RUDOLF URBÁNEK * 7.9.1877 Slaný, okr. Kladno – † 26.7.1962 Praha Rudolf Urbánek byl český historik, znalec husitství a první profesor československých dějin na Masarykově univerzitě v Brně. Narodil se 7. září 1877 Františce a Karlu Urbánkovým jako nejmladší z osmi dětí ve Slaném (okres Kladno). Jeho otec provozoval řeznickou živnost. Studoval na slánském gymnáziu a na české filosofické fakultě pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, obor dějepis a zeměpis. Řadí se mezi žáky Jaroslava Golla. V roce 1901 se stal doktorem filozofie. Poté více než 10 let působil Rudolf Urbánek jako středoškolský pedagog v Lounech, Hradci Králové a v Pardubicích. V tomto období se také narodila jeho jediná dcera Emma Urbánková. V roce 1911 vydává studii Kancelář Jiřího z Poděbrad. Ve stejné době přijímá nabídku Václava Novotného a společně začínají práci na monumentálních Leichterových Českých dějinách. (jeho je I. svazek- Věk poděbradský coby 4. díl Českých dějin). Kniha vyšla v roce 1915 a zároveň se stala jeho habilitačním spisem. Roku 1916 se stává Rudolf Urbánek docentem českých dějin na filosofické fakultě pražské české univerzity. V srpnu roku 1920 byl jmenován řádným profesorem československých dějin na nově vzniklé Masarykově univerzitě. Tímto se stal nejmladším členem trojlístku „Otců zakladatelů“ nového brněnského historického semináře (zde také Julius Glucklich a Bohumil Navrátil). Urbánkův vztah k Brnu byl převážně chladný, necítil se zde komfortně. Jeho pravým domovem byla Praha, kam ho táhla potřeba být v blízkosti hlavních pražských archivů a knihoven. Také kvůli již započaté práci s Václavem Novotným na zmiňovaných Českých dějinách. V Brně občas zanedbával své fakultní povinnosti, což se setkávalo s nevolí jeho kolegů. Na druhou stranu mu zde musíme připsat zásluhy např. na budování seminární knihovny. V roce 1932 byl zvolen mimořádným a v r. 1934 řádným členem I. Třídy České akademie věd a umění. V období německé okupace se věnoval legendám (Kristiánova). Po válce byl zvolen řádným členem České společnosti nauk. Zároveň se stal na tři roky členem politické strany národně socialistické. Komunistický poúnorový režim byl k Rudolfu Urbánkovi poměrně shovívavý, zhruba podle posudku v jeho kádrovém spisu, že je schopný vědec, ale idealista a individualista a na fakultě za něj není náhrady. Po vzniku ČSAV se stal jedním z prvních akademiků a v 50. letech publikoval řadu analytických prací (Starší obdoba rukopisu Jenského, rukopis Gottinský, Satirické skládání budyšínského rukopisu M. Vavřince z Březové z r. 1420 a další). Za zásluhy o českou vědu byl roku 1957 vyznamenán Řádem práce. Rudolf Urbánek umírá 26. července 1962 v Praze. Dílo: - Těžištěm zájmů byla doba předhusitská, husitské hnutí a doba poděbradská. - Celkem napsal 273 titulů. Věk Poděbradský I-IV: - První díl vydán v roce 1915, poslední IV. Roku 1962. - Imponuje rozsahem, věcností, důkladnou heuristikou a kritikou všech dostupných pramenů - Věnuje se dynastické periodizaci od smrti Zikmundovy do konce vlády dynastie Jagellonců. Soustředí se nejvíce okolo doby poděbradské. - První dva díly pojednávají o dějinách dvou desetiletí 1438-1456, Urbánek jimi vstupoval na dějinný úsek, který po Palackém a Tomkovi ležel ladem a vyžadoval nový průzkum známého i neznámého materiálu. - Urbánkův výklad vychází z politické krize v době bezkráloví po smrti Zikmundově, sleduje poté vzestup Jiřího z Poděbrad. Ten se stává středem Urbánkova zájmu a skutečným hrdinou díla. Jemu věnuje svou pozornost a hájí ho proti soudobým nepřátelům. Cení jeho státnickou schopnost a politický realismus. Jiří směřuje podle Urbánka k panovnickému absolutismu a jeho životním cílem je uzavřít husitskou revoluci, uvést ji ve smír se světem a zaručit zemi mír. - Poslední díl píše Urbánek na sklonku svého života (Čechy za kralování Jiříka z Poděbrad: Léta 1460-1464), takže po necelých 50-ti letech dokončuje své monumentální dílo. Další díla: - Kancelář krále Jiřího (1911) - K české pověstí královské (1916) - Konec Ladislava Pohrobka (1924) - Jan Žižka (1925) - Husitský král (1926) - Dvě studie o době poděbradské (1929) - Počátky českého mesianismu (1929) - Český mesianismus v době hrdinské (1930) - Bitva u Domažlic 1431. (1932) - Lipany a konec polních vojsk (1934) - Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor – 1. a druhý díl (jsou vázány dohromady- 1948) - Z husitského věku: výbor husitských úvah a studií (1957) Literatura: - KUTNAR, František-MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha 1997, s.703-711. - PÁNEK, Tomáš: Rudolf Urbánek a Masarykova univerzita. In: Víšek, Zdeněk-Hrabánková Blažena (eds.) Česká husitská reformace: historie, osobnosti, teologie, umění (=Slánské rozhovory 2010). Slaný 2011, s. 47-51. Online zdroje: - Rudolf Urbánek, 125 let od narození - Akademický bulletin. [online]. Dostupné z: http://abicko.avcr.cz/archiv/2002/11/obsah/rudolf-urbanek-125-let-od-narozeni.html - Rudolf Urbánek. [online]. Dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=417