Kroniky z doby husitské Karolína Jochová · kroniky vznikly během husitské revoluce (15. století) a zachycují jen určité období · díla jsou ovlivněna náboženstvím (katolicismus, utrakvismus) · nejznámější autor doby je Vavřinec z Březové (samostatný referát) Starý kolegiát pražský · neznámá identita, označení vymyslel František Palacký · napsal nerozsáhlou práci, latinsky, popisující období 1419-1441, zaznamenával události, které sám prožil · je možné, že se jednalo o Petra z Mladoňovic, Jana Příbrama (Husův žák, myslitel a ideolog husitské pravice), nebo Jana z Borotína (též Husův žák a univerzitní mistr) · jeho dílo svědčí o tom, že byl mistr vysokého učení v Praze: české záznamy přeložil do latiny (v jiném zdroji je jeho latina považována za laickou[1]), odkaz na antické autory, zájem o osoby z pražské univerzity, bitevní scény · využití východočeských análů dokazuje, že měl spojitost s Hradcem Králové-v úvahu přichází mistr Petr z Hradce (žák Jana Příbrama, hus. konzervativec) · při bouřích v roce 1422 (po popravě Jana Želivského) mu byl ukraden původní rukopis Husův · účastnil se tažení proti Žižkovi, kterého odsuzoval · dílo patří k nejcennějším vyprávěcím pramenům husitské doby Mikuláš Biskupec z Pelhřimova · v roce 1409 získal titul bakaláře svobodných umění na pražské univerzitě · v letech 1415-1420 působil jako farář v Kondraci pod Blaníkem, později v Písku · více než 30 let stál v čele táborské církve (od založení Tábora v roce 1420) · jeho nejrosáhlejší dílo Kronika táborská vznikla v 30. a 40. letech 15. století · je psána latinsky, má tři části a obsahuje průběh přibližně dvacetiletých sporů mezi pražskými a táborskými duchovními a při táborských kněží · zemřel jako stařec asi roku 1459 na jednom z hradů Jiřího z Poděbrad, který ho věznil Bartošek z Drahonic · narodil se přibližně roku 1390 · pocházel z rodiny, která vlastnila menší statek v pobrdské oblasti (Příbram, Beroun) · byl katolickým vojákem v družině, která podporovala Zikmunda Lucemburského · v době bojů hájil Pražský hrad, objevuje se na Karlštejně · svoji Kroniku Bartoška z Drahonic napsal v latině, kterou příliš neovládal, je ale napsána objektivně a popisuje válečné dění v rozmezí 1419-1443 · zemřel asi v roce 1443 Petr z Mladoňovic · narodil se asi v roce 1390 · v roce 1409 se stal bakalářem, byl Husův žák · v průběhu Kostnického koncilu se stal písařem pro Jana z Chlumu; vyřizoval veškerou korespondenci a tím poznal všechny podrobnosti Husova procesu · jeho díla popisují právě Kostnický koncil a poslední měsíce Husova života, nikoliv husitskou revoluci · Zpráva o mistru Janu Husovi v Kostnici je psána v latině a zachycuje i rozhovor mezi Zikmundem a kardinály o upálení Husa a Jeronýma Pražského · další dílo Vypravování (,,Narratio“) pojednává o další oběti Kostnického koncilu Jeronýmovi Pražském, ke kterému choval úctu · umírá v roce 1451 Eneáš (Aeneas) Silvius Piccolomini (Pius II.) · narodil se 18. října 1405 v Corsignanu (Itálie) v šlechtické rodině · studoval práva v Sieně, zajímal se o antické autory · později se stal humanistou a spisovatelem · v roce 1432 se ocitl na basilejském koncilu (kvůli kardinálovi jménem Dominik de Capranica), stál na straně koncilu · ve 40. letech našel uplatnění na dvoře Fridricha III. · později se stal biskupem, kardinálem a papežem (přijal jméno Pius II.) · v Čechách pobýval jen krátkou dobu, ale napsal pro nás nejvýznamější dílo Historia Bohemica (Historii českou), psanou latinsky, která zachycuje českou historii od příchodu praotce Čecha po 14. století · nenáviděl všechno husitské, což projevil právě ve svém díle Historica Bohemica (nazývá je kacíři a barbary) · zemřel v roce 1452 Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi, čeledínu krále Václava · spory o jejím vzniku (pravděpodobně druhá polovina 15. století) · anonymní autor · popisuje Žižkovu činnost, zdrojem byly rukopisy Prameny: FRB V, ed.: Goll, Jaroslav. Praha 1893, s. 589-628 (Bartošek z Drahonic) FRB VII, ed.: Emler, Josef. Praha. (Eneáš Silvius) FRB VIII, ed.: Novotný, Václav. Praha 1932, s. 25-120, 339-350. (Petr z Mladoňovic) Literatura ČORNEJ, Petr. Tajemství českých kronik. Cesty ke kořenům husitské tradice. Praha, 1987. HAVRÁNEK, Bohuslav, Josef HRABÁK a Jiří DAŇHELKA. Výbor z české literatury doby husitské II. Praha, 1964. VALENTA, Josef. Petra z Mladoňovic Relatio. Stylistický rozbor. Brno, 2015. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc. dostupné online z: https://is.muni.cz/th/wri1w/Dipl_Valenta_final.pdf ________________________________ [1] HAVRÁNEK, Bohuslav, Josef HRABÁK a Jiří DAŇHELKA. Výbor z české literatury doby husitské II. Praha 1964, s. 287