LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ Semestr podzim 2019 Pavlína Mazáčová ORGANIZACE VÝUKY 17. 9. – organizační záležitosti, úvod do předmětu 24. 9. – Pojetí dětské literatury a dětského čtenáře 1. 10. – Nástin vývoje literatury pro děti a mládež tuzemské a v zahraničí před rokem 2000 8. 10. – Nástin vývoje tuzemské literatury pro děti a mládež po roce 2000 15. 10. – samostatné studium (Nástin vývoje literatury pro děti a mládež v zahraničí po roce 2000) 22. 10. – Trh, nakladatelství dětské a teens literatury 29. 10. – samostatné studium (Významní čeští a světoví ilustrátoři dětských a teens knih se zaměřením na 2. pol. 20. a 21. století 5. 11. – Tematická skladba soudobé literatury pro děti a mládež v kulturním a sociálním kontextu 12. 11. – Čtenářské preference dětí (výzkumy, ankety), vlivy na preference témat v informační společnosti 19. 11. – samostatné studium (Teenager jako čtenář) 26. 11. – Formy a nástroje interakce s dětským a teens čtenářem, práce s nečtenářem 3. 12. – Dětská a teens literatura, média a technologie v perspektivě oboru LIS 10. 12. – Informační zdroje a platformy o dětské a teens literatuře 17. 12. L ? – závěrečná reflexe PODMÍNKY ÚSPĚŠNÉHO UKONČENÍ PŘEDMĚTU Prezenční studenti Aktivní účast na prezenční výuce – maximálně 1 absence Splnění dílčích úkolů Úspěšné zvládnutí kolokvia Kombinovaní studenti POVINNÁ bloková výuka – 1x sobota cca 10:00-17:00h Termín: 2. 11. 2019 Splnění dílčích úkolů Úspěšné zvládnutí kolokvia ÚKOLY A AKTIVITY A) 1x prezentace vybraného nakladatelství pro děti a mládež / a prezentace (vybraného čísla) periodika pro děti a mládež – s ukázkami textů (termín: sdílený dokument) https://docs.google.com/spreadsheets/d/1BZxwvV39HlTMtBlFrduylvuRec5pVkv1qXW4fo5p9u8/edit?usp=sharin g B) Četba a obsahová analýza 2 současných dětských titulů + reflexe referencí - např. z ze sociálních sítí (termín: sdílený dokument) https://docs.google.com/spreadsheets/d/1BZxwvV39HlTMtBlFrduylvuRec5pVkv1qXW4fo5p9u8/edit?usp=sharin g C) písemně zpracovaná analýza jedné odborné publikace týkající se tématu předmětu Návštěva vzdělávací aktivity zaměřené na práci s knihou, s dětským čtenářem apod. (včetně návštěvy výstavy) D) písemná příprava výukové aktivity s využitím literatury pro děti a mládež – závěrečný úkol (i ve dvojicích), k termínu kolokvia KOLOKVIUM – shrnutí průběžných úkolů, znalostní a kompetenční rozprava ve skupině ZÁKLADNÍ POJMY Celoživotní učení (vzdělávání) Pregramotnost Funkční gramotnost Čtenářská gramotnost Literární gramotnost Čtenářství ZÁKLADNÍ POJMY Definice čtenářské gramotnosti - často zohledňují především schopnost porozumění textům pro praktické, každodenní užívání, nezdůrazňují tak specifické roviny práce s uměleckým textem a možné estetické obohacení jedince. Roviny edukace čtenářské gramotnosti: • Vztah ke čtení (postoj a hodnoty) / Doslovné porozumění / Vysuzování a hodnocení / Metakognice / Sdílení / Aplikace (Zítková, 2013). Čtenářská gramotnost - vnímána také jako cesta k aktivnímu čtenářství a hledání čtenářských strategií a vlastní identity v roli čtenáře (Helus, 2012). Rozvoj by tak měl zahrnout více možností práce s textem ve smyslu úsudku o fiktivní realitě, volnějšímu interpretačnímu uvažování, posouzení estetické hodnoty textu, vnímáním autorského záměru, smyslu vytvořeného literárního díla (Zítková, 2013). • ZÁKLADNÍ POJMY Mezi čtenářskou a literární gramotností nacházíme určitý překryv, tedy schopnost porozumění textu s cílem dosažení vyšších rovin, než je základní rovina doslovného porozumění. Zároveň je však třeba vnímat začlenění práce s texty uměleckými a edukačních činností, které nabídnou dětem a žákům rozvoj literární kompetence. Literární kompetence pak zahrnuje schopnost vnímat, zažít, interpretovat a hodnotit umělecký text a využívat zkušenosti v následné vlastní produkci (Zítková, 2013) a doplňuje tak kompetenci čtenářskou. LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ - zahrnuje literární texty mnoha forem i žánrů (próza, poezie i drama) - estetický charakter zůstává dominantní v literatuře pro děti stejně pro literaturu obecně - specifikem je však vstupující výchovně vzdělávací aspekt ze strany autorů, vydavatelů, ale také silná vliv rodičovské komunity, které není přitom tato literatura primárně určena Rozlišujeme v ní dva druhy textů (z hlediska záměru cílové skupiny čtenářů): 1) Intencionální literatura – napsána záměrně pro dětského čtenáře 2) Neintencionální literatura – původně napsána pro dospělé čtenáře, postupem času však našla své využití především u dětských čtenářů (např. Pohádky bratří Grimmů, … další?) LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ Literatura umožňuje dětským čtenářům rozvoj estetického vnímání, ovlivňuje jejich vztah k četbě a knihám, podporuje fantazii a sdílení poznatků a prožitků s textem spojených. Specifikum tvorby textů pro děti - významné respektování dětského čtenáře, uvažování nad obrazem světa, jaký dítěti nabízíme, a jaký je svět dítěte, který nám dokáže sdělit prostřednictvím svých představ. V literatuře pro děti nacházíme texty nabízející aktuální témata pro dětské čtenáře, sdílené zkušenosti současných dětí, naproti tomu tituly, které popisovanými skutečnostmi nejsou již aktuální. Můžeme hovořit o literatuře generačně podmíněné - přinášela či přináší témata aktuální pro danou generaci a kulturní prostředí Vedle toho lze využívat pro práci s literaturou texty, které řadíme k nadčasové literatuře pro děti. LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ – OTÁZKY Kdy a proč vznikla? Co bylo impulzem k jejímu rozšíření? Co její existenci předcházelo? Kteří autoři a která díla patří mezi historicky první v oblasti dětské literatury? ZDROJE BETTELHEIM, B. (2017). Za tajemstvím pohádek: proč a jak je číst v dnešní době. Praha: Portál. BUBENÍČKOVÁ, P. (2017). O smyslu nesmyslu: nonsens a česká pohádka. Liberec: Bor. ČEŇKOVÁ, J. (2006). Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury: adaptace mýtů, pohádek a pověstí, autorská pohádka, poezie, próza a komiks pro děti a mládež. Praha: Portál. GAVORA, P., & ZÁPOTOČNÁ, O. (eds). (2003). Gramotnosť: vývin a možnosti jej didaktického usmerňovania. Bratislava: UK. GEBHARTOVÁ, V. (2017). Jak a co číst dětem v MŠ: komentovaný výběr literárních textů na základě RVP PV. Praha: Portál. HELUS, Z. (2012). Reflexe nad problémy gramotnosti. Počáteční gramotnost. Pedagogika, 61 (1–2), 205–210. CHALOUPKA, O. (2005). Příruční slovník české literatury od počátků do současnosti. Brno: Centa. KNITLOVÁ, M. (2008). Obrázková kniha v literatuře pro děti a mládež v 90. letech i současnosti. Diplomová práce. Brno: MU. ZDROJE PETROVÁ, Z., & VALÁŠKOVÁ, M. (2007). Jazyková a literárna gramotnosť v materskej škole: Teoretické súvislosti a možnosti jej rozvíjania. Bratislava: Renesans. REISSNER, M. (2006). Proměny literatury pro mládež. Brno: MU. TOMAN, J. (1992). Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury. 1. vyd. České Budějovice: PF v Českých Budějovicích. ZÁPOTOČNÁ, O., & PETROVÁ, Z. (2010). Jazyková gramotnosť v predškolskom veku. Teoretické východiská a námety k analýze a tvorbe kurikula jazykového vzdelávania detí MS. Trnava: Trnavská univerzita v Trnave. Literatura pro děti 29 ZÍTKOVÁ, J. (2013). Pojmy čtenářská a literární gramotnost (kompetence) v kontextu výuky na základní škole. Brno: MU. Dostupné z: https://educoland.muni.cz/down-613.