DĚJINY ČESKÉ KINEMATOGRAFIE: DOKUMENTÁRNÍ FILM II Kateřina Šardická katerina.sardicka@gmail.com DOKUMENT V RÁMCI ZNÁRODNĚNÉ KINEMATOGRAFIE •znárodnění kinematografie dekretem prezidenta Beneše z 11. srpna 1945 •hraný film = znárodnění Lucernafilmu, Nationalfilmu •krátký (dokumentární ) film = stále rozptýlené – tj. nutno znárodňovat jednotlivce (cca 18 fungujících firem) •provedeno poměrně rychle – hlavním vyjednavačem Jiří Lehovec – soustředil majetek, technické zařízení a zásoby materiálu, převzal provozovny a kapitál •toto vše technickým a ekonomickým základem pro zahájení státu sloužící a státem řízené výroby dokumentárních filmů •společnost Aktualita – znárodněna jako Československá filmová kronika a de facto byla vzhledem ke svému vybavení naprostou základnou budoucí tvorby •vedle periodik se zde ovšem začaly vydávat i „neperiodické filmy“ – tato sekce označena jako Krátký film • • • •„Rozšiřujeme výrobní schopnost průmyslu, zesilujeme technickou základnu dopravy a zlepšujeme zemědělské hospodaření. Základní podmínkou našeho růstu je zvýšení výkonnosti ve všech oborech, obzvláště tam, kde naše hospodářství utrpělo válkou. Stavíme si úhrnem úkol zvýšit ve dvou letech úroveň národního života. Smysl dvouletky musí být každému občanu správně vyložen. Na to nestačí pouhý slovní výklad, přednášky a články v novinách. Je svrchovaně důležité ozřejmit názorně prospěšnost dvouletého plánu a upozornit na potřebu naprosté solidárnosti při úsilí zdolat překážky, jejichž odstraněním si uvolníme cestu k blahobytu. Zkoumáme-li, na které prostředky se při tom můžeme spolehnout, sáhneme zajisté také po filmu. Jeho mluva je konkrétnější než sebepodrobnější výklad nebo článek. Poznatky z filmu jsou účinnější a trvalejší, ježto co člověk spatří, snáz to pochopí. (…) Jeho velká působivost na city a morálku veřejnosti mu vyhrazuje zvláštní místo za takových okolností, s jakými se setkáváme při plnění hospodářského plánu obnovy.“ • •(Otakar Maršík, Význam filmu v budovatelském plánu, 1947) • • VÝVOJ SPECIALIZOVANÝCH ŽÁNRŮ - - -POPULÁRNĚ-VĚDECKÝ FILM -REKLAMNÍ FILM -ZPRAVODAJSTVÍ Obsah obrázku text, muž, fotka, pózování Popis byl vytvořen automaticky POPULÁRNĚ-VĚDECKÝ FILM •Václav Jan Staněk •přírodovědec, fotograf (dramata života v přírodě) •Mezi volavkami (46) •Vodníkova zahrada (47) •Do země ledovců (49) – expediční film • •Jan Calábek •fyziologie rostlin, časosběrné natáčení •Jak roste chléb (49) •ukázka • •Bohumil Vošahlík •Smrtící zvuk (47) (účinky zvuku na sluch) • Obsah obrázku interiér, místnost, tmavé, vsedě Popis byl vytvořen automaticky ŠKOLNÍ A INSTRUKČNÍ FILM •zlínské studio •pokračování v populárně-vědecké a školní tradici předválečných let •střihové dokumenty těžící z hojně zásobeného archivu: • •Elmar Klos •Dvakrát kaučuk (1946) • •Jaroslav Novotný •Svážení kmenového dřeva, Svážení polenového dřeva • •Josef Pinkava •Cement • REKLAMNÍ FILM •reklama mírně stagnuje v souvislosti s poválečným nedostatkem zboží – propagace proto směřována za hranice • •Jan Kučera •Czech Glassware (1945) •Miroslav Hubáček •Made in Czechoslovakia (1946) • •filmy určené pro zahraniční distribuci filmařsky invenčnější, nevázáno ideovým sdělením, odvážnější montáž, (důvtipná kombinace propagace s estetickým působením) • ZPRAVODAJSTVÍ •Československá filmová kronika (po r. 47: Čs. zpravodajský film) •základ: Aktualita (výhody: profesní opory, archiv, tradice bojovné vlastenecké publicistiky předválečného období) •počátky: informace, usměrňování k politické angažovanosti •později: tendence stranicky orientovaného zpravodajství (vyhroceno v týdenících) • •Jan Kučera o poslání týdeníku (1946): • „Nejde jen o to, aby filmový týdeník veřejnost informoval anebo aby ji učil. První úloha je poněkud povrchní. Druhá je úzká a ne vždy vhodná. Ale je tu třetí úloha, která svým způsobem slučuje obě dvě a má ještě i vlastní, vyšší význam: filmový týdeník má spolutvořit morální a myšlenkové vědomí naší společnosti (…) Potřebujeme týdeník národní, popřípadě státní. Státní nikoli ve smyslu oficiálním, řízeném. Potřebujeme týdeník, který odpovídá požadavkům a potřebám našeho lidu.“ • ZPRAVODAJSTVÍ •vývoj týdeníků po roce 1945 •první číslo Týdne ve filmu – červen 1945 – záběry z pražského povstání, obnova, přebírání továren dělníky •od roku 1946 k tomuto navíc: Československé filmové noviny (český a slovenský komentář zvlášť) •paralelní oborová periodika : Sport, Kronika venkova •výměnná spojení se zahraničními periodiky • •po roce 1948 •únor – týdeník jako nejexponovanější prvek dokumentaristiky zasažen nejvíce •silné kádrové čistky na důležitých postech – obsazení straníky bez zkušeností •proměna funkce i podoby – zjednodušení: oslavnost, propaganda • STYL A FORMA - TRENDY •z uměleckého hlediska se nejzajímavěji rozvíjela fejetonistická forma krátkého sociálního filmu •publicistické črty podávaly i náročné látky poutavě, oproštěny od didakticismu, patetismu •nejzajímavěji vyznívaly filmy, které k látce přistupovaly sociologicky, případně sebereflexivně • •typické postupy: •zviditelnění štábu, zviditelnění filmovosti •průvodcem určitý představitel zkoumaného prostředí •ne vždy úspěšné, např. herci: Boj o uhlí, Vesnice na rozcestí, Prostějovská reportáž •funkční využití: Rozhovor ve vlaku, Smrtící zvuk, Lidé a párky •problematicky uchopována zvuková složka – zejm. komentář, málo pokusů o dramaticky funkční hudební ozvučení • RÉTORICKÉ POSTUPY V ČESKÉM DOKUMENTÁRNÍM FILMU 50. LET I. I.DOBOVÝ KONTEXT II.KLÍČOVÉ RÉTORICKÉ POSTUPY III.VÝJIMKY / SPECIFIKA Obsah obrázku osoba, interiér, stůl, vsedě Popis byl vytvořen automaticky DOBOVÝ KONTEXT •po Únoru 1948 •kádrové prověrky, čistky, reorganizace •dokumentární film podroben přímé kontrole, podobně jako tisk, rozhlas, později TV •usměrňování k propagandistickým cílům, •analytické, sociálně-kritické metody naopak odsuzovány, odtržení od sociální reality, ztráta společenského kreditu • •Antonín Navrátil: •„Novinář, publicista či reportér měl být oslavovatelem, ampliónem (…) neměly pro něj existovat morální, ekonomické, právní, životní a sociální problémy.“ • •1950 : klíčová reorganizace dle sovětského modelu = vznik specializovaných studií •do roku 1950 •tvůrčí skupiny pod ústředními dramaturgy KF • • • • •po roce 1950 •studio dokumentárního filmu (Praha) •studio loutkového filmu (Praha, Brno, Gottwaldov) •studio kresleného filmu (Praha) •studio populárně-vědeckého filmu (Praha, Brno, Gottwaldov) •práce členěna na výrobní jednotky pro populárně-vědecký film, školní film a instrukční film Obsah obrázku osoba, budova, muž, držení Popis byl vytvořen automaticky DOBOVÝ KONTEXT •další změna 1954 •Krátký film účetně spadá pod ČSF – Filmová tvorba • •studia •studio zpravodajských a dokumentárních filmů •studio populárně-vědeckých a naučných filmů •studio kreslených a loutkových filmů DOBOVÝ KONTEXT Obsah obrázku interiér, osoba, muž, vsedě Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, interiér, kočka, bílá Popis byl vytvořen automaticky • DŮSLEDKY ORGANIZAČNÍ ZMĚNY •kádrové prověrky: obměny ve vedení, přesuny k hranému filmu, odvolávání, přesuny mezi pracovišti = nesoustředěná práce, brání profesionalizaci, tříštění pracovních sil •tříštění tvorby – studia jakoby specializovaná na konkrétní tvorbu, nicméně stranické zadání nebylo promyšlené tak, jak se na první pohled tvářilo •obecná stranická tendence: orientace na vzdělávání mas, demokratizaci vzdělávání (= široký přístup ke vzdělávání „pracujícímu lidu“) - ve filmu znamená rozšíření prostoru pro popularizaci vědy filmem (větší „nápor“ pro studio popvěd filmu) •aplikace Ždanovových teorií v dokumentárním filmu: umění ukazuje „naše hrdiny“, nahlíží do „našeho zítřka“, ukazuje typické •kvantita převyšuje kvalitu (tvůrčí činnost filmařů pod tlakem imperativů průmyslové výroby – plnění plánů, závazků, norem, „šturmování“) •=velká příbuznost populárně-vědecké tvorby s instrukčními filmy •(didaktický charakter, primární výkladová metoda, tendenční poučení) - TEMATIKA POÚNOROVÝCH DOK. FILMŮ •1. vyznamenávání nejlepších pracovníků (vzorné výkony) •plnění a překračování plánu, soutěžení a závazky •= tzv. „podnětové filmy“ (motivace k napodobení činnosti, soutěžení) •silná ideologizace výkladu • •2. filmová propaganda jako součást větší kampaně • Běda tomu skrze koho pohoršení přichází (1950) •průmysl, zemědělství, brannost, sport, zdravotnictví, životní styl • •3. oslavné přehlídky •festivaly mládeže, masové akce, ale např. i budovatelské výkony •př. Bitva míru (Drahoslav Holub, 1953) – budování Národních hutí Klementa Gottwalda - •součást hlavního programu • •Sled •=> týdeník => krátký film => celovečerní film Þ •program kin Čas / Čásek •festivaly (Filmové jaro na vesnici, aj.) •putovní kina •Filmová lidová univerzita •představení organizovaná tzv. oddělením pro zvláštní představení DISTRIBUČNÍ OKRUHY KRÁTKÝCH FILMŮ promitani na bulovce.jpg pokusy s promítáním v nemocnicích (1950) promítání.jpg diváci Filmové lidové univerzity STEREOTYPY RÉTORIKY DOKUMENTÁRNÍCH FILMŮ •VÝKLADOVÝ MODUS JAKO URČUJÍCÍ •/souvisí s důrazem na populárně-vědecký film, školní film a instruktážní postupy/ • •TENDENCE K SROVNÁVÁNÍ • 1.SOVĚTSKÝ VZOR 2.VÝZNAM KOLEKTIVU / A NEPŘÍTELE 3.STARÉ – NOVÉ – BUDOUCÍ 4. •OTÁZKA KOMENTÁŘE VÝJIMKY V TVORBĚ 50. LET kromě výrazných tvůrčích osobností Krátkého filmu: I.Armádní film II.Hanzelka & Zikmund III. FAMU ČESKOSLOVENSKÝ ARMÁDNÍ FILM „Předmětem činnosti ČSAF je (…) účelová tvorba a výroba filmů s převážně armádní, vojenskou a brannou tematikou s určením pro ideovou výchovu a bojovou přípravu vojsk ČSLA, pro propagaci armády a brannosti a pro jednotnou brannou výchovu a přípravu obyvatelstva ČSSR. Tato činnost je uskutečňována na objednávku orgánů nadřízených ČSAF a státních a společenských organizací. Sestává se z tvorby filmů všech žánrů a metráží (filmy zpravodajské, dokumentární. Animované, trikové, hrané, diafilmy apod.)“ Organizační řád ČSAF, 1981 ČESKOSLOVENSKÝ ARMÁDNÍ FILM ČAF je založen roku 1951 (vychází z tradice vojenských filmů pod MO), je součástí Československé lidové armády • Periodizace: •1951 – 1962: přejímání sovětských vzorů, kult osobnosti, snaha o velikášské pojetí filmu •1963 – 1969: nová vlna, liberizace kulturního a společenského života, díla mimo mantinely účelového filmu •1970 – 1989: historicky největší objem výroby, myšlenková a tvůrčí strnulost •1990 – 1999: optimistické očekávání, následná dezintegrace studia a privatizace studia • ČESKOSLOVENSKÝ ARMÁDNÍ FILM •zřizovatelem a řídícím prgánem ČAFu byla Hlavní politická správa (HPS) •studio vede hlavní dramaturg (pod sebou dramaturgy specializované) •HPS uplatňovala řídící roli při schvalování pětiletých plánů studia •schvaluje plány, náměty, scénáře a pracovní kopie filmů •pětileté a roční dramaturgické plány byly vytvářeny jako souhrn témat, která přicházela ve formě zakázky od vnějších institucí, armádních i civilních •klíčová role odborných poradců •schvalovací projekce = autocenzura • • • • • • • • ARMÁDNÍ FILM •primárním posláním ČAF byl natáčet účelové filmy ( = filmy na objednávku za účelem propagace a popularizace zadavatele) • •pobídka nevychází od režiséra nebo scenáristy, ale od subjektu (= armáda), která film financuje • •tvorbu studia však netvořily jen účelové filmy (zejména období 1963 – 1969 vytvořilo prostor pro samostatnou tvůrčí práci) • • • Obsah obrázku exteriér, tráva, pistole, fotka Popis byl vytvořen automaticky ARMÁDNÍ FILM: ZADAVATEL /PUBLIKUM Tři skupiny zadavatelů: •I. filmy objednané HPS (dokument, periodika, hrané filmy) •II. filmy objednané správou vojsk (výcvikové filmy pro armádu) •III. filmy objednané mimo armádu (Československá televize, Ministerstvo vnitra, Vládní výbor pro cestovní ruch, Svazarm, Československý červený kříž apod.) • Publikum: •divácké skupiny určoval charakter filmů •od odborníků a filmů podléhajícím přísnému tajení až po širokou veřejnost • • • ARMÁDNÍ FILM: DRUHY FILMŮ I. Výcvikové filmy •výuková funkce filmu převládá, návod, učebnice, ukázkové a metodické filmy, určeny pro vnitřní potřebu Zaminovaní (1951) II. Dokumentární filmy •propagační, reportážní, populárně-vědecké filmy aj. •Pitná voda (1957) • III. Hrané filmy •40 krátkých, 13 středometrážních, 5 celovečerních filmů IV. Filmová periodika •zpravodajská a publicistická, liší se aktuálností, černobílý materiál V. Dabing I. • ARMÁDNÍ FILM - OSOBNOSTI Zbyněk Byrnych •v ČSAF kvůli vojenské službě •Slyší tě nepřítel (1951), Neprojdou (1952) • František Vláčil •ČAF jako učiliště filmařiny •důraz na výtvarnost obrazu, kompozici a práci se světlem •Dopis z fronty (1956), Skleněná oblaka (1957) • • ARMÁDNÍ FILM - OSOBNOSTI •Hynek Bočan (Jeden den,1965) •Pavel Háša (Mistr Jan Hus, 1954; Člověk není sám, 1958) •Václav Hapl (Vystupovati za jízdy dovoleno, 1962) •Vojtěch Jasný a Karel Kachyňa ( Dnes večer všechno skončí, 1954) •Jiří Menzel (Koncert 65, 1965) •Jan Němec (Paměť našeho dne, 1963) •Milan Růžička, Jan Schmidt, Vladimír Sís aj. JIŘÍ HANZELKA & MIROSLAV ZIKMUND •krátké i celovečerní filmy •různé tematické varianty •všechny filmy byly zpracovány z filmových materiálů z první a druhé cesty ve Studiu Krátkého filmu v tehdejším Gottwaldově •u zrodu filmů a filmových reportáží stál režisér Jaroslav Novotný, dostaly se mu do rukou první metry filmu, které cestovatelé poslali do republiky •začal cestovatele učit co a jak filmovat, aby výsledek byl použitelný pro další zpracování filmu, osobně se setkali až po návratu obou cestovatelů z první cesty v roce 1950 •hudbu ke všem filmům napsal Zdeněk Liška HANZELKA & ZIKMUND •Afrika I. + II. / 1952 + 1953 ukázka •Z Argentiny do Mexika / 1954 •Je-li kde na světě ráj / 1961 Obsah obrázku exteriér, silnice, osoba, muž Popis byl vytvořen automaticky INOVATIVNÍ TENDENCE KONCE 50. LET v českých studiích minimálně, ojedinělé případy autorských projektů, příp. debuty nových autorských osobností: Josef Kořán: Varšavské léto (1956) Eman Kaněra: Na pohraniční půdě (1956) Vojtěch Jasný: Bez obav (1956) František Vláčil: Skleněná oblaka (1957) paradox: nové impulsy více ze Studia populárně-vědec. filmu Jiří Jeřábek: Jak si děti malují (1958) Vojtěch Količ: Poslední hamry a hamerníci (1957) INOVATIVNÍ TENDENCE KONCE 50. LET Bohumil Vošahlík – poloha bodrého lidového vypravěče, přístupně vykládá vážné i komplikované problémy Co víme o světle (1955), Pohyb a čas (1959) Miro Bernat – pokračuje v zemědělské a přírodovědecké tematice (Koroptví kraj, Koroptví hnízda, Zaječí hony) zvláštní pozornost: Motýli už tu nežijí (1958) – obraz koncentračního tábora podle kreseb dětí z Terezína PROMĚNY V 60. LETECH •společnost stále citlivější a kritičtější tváří v tvář rozdílu mezi proklamacemi a realitou •festival v Bánské Bystrici 1959 a jeho důsledky x progresivní vývoj ve světě •prvním náznakem proměny / vzdoru – tvůrčí skupina ČAS ve Studiu dokumentárních f. •= František Papoušek, Jiří Papoušek, Václav Táborský •manifest z konce listopadu 1961: •„Studio dokumentárních filmů Praha je zařízení Čs. filmu, vyrábějící také někdy dokumentární filmy… Základem, z něhož plyne všechno ostatní, je u dokumentárního filmu - stejně jako u kteréhokoli jiného umění - pravdivost. K této základní pravdivosti, které musí dbát i zcela vymyšlený příběh románu nebo hraného filmu, přistupuje u dokumentárního filmu ještě druhá pravdivost, pravdivost příběhu, osob, místa, prostředí atd. Jelikož si uvědomujeme, že z tohoto zákona dvojí pravdivosti dokumentárního filmu není úniku, rozkrýváme problém s železnou logikou do nezbytných důsledků. Důsledek první: dokumentarista si své příběhy nesmí vymýšlet. Vybírá si ze skutečnosti to, co nejlépe vyjadřuje základní pravdu každého uměleckého díla. Důsledek druhý: dokumentarista nesmí používat ve svých filmech herců, hercem nahrazovat skutečné dělníky, rolníky, příslušníky pracující inteligence…Čistou reportáž pokládáme za nejpravdivější dokumentární film… Reportáž neznamená popis, protokol, otrockou závislost na událostech, pobyt na chvostu. Umění je tu ve výběru a způsobu natočení skutečnosti… Tady je pravda v každém záběru… Rekonstruovaný dokument: tady dokumentarista uplatní jiné vlastnosti: scenáristické schopnosti výběru skutečností, režijní realizační vlastnosti, práci s neherci atd… Rekonstruuje co nejpřesněji, se skutečnými lidmi, v jejich pravém prostředí, atd. Zdálo by se, že rekonstruovat lze cokoli. Ovšem to je omyl. Tvrdíme, že nesmí rekonstruovat děje, které se odehrály pouze jednou jedinkrát. Tedy netočit většinu filmů, které točíme… Jsou autoři a režiséři hraných filmů, kteří používají postupů a metod dokumentaristické práce, aby potrhli a zesílili dojem autentičnosti svých vymyšlených příběhů. A na druhé straně jsou dokumentaristé, kteří jako by podceňovali svou největší zbraň - autentičnost." • • VÝZNAM ČASU •paradoxně: spíše teoretická výzva, burcující, podhoubí pro inspiraci v cinéma verité, sami autoři manifestu se realizovali jinak a méně radikálně, než jak hlásali •druhotně však vliv na postoje dalších tvůrců k dokumentaristickým možnostem a metodám • •PAVEL HOBL •absolventský film Hřbitov, který zemřel (1959), •střihový film Pozor, móda! (59) •osobité vidění, nekonvenční, mnohdy skrytě ironický komentář •Na naší ulici tehdy po ránu (1960) •důvtip montáže, námět Pražského povstání formou subjektivně pojaté vzpomínky • •EVALD SCHORM •citlivé studie Země zemi (1961), Stromy a lidé (1962) • •RUDOLF KREJČÍK •O zámečku, dětech a spravedlnosti (1962), Všední dny velké říše (1963) • thumb_2074__films_detail.jpeg NOVÉ POSTUPY VE STUDIU POPULÁRNĚ-VĚDECKÉHO FILMU •změna poměru didaktické poučnosti + výkladovosti vs. dramatického pojetí popularizace vědy • •KURT GOLDBERGER •filmy o technických problémech, principech ; •zacílení na význam techniky pro člověka, služba •poučení bez toho, aby si divák uvědomoval, že je poučován •Bez páry vpřed (1959), Na správném kurzu (1960), •Před startem do vesmíru (1960), Zpomalený život (1962) •Sociologicky laděná sonda Děti bez lásky (1963) • •ve Studiu pop.věd. filmů vzniká i CHYTILOVÉ •Pytel blech (1962) •severočeská textilka (dokumentarismus x inscenace) pytel.jpg ROK 1962 •prosinec 1962 – 12. sjezd komunistické strany Československa •hodnocení chyb a nedostatků 50. let •poznání nutnosti překonat hospodářské problémy, nedemokratičnost = odkrývání tabuizovaných témat – význam TV a jejích public. pořadů •Praha: Zvědavá kamera; Brno: Mohu do toho mluvit?; Ostrava: Negordický uzel • •publicistika : správný směr v angažovanosti, investigativnosti – problémem však stále formální nenápaditost •organizačně neúnosný model studiové tvorby (situace proměn v národním hospodářství, konkurence TV x model plánované výroby) •= 1964 reorganizace studií Krátkého filmu: •dosavadní studia zrušena, vznikají „dramaturgicko-výrobní skupiny“ •Dokumentární film, Zpravodajský film, Výukový film a Propagfilm •= tj. zrušení Studia pop.-věd. filmů – přirozeným důsledkem pokles počtu informativních filmů, zaměření naopak na aktuální sociální tematiku SPECIFIKA DOKUMENTÁRNÍ TVORBY PO ROCE 1962 •skutečnost v její rozpornosti, protikladnosti, bez falešné idealizace •východiskem často drobný nešvar, malichernost = zobecnění, poukaz na zásadnější společenský či hospodářský problém •obliba sociologických metod skryté kamery či anketního filmu • •Jiří Papoušek – již roku 1961: reportáž Berlín-srpen 1961, dále Neděle na Hluboké •Václav Táborský – posun dokumentární tvorby od divadelnosti k realitě života: průzkum a komentář aktuální sociální reality: Dva stoly mezi námi (1961), Čekají každou neděli (1962) • •další ironické momentky: •Zablácené město, Dovolená, Hostinec (vše 1963), Nádraží, Hory-Hory, Telefon (vše 1964) •obecně: krátké sociální imprese, nicméně bez konkrétního apelu, pouze naťuknutí, bez závěru, řešení •film-anketa: Evald Schorm – Proč?, Jan Špáta – Největší přání, Miloslav Hrubý – Slovo mají zemědělci, Ondřej Očenáš – Pozor na hlavu, Josef Kořán – Cesta do práce, Vít Olmer – Občané s erbem ZAJÍMAVÉ AUTORSKÉ OSOBNOSTI POLOVINY 60. LET •EVALD SCHORM: meditativní dokumentaristický esej •Zrcadlení (1965) – anketa a současně zamyšlení nad různými způsoby života, mezními situacemi, vztahem ke smrti, připraveností na smrt •zakázky: Odkaz – pro Čs. aerolinie o Řecku (komentář Radůze Činčery) •Žalm – propagace Československa v zahraničí (Staronová synagoga jako připomínka tragického osudu Židů) • •KAREL VACHEK: ideově i formálně provokativní tvorba •debut Moravská Hellas (1964) •škodolibý pohled na domácí folklór •i zde formou ankety a skryté kamery hellas.jpg TÝDENÍKY V 60. LETECH • •komplikovaná pozice ve vztahu k rozvíjející se televizi (výhoda denního zpravodajství) •nutnost odlišit se formálně i tematickým záběrem: aktuálnost nahradit hlubším pohledem a originálním úhlem záběru obecnějších problémů •progresivnější zde bratislavská skupina: magazínový typ týdeníku – posílení publicistického sdělení •(částečně se tak vytrácí rozdíl mezi zpravodajstvím a sociálně-analytickým dokumentem) • •př. •měsíčníky Radar a Reflektor (od roku 1964) •14denník Svět ve filmu ŽÁNROVÉ TENDENCE 60. LET •postupné pronikání autentičnosti, bezprostřednosti, inspirace cinéma verité, direct cinema, improvizační metody, potlačení inscenovanosti •nová role komentáře + obecně kontrapunkt obrazu a zvuku •oblíbené žánry: anketa, fejeton, esej, cestopis •umělecký životopis •sociální otázky – investigativnost na pokraji tabu • •specifickým tématem ZACHYCENÍ UDÁLOSTÍ ROKU 1968: •Jan Němec – Dejte nám světlo (1967) •Martin Maryška – Deset bodů (1968) •Milan Peer – Ticho (1969) •Karel Vachek – Spřízněni volbou (1968) •neuvedeno: •Zmatek (sestřih Schorm, uvedeno 1990) •Sedm dní (Rudolf Krejčík, v ČST 1992) ticho.jpg NORMALIZACE V Č. DOKUMENTARISTICE • •podzim 1969 •útok proti ideově závadným filmům •kádrové čistky •revize tvorby •(rozdělané projekty dokončovány do r. 71, poté útlum) •nová role filmové a tv publicistiky: služebnost, politické a ideologické zneužití: •zamlčování pravdy, manipulace s fakty, zavádějící informace, idealizace a falzifikace skutečnosti •nezávislá publicistika stranou (spíše underground komunikující se zahraničním exilem): •zejména 80. léta – Originální videojournal, katolicky orientované Studio Velehrad (Olomouc od r. 85) – Vladimír Suchánek • •nicméně oficiální sféra má dvojí tvář •prostor pro konformní i nonkonformní tvůrce – ti druzí nicméně mimo prioritní témata NĚKOLIK OBECNĚJŠÍCH TRENDŮ NORMALIZAČNÍHO OBDOBÍ • •stálé působení tvůrců starší generace •(nostalgie z ústupu tradic) •Jiří Lehovec – Nejskromnější umění (1974) – rytí známek • - Kouzelná svítilna (1975) - o Laterně magice pomocí ploškové animace •Radúz Činčera – Fortel (1975) – zanikání řemesel • Milost! (1979) – varování před ekologickou krizí • -oproti ostatním obdobím slábne pop.-věd. tvorba •stabilní „radikální“ vědecký film – Vladimír Kabelík •z nových tvůrců věd. filmu Josef Císařovský •počátky Pavla Kouteckého – Maximalisté v mikrosvětě, Etudy pro elektronový mikroskop • -dokumentární tvorba jako útočiště •tvůrci hraného filmu se zakázanou či pozastavenou činností •(Drahomíra Vihanová, Věra Chytilová, Jaromil Jireš, František Vláčil, Juraj Jakubisko) VÁCLAV HAPL cfu_hapl.jpg •Armádní film → Krátký film •filmové eseje 70. let •Slunce (1973) – populárně-vědecké téma, filos. přesah •Lux arte facta (1977) • •plán pentalogie (obecný záměr člověk vs. civilizace) •Člověk neumírá žízní (1970) – drogová závislost •Cena vítězství (1972) – vrcholový sport, hranice možností •Lesy umírají tiše – ekologické téma •nerealizováno: •Hlad a populační exploze, Války • •deformace obrazu – vizuální hry inspirované tematikou •témata: životní prostředí, civilizace, hrozba katastrofy, humanita a mravnost, apokalyptické vidění DRAHOMÍRA VIHANOVÁ VIHANOVA.jpg biograficky laděné sondy jako žánr pro obecnější úvahy nad otázkami víry, tolerance, smrti… (smyslu lidské existence) Hledání (1979) – filmařská práce F. Vláčila na snímku Koncert na konci léta Den hlavního inženýra (1981) Poslední z rodu (1977) Otázky pro dvě ženy (1984) Proměny přítelkyně Evy (1990) sociální tematika Počítané dny (1981) – návrat z vězení Zahrada plná plenek (1982) – domov pro svobodné matky Denně předstupuji před Tvou tvář (1992) – hluboce věřící proměny evy.jpg VĚRA CHYTILOVÁ • •společensky-kritické dokumentaristické eseje vyzývající k občansky angažovanému postoji • •Čas je neúprosný (1978) – smysl života ve stáří • •Praha, neklidné srdce Evropy (1984) – zahraniční zakázka, proměna města jako architektonického, ale i společenského toposu, zrcadlo národních dějin, rapidmontáž, hektičnost podpořena hudbou Pražského výběru journey.jpg JAN ŠPÁTA • •námětové linie • •1. stáří •Respice finem (1967) •Velká cena na MFF v Oberhausenu ´68 • • • •dále v norm. období : •Samota (1972), Hlavně hodně zdraví (1986) • 188892-top_foto1-gpv9e.jpg respice-finem.jpg •2. nemocní a zdravotně postižení •Svítí slunce? (1970) •Vstaň a choď (1987) •Carpe Diem (1988) • •3. hudba a umění obecně •dříve např. Hello Satchmo •Prahou zněl jazz (1974) •Jdi za štěstím (1979) •Kreutzerova sonáta (1979) •Variace na téma Gustava Mahlera (1980) • • • 4.síla mezilidských vztahů Maruška (1979) 5. člověk vs. příroda Šumavské pastorále (1979) 6. společenská výzva Odsouzení (1979), Pře o vepře (1981), Největší přání II (1989) Obsah obrázku exteriér, muž, motocykl, stojící Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku exteriér, osoba, pole, voda Popis byl vytvořen automaticky OLGA SOMMEROVÁ •počátek tvorby v 80. letech – témata nesouladu ve vztazích •dílo rezonující s dobovým trendem dokumentaristiky : vynášet na povrch i problémové, často dosud tabuizované jevy (drogová závislost, rozvody, alkoholismus) •v této linii: •Doma (1980) – úplná rodina vs. dětský domov •S tebou, táto (1980) – o dětech svěřených po rozvodu otcům •téma přetrvává i po roce 1989: •Miluj bližního svého (1990), Spřízněni bláznovstvím (1993) • •občanský boj za genderová práva: Feminismus po česku (1993) •přesto v tvorbě zájem o muže i ženy • výseky života (alkoholismus, trestná činnost, překonání nemoci, výchova dětí, vzdor totalitě): Máňa (1992), dále: Jak se žije otcům po rozvodu (1997), Táta jako máma (2006), O čem sní muži (1999) • •cyklus Ztracená duše národa (díly Ztracená tradice, Ztráta slušnosti, Ztráta víry, Ztráta důstojnosti) olga_sommerova_filmografie.jpg HELENA TŘEŠTÍKOVÁ •hlavní tvůrčí linie: portrét a soukromé vztahy, překonávání handicapu, děti a rodina •Romeo, Julie a děti (76), Ženy – zaměstnání rodina (76), Dobrý den, můžeme dál? (80) • •dlouhodobé projekty: časosběrné dokumenty: •prvně Zázrak (1974)(těhotenství a narození dítěte) •paralelní sledování několika manžel. párů •návštěvy v půlročních intervalech •= 6dílný cyklus Manželské etudy •protaženo dále: Manželské etudy po 20 letech (1999-2005) • •lidé s problémy se zákonem: Láďa, Pavlína, Martin, Milan, René, Katka • •série Ženy na přelomu tisíciletí •Bára B. (live) – Bára Basiková, Forte a piana – Dagmar Pecková třeš.jpg HANA PINKAVOVÁ •problematický postup k dokumentarisitce (na VŠ nepřijata pro otcovo vyloučení ze strany) •portréty, ženy v různých profesích, dětské talenty • •Já tomu říkám nedrcat se o nebesa (1979) – portrét Hermíny Týrlové •Třináct (1982) – každodennost matky 13 dětí • • • •Kam růže nesmějí (1986) – pooperační oddělení •Děkuju vám, že jste přišli (1988) – pečovatelky • • •Holky, vypnout prsa (1988) 56.jpg 14.jpg VLADISLAV KVASNIČKA •autor snímků s kontroverzními tématy •investigativní přístup, publicistická výpověď, •problémové případy, apelativnost • •Do deště a do sluníčka (Romové ve školách) •Majčini kluci (1987) – soc. kurátorka a mladídelikventi •Aby si lidi všimli (1988) – skinheads a čs. punková mládež konce 80s •Zapovězená láska (1990) – život homosexuálů • •ekologické filmy: Wolframová dolina (1987), Hnědouhelný teror (1993) •TV cyklus OKO – palčivé aktuální kauzy •Noc, kdy se rozpadl stát (1992) – rozpad ČSFR •Anarchisté, soudruzi ve zbrani (1993) – projevy extremismu v post-komunist. zemi 0.jpg 194.jpg DOKUMENT PO ROCE 1989 •transformace filmového podnikání zrušením stát. monopolu •= ztráta základního zdroje financí pro tvorbu • •výhoda tematicky nekontrolované tvorby •(bez plánů, dramaturgických prověrek, personálních čistek atp.) •x nevýhoda v nutnosti shánět si finance samostatně • •silně ovlivňuje především situaci v oblastech s nízkým komerčním potenciálem, malou rentabilitou (animovaná tvorba, dokumentární film) • • 90. LÉTA •1992 zřízen Státní fond ČR na podporu a rozvoj kinematografie •vznik sítě nezávislých producentů a systém koprodukcí •doplňková platforma: pitching fóra – pro výběr připravovaných filmů pro svá programová okna • • •pro dokumentární filmy takřka výhradní závislost na ČT •omezení : ČT jako „sponzor“ klade nároky na téma, rozsah a délku (soulad s programovými okny) Þvětší důraz na publicistiku a dokumentární cykly •(problém s autorským dokumentem) • PRODUKČNÍ „ZÁZEMÍ“ •Česká televize a její cykly •Krátký film a.s. – krátkodobě, nevýrazně •Febio a.s. (Fero Fenič) •K2 (Pavel Štingl) •Nadace Film a sociologie, Nadace Člověk a čas •x katedra dokumentární tvorby FAMU (krátké studentské práce) • •i projekty stávajících režisérských osobností (Třeštíková, Sommerová, Vachek, …) se ocitají mimo hledáček nezávislých producentů – finanční problémy ZMĚNA PO ROCE 2000 •integrace českého trhu do evropských struktur •nové technické možnosti – alternativní cesty distribuce (není třeba 35mm kopií – první DVD filmy Ženy pro měny (2002) a Tatínek (2004)) •festivalové sekce zaměřené na dokumentární film •Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava, Jeden svět, Academia Film Olomouc •kinodistribuce Aerofilms, Asociace českých filmových kubů, Bonton • •později: výukové programy IDF, středoevropský trh •stabilizace silných nezávislých producentů – možnosti financovat i dok.f. •Negativ, Nutprodukce, aj. •nová situace v televizích: ČT, HBO •trend VoD distribuce • VZNIK A VÝZNAM IDF (INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU) •pilotní akcí předcházející vzniku IDF : Burza námětů (25.-28.10. 2001) •pod záštitou MFDF Jihlava 2001, autory Andrea Prenghyová a Filip Remunda (FAMU) •prohlášení: •„My, jako studenti FAMU, tedy začínající režiséři, jsme záhy zjistili, že natočit v Čechách film není snadné. Dominantním výrobcem je Česká televize, která má omezený rozpočet. Mnoho filmů zde vzniká jen díky silné touze autorů tvořit, která často překonává i nedostatek finančních prostředků. Chtěli jsme proto přijít s alternativou a rozhodli jsme se do České republiky přinést systém, který již řadu let funguje v zemích západní Evropy. Festival v Jihlavě, který se během pětiletého růstu stal hlavním městem české dokumentaristické krajiny, se nám zdál pro organizování Burzy nejpříhodnější. Burza námětů je otevřené fórum umožňující natočit film i začínajícím autorům. Podmínkou není zvučné jméno, dlouhodobě budovaná pozice nebo osobní vztahy s lidmi z televize. Jediným kritériem je dobrý nápad a kvalitně připravený projekt. Důležitá je též spolupráce s nezávislým producentem, který hraje roli jakéhosi koordinátora všech eventuálních koproducentů a investorů. Úspěch letošní Burzy nebudeme měřit počtem podepsaných smluv a realizovaných filmů. Vnímáme ji jako vzdělávací projekt, který má učit české autory, jak se orientovat na půdě evropského filmového průmyslu a pomáhat jim v navazování prvních kontaktů. V dlouhodobém horizontu by měla Burza sloužit k podpoře otevřeného filmového trhu a nezávislých producentů. Věříme, že zakládáme novou tradici a že úspěch Burzy bude přínosem pro celou .naši filmařskou obec. Praha 20. Října 2001.“ • VZNIK A VÝZNAM IDF (INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU) •Burza námětů: zlomový bod •vyvedení z izolace od okolního evropského filmového trhu •:seznámení s možností nezávislého financování, možností mezinárodní spolupráce na úrovni koprodukcí • •IDF vznikl v návaznosti na první Burzu námětů •19. 12. 2001 jako občanské sdružení („neziskové sdružení zaměřené na podporu vzniku dokumentárního, nezávislého a autorského filmu a jeho prosazení na evropské úrovni“) •cíle : vytvoření funkční sítě filmařských profesních organizací, producentů a vysílatelů (výměna zkušeností týkající se výroby filmů v rámci mezinárodních koprodukcí. • : organizování workshopů, pitching fór, přehlídek a seminářů (propagace autorského filmu a koordinace eho výroby v koprodukci) •zakladateli Andrea Prenghyová a Filip Remunda • AKTIVITY IDF •EAST EUROPEAN FORUM setkání středo a východoevropských dokumentaristů s evropskými a severoamerickými televizními producenty, distributory, nákupčími a zástupci filmových fondů •Vzdělávací program EX ORIENTE FILM mezinárodní workshop autorského dokumentárního filmu, podporuje jeho vývoj a financování v celém regionu střední a východní Evropy. •Dokumentární trh EAST SILVER dokumentární trh zaměřený výhradně na střední a východní Evropu, každoročně mapuje nové dokumentární filmy, vytváří katalog a otevřenou videotéku •www.DOKweb.net webový portál zaměřený na východoevropský dokumentární film •PROJEKT ČESKÝ DOKUMENT organizuje podpůrné akce pro český dokumentární film (vývoji samotných dokumentárních děl, jejich zviditelnění a distribuce) •DOCU TALENTS FROM THE EAST - PANEL PŘIPRAVOVANÝCH DOKUMENTŮ Z VÝCHODNÍ EVROPY od roku 2005 pravidelně představuje výběr devíti výjimečných vznikajících dokumentárních filmů z východní Evropy v rámci profesionální sekce MFF Karlovy Vary • KLÍČOVÉ ŽÁNRY DOKUMENTARISTIKY PO R. 1989 •1.dokumentární portrét •Klíč k určování trpaslíků (Martin Šulík) •Marcela (Helena Třeštíková) •Mezi světlem a tmou (Jan Špáta) •Ničeho nelituji (Theodora Remundová) • •2. esej •Bohemia docta (Karel Vachek) •Hry prachu (Martin Mareček) •Noční hovory s matkou (Jan Němec) •Český sen (Vít Klusák, Filip Remunda) •Kupředu pravá, kupředu levá (Linda Jablonská) •Ztracená dovolená (Lucie Králová) soukr.jpg soukrs.jpg soukrd.jpg KLÍČOVÉ ŽÁNRY DOKUMENTARISTIKY PO R. 1989 •3. časosběrná metoda •Manželské etudy (Helena Třeštíková) •Hledači pevného bodu (Pavel Koutecký) • •4. found footage •Soukromé století (Jan Šikl) • •5. mystifikace •Metody vejce (Martin Mareček) •Vynález krásy (Marek Najbrt) soukr.jpg soukrs.jpg soukrd.jpg AUTORSKÁ TVORBA PO ROCE 1989 •Karel Vachek •odešel z KF, dělnické profese, emigrace, 90. léta (filmové opusy, filmy-romány) • •1990: Nový Hyperion, aneb Volnost, Rovnost, Bratrství •1996: Co dělat? Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu 96 (motiv cesty odkud kam) •2000: Bohemia Docta aneb Labyrint světa a Lusthaus světa (Božská komedie) •2002: Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma •2006: Záviš - kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho Prázdnin pana Hulota aneb Vznik a zánik Československa (1918 - 1992) •2011:Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid • •metoda •povolávání osobnosti veřejného a kulturního života přímo před kameru - staví je do zvláštních situací, zkoumá jejich reakce •mezi rozhovory imprese krás krajiny a architektury, s lidmi rozmlouvá i sám režisér •provokuje je k filosofujícím monologům, disputacím na nejrůznější témata, někdy se i hádá •efekt distance - ozvláštnění, neotřelost, pokládání závažných existenciálních otázek •mnohahodinové, výrazně stylizované •balancování na pokraji dokumentárního filmu, filmové eseje a inscenovaných mystifikací • • • vachek_karel2x.jpg AUTORSKÁ TVORBA PO ROCE 1989 •Milan Maryška •jeden ze zakázaných autorů •80s – Originální videojournal •Sibiř – země žalu, země naděje (91) – z cesty na Sibiř 1987 •agentura Epicentrum •(válečné konflikty; Jaromír Štětina, Petra Procházková, Petr Jančárek) •témata z bývalého SSSR (Lidé na dně – z Moskvy) •téma svobody a boje za svobodu (Svobody se nevzdáme, Přerušené jaro, Válka, fakta a my, 4 díly Ztráty paměti) • •Pavel Koutecký •tematické okruhy •politika – Den v parlamentu, Zánik Československa v parlamentu, Po letech •umění •Drahý mistře (o Josipu Plečnikovi) •nápad na dokument o socialistické každodennosti Vzpomínám, vzpomínáš, vzpomínáme (pro ČT 1998 – s A. Müllerovou) maryska_milan1x.jpg img11.jpg AUTORSKÁ TVORBA PO ROCE 1989 – NEJMLADŠÍ GENERACE •Vít Janeček •komplexnější souvislosti, systémové problémy •filozofující úvaha o státnosti, institucích a každodennosti: Pravidla hry - vymezení prostoru (2004) •Máme NATO? (2003) •audiovizuální studie o masovosti a národní hrdosti: abstraktní experiment SLA-BI-KÁŘ (úryvky) 2005 •portrét politika s extrémními zvraty - Dějiny Jaroslava Šabaty (2008) •největší pozornost Ivetka a hora (2008) •Závod ke dnu (2011) • •Linda Jablonská •tvorba pro TV, abslventský film Kupředu levá, kupředu pravá (2006) - •Vítejte v KLDR ! (2009) - zájezd českých turistů do Severní Koreje •v inspiraci spory o oteplování planety esej o politických změnách a jejich vlivu na náš život Horko v Česku (2008) • • AUTORSKÁ TVORBA PO ROCE 1989 – NEJMLADŠÍ GENERACE •Erika Hníková •absolvovala u Karla Vachka filmem Ženy pro měny (2004) •celkově cílený zájem o témata související s globalizací a mocí nadnárodních společností •druhý celovečerní film Sejdeme se v Eurokempu (2006), Nesvatbov (2010) • •Lucie Králová •originální tvůrce se smyslem pro esejistické filmové uvažování •během studia další výrazné snímky, které mají společný základ v hledání dialogu mezi současností a minulostí - Děti z Hartmanic 2005 •absolovenstký film Ztracená dovolená (2007) • •dvojice Vít Klusák a Filip Remunda •projekt Český sen - mystifikace o otevření hypermarketu s báječnými cenami (v tv, noviny, časopisy…) - občané - napětí, obavy, nejistota •společně sestříhali i film Vánoce v Bosně (2008) - 7 let starý materiál o pitoreskním výletě českých popových hvězd za našimi vojáky na Balkán •freska o osudu budoucího amerického radaru v Brdech - Český mír •projekt Český žurnál •