„.....................Kč .107 000 Nekrytý schodek dal by se uhradili jednak úsporami v nákladech; jednak rozmnožením příjmů. Kdyby se však mělo počítati ještě s komerční režií v plné výši (to je podnik by týdeníky v tuzemsku sám exploitoval), zvýšil by se schodek asi o Kč 100 000-120 000. [V. Financování podniku]' Pro hladké financování celého podniku bylo by podle mého názoru potřebí asi kapitálu1 000 000-1 200 000; z této částky vázáno by bylo investicemi circa Kč 600 000. na_ provozovaní kapitál připadlo by asi Kč 400 000 respfektivej Kč 600 000. Podle přesného propočtu, který dodatečně předložím a v kterém kalkuluji, že příjmy docházely by si za Směsice po zadání, jevila by se finanční potřeba provozovacího kapitálu jednak v důsledku faktického schodku (viz výše) jednak v důsledku časového rozdílu mezi vydáním a.příjmem circa 350 000^100 000, takže by se s celkovým kapitálem kmenovým ve výši Kč 1 000 000 vystačilo. r t ILUMINACE Dokumenty k československému filmovému znravodajstvf lí>35 - 1937 [VI. Resumé]' *■ Projekt mohu doporučiti obchodně za předpokladu, že roční schodek circa 100 000 -200 000. s kterým zejména v prvých letech, než se organisace zavede, nutno počítati (mohu-li kalkulovali smimořádnými příjmy Kč 140 000 z fondu ministerstva obchodu a Kč 100 000 z ministerstva zahr[aničních] věcí za dokum[entární] filmy), byl by se stanoviska ministerstva zahraničních] věcí vyvážen propagačním účinem z celého podniku. AMZVJ. III. sekce, k. 409 a-t - strojopisně podtrženo 7. l9H6-4-březm)r.-Prahrk—Zpráva JindřichaF.lbla.o jednání s předsedou filmového společnosti A-B Barrandov Milošem Havlem a zástupci ministerstev školství, zahraničních věcí, obchodíiá financídne'2. března 1936 o výrobním programu společnosti A-B a návrhu Miloíe Havla vybudovat státní filmový týdeník. Ministerstvo zahraničních věcí odbor 111, odd. 2 Refenl: Elbl Dne: 6. 3. 1936 Do spisovny: 30. 6. 1936 Věc: Státní filmový žurnál [Pro domo]' Pan M[iloš] Havel. předseda spol[ečnosti] A-B pozval dne 2. března 1936 na Barrandov zástupce Ministerstva] Zahraničních] V[ěcí], Ministerstva] S[kolství] a N[árodní] 0[svéty], obchodu a financí (porady se zúčastnil i nově jmenovaný předseda Filmového poradního sboru a přednesl program A-B (vlastní výroba filmů, vlastní půjčovna, úprav dovozu a pud. i. Havel přednesl mimo jiné i návrh, aby byl zřízen státní filmový žurnál, který by podle rakouského vzoru měl monopol, aby tento žurnál vyráběla zvláštní společnost, která by spolupracovala s Foxem (ostatní žurnály, aby se zakázaly pro nehospodárnost), aby z výtěžku žurnálu vyráběla společnost 50 propagačních snímků ročně (120-200m). Porada se v debatě o předloženém programu nedostala až k tomuto bodu návrhu, v poradě se bude pokračovat v pondělí 9. května 1936. 4. 3.36 [Elbl]" ■UIZV.f. III. sekce, k. 409 ti - strojopisně podtrženo c - mkopisem ILUMINACE Dokumenty k československému filmovému zpravodajství 1935 ~ )93? ILUMINACE Dokumenty k československí:mu filmovému zpravodajství 1935— 1937 8. 1936, listopad, Praha. - Návrh předsedy fdmove',společnost A-Barrandov a předsedy Svazu filmové výroby v GSR Miloše Havla založit zvukový Ústřední československý zvukový filmový týdeník při Filmovém studiu, který by se stal hlavním orgánem československé státní filmové propagandy. : [Rozvrh výroby Ústředního čs. filmového týdeníku]' -.....—V-posledních dnech.sílilo.volání po zavedení opravdu hodnotného ústředního čs. filmového týdeníku; To proto; poněvadž se ukázalo, že řada žurnálů cizích přinášela často obrazy nevhodné pro naše~ot5ěčěnšlvo (a často i—nevítané), ačkoli cenzura _z. věcných, důvodů zakročili nemohla. Časlo tendenční zahrocení cizích týdeníků nevidí naše obecenstvo rádo — a při tom postrádá hodnotné vložky československé, protože předepsané aktuality československé cizí týdeníky považují za vnucenou vložku a odbývají ji často- . dosti ledabyle. Je tedy zapotřebí filmového žurnálu, který by vyhovoval typicky českým požadavkům a ve své koncepci držel se velké demokratické tradice našeho národa. Demokratickv duch a naprostá objektivita jsou podmínkou — a filmový žurnál s tímto podkladem bude lze považovat za účinný prostředek k výchově ke státnosti. Nebude určen jen k posile sebevědomí státního národa, nýbrž bude určen i k propagaci státní myšlenky v našich menšinách. To znamená tedy, že v Ústředním čs. filmovém týdeníku budou vedle aktualit cizích zastoupeny alespoň rovným dílem sujety československé, a že tyto snímky budou tak hodnotné, že je bude lze zasílat do zahraničí. Z aktualit zahraničních budou se pak vybírali jen snímky skutečně zajímavé a cenné — nikoli jak se tomu dnes v cizích žurnálech děje (na př. skoro v každém čísle týdeníku jsou koňské dostihy, aulom[obilové] závody a pod.). . ' ...........Hlavní zřetel Uslředního čs. filmového týdeníku obrací se přirozeně na naši rozšíře-t np.UJ'l_ast — AajJzcmí.s_tátů_MalfijloJ^ takového obsa- hu a tak vysoké úrovně, aby mohl ve stejném znění být promítán ve všech třech spřáte-: loných státech. V každém jeho čísle bude alespoň jeden snímek z obou států. Aby bylo dosaženo naprosté technické dokonalosti, vyšle Ústřední filmový čs. týdeník jeden ze svých kamionů do těchto států Malé dohody, aby na místě mohly býtí natáčeny snímky zvukové. Je samozřejmé, že týdeník, jež má splniti všechny tyto požadavky, musí být vyráběn u nás, a že je nutno se postarat o dostatečnou cxploilaci, protože jinak není možno konkurovali s týdeníky cizími, které sem dovážejí snímky již amortisovaná, a jejichž jedinou režií je de facto česká vložka, o jejíž kvalitě jsme se již zmínili, a aparát exploitacc.........-- Tím okamžikem, jak by Ústřední čs. filmový týdeník vstoupil na místo dosavadních týdeníků jednotlivých společností, jejichž zájmy se často kříží s demokratickou ideologií našeho slálu, byly by umožněny lylo předpoklady. A jen eliminací všech ostatních týdeníků byla by umožněna rentabilita opravdu hodnotného týdeníku našeho, jehož výnos nadto by bylvénován dobru českého hlmu a institucím, utvořeným k jeho zvelebení (Filmové studio)...............................- Ústřední čs. filmový týdeník bude obsahovat vždy část domácí a zahraničm'. Při celkové délce 350 mjjřipadala by na každou z obou částí asi polovina. Část československá bude míti obsah následující. 1. Aktueiní události. 2. Projevy politiku a jiných význačných osobností k různým aktuelním událostem našeho života, čímž se Ústřední čs. filmový týdeník stane mostem mezi vládou a lidem, jehož v dnešní době je velmi zapotřebí. i. Co vykonal stát pro občana. Tato část bude vysloveně státně propagační a bude věnována positivní práci státu: stavba škol, silnic, sociální péče, železnice, pošty a pod. 4. Armáda. O armádu je mezi občanstvem veliký zájem. Ústřední čs. filmový týdeník bude míti za úkol slcdovati armádu při jejím životě a její práci. V době manévrů či význačných návštěv věnuje jí celé číslo. 5. V každém čísle bude obrázek z některých našich lázní, zobrazující krásy naší vlasti a-icjí-bohatství-.....—:---------- -_______ ___:zz=;.:::_„-.. 6. Novinky ze sportovního světa. . 7. Umění a technický pokrok. Tato kapitola bude věnována našim lidem a jejich práci. 8. a 9ľNejméne po jedné aktualitě z Rumunska a Jugoslávie, mimoto pak i snímky topografické a ethnografické, sbližující národ československý s lidem spřátelených států. Mimoto to by bylo úkolem Ústředního čs. filmového týdeníku i založení československého filmového archivu, což je starou bolestí našich filmařů. Při význačných příležitostech budou montovány přehledy význačných událostí (na př. k 28. říjnu státně propagační snímky ,.Devatenáctý rok republiky"). Po tomto přehledu ideové a ideologické stránky Ústředního čs. filmového týdeníku obrátíme se k otázkám hospodářským, jež by bylo nutno řešiti při jeho založení. Rozvrh potřebného zařízení pro nerušený a správný provoz bude vypadati následovně: 2 zvukove .kamiony;.......................................................Kč 1 600 000 1 kamion agregátový se 4 reflektory na snímky noční u reportáže v místnostech...................................Kč 120 000 6 kamer reportérskych, němých...................................Kč 150 000 zařízení kanceláře........................................................Kč 60 000 zařízení skladu surovin, nťsiď.iv ů a archivu..................Kč 40 000 různé drobnosti zařízení...............................................Kč 20 000 promítačka....,...^.....v...................................................Kč 40 000 celkem asi Kč 2 050 000 Předpokládáme v tomto rozvrhu naprosto dokonalé technické vybavení, jež ovšem bude naprosto nutné. Vlastní provoz bude míti následující [roční kalkulaci].11 personální režie: 1 administrativní ředitel, řídící veškerou agendu..... Kč 80 000 1 redaktor, redigující formální stránku týdeníku....... Kč 40 000 1 administrativní úředník pro jednání se stranami Kč 30 000 112 ILUMINACE Dokumenty k Československému filmovému zpravodaj sivf 1933 - 255 000- 75 000 145 000 35 000 25 000 40 000 1 účetní.......................................................................Kč 20 000 2 pomocní úředníci s technickými znalostmi................Kč 50 000 2 slečny k vyřizování korespondence a vedení archivu...............................................................Kč 25 000 1 kancelářský sluha.....................................................Kč 10 000 ..... .'.....-Kč........ technický personál ......._____.____:_______ :2;zvukoví technici, z nichž'1 ved[oucí]........................Kč 6 operatérů..................................................................Kč 3 šoféři...................................................rKč~ 1 cutter........................................................................Kč 3 mechanici...:..........,.....:............................................Kč........ Kč 320 000 provozní výdaje: í ľ číslo týdeníku v celém nákladu (80 kopií)] filmová surovina: 1 500 m neg[ativního] obrazu ä 4,20............................Kč 6 300 800 m negativního| zvuku ä l,40.......................;........Kč 1 120 2 300 m vyvolaní ä 1...................................................Kč 2 300 titulkový negativ (i s úpravou)......................................Kč 500 střižna....................................................................gratis cizí vložkys dopravou a clem.......................................Kč 25 000 positiv hotových kopií=80x300m=25 000m...............Kč 50 000 cestovné, diety a různé.................................................Kč_4 780 1 číslo bude tedy mít režii............................................Kč 90 000 52týdhůpoKč-90-000-' ' ' Kč 4 680 000 najem a rezie: nájem za místnosti kanceláře a míš"tnôs"tÍ~provožrií.......Kč místnosti skladu a archivu.........,.,.,,.,..„,,.........Kč kancelářská režie.........................................................Kč pojištění cca................................................................Kč amortisace technického zařízení a přístrojů..................Kč (úmor během 3 let při 7% zúr[očení]) amortisace zařízení kancelář (úmor 15%)...................Kč ........ Kč' různé Kč dozor a správni výbor Kč celkem tedy Kč 60 000 50 000 80 000 15 000 730 000 8 000 943 000 302 000 200 000 6 700 000 á í s- ........ V předpokladu, že by Ústřední čs. filmový týdeník byl hrán všemi biografy našeho státu (nyní.v provozu 1832), kryl by režii, kterou jsme zde načrtli. Počet 80 kopií byl zvolen ILUMINACE Dokumenty k československému filmovému zpravodajství 1935 -1937 proto, aby se exploitační doba zbytečně neprotahovala. Při tomto počtu byl J?y týdeník obehrán ve všech kinech republiky během 23 týdnů. Ceny budou určeny dle klíče, sestaveného dle výše obratu počtu sedadel a hracím pořadí dotyčného kina. Celkový obrat bude ročně obnášeti na sedm a půl milionu Kč, z čehož na exploitaci počítáme nejméně 1/2 milionu Kč. Založením Ústředního cs. filmového týdeníku nebudou snad vyřazeny cizí aktuality z našich kin. Má tu býti jen získána centralisace filmového zpravodajství, která umožní přehled a tím i výběr nejlepších a nejvhodnějších aktualit pro naše obecenstvo. Ze všech cizích aktualit, jež budou k disposici, budou tedy do žurnálu vložena nejlepší místa. Aby Ústřední čs: filmový týdeník se mohl vyrovnati nejlepším žurnálům cizím, musel by jeho obrat býti zabezpečen. Proto by bylo nutno eliminovati naprosto dovoz cizích žurnálů a výrobu žurnálů domácích, jež konečně dosud stejně nehrají žádnou úlohu ani rozšířením, ani kvalitou. - Novy-týdeník bude-vvcházetincitnénč-ve dvou versích českých a jedné německé, zpracované zvláště pro zněmčené území. Tím bv bylo umožněno hraní Ústředního čs. filmového týdeníku ve všech kinech republiky, což by velice prospělo rozšíření a účinku filmové propagace. Nejvhodnějším datem pro zahájení provozu budě 1. červenec 1937, ježto přípravné práce technické budou trvati nejméně 6 měsíců. Odhadujeme režii ode dne zahájení až do úplného zaběhnutí (15-18 týdnů) asi na Kč 200 000 a rovněž tolik bude stati asi režie přípravných prací. Na propagaci nového žurnálu bude věnováno 100 000 Kč, takže kalkulace zahájení prací bude asi vypadati takto: vččné náklady dle rozvrhu na str. 3..............................Kč 2 050 000 režie a personál před 1 červencem 1937......................Kč 200 000 režie a personál od 1. července 37 až do úplného zaběhnutí.......................................................Kč 200 000 položka na propagaci...................................................Kč 100 000 celkem tedy.................................................................Kč 2 550 000 Ústřední čs. filmový týdeník bude vydáván v rámci Filmového studia, jež za tím účelem bude přetvořeno v přiléhavou právní normu, aby všestranně mohlo zastávat funkce, nutné pro vydávání á exploitaci žurnálu. Výnos, jak jsme již řekli, bude věnován účelům a institucím vytvořeným pro zlepšení českého filmu. SÚA,f. MPOŽ, Zápisy ze sch&zíFPS. '^£4 |, a-c - strojopisné podtrženo ILUMINACE Dokumenty k československému filmovému zpravodajství 1935 -1937 1937^23: dubmi Prah fSmlouva o zřízení komanditní společnosti]' Podepsaní JUDr. František Papoušek,1' advokát v: Praze IL, Washingtonová č. 1, JUDr. Jaroslav Šalda/' úředník v Praze XIX. - čp. 1829- a Karel Pečený," ředitel v Praze II. Národní třída č. 32, MiloS Havel," ředitel v Praze II čp. 2000, Ing. Jaroslav SiraonideMurednffcv.Ptase .XIIí/Kolfii8ltá;i4.15L