I. JAKÝ BYL A JAKÝ JE HRDINA ČESKÉHO DOKUMENTU Zdena Škapová ^^■"■HMHHBBm MANŽELSKÉ ETUDY: ZÁSADNÍ PROJEKT HELENY TŘEŠTÍKOVÉ tiku, kde je třeba zvolený problém nejprve důkladně poznat a racionálně analyzovat, než o něm lze natočit myšlenkově precizně strukturovanou výpověď. Zadruhé je to schopnost nacházet námět tam, kde ho jiní dokumentaristé nehledají, protože jim taková skutečnost připadá málo zajímavá, ba až banální a příliš všední, a tudíž neatraktivní. Jako by v této souvislosti slovo zázrak z titulu jejího filmu nabývalo dalšího smyslu, nevztahovalo se -pouze-ke .vzniku nového života, ale rovněž k objevování zá-zračností v tom, co považujeme za samozřejmé, co běžné míjíme bez povšimnutí. Možná, že příhodnější by bylo užít neutrálnějšího slova jako zajímavost či pozoruhodnost, pro-tože režisérka., s e rozhodně neomezuje jen na pozitivní jevy života a skutečnosti. Ale pokaždé nás nutí uvědomit si, že dění i lidé v našem okolí jsou složitější a méně jedno- znační, než jsme si dosud mysleli, a že svědomité poznání čehokoliv je dlouhý a namáhavý-propes. -A konečně zatřeli se jedná o režijní styl Heleny Třeštíkové, který je střídmý a vyhlíží takřka stroze: převážně je se střízlivostí registrováno to, co se objevuje v zorném poli málo pohyblivé kamery, centrální postavení většinou zaujímá vypovídající či jednající osoba. Režisérčin sty! působi nenápadně, ale před takovou výtkou je třeba dát přednost zvážení, nakolik zásadní rezignace na stylistické postupy, jež by na sebe strhávaly pozornost; souvisí- s- autorčiným absolutním :soustředěním_na-daŤ;; né téma, se záměrem přinutit diváka, aby spolu s ní pátravé tečnost, aby se nad ní zamyslel bez autorské manipulace a vodítka poskytovaného prostřednictvím ostentativní stylizace. Bylo by klamné označovat tento styl za publicistický, Třeštíkové nejde o mechanické zmnožování faktů, o popis a registraci, nepředkládá pouhý záznam skutečnosti. Pokouší se proniknout k její podstatě, postihnout její vnitřní význam, přinutit ji, aby vydala svědectví o tom, co zůstává skryto pouhému pohledu oka, a tedy i pohledu kamery. V autorčiných zdařilých filmech, a těch je v její filmografii nemálo, nás střídmě věcná metoda natáčení dovádí k pochopení dalších rozměrů viděného a lze tedy bez nadsázky tvrdit, že výrazová střízlivost tu má své hlubší opodstatnění. A rovněž je třeba náležitě zdú- . raznit,". že ..zásadní_rozhodnutí se následně odehrávají ve střižné, kde Třeštíková vybírá ... 7, kilometrů natočeného ..materiálu. Jde přitom o to, jak zvolit právě ty záběry, jež mají klíčovou výpovědní hodnotu. Právě tady se nejvíce dostává ke slovu režisérčina intelek- tuální energie a kreativita, neboť svým výběrem daný materiál interpretuje a stále znovu promýšlenou střihovou skladbou vyjevuje smysl, jejž obsahují jednotlivé úlomky zaznamenané skutečnosti. Významným" pomocníkem v tomto náročném procesu je postup, o němž zde dosud nepadla zmínka, ač je těsně spjat s četnými z dokumentárních projektů této autorky. Jedná se o dlouhodobé natáčení, o opakované návraty k předmětu filmu v různých časových intervalech, tak jako se už ve školním snímku po celý rok Třeštíková vracela do vesnice, která měla být zatopena, nebo k těhotné ženě až do okamžiku porodu. Dnes se ve spojení s jejími filmy (a nejen s těmi) běžné mluví o časos-běrném natáčení, ač tento pojem kdysi znamenal něco jiného, a dokonce i sama režisérka říká takovému projektu důvěrně „sběrák", jako by už .. Heiena..Třeštíková.(I949) natá- -čí-x " —tJt--------^——--- intuicánajdej jr .daných .pod- ,-TEK^SYÉTLA^1979). Düa,-jež- -STOLETÍ .-představujíc: čtyřmi desftkámUituIů; z nichž; - volí. zabývat .splátkami, ..jež... tých^a- devadesátých -letech' • obvyklou --metráž-.dokumentu; náleží mezi-nej piodnější ées-: ■ ké.tvúrce dokumentárního fil-... mu.. Patří. ke generaci těch, ■- kteří-absolvovali FAMU v prv-- nlpolovině-sedmdesátýchleť . (1974), takže.její vstup do „praxe" . se odehrával v období nejtužŠí normalizace. Dnes si pomalu už i pamětníci dokáží jen stéál vybavit, jak úzký- byl tehdy ^manévrovací prostor,: jak -jednoduše se člověk- svým postojem mohl-odepsat bud v očích režimu-2a přílišnou trow-: falost,:či v očích, svých přátel a kolegů za přílišnou loajál-~ nostr- Třeštikové-se-poda-řilo-ob"ema těmto- ve "svých dú-: -sledcích-zhoubným--postojům--vyhnout. Již její školní filmy dávaly tušit, že díky své-jem-,:né senzitivitě,.. vnímavosti a , , tebttdou vnucovány nikým •zvenčí. Jeden z těchto snímků —i první dokumentární projekt :-...realizovaný po absolutoriu na-'" víc naznačovaly, že ji budou zajímat specificky ženská témata:; oba se soustředily na : rodičovství, přičemž ten druhý s čitelně symbolickým názvem ZÁZRAK (1975) sledoval těhotenství mladé ženy od jeho _ počátků až k prvním. dnům po narození dítěte.'jiné . filmy patřící k- éře začátků té- -...tcrežisérky už-tak- zjevně-žen- • ... ská., témata neměly --jako -třeba -dokument zkoumající rozpoloženi obyvatel vesnice, která L_zj^npľój!l_viiH - - VÁ-VODA, -1972),-úvaha-o malí-ři Zrzavém " a zdrojích jeho umění (DVĚ "JUBILEA'" JA'ŇA .ZRZAVÉHO, 1976) nebo snímek o slepých dětech (DO- se tematicky rozprostírají do všech stran: najdeme tu filmy o problematických jedincích i jejich neschopnosti zařadit se do života, které se pokoušejí přiblížit nám bludný kruh světa mladistvých delikventů a narkomanů, později jsou to reflexivní portréty různých zajímavých a významných osobností (Pavel.Tigrid, generálové František-Faitl. a.. František Peřina, Heda Margoliová, Tomáš Ha-lík, Jaroslav Skála,: Lída Baaro-vá, Dagmar Pecková, Bára Bá-siková, Jakub Špalek..:), ale také dokumenty z volně komponovaného ,cyklu,s .názvem.PÄ--M^20^TOL&ŤfrYyžnačující~' se -politicko-společenskou angažovaností a vybízející naše vědomí a: svědomí' k analytickému. ohlédnutí za minulostí. Sem: patří především SLADKÉ pettcrzen, jež byly v padesá tých letech dlouho nespraví-livě vězněny, nebo například snímky, LIDÉ, MĚL JSEM VÁS RAD- (1998),..HITLER,. STALIN A JÁ (2001), VYLOUČENI Z LITERATURY (1997) či NEBE NAD EVROPOU (2004). Vyjmenovat vše z obsáhlé filmografie Heleny Třeštíkové, jež se každoročně rozšiřuje nejméně o jeden daiší titul, tu prostě nelze. Při zpětném pohledu je zřej- .rnér-že již profesionální debut Třeštíkové se vyznačuje postupy, které, budou pro Její tvorbu i nadále příznačné. Zaprvé je to autorská koncepce dokumentu, znamenající v jejím..případě zejména hledání "a "volbu samotného- námětu. Zdaleka se.přitom nepřiklání- 1jen..k..tomu,, co ji oslovuje -emocionálně, neméně intenzivně se zajímá o společenskou, sociální a psychologickou téma-- -Na str.i98-203.záběry z MANŽELSKÝCH ETUD r " Heleny Třeštíkové Režisérka Helena Třeštíková při natáčení 199 tento princip realizace odkazoval k přemýšlivému přístupu k látce - je tak nahlížena vícekrát, časové pauzy umožňují odstup, a také její přirozené uležení a prohloubení. Pokud jde o realitu, nabízí časosběr-ný dokument více než jen autentický pohled na ni, neboť navíc zachycuje její vývoj, pátrá po jejím vnitrním proudění a směřování, které nelze obsáhnout v krátkém úseku přítomnosti,-jaké -dokument-or> vykle-předkládá; Režisérčin RENÉ .(I993>z-časosběrně na-■--táěeného^pětidíliiéhcrcyklirŘEK-"''' NI.MI NĚCO O SOBE není-jen portrétem mladistvého-delik--venta, -jakých jsme si zvykli vídat v médiích na tucty, díky tříletému - sledování -jeho osu- .....d.iu..přer.ůstá.. tento-hodinový...... film v jedinečnou, problémo-.vé^yícev rstevnou-studi Habi lni psychiky, vlivů rozmanitých prostředí a role rodinného zá-. zemí;...krok..za.krokem-.s.Třeští-kovou odhalujeme zdroje mladíkových duševních úrazů, přemítáme o možnostech a účinnosti nápravných zařízení, o vli-yech_tehdejšího_sp_olečenské^-:. ho Jdimatu, o' úrovni dobově • uznávaného...etického, kodexu..:. Obdobně by se dalo-referovat i o titulu V PASTI (2001, z jiného cyklu s názvem ŽENY NA dy (mimo jiné ne každý-pár je, ochoten ...propůjčit své~sou-kromí k. filmování),. sé. potvrdilo jakožto více než dobrá volba, neboť šestice mladých manželu se ukázala být velmi zajímavým.a.skutečné reprezentativním sociálním vzorkem. V šesti samostatných dokumentech tak sledujeme, jak. novomanžele, kteří neprošli vyšším vzděláním, po základní škole se., vyučili a v. čase natáčení právě".začínalLve-svých-prvních zaměstnáních, tak i -tyr kteří 1ehdy;svou~moméntál-~ ~h1™p'rbfe™s"i™cKäpali pôuze jako přestupní;-stanicř"na--cesté'"k-něčemu, co se jim samotným ještě dostatečně jasně nerýso-valo, a. konečně.:.také4y,...kteř£.. vystudovali-vysokou"školura po-"" -k-ud šlo-o-život-i-profesirměli náročnější ambice. Třeštíková -v těchto" třiceti až čtyřicetiminutových __doku- _ mentech postihla" jěďňo" z kli-~ čových-obdobr existence dvanácti mladých-lidí, jež obnáší vstup do manželství,, narození. dětí,, vyrovnávání se-s rodi-čovskou rolí, vstřebávání prvních -pracovních zkušeností, nutnosť naučit- se hospodařit v rámci daných-finančních-mož- -ností a rozdělit si péči o domácnost. V roce 1999 se k tomuto' projektu vrátila a vedle — ----— —* .H.IUIW pUJCMU vidina ti Vtíl PRELOMU-TISLCILETÍ), který _toho,~ze paralelné zvládla _ je komplexní, sondou, do.avětau- točit řadu -jiných- filmů- (ostat-narkomaniernebo~třeba-o"h:o,=—Yíé~jsW~v' případě prvního s drnovém dokumentu o Dag-_ obou cyklů), vénovala„těmto 3&£EiA^PE NA, 72001,~z "téhož cykluj .Jenž" -přináší -nejen -celJatvý-portrét.......cí )jteínTffpozormslHJalš let. Na. počátku, druhé~natáče- hém mezidobí mezi oběma na- .......tečeními................-........ Pro televizi,' kde byl tomuto projektu od 1. ledna 2006 každou neděli vyhrazen hlavní večerní vysílací čas, Třeštíková vždy obé části spojila, takže vznikla šestice unikátních celovečerních dokumentů, z ... nichž každý trvá kolem devadesáti- minut. Předěl mezi minulostí a přítomností je v nich zviditelněn titulkem,- ale byl —by-dostatečně- -zřetelný- -i-bez něho; osmdesátá léta byla snímána" černobílého dvaqetJet. později- byl použit barevný "materiál. Původně se natáčelo na 16mm film a režisérka si tehdy nejednou posteskla, jak ........to-nejdůležitější či nejspon- tánnější se odehrálo nebo bylo vysloveno právě v momentu, kdy došel materiál, nyní byla použita., videokamera - bez někdejší nemilosrdné límito-vanosti..-..a.režisérka byla pro .... změnu, zavalena obrovským množstvím materiálu určené- .. ho k sestříhání... ..... Tato technologická změna se však nikterak neprojevila na jejím dokumentárním stylu, stejně střízlivém a věcném jako kdysi.- Stále je plné soustředěna na své objekty, pozorně je sleduje a trpělivě jim naslou-,. chá,„Může....se... někdy... dokonce. ■ jevit jakoaž-příliš pasivní: do --P/psto duchjřch-^vypovědí :ně.-ktérých aktérů "totiž nijak ne-^ajs,ahoije^a^nenutí™j e^svýmř- české- operní pěvkyně světo-vého jména, ale zároveň je také rozsáhlou úvahou o talentu jakožto-daru-1 břemeni,-o-růz-™ ných rovinách. zodpovědnosti člověka,-o-sebedisciplíně," úde-.: lu i dalších dilematech: moderní ženy... í výsledky prá-Časosběrnou metodou přinesl vsak cyklus MANŽELSKÉ ETUDY. Už původní plán byl svým způsobem grandiózní: Třeštíková si v roce 1980 vybrala šest partnerských dvojic a sledovala: je ode dne je- etapy je tedy zastihla dvacet.leťstaršf, ve věku čtyřicet až Čtyřicet pět let, v do-,bě, jež . je svým. způsobem rovněž mezní: Znamená" vrchol profesní kariéry, pocit životního etablování, ale také uvědomění si. zužujících . se: životních horizontů,.jak.z;hlediska ryze osobního,'tak i pracovního a společenského, spojena býyá_Ls_.dospíváním dětí, které se postupně emancipují a rodinu opouštějí... Divák má sice ve výsledné šestici dokumentů, -tentokrát- hodinových,: -před očima „pouze" posledních šest let jejich. existence, -—!■-■ áTešpôTTTr::riá^ňäku- -sebereflexe- či pokusu o ná- je se, zda má ještě ve své výpovědi pokračovat - a pak případně útržkovitě pronese několik bezradných slov neobratně vyjadřujících jeho pocity a rozpoložení - bývají těmi nejjitři-vějšími a nejpravdivějšírni okamžiky filmu, momenty, kdy se daří. zachytit nezachytitelné- --Helena Třeštíková zkrátka ne* má ambici být zvídavou reportérkou, výstupu je ..tu_zejmé--na v roli psychologa, jehož úkolem je pozorně a zaujatě naslouchat tomu, kdo^ se jí _syšíuje_a_bÄzdščn&4ak-ítaiW-' zí k nahlédnutí to nejprivát-nější, co má k dispozici - svůj osud.. Po takové.koncepce.filmové výpovědi je významně zapojen střih. Může být zcela eliminován, když je zapotřebí hledět člověku zpytavě do tvá-...ře a všimnout si každého její ho záchvěvu, lze přitom rovněž uplatnit drobný prostřih na ruce, jejichž „pantomima" dokreslí či koriguje dojem, jaký vzbuzují slova. Může jít o vnitřní montáž, kdy se pohled odpoutá od mluvčího a během jeho hovoru sleduje výrazy "(reakce) těch, kteří mu naslouchají, nebo připadne putuje po místě, v němž se celá situace odehrává. Bývají to vesměs prostředí.....postavám..dú-.. -věrně -známá;-jejich.....byty a nejbližší okolí či jejich pracoviště, a-kamera.je rozhodně-neobhlíží proto, aby se kon-venčné::na pár .vteřin. odpou- ročnéjší úvahu. Stačí ale přistoupit na její absolutní respektování těch, o nichž vyprán.. ví, a musíme připustit, že jakékoliv, usměrňování by ve skutečnosti danou výpověd nijak významně neposunulo ani nestrukturovalo; její postavy se totiž nejlépe „usvědčují" samy. Je jen zapotřebí nechat je mluvit dostatečně dlouho a dostatečně dlouho je také pozorovat v určité situaci (což zdůrazňuji kvůli těm, jimž se: řada: filmových pasáží a promluv zdá přehnaně rozvlek-lých), Není tu namístě doža-dovat.se spádu. a. rytmu výpo- průběhu dvou-mesícú)-po.do--:......ještě více (kdo-by vzpomínal' dlouhé vteřiny upřeného po- bupeti let. Dnes opakuje, že na minulost .ve:dvaceti letech?) hledu kamery, která kupříkla- si tehdy své „hrdiny".nijak y.y- se zde různým-způšoběiň zpři- du vytrvale pozoruje některé- bírat_.nemohla, nicméně to,.co tomňují uplynulá,léta, běh ži- ho z protagonistů, jak sedí še kdysi bylo jistým dílem náho- yota, jenž se:odehrával.v.dlou- sklopenýma očima a rozhodu- talaod postavy a nabídla ně JäJSQU-bariá lnf .^ycpAvkut-Na^-. opak, jsou to okamžiky stejně intenzivní pozorovatelské činnosti - tentokrát sociálních podmínek, úrovně hmotného vybavení, osobního vkusu do-tyčnéhjD páru či později i jejich dětí, dále reference o jejich životním stylu, koníčcích, zálibách a samozřejmé také zlozvycích, slabostech či neschopnosti vtisknout osobitý ráz prostoru kolem sebe, o podivné ztracenosti v prostředí. Střihová skladba všech částí jednotlivých filmů dále potvrzuje, že se Třeštíková pohybuje v nasnímaném materiálu s ^otevřenou- myslí ■■■v srdcem, že sě vTíěm dokonale orientuje a hlavně že ho zvládá s mimořádnou-lidskou zralostí, z níž mimochodem vyplývá i obdivuhodná a nikdy neporušená diskrétnost, kterou zachováva- júci těm, jež se stali součástí jejího projektu. Přesně odhadne, jak dlouhou pozornost má -čemu věnovat. Intervaly jejích návštev v rodinách sledovaných dvojic sice zachovávají jistou pravidelnost (ve filmech prvního cyklu se většinou ob-.jevují. mezititulky uvádějící měsíc a někdy. i. datum setkání, ve druhém cyklu jsou údaje -přibližnější, typu „za čtvrt roku", „podzim 2004" apod.), ale režisérka se nijak nesnaží o to, aby působily co do svého rozsa hu—proporč ně. Některá setkání razantně zkrátí ha několik záběrů, striktně zredukuje, ,co se dozvěděla nového" (otázkou „Co je"u" vás" "nového?" mnohdy, autorčin hlás uvozuje příchod filmového stavbu), na stručnou informaci, s ■níž-nás-pou-ze-zběžne-sez-ná^ -mi. Jindy přesně a zkušeně zdůrazni nějakou drobnou, zdánlivě okrajovou a nepodstatnou situaci jako průhled do duše některé z postav, a jindy dá své návštěvě tvar rozlehlé scény a nešetří minutami, abychom pochopili, vedeni jejím jemně pátravým setrváváním,' co se asi v nitru sledovaných postav odehrává a s čím uvnitř zápasí, i když to třeba zůstane —nevysloveno. Při pozorném vní-■ máni lze právě při sledování těchto scén občas zažít přímo -magické-chvíle, neboť si s ustrnutím náhle uvědomíme, že ™je nám umožněno nahlédnout, co nastane, k čemu se nevyhnutelně schyluje, jak se postavy - reálné, nikoliv fiktivní -neodvratné posouvají tam, kam nikdy nechtěly, jak si soustavně škodí tím, po čem touží a oč usilují, neboť se mylně domnívají, že právě to je učiní šťastnými. Zastavme se ještě u slova osud, jelikož snad nikdy v souvislosti s dokumentárním filmem se tak nevtíralo na mysl jako v případě MANŽELSKÝCH ETUD. Děje se tak přesto, že se zde Třeštíková obrací k všednodennosti, k nevýznamné skutečnosti a zkušenosti obyčejných, průměrných („normálních", jak říká režisérka), zcela anonymních občanů. (A je-nutno s emfází konstatovat, že se tak dějepráv.ě:proLto!)ja-^ ko by konečně někdo z doku-- ■mentanstů našel odvahu napl-.....-mt"torco~sipřál Césare Za- vattini, otec italského neorealismu, už před. šedesáti lety, když prohlásil, že jeho ideálem je- film-o-životé -člověka, jemuž se nikdy nic mimořádného nestalo.- V oblasti hrané kinematografie se o něco takového s úspěchem pokusili někteří příslušníci evropských hnutí „nových vln", včetně té české, v dokumentu bychom jistě narazili na sporadické záměry tohoto typu, ale nikde se nejedná o zachycení celého čtvrtstoletí, tedy přibližně třetiny lidského života, o pětadvacet let, jež mapují tu nejdynamič-téjší a nejdůležitější jeho část. Pojmy osud a všednost srna první pohled- odporují—jeriže-autorka dokázala, že vnímavé sledování má moc proměnit ..zdánlivě—epia3dické,-..nicotné- výjevy ve výmluvná svědectví o lidském údělu, V šesti jejích filmech stojí vždy na počátku, mladičká dvojice, čisté, nevinné tváře, z nichž vyzařuje nezkušenost, ro-zechvělost z vážného životního kroku a zároveň dychtivé očekávání věcí příštích. První děti, první starosti, první nedorozumění a konflikty, ale kromě jediné dvojice, kde se . žena. ui...jedenác.t_.mésíců~po.. svatbě odstěhuje, zpátky k rodičům a požádá o rozvod, přestože se. novomanželům právě narodila dcera, se stále zdá, že mladá láska a vitalita dokáže překonat všechna protivenství. Jak čas. plyne, na místo dobrodružného poznáváni nastupuji stereotypyrvzá-jemnost vystřídá odcizení, přicházejí závažnější střety a různé porážky, vystřízlivění, deziluze, únava, pasivita, chvíle beznaděje a rezignace. Nelze si opakovaně nevzpomenout na Bergmanovy sondy do soužití mužů a žen, zejména na jeho SCÉNY-Z-MA-NŽELSK-ÉHQ-ŽI-VOTA, a neuvědomit si z odstupu let hloubku jejich pravdivosti, jakoby znovu stvrzovanou těmito dokumentárními svědectvími o dramatických peripetiích partnerských vztahů! Třeštíková se rozhodně přednostně nezaměřuje na krizové jevy a situace v soužití svých _dyojic,ijiýbržrs-'-neobjč^nou: vnímavostí zaznamenává rov-' něž jejich pocity.spokojenosti, bezpečí, klidu, naplněni, je- jich chvíle vzájemné podpory, doufání a touhy. Předvádí pod-nikavost některých z nich, pracovitost a zaujetí pro věc, vzrůst sebevědomí v okamžiku dosažení cíle a radost z úspěchů, svých i svých dětí. Během pětadvaceti let se ovšem polovina sledovaných manželství rozvedla, ve dvou ze tří zbývajících stále funkčních vztahů panuje často napětí, rozháranost a pocity osamělosti každého z partnerů. Jedna z žen se opakovaně pokusila o sebevraždu; jiná se musí vyrovnat se smrti své dvaadvacetileté dcery a její mladší syn trpí od narození mozkovou poruchou; dcera z jiné rodiny se -■■přés:'matčinU::ríevoli-předčasně vdala a má dítě, takže udělá přesně tytéž kroky, k jakým „„se~.v_.pr.vnl-části filmu nezrale odhodlala její matka; dospívající syn z další rodiny uvádí své rodiče v zoufalství svými zkušenostmi s drogami... Co tohle všechno znamená? Předně jedinečné, svrchované a nezpochybnitelně průkazné potvrzení toho, že každý člověk bez výjimky je výsostne zajímavým subjektem. Že lidská existence sice nenaplňuje principy tragédie, ale přesto .........je....pře.dmětem neustálých. dramatických zápasů, končících až smrtí. A že žádný lidský život nelze zredukovat na hrst obecných pravd, nelze ho shrnout do několika pouček. Existuje jakýsi společný zdroj života, archetypy a mohutné, věčné zákonitosti, které se však pokaždé naplňují jinak, nepředvídatelně, v závislosti na povaze jedince. Ano, především povaha člověka ovlivňuje jeho život a modifikuje ho. Aniž by Třeštíková byla jakkoliv explicitní (neilustruje obrazem, nepoužívá komentář ani napovídající či zvýrazňující hud-—barnikd-y-nepoložĚ-sv-ým-objek-tům manipulující otázku), boří přesvědčivé řadu. současných falešných mýtů o determinujícím-vlivu-společenského klimatu, politiky, médií a masové kultury na to, jak se utváří naše existence. V celém cyklu je zřetelně vidět, že jejich místo v životě je značně ome-_ ■ -zeno,-ž e-jsou jen_ rámem, obe -plnajicím obra2, ale fakticky nezasahujícím do jeho obsahu. Jedna z rozvedených a osa- mělých žen vysedává dlouhé hodiny před or?razovkou u te-lenovel, avšak při pohledu zpět si záhy uvědomíme, že takto trávený čas nemá co dělat s „otupujícím tlakem konzum-nosti", ale souvisí s jejími vnitřními dispozicemi, zřetelně se rýsujícími již v úvodní části dokumentu: s její duševní pasivitou a jistou omezeností, prosazující se v jejím počínání od prvních natočených záběrů. Příběh, v němž se obdivuhodná vynalézavost a činorodost sledovaného muže realizuje ve zřízení a vedení exkluzivní kulečníkové herny a posléze v nabídce profesionálních zábavných programů pro různé párty, nemíří k povrchnímu kázání o vymizení nosných humánních idejí z horizontu současné společnosti, spíše jsme vyzváni k přemýšlení o vnitřni limitova-nosti člověka tváří v tvář úkolu rozeznat pravé hodnoty od falešných, k úvaze o tom, jak problematické podoby může mít potřeba viditelné sebe-prezentace. V dalším snímku nás zase zarazí až pobuřující trivialita projevená pří komentováni současné politicko-spo-lečenské situace, jde o názory mladičkého páru, v němž novomanželkou je dcera jedné ze sledovaných dvojic. Ani len-to příklad rozhodně nemá vypovídat o panujícím mediálním chaosu a absenci hodnotové hierarchie, je především chmurným potvrzením toho, že fenomén lidské nevědomosti a ignorance je vecný a ze ho nezruší žádné společenské uspořádání. Syn další dvojice, na něhož se v příslušném dílu nezanedbatelně upírá režisér-óina pozornost, se zdá žít v povážlivém zajetí počítačů, ale ukáže se, že jeho zaujetí není otrockou závislostí, neboť k nim přistupuje jako kreativní, reílektujicí bytost.' A je navíc ve svém hloubavém soustředění podoben otci, jehož plodné posedlosti vlastními tvůrčími experimenty nemohly před více než dvaceti lety zabránit ani těsné mantinely totalitního režimu. Třeštíková ovšem nechce tvrdit, že podmínky, ve kterých člověk žije, na něho nikterak nepůsobí. Ve filmech natočených v osmdesátých letech na- rážíme na každém kroku na šeď a ubohost materiálni i duchovní. Novomanželé nemají většinou kde bydlet, tísní se v jednom pokojí ve skromné domácnosti svých rodičů, štěstím je získání, malého bytečku po babičce, který se musí od základu zrekonstruovat. Nejsou finance, v obchodech chybí základní sortiment pro vybavení domácnosti, těžce a dlouze se shání všechno, od hřebíků a obkládaóek. až:třeba po součástky k opravě starého auta. Žádnýjz^mladých-párů '"'"Wélřriůže"'uvažoval o''dovolené v cizině (2 finančních i politických • důvodů), k pěstování koníčků je zapotřebí hodně vynalézavosti a houževnatosti. To, že se nikdo z mladých nezajímá o věci- veřejné a nijak se nevyjadřuje ke společen- • ské situaci; by se v osmdesátých letech dalo vysvětlit autocenzurou, které tehdy každý dobrovolné podléhal, ostatně i režisérka si byla dobře vědo- ma, že toto tabu není radno příliš porušovat. Ale i o dvacet let později, kdy panuje naprostá svoboda slova a názoru, se málokdo z aktérů dotkne explicitně toho, co se děje kolem, a když se tak stane, pak s takřka karikující povrchnosti a až zarážející primitívností. Pravda, Třeštíková takto přímo směrovanou otázku nikdy nepoloží, což je škoda, ale na druhé straně, jak už bylo- řeóenorje -všeobecné a spontánní pomíjení této oblasti zcela zřetelným. důkazem, že politika a dějinné události stojí vně života člověka a jsou pouze jakousi kulisou, k níž ve svém každodenním bytí jen málokdy upíná pozornost. Ať už však hrdinové těchto filmů reflektují vliv společenských podmínek na svůj život či nikoliv, je v záznamech z posledních-šesti... let přímo hmatatelný na každém kroku. Nejsnáze a samozřejmě pozitivně lze hodnotit markantní vzestup materiální úrovně a celkové životní kultury (kromě jednoho případu osamělé matky se dvěma dětmi), z atmosféry dokumentu je cítit všudypřítomná otevřenost širokého spektra šancí namísto někdejších těsných horizontů, svazujících a jednou provždy daných. Nicméně ani s nastolením demokracie a tržní ekonomiky pochopitelně problémy nemizí. Vyvstávají naopak problémy nové,; pro českou společnost navíc naprosto neznámé; Kontinuita byla na půlstoletí přetržena, lidem, kteří v dospělém věku zažili před druhou svetovou válkou demokracii, bylo v roce 1990 kolem sedmdesáti let, takže se těžko dalo.vycházet z jejich zkušeností. Pro celý národ se tedy v listopadu 1989 z hlediska dějinně chá--paného času změnilo všechno doslova přes noc. Objevilo se nekonečné množství řečišť, do nichž mohl být sveden obrov- ský proud dosud zadržované energie a podnikavosti občanů, možnosti se zdály a stále zdají být tak bezbřehé, že mnoho lidí spěchajících uskutečnit své sny neodhaduje své síly. To se přihodilo a stále děje i některým protagonistům Třeštíkové, jež to dokumentuje po svém, což znamená nepřímočaře (a neverbálně), ale zároveň i výmluvně a" obsáhle. Také v tomto směru poskytuje její cyklus neocenitelný studijní materiál pro --ty—k1eřf^rrtě7r™n-Trárle^cTcTi společenského převratu v roce 1989 uvažovat z psychologického či sociologického hlediska. Nepotkáme se tu jen s těmi, kteří prokazatelné uspe- . li a kteří na ně kladené nároky zvládli, ale také s těmi, jež nyní-vyžadované^maximální nasazení přivedlo k vnitřnímu rozvratu, vyčerpanosti a těžkým neurózám. S těmi, kteří svou identitu postoupili prosperitě, aniž by si to sami uvědomili, s těmi, kdo si ani z bohaté nabídky nikdy neumělí vybrat, a rovněž s takovými lidmi, kteří se stali lačnými konzumenty a jejichž nespokojenost a touha mít stále více je neukojitelná. Jsou to závažné diagnózy, ve filmech Třeštíkové dokonale čitelné a přitom nikde nevyslovené, proto se také tento text vyhýbá jménům, k nimž se vztahují a jež si každý divák může snadno dosadit sám. Ještě jeden významný moment z vělkéli6"mnÓžství'těch, které exponují jednotlivé díly MANŽELSKÝCH ETUD, mimořádně upoutá naši pozornost. Jde.._o. současnou podobu mezigeneračních vazeb mezi rodiči a jejích dospívajícími dětmi, zde zastoupenými potomky filmo-^ahých""livbjičrnilä^dýmrTiam'ír jimž. je dnes mezi dvaceti až. pětadvaceti lety. Asi neexistuje srovnatelný dokumentární materiál, který by tak nezpochybnitelně předváděl míru vli- vu dědičnosti a determinace rodného prostředí a který by zároveň tak demonštratívne upozorňoval na okolnosti, jež jsou v moderním věku, navzdory uvedeným faktorům, příčinou nebývalých a takřka nepřekle-nutelných mezigeneračních propastí. Rozevírají se proto, že frekventovaně dochází k radikálním posunům v existenčních i existenciálních (mentálních) modelech, k náhlým odklonům od toho, co bylo dosuď považováno za normativní, jako se tomu stalo u nás po roce 1989. Děti sledovaných manželských párů, naro-zené během osmdesátých let,. dorůstaly...a.dospívaly...v..letech devadesáťýčhT v" totálne, změněných životních podmínkách, z hlediska rodičů ovšem jedi- díž zcela přirozených. Rodiče dnes prakticky nemají šanci zaujmout potomky svými vzpomínkami na život v dobách socialismu -a předat-jim své zkušenosti, dětem se zase nedostává porozumění, když uprostřed relativního dostatku a široké škály zajímavých nabídek upadají do vleklých krizí a dávají vehementně najevo, že rovněž mají své složité či neřešitelné problémy. Obě generace se tak dostávají do izolace, do nepřirozené a nebezpečné samoty, Oboustranně prožívaný pocit tzv. „nesdé-litelné zkušenosti" může plodit stavy úzkosti a agresivity. Jedná se o alarmující úkaz, jehož kontury jsou identifikovatelné, nicméně režisérka rozhodně nesměřuje diváka k ..žádné.jednostranné generaíi-... zaci.a.jako.pokaždé.i v^omto případě ukazújěi~zě zivoť nabízí i perspektivnější varianty vztahů rodičů a dětí. Člověk si uvědomí, že by se její filmy mohly mimo jiné stát rovněž instrumentem rozšiřujícím a kultivujícím schopnosti mezigenerační vstřícnosti a tolerance, stačilo by pozorně a vnímavě analyzovat chybné či naopak správné kroky, jichž se obě generace při vzájemné komunikaci dopouštějí. Šestidílný cyklus celovečerních dokumentárních- filmů Heleny Třeštíkové měl při vysílání v televizi nebývalý ohlas, bylo zjištěno, že některé příběhy sledoval téměř milion diváků, tedy počet, který v souvislosti se sledovaností dokumentární tvorby nemá obdoby. Jde rovněž o mimořádně bohatý empirický materiál vhodný pro výzkum hned několika oborů humanitních věd. MANŽELSKÉ ETUDY jsou podle mého názoru vrcholným uměleckým dílem svého druhu, natolik mno-havrstevnatým, že ani v budoucnu neztratí nic se své hodnoty. Tento text je ve zkrácené formě dostupný také v angličtine na adrese; www.kinokultura.corn/specials/4/ marnagestories.shtml.