DĚJINY ČESKÉ KINEMATOGRAFIE: DOKUMENTÁRNÍ FILM Kateřina Šardická katerina.sardicka@gmail.com ZÁKLADNÍ INFO • •studijní materiály – v ISu předmětu (seznam literatury, konkrétní povinné texty, jejichž četba bude prověřena v záv. Testu, průběžně prezentace z pravidelných přednášek v powerpointu) •podmínky výstupu – přehledový test ve zkouškovém období •náplň testu: •látka probraná v přednáškách •kontrola četby dotazem na jeden z textů umístěných v ISu •kontrola znalosti filmů - ke každému z 5 sledovaných období vidět minimálně 5 filmů - • Obálka 2/2009 2/2009 A jiné zdroje (buďte kreativní!) CO JE DOKUMENTÁRNÍ FILM ? •John Grierson (1926): • „Filmy Roberta Flahertyho jsou dokumentární filmy.“ • „creative treatment of reality“ • • • •Paul Rotha (1935): •„Dokumentární film není definován ani tématem, ani stylem, ale přístupem.“ •„ (…) od narativního filmu se dokument liší nikoli odklonem od řemeslnosti, ale účelem, k němuž je řemeslo využito.“ • • • •Michael Renov – 4 základní účely dok. filmu • 1)zaznamenávat, odhalovat, uchovávat 2)přesvědčovat, prosazovat 3)analyzovat, klást otázky 4)vyjadřovat NĚKTERÉ TECHNIKY DOKUMENTÁRNÍHO FILMU • •záznam / observace událostí •inscenace událostí •použití archivního materiálu / found footage •přímý rozhovor •nepřímý rozhovor (výpověď) •voice-over komentář •grafické prvky (titulky, grafy, ilustrativní názorné animace) •nediegetická hudba POČÁTKY DOKUMENTÁRNÍHO FILMU V ČESKÉM PROSTŘEDÍ - •první dokumentační záběry pořízené Janem Kříženeckým na Výstavě architektury a inženýrství v Praze 1898 • (Svatojánská pouť v československé vesnici; Purkyňovo náměstí na královských Vinohradech) • • • • •dokumentární produkce pak ještě mnoho let po této výstavě většinou české filmové tvorby •náměty k filmování: přehlídky, průvody, státní i místní slavnosti, přírodní výjevy •vznik prvních samostatných výroben jako právních subjektů až po roce 1908 Obsah obrázku oblečení, černá Popis byl vytvořen automaticky Chov husí v Libuši u Prahy (1911) DOKUMENTÁRNÍ TVORBA PRVNÍCH Č. PRODUKČNÍCH SPOLEČNOSTÍ DO ROKU 1918 •Kinofa (Antonín Pech) – Svatojánské proudy, Všesokolský slet v Praze •Illusionfilm (Alois Jalovec) – Automobilové závody Praha-Jíloviště, Pohřeb Jakuba Arbesa •Asum (Max Urban) – první pokus o filmový týdeník : Pražský kinematografický žurnál (1913) •Lucernafilm – snímky o českém státu a pražském společenském životě – využity TGM k propagaci DOKUMENTÁRNÍ FILM A VĚDECKÉ VÝZKUMY •tradice sahající až k fyziologickým pokusům Jana Evangelisty Purkyně •vynález kinesiskopu (obdoba stroboskopu) •pomůcka měla sloužit k demonstraci pohybu srdečního svalu – ukázky tepání, srdce a proudění krve srdcem • •na počátku 20. století pak začali čeští vědci využívat k záznamu výzkumů film: • Bohumil Bouše – Život zabité žáby (1911) • Ondřej Schrutz – Plovatky (1913) • Vladimír Hons – Nemocný pes (1915) Život zabité žáby (1911) DOKUMENT V OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY •válka ukázala politický a propagační význam zpravodajského filmu •vznik Československa přináší do filmu proměnu témat – reklama, technicko-dokumentární film, podnikatelské investice, osobnost TGM aj., • •Silné společnosti •Bratři Deglové – aktualita, technika, osvěta •Např. Po stopách K. H. Borovského (1925), Z kraje Jiráskova Bratrstva (1929) • •Elektajournal – aktuality, týdeníky •Např. Velikáni naší soudobé kultury (1929), Praha město věží (1928) • •Čs. Společnost pro vědeckou kinematografii – kořeny pop-věd filmu •Prof. Vladimír Úlehla •Např. Jak rostliny žijí a cítí (1920), Pohyby rostlin (1928) Pohyby rostlin (1928) PROBLÉMY DOKUMENTÁRNÍ TVORBY VE 20. LETECH •politické • nezájem státu o kinematografii – výjimkou predikát kulturně-výchovného filmu • •filmově-průmyslové • malý zájem kinařů uvádět dokumentární a nonfikční filmy v komerčním režimu • •technické • nedostatek technického zázemí • •ekonomické • minimum finančního zajištění, zakázková tvorba • DŮSLEDKY UVEDENÝCH PROBLÉMŮ •neinvenčnost, minimum zájmu o tvořivý přístup a originální řešení; • „pragmatická dramaturgie“ • •vedle aktualit ze státních oslav a významných společenských akcí tvoří většinu produkce zakázky – do dokumentárních filmů investují obchodníci (továrníci, hoteliéři, městské správy, organizace a spolky, atp.) • •vznikají tak snímky tvářící se jako aktuality či dokonce průmyslové filmy, jejichž účel je však zpravidla propagační • •např. Návštěva ministra obchodu L. Nováka v knihtiskárně B. Zahradníka v Praze (1925); •případně tzv. závodní filmy (kronika provozu továrny/ závodu na způsob průmyslového filmu a současně reklama na výrobky firmy); •reklama i v přírodních filmech (výletníci se zastavují v restauraci – dlouhý záběr na vývěsní štít + dlouhý záběr na majitele s chotí atp. – oslavný mezititulek) • • VÝJIMKY •vyplývají buď z vazby na silnou individualitu, nebo podporu státu (nebo obojí) • •filmové oddělení při Ministerstvu národní obrany • •vědecká kinematografie Vladimíra Úlehly • •reprezentativní kolekce natočená pro Výstavu soudobé kultury v Brně • •př. Demänová – Jindřich Brichta - 1928 • •návaznost na aktualitu a cestopisy v jednom •idyla, lyrika •vytýkání neangažovanosti a nulové kritiky • •osobnost Karel Plicka •etnograf, folklorista, sběratel, hudebník, filmový scenárista, režisér i kameraman, fotograf, pedagog •původně pětiletý pobyt na Slovensku se protáhl na patnáct let •písňová tvorba, pohádky, pověsti, fotografie, filmy •např. Za slovenským ľudom (1928), Po horách, po dolách (1929), Zem spieva (1933) NÁRODOPISNÝ FILM konec 20. let sílí diskuse o „kulturnosti“ českého filmu vzniká řada uskupení dávajících si do programu pozdvižení české filmové kultury jednak „lepší“ filmovou kritikou, jednak pořádáním filmových představení, jednak také vlastní filmovou tvorbou Klub za nový film Filmklub skupina Foto-kino Levé fronty • •Klub za nový film - Filmklub - skupina Foto-kino Levé fronty • •dosavadní historické práce: „avantgardní tendence“ (Michal Bregant) •ve smyslu povzdechnutí, či dokonce výčitky vůči dějinám •tento přístup neudržitelný • •v českém prostředí : realizace umělců v mnoha uměleckých oblastech, prostřednictvím mnoha médií, na pomezí amatérské tvorby • •poezie, divadlo, hudba, fotografie, film •= multimediální jevištní tvary, barevný klavír, umělecké průzkumy vztahů mezi médii • •tendence (usilování o něco) součástí programu – cílem nebylo něco ukončit, ale stále tvořit a přetvářet •za avantgardu ve své době považovány filmy abstraktní, vědecké, cestopisné, nejen poetistické či surrealistické hry, případně snímky ruské montážní školy • • • FILM – AVANTGARDA konec 20. let sílí diskuse o „kulturnosti“ českého filmu vzniká řada uskupení dávajících si do programu pozdvižení české filmové kultury jednak „lepší“ filmovou kritikou, jednak pořádáním filmových představení, jednak také vlastní filmovou tvorbou Klub za nový film Filmklub skupina Foto-kino Levé fronty AVANTGARDNÍ HNUTÍ • •S. Innemann – Praha v záři světel (1928) •O. Vávra + F. Pilát – Světlo proniká tmou (1931) •A. Hackenschmied – Bezúčelná procházka (1931), Na pražském hradě (1931) •Jan Kučera – Stavba (1931), Burleska (1931) •Tomáš Trnka – Bouře nad Tatrami (1932), • Květy na Tatrách (1932) •Otakar Vávra – Žijeme v Praze (1934) • • • důraz na multimediální přesahy – představa možnosti synteticky vyjádřit vzájemné vztahy mezi médii na základě určitých abstraktních spojnic (rytmu, tempa, grafických korelací atp.) dokládá to také dobový slovník podle něj vznikají světelně-kinetické filmové skulptury filmové symfonické básně filmové básně filmové prostorové/ architektonické studie atp. vychází zřetelně z domácí poetistické devětsilské tradice a z Teigeho omnopoetického pojetí světa báseň v této koncepci průnikem všech umění • •1929 •se zvukem přichází komplikace = stouply nároky na technické vybavení i zpracování, výroba filmů se prodražuje •situaci komplikuje i počáteční nezájem ze strany tvůrců •zpočátku se zvuk omezuje na přepis komentáře a gramofonové desky • •Důsledky •avantgardní hnutí bylo potlačeno •pokrok filmu se zpomalil kvůli technice •jazyková bariéra • • • • PŘÍCHOD ZVUKOVÉHO FILMU konec 20. let sílí diskuse o „kulturnosti“ českého filmu vzniká řada uskupení dávajících si do programu pozdvižení české filmové kultury jednak „lepší“ filmovou kritikou, jednak pořádáním filmových představení, jednak také vlastní filmovou tvorbou Klub za nový film Filmklub skupina Foto-kino Levé fronty ALEXANDER HACKENSCHMIED •filmový architekt G. Machatého •hojná publikační a organizátorské činnost • • •první experiment Bezúčelná procházka (1930) •zvukový experiment Na pražském hradě (1932) •angažmá u Plicky Zem spieva • •propagační filmy ve spolupráci s Ladislavem Koldou – tvůrčí skupina Klos, Lukas, Hackenschmied, Novotný, Pilát, Drda, Brdečka • •cesty s Baťou – kolem světa: materiály z Indie (vše 1940): •Chudí lidé, Řeka života a smrti, Vzpomínka na ráj • •spolupráce s americkým režisérem Herbertem Klinem na snímku o nástupu nacismu „Crisis: A Film of the Nazi War“ (1939) •s Klinem odchází do Francie a Anglie (Lights Out in Europe – 1939) • • JINDŘICH BRICHTA •Brichtův klíčový zájem v technice • •začínal jako kameraman u bří Deglů •systematický sběr dokumentů i technických artefaktů z dějin kinematografie) • •natáčel počátky samostatnosti českého státu •1918: např. Návrat prezidenta Masaryka do vlasti • •spolupracoval s Čs. společností pro vědeckou kin. •(autorsky s Vl. Úlehlou a St. Prátem – Jak rostliny •žijí a cítí /1920/) • •1927 – 1931 Brichta technickým ředitelem Elektajournalu – společnost významná •pro tradici čs. filmového zpravodajství – od roku 1925 týdeník Elektajournal • • z Brichtovy vize filmového archivu •další Brichtovy významné kameramansko-dokumentaristické práce: •8. všesokolský slet v Praze (J.S. Kolár, 1926) •Praha v záři světel (Svatopluk Innemann, 1928) • •samostatná režie: •Demänová (1928) • •další vlastní filmy za okupace a 2. sv. války: •Pražské baroko (1939) •Svatý Jiří na hradě Pražském (1940) • •založil 1940 filmový měsíčník kulturních aktualit Defilé (8 dílů, poté zastaven protektorátní cenzurou) • •koncentrační tábor – po válce se jeho pozornost soustředila mimo natáčení (Čs. filmotéka, archiv, muzeum) • VLADIMÍR ÚLEHLA •profesor fyziologie rostlin na brněnské Přírodovědecké fakultě • •zkušenost se zahraniční praxí vědecké kinematografie • •pokusné natáčení přes mikroskop • •k mikrokinematografii přidává pokusy s časosběrným natáčením : •Jak rostliny žijí a cítí (mikroskopické záběry pohybů uvnitř buńky) • •další práci v tomto směru rozvíjí se svým spolupracovníkem (asistentem) Janem Calábkem • •2 roky natáčení: film Pohyby rostlin (1928) • •záměr natočit etnografický film o Slovácku •mnoho dokumentárních záběrů – dotočeny hrané sekvence – vznikl Mizející svět (1932) •obecné změny počátku 30. let • •sociálně-hospodářská situace •ekonomická krize, intenzivnější vnímání sociálních problémů •= i avantgarda posiluje důraz na sociálně-uvědomělé tendence • •situace ve filmovém průmyslu •v závislosti na kontingentním a registračním systému vzniká fond z příspěvků – státní úvahy o podpoře kinematografie (i dokumentární) • •politizace umění •hrozba ohrožení nacistickým Německem – národní identita •budování vizí sociálně-mobilizačních kampaní •spoření, sběry, brannost • DOK. FILM A VZNIK FILMOVÉHO PORADNÍHO SBORU • •Filmový poradní sbor •založen při min. průmyslu, obchodu a živností r. 1935 •úkolem přidělovat podporu schváleným f. projektům •významný jako první signál zájmu státu o filmové podnikání •s sebou nese samozřejmě subvence, ale i kontrolu : návrhy změn u předkládaných libret/ scénářů a rozpočtů • •pro dokumentární tvorbu klíčové zřízení zvláštní •„komise pro kulturně-propagační dodatek“ •(dodatek: specifický typ filmu subvencovaného s podporou státu, který byl navíc zvýhodněn v distribuci) •více Iluminace 2/2009 důsledek kontingentního a registračního systému DOKUMENTÁRNÍ FILM ZA PROTEKTORÁTU •16. března 1939 / vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava •mnoho snímků několika předchozích let - národně-uvědomovací charakter, posilování víry v sílu národa před válkou, příprava, prevence •s nástupem nacismu: tvorba filmů obecně pod kontrolou okupační správy, obsazení ateliérů na Barrandově, arizace průmyslu… • •specifika významná pro dokumentární tvorbu •prosazování německých zájmů v týdenících •arizace postihuje konkrétní tvůrčí osobnosti •(emigrace Jiřího Weisse, Alexandra Hackenschmieda, Jindřich Brichta v koncentračním táboře) •pro další je nutnost podrobovat se prorežimním požadavkům důvodem ke stažení (Jiří Lehovec) DOKUMENTÁRNÍ FILM ZA PROTEKTORÁTU • •typická pro veškerou kulturní sféru, nejen film • •brannost •národní uvědomělost •vztah k tradičním hodnotám •hledání vzorů v dějinách a významných osobnostech většina produkce účelová, vyhovující obecnějším sociálním kampaním •sběrové akce (Krysařův návrat) • •šetření plynem, uhlím, úspornost obecně (Abeceda uhlí) • •žena jako matka a hospodyňka (Žena a rodina) • •nábor do továren (Chlapci v modrém; Zdař bůh, hoši) • •kult zdraví a mládí - - významná otázka „národního“ v protektorátní krátkometrážní tvorbě trend: germanizovat Čechy jako Čechy (tzn. klidně i za využití českých národních symbolů a hodnot /lidové slovesnosti, národních patronů, atp./ - pokud to je záruka loajality, sociálního klidu v protektorátu a poslušné pracovitosti pro říšské hospodářství JIŘÍ WEISS •amatérské počátky – první film ze sjíždění Lužnice s kamarády: na 16mm kameru natočil film ze života vodáků Lidé na slunci (1935) •členem skupiny Levá fronta a Čs. filmové společnosti, spolupracoval s Vl. Vančurou, ale krátký film pro něj významnější, spolupráce se Zlínem •se vznikem Filmového poradního sboru vzniká při AB Barrandov oddělení pro kulturně-propagační tvorbu (zde Weiss, Václav Hanuš, Jiří Srnka, K. M. Walló) •zde snímky vyzývající k národnímu sebevědomí : Pojď s námi (1937, Junáci); Přístav vzdušného moře (1937, letecká navigace), Píseň o smutné zemi (1937, Podkarpatská Rus) •emigrace do Anglie – tvorba v exilu •Rape of Czechoslovakia (1939) •protinacistické agitky, aktuality, reportáž •poválečná Píseň o sletu (1949), dále hraná tvorba JIŘÍ LEHOVEC •technické vzdělání propojeno s dějinami umění a estetikou •spojení a avantgardním hnutím kolem Devětsilu •filmové spolky Filmklub, Film-foto Levé fronty, publikační činnost, průkopníkem č. film. kritiky •fotografie, scénografie, armádní film •kulturní oddělení AB Barrandov •Kamenná sláva (1938) – s Janem Liborou • •samostatná režie: Miliony na dlažbách 1939 •Divotvorné oko 1939 Lehovec + foto + Divotvorné oko • •Zajatý hlas 1939 •Věrná hvězda 1940 •po zabrání Barrandova Němci – odchází, zakládá vlastní firmu, věnuje se reklamě •později přechází do Zlína – zde Rytmus (1941) • •v 50. letech určitou dobu vedoucím KF, podíl na založení FAMU •tvorba občas: Praha matka měst, Ludvík Kuba, … Divotvorné oko (1939 ) PŘED/VÁLEČNÉ ŽÁNRY: VĚDECKÝ FILM • •konstituován z popudu (a v rámci) Čs. společnosti pro věd. kinematografii •založena 1923/24 s pobočkami v Praze a Brně • •významné osobnosti František Král, Viktorin Vojtěch, Karel Smrž, Jindřich Brichta, Vladimír Úlehla • •činností nejen natáčení, ale i podpora záznamů z výzkumných expedic •(Gari Gari, Aloha oe), popularizace kinematografie a poznání o jejích dějinách • •film jako pomůcka praktická – kriminalistika • • • FENOMÉN BAŤA •konec 20. let: Baťovy závody začínají využívat vlastní filmovou techniku, vznikají zpravodajské šoty „Baťa žurnál“ •1928: uvnitř reklamního oddělení se zakládá filmový a fotografický úsek, zadává externí výrobu zpravodajských žurnálů a reklamních filmů, které se následně promítají v kinech •1934: do filmového oddělení nastupuje scénárista a režisér Elmar Klos, producent Ladislav Kolda a kameraman Alexandrer Hackenschmied •1935: stavba ateliérů na Kudlově, pouhých 9 měsíců (!!); Kolda, Klos, Pecina a Hackenschmied se vydávají do USA, kde nakupují pro ateliéry novou špičkovou techniku • Obsah obrázku jídlo Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku motocykl, nákladní auto, ulice, řízení Popis byl vytvořen automaticky FENOMÉN BAŤA •1937: filmové ateliéry Baťa (FAB) začínají svojí aktivitou vstupovat do širokého povědomí veřejnosti, pracovníci ateliérů se účastní Světové výstavy v Paříži, získávají zlatou medaili za reklamní film Silnice zpívá. •1938: J. A. Baťa plánuje provozování dalších ateliérů v Praze – pronajímá si nevyužívané ateliéry Host v Hostivaři. FAB výroba se soustřeďuje na výcvikové a instruktážní filmy pro zaměstnance firmy Baťa. Natáčí zde Borský, Frič, Slavinský. • Obsah obrázku exteriér, tráva, budova, osoba Popis byl vytvořen automaticky Dýchej zhluboka! (1935) A proč…? (1935) PŘED/VÁLEČNÉ ŽÁNRY: REKLAMNÍ FILM •průmyslové filmy – možnost využít jako prezentace firmy •městské filmy – turistická propagace •reklama v kulturních filmech seznamujících s řemeslnou praxí • •reklama výrobků, zboží – promyšlenější v koncernu Baťa •zde výhoda provázanosti film. ateliérů a továrny •filmová reklama současně součástí propagace jinými médii • •klíčoví tvůrci baťovské reklamy: Elmar Klos, Alexandr Hackenschmied, Ladislav Kolda, později Karel Zeman • •typické prvky: často narativní, specifikem humor, práce se zvukem a rytmem, umělecké kompozice výrobků v rámci záběrů i v montáži • PŘED/VÁLEČNÉ ŽÁNRY: ŠKOLNÍ FILM • •výsledek snah různých zájmových skupin, které podporovaly myšlenku vzdělávat filmem, a to především ve školách samotných • •praxe spíše sporadická, navzdory vleklým debatám o tom, jak by to mělo/ mohlo vypadat • •náhradou představení pro školy, případně praxe učitelů – jednotlivců • •systematičnost a didaktičnost mělo těmto rozptýleným snahám dodat vyhlášení filmu oficiální učební pomůckou (3.11.1936) •zřízena zvláštní aprobační komise přiznávající filmům oprávnění být používány ve školách •akci přerušila okupace – projekt převzat Němci •(v mnohém ovšem paradoxně inspirací) • • • • PŘEDVÁLEČNÉ ŽÁNRY: VOJENSKÝ FILM •filmová skupina Ministerstva národní obrany •později včleněno pod Vojenský letecký a technický ústav •natáčení vojenských událostí – výroční přehlídky jednotek, pochody, kladení věnců, cvičení •později promyšlenější tvorba, nejen přímo aktuality: instruktáž nábor •klíčovou osobností Jiří Jeníček •aktivní nejen jako filmař. ale i publicista •význam v polovině 30. let, kdy vzrůstá význam výzev směřujících k národnímu uvědomění • •filmy Československá armáda, Naši vojáci, Vojáci v horách, Péče o koně • • PŘED/VÁLEČNÉ ŽÁNRY: TÝDENÍK •dlouho: nekoordinovaná výroba rozmanitých aktualit •v Čechách – situace specifická •krátkodobou akcí Pražský filmový žurnál kolem r. 1912 •aktivita R-U (Vídeň) zejména za války •po roce 1918: zahraniční společnosti (pouze lokální vsuvky) •domácí: AB zpravodaj pouze rok 1923, Deglův žurnál – pouze 3 roky (1927-30) •vznikaly i specializované žurnály: Vojenský zpravodaj (1930-37), zlínské Okno do světa (1927-1931) •dlouhodobou tradici si udržel jen Elektajournal – pod různou hlavičkou se podařilo stejným pracovníkům udržet až do roku 1945 (od 1925) •školou českých kameramanů •archiv šotů •základ Elektajournalu = > Aktualita •1937: Aktualita (podnik min. zahr., nakl. Melantrich, Miloš Havel, Karel Pečený) •politické periodikum DOKUMENT V RÁMCI ZNÁRODNĚNÉ KINEMATOGRAFIE •znárodnění kinematografie dekretem prezidenta z 11. srpna 1945 •hraný film = znárodnění Lucernafilmu, Nationalfilmu •krátký (dokumentární ) film = stále rozptýlené – tj. nutno znárodňovat jednotlivce (cca 18 fungujících firem) • •provedeno poměrně rychle – hlavním vyjednavačem Jiří Lehovec – soustředil majetek, technické zařízení a zásoby materiálu, převzal provozovny a kapitál •toto vše technickým a ekonomickým základem pro zahájení státu sloužící a státem řízené výroby dokumentárních filmů • •společnost Aktualita – znárodněna jako Československá filmová kronika a de facto byla vzhledem ke svému vybavení naprostou základnou budoucí tvorby •vedle periodik se zde ovšem začaly vydávat i „neperiodické filmy“ – tato sekce označena jako Krátký film • • PRVNÍ POVÁLEČNÁ LÉTA •hlavní rysy dokumentární tvorby: • •1. aktuální reportáže • •Otakar Vávra – Cesta k barikádám – 1946 •Jiří Weiss – Věrni zůstaneme – 1945 – pohled z emigrace •Jan Kučera – Píseň míru – 1948 – o prvním Světovém festivalu mládeže •Jiří Weiss – Píseň o sletu – 1949 – 2 díly, sokolský slet – invenční formální zpracování x ideově poplatné stranické linii • • • PRVNÍ POVÁLEČNÁ LÉTA •hlavní rysy dokumentární tvorby: • •2. vztah k čs. minulosti / výklad historie •válečné události, problémy války, nacismu, minulost jako výzva budoucnosti; archivní reportážní záběry • •příklady: •Václav Švarc – Nezapomeneme – 1946 •(koncentrační tábory, nacismus, silně antinacistické) •Miloš Makovec – Cesta zpátky – 1946 •(návrat Čechů do vlasti, setkání s rodinami ) •František Sádek, Miroslav Hubáček – Frank mezi námi – 1946 •(proces s K.H. Frankem) • • • • • PRVNÍ POVÁLEČNÁ LÉTA •hlavní rysy dokumentární tvorby: • •3. angažovanost, společensko-politický zápal, aktivismus • v intencích hesel o překonání válečné pohromy, kapitalismu a dobových výkladů „lidové demokracie“ •příklady: •Jiří Krejčík – Kováci – 1946 (poválečná obnova ČKD) •Film o novinách – 1946 – propagační film Rudého práva •Hugo Huška – Velké dílo – 1946 (znárodnění bank a průmyslu) •Kurt Goldberger – Boj o uhlí – 1946 (význam těžby, realistické) •Drahoslav Holub – Přístav v srdci Evropy – 1946 (plán propojení 3 moří průplavem v Československu) • • • • Přístav v srdci Evropy + baťovská Indie - srovnání x propagační rovina ROZVÍJENÍ TRADICE STÁTNÍ PROPAGANDY •! nemusí se jednat o politická témata ! •mnohdy hlavním úkolem informovat o společenských problémech a preferovaných možnostech jejich řešení •klíčové: od počátku znárodněného krátkého filmu se na tematických plánech podílejí ministerstva • •Příklady: •Ludvík Toman – Nedělní odpoledne – 1947 (ekonomické otázky) •Miloš Wasserbauer – Rozhovor ve vlaku – 1947 (boj proti pohlavním chorobám) •Miloš Makovec – Vesnice na rozcestí – 1948 (úbytek pracovních sil na venkově) • •reportážní a fejetonistické prvky u společensko-kulturních témat: •Miroslav Hubáček – Jeden-tisíc-milion – 1948 (přípravy na slet ) •Pavel Blumenfeld – Lidé a párky – 1948 Vesnice na rozcestí – ukázka