DĚTSKÉ ČASOPISY A LITERATURA PO ROCE 1989 Předmět Literatura pro děti a mládež Krátký historický exkurz do 2. poloviny 19. století Fondy v žákovských knihovnách •Součinnost státní a nestátní (např. Sociální ve myslu pronárodním) regulace • •Prosazování tzv. vhodné četby • •Revize žákovských knihoven obecných a měšťanských škol nařízená ministerstvem kultu a vyučování r. 1875, 1885-6 • •Revizi provádějí samotní učitelé - výrazná redukce knihovních fondů • •Beletrii pro mládež píší kněží a učitelé (většinou) • •Dohled nad učebnicemi a pomůckami ministerstvem • •Urbánkův věstník - Věstník bibliografický, měsíčník pro rozhled v literatuře, hudbě a umění • •- upozornění na nové české učebnice a čítanky a zpěvníky (objednávky učebnic určovaly okresní školí rady) • Z Urbánkova Věstníku Školní knihovny a jejich fond Purismus v kánonu školních děl •Jazykové revize děl již klasických, určených pro školní četbu • •Babička - vydání pořízené F. Bartošem z r. 1887 – obsahuje 1200 textových zásahů editora (odstranění germanismů, často pouze domnělých) • •Vrchlický - kritizuje cenzurní puristický zásah do jeho básně Ptáci (smaragd - zeleň, azur – blankyt, vypadla polovina veršů včetně pointy) • •Labyrint světa a ráj srdce - 1887 - školní vydání editora F. Bílého: vypuštěna místa týkající se náboženství, závadná z pohledu katolicismu (kapitoly 18, 39-49), a místa o vztazích mužů a žen (8, 13 adalší dvě pasáže) • Dětské časopisy v 19. století •Východiska •Postupná proměna tereziánské školy •Zlomení monopolu církve nad školskou výukou •Revize školních knihoven •Nové zásady vyučovacího procesu •Aktivity učitelů, nové předměty slibující uměleckou tvorbu •Více inf. viz http://www.detske-casopisy.cz/tituly-detskych-casopisu-od-roku-1828/ • Dětské časopisy v 19. století •Osvěta •Komenský •Budečská zahrada (nahradila Štěpnici), dle A. Nováka nejkvalitnější soudobé dětské periodikum •Naší mládeži (nakonec zanikl kvůli konkurenci téhož vydavatele J. R. Vilímka Malý čtenář •Přítel dívek (evangelický měsíčník) Dětské časopisy v 19. století •Na rozdíl od jinojazyčných dětských periodik na našem území nesloužily časopisy jako domácí četba, nýbrž jako součást ŠKOLNÍ ČETBY, výuky •Autoři – často učitelé •Časopisy také jako nástroj vzdělávání učitelů primárních škol •Součást pedagogických periodik •moderní materiály •Seznámení s dětskou ilustrací •Zpřístupnění aktuálních témat z přírodních i společenských věd (aktuálnější než učebnice) •Ediční plány kopírovaly školní rok (včetně prázdninového volna nebo dvojčísel) • BUDEČSKÁ ZAHRADA.Obrázkový časopis pro mládež 1874 Z Budečské zahrady, 1874 Dětské časopisy v 19. století •Témata z dětského života •Zpočátku černobílé vidění dětí chudých/bohatých, hodných/zlých… •Různorodé texty, žánry • texty k dramatizaci •Romány na pokračování • Úvod – vždy vlastenecká poezie •Zpočátku neprobíhá přímá interakce s dětským čtenářem ani s dospělým, později „listárny“ Literatura pro děti a mládež po r. 1989 Něco z teorie literatury •Literatura pro děti není, respektive neměla by být ostrovem izolovaným od ostatní literární tvorby. Chce-li být plnohodnotnou literaturou, musí být v prvé řadě uměním, nikoliv více nebo méně obratně "maskovaným" zdrojem návodů a pouček. •Dítě je v nevýhodné pozici. Stojí bezbranné, vydané na milost a nemilost dospělým, kteří mu knihu přidělí (rodiče, učitelé...) nebo kteří mu ji nabízejí (nakladatelé, knihkupci, knihovníci)… •…Proto je role dospělých zprostředkovatelů dětské literatury daleko zodpovědnější než těch, kteří zprostředkovávají knihy dospělým čtenářům. 90. léta 20. století, časopisy •Jiří Kratochvil – označuje toto období v české literatuře "obnovením zdravého chaosu" •Knihkupectví a knihkupecké pouliční stánky zavaleny nejen dospělým, ale i dětem určenou umělecko-naučnou a encyklopedickou produkcí rozličné úrovně •Kvalita vs kýč a brak •Nedostatečná odborná pozornost věnovaná literatuře pro děti a mládež •Literární produkce pro děti není soustavně sledována a reflektována ani v literárních a kulturních časopisech, ani v denním tisku •Výjimky: •Zlatý máj (ten zaniká) •brněnský čtvrtletník Ladění (vycházel na Pedagogické fakultě MU), •pražský časopis o dramatické výchově a dětském divadle Tvořivá dramatika •zčásti i brněnský časopis Komenský Časopisy pro děti a mládež •Neexistuje odborné periodikum věnující s soustavně dětské literatuře •Občasné recenze v Literárních a Lidových novinách (Vánoce, nový školní rok) •dramatický pokles úrovně většiny časopisů určených dětem a mládeži •Výjimkou do počátku roku 2002 Mateřídouška •etablují se později úspěšní autoři dětské literatury •Malování zvířat J. Bruknera, knihy Hany Doskočilové Když velcí byli kluci nebo O Mamě Romě aneb Dvanáct romských přikázání a další, knihy veršů Miloše Kratochvíla nebo Jiřího Dědečka •Časopisy Sluníčko, Ohníček, Pastelka, Delfín, Méďa Pusík, Kačer Donald, Pá, Šikulka, Dáda, pro teenagery pak Bravo, Cosmogirl •ABC, Věda a technika mládeži Digitalizace starých dětských časopisů http://www.detske-casopisy.cz/tituly-detskych-casopisu-od-roku-1828/ Nakladatelství od 90. let •Komerce převažuje •Málo zodpovědných nakladatelů dětských knih •Albatros (dříve také Státní nakladatelství dětské knihy) - za 60 let své existence vydalo 10 000 titulů pro malé čtenáře v nákladu 350 milionů výtisků •Amulet - pražské nakladatelství (snaha zprostředkovávat podněty ze zahraniční dobrodružné prózy) •Nakladatelství HAVRAN (Magdalena Wagnerová: Proč) •Nakladatelství Meander (Pohádka o Rybitince od Petra Nikla) •Pražské nakladatelství Baobab • Způsoby práce s literaturou pro děti a mládež •Jev typický pro začátek 21. století: tzv. digesty •Stručná, "zjednodušená" převyprávění známých příběhů •Autoři často spíše primitivizují nebo deformují, místo aby svým zpracováním otevírali cesty dětským čtenářům k výchozímu dílu •Týkalo se textů Němcové, Erbena, bratří Grimmů atd. • •VERSUS •Zlatý fond dětské literatury konce 90. let: autoři Iva Procházková, Pavel Šrut a Hana Doskočilová Návraty •Obohacení repertoáru dětských knih, nikoli „efekt muzea“ •Knihy z přelomu 60. a 70. let a z "normalizačního" dvacetiletí (Cestopis s jezevčíkem Ludvíka Aškenazyho, Markétin zvěřinec Ivana Klímy, Prázdniny s Bosonožkou Edy Kriseové, Hiršalův a Kolářův Paleček krále Jiřího nebo Šiktancovy Královské pohádky, osobitě završující vývoj české pohádkové prózy 60. let; •Oficiálně vychází ojedinělá undergroundová tvorba pro děti (kniha Magor dětem Ivana Martina Jirouse) •Znovu jsou vydány dětské verše Ivana Blatného ze 40. let - nové vydání sbírky Jedna, dvě, tři, čtyři, pět je skutečným objevem a obohacením škály české poezie pro děti a připomenutím, že vedle sládkovsko-hrubínovského a nezvalovsko-halasovského proudu disponuje česká poezie pro děti také dalším zajímavým typem, vycházejícím z poetiky Skupiny 42 – představitelem také Josef Kainar •Mohou vyjít dětem určené veršované knihy katolických básníků Jana Zahradníčka ( Ježíškova košilka) a Václava Renče (Perníková chaloupka) a Durychovo mistrné převyprávění Nového zákona (Z růže kvítek vykvet nám). Návraty • •Ojedinělá knížka folklorních říkadel, hádanek, rčení, přísloví a dalších textů pro nejmenší Byl jeden domeček – autorem znalec naší literatury pro děti Jan Červenka (1995) • •Samizdatová (ev. polosamizdatová) a exilová tvorba pro děti 70. a 80. let •Ivan Klíma v Uzlu pohádek •klasikové dětské literatury Jan Skácel, Jan Vladislav a Jan Werich •Příspěvky dalších renomovaných autorů - Ludvíka Vaculíka, Karola Sidona, Václava Havla, Zdeňka Pochopa zapůsobily rozpačitě („násilné odbočky do tvorby pro děti) Poezie •Josef Brukner - básník, který v 70. letech nemohl publikovat knihy (jen v dětských časopisech Mateřídouška a Sluníčko) a v 80. letech patřil jen k těm trpěným •v polovině 90. let kniha básní a fejetonků Pojďte s námi za obrazy aneb Malování zvířat (1995), v níž - stejně jako ve starší Obrazárně - vytvořil básnické paralely k obrazům světových i českých malířů různých dob a směrů • •Jan Skácel - tvorbu zprostředkoval Jiří Opelík - 1998 vydal ze Skácelovy pozůstalosti básnickou skladbu pro děti O pejsku Ťapovi, výru Výrovi, slavíčku Slavíkovi a kočičce, která se moc styděla, experimentující s novými podobami říkadla. • Poezie – nonens, písničkové texty • •Jan Vodňanský (zejm. Šlo povidlo na vandr ze 70. let) •Emanuel Frynta (Písničky bez muziky vydal Albatros poprvé v 80. letech) •v 90. letech Jiří Weinberger: sbírky - Povídá pondělí úterku (1995) a Ach, ty plachty (1996) otevřeně přiznávají inspiraci Edwardem Learem, Christianem Morgensternem, Ivanem Vyskočilem a Emanuelem Fryntou, neuzavírají nonsens jen do sféry dětské poezie, ale počítají s ním jako s objektem hry dospělých i dětí, resp. dospělých s dětmi •K nonsensu se vrátil také Ivo Štuka ve svém Abecedníku •90. léta - zvýšený nakladatelský zájem o písničkové texty •Zdeněk Svěrák - Dělání •Jaromír Nohavica - Tři čuníci (? kritické oko redaktora - vedle výborných textů tu bohužel najdeme i nepochopitelné propady) Poezie •Petr Šrámek (ed.) - Nebe peklo ráj, Tyglík české poezie pro děti 20. století, Albatros, 2009 •reprezentativní antologie si klade za cíl ukázat dětskému ale i dospělému čtenáři, že poezie není pouze „čítanková“ záležitost, kterou se má člověk učit nazpaměť ve škole. Může být i vzrušujícím, s ničím nesrovnatelný zážitek setkání s poetikou. •Kniha obsahuje téměř dvě stě padesát básní •Každá báseň má vlastní ilustraci a tematické odkazy k básním dalším • Písničky •90. léta - zvýšený nakladatelský zájem o písničkové texty •Zdeněk Svěrák - Dělání •Jaromír Nohavica - Tři čuníci (? kritické oko redaktora - vedle výborných textů tu bohužel najdeme i nepochopitelné propady) •Naklasatelství Amulet - knížka Kostkovaný ideály •Marie Vodičková- redaktorka - česká literatura disponuje také zajímavou poezií pro teenagery Mileny Lukešové (ze sbírky Nahej v trní) a Jana Kašpara (Tulikráska) •Lukešové a Kašparovy básničky doplnila mj. písňovými texty, např. Jiřího Suchého, Zdeňka Svěráka, Jiřího Dědečka, a poezií Václava Hraběte. Pohádky a rádobypohádky •90. léta – mezi českými klasiky pohádkového žánru Jan Vladislav (Deset večerů s pohádkou, 1992, a další tituly) a Pavel Šrut (Kočičí král, 1989, a Prcek Tom a Dlouhán Tom a jiné velice americké pohádky, 1993) •Soudobým dětem zprostředkovali úspěšně a kvalitně bohatství světového pohádkového repertoáru •Pavel Šrut - zcela nový pohled na americký folklór v knížce prášilovských historek Obr jménem Drobeček (1997) • Karel Šiktanc - po Královských pohádkách (připravených k tisku už na přelomu 60. a 70. let a vydaných až začátkem let devadesátých), uspěl v knize pohádek O dobré a zlé moci (2000) •osobitá obraznost a originální práce s jazykem prozaických textů pro dětské čtenáře Pohádky a rádobypohádky •knihy Hany Doskočilové •Autorská ukázněnost, jazyková citlivost, jemný humor, pokora při zpracovávání různých látek ze světového repertoáru příběhů (mýtů, bájí, pověstí, pohádek...) •schopností objevovat aktuální témata s důrazem na etické hodnoty •Po Diogenovi v sudu vyšly v 90. letech Damoklův meč (1991) a Golem Josef a ti druzí (1994) a knížka variací na romské příběhy O Mamě Romě a romském pámbíčkovi (2001) •Ojedinělým počinem 90. let vydané převyprávění židovských pohádek a pověstí Osm světel Leo Pavláta •České a moravské folklorní látky zpracoval ve dvou svazcích svého Pohádkového vandrování po Čechách (1992) a Pohádkového vandrování Moravou (1998) Vladimír Hulpach Moderní pohádky a pohádkové prózy •Oblast obzvlášť citelně postižena diletantismem a komercionalismem •Vítězslava Klimtová se svým už dvoudílným Lexikonem ohrožených druhů strašidel •Emil Šaloun s knihou O víle Plavuňce, 1995 •Pavel Šešulka s Cvrčkem Nikolem, 1996 •Markéta Pražáková s knihou Šli myšáci do světa, 1994 •Jindřiška Ptáčková s knihou Chodil světem oštrozok, 1993 •Také „klasik“ Alois Mikulka, patřící v 60. a 70. letech k nejorginálnějším autorům české pohádkové prózy nonsensového typu, zabředává v posledních letech do křečovitého "vyrábění" humoru za každou cenu (viz např. jeho knížku O jelenovi s kulometem a jiné trampské zkazky, 1996). •Také některé pohádkové prózy Zdeňka Svěráka: po zdařilé knížce Tati, ta se ti povedla! (1991), jejíž vtip je založen na radosti z vyprávění a sdílení příběhů, vzápětí svoje nápady zbytečně rozmělnil v Radovanových radovánkách (1994) •Kniha příběhů Jak daleko je slunce (1995) Ivana Klímy, které mají ilustrovat základní životní otázky •Povídačky pro Klárku (1996) Jiřího Stránského. Moderní pohádky a pohádkové prózy •Kvalitu moderní pohádkové prózy garantují i v 90. letech •Miloš Macourek (Žofka, 1992, Mach a Šebestová o prázdninách, 1993, atd. a série Arabel, pod nimiž je podepsaná také Hermína Franková) •Olga Hejná (průřez staršími i novějšími texty Pohádky pro skřítka Hajaju, 1995) •Ludvík Středa (Tatínkovy pohádky, 1997). •Crazypohádková próza Patrika Ouředníka O princi Čekankovi, jak putoval za princeznou, a o všelijakých dobrodružstvích, která se mu přitom přihodila (1993) •staví na nevázané hře s jazykem, související s experimentální tvorbou ve "velké" literatuře •zůstala bohužel v české literatuře pro děti dodnes osamocena. •Jiří Žáček, Adolf Born - Hrůzostrašné pohádky pro malé strašpitlíky, Slovart, 2011 Pavel Šrut •psal verše do časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška a do leporel •dvakrát zapsán na Čestnou listinu IBBY (Asociace International Board on Books for Young People uděluje nejprestižnější mezinárodní ocenění pro autory působící v oblasti literatury pro děti) •Lichozřouti, Paseka, 2008 •na téma Proč se nám neustále ztrácejí ponožky stvořil dobrodružné hrůzostrašné i veselé vyprávění, v doprovodu ilustrací Galiny Miklínové •Lichožrouti naplňují klasický koncept moderní pohádky, ve které zvláštní bytosti zabydlují současný svět, přebírají jeho zvyky, ale zároveň jejich podivnost ozvláštňuje realitu •V roce 2009 cena Magnesia Litera v kategorii nejlepších knih pro děti a mládež Fantastické motivy •Příznačný rys prózy 90. let intervence fantastických motivů do reálného, všedního světa současných dětí •Tendence má své kořeny už v předchozím desetiletí (Ota Hofman) a souvisí s aktualizací žánru fantasy •prózy Michaela Endeho •Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové •nová vydání Tolkienových ság •Lewisovy Letopisy Narnie •mumíní příběhy Tove Janssonové •přízračné knihy Nora Josteina Gaardera Sofiin svět, Haló! Je tu někdo a Jako v zrcadle, jen v hádance) •a analogické pohyby v "dospělé" próze (Daniela Hodrová, Michal Ajvaz...) Příběhy s dětským hrdinou •Iva Procházková •špičková autorka příběhů s dětským hrdinou, motivy využívány neobyčejně zdařile •příběh na pomezí reality a fantazie Středa nám chutná (1994) •sbírka povídek Hlavní výhra (1996) •přízračný Soví zpěv (1999) •vynikající Únos domů, 1998 •miniatura pro malé čtenáře Pět minut před večeří, 1996 Záplava příběhů s dívčí hrdinkou nekončí •Čestná výjimka Ivy Procházkové (Karolína. Stručný životopis šestnáctileté, 1999) a Daniely Fischerové (Lenka a Nelka neboli AHA, 1994) •Většinou v zajetí klišé a banalit, Konstruktéři laciných příběhů •Lenka Lanczová •Věra Řeháčková, Jitka Komendová, Květa Šímová •Zasazení dívčích témat o historických událostí: Zakázané holky, 1995, příběh Hany Bořkovcové z doby okupace, Výjimečný stav, 1995, Antonína Rýgla a Bára, 1997, Zdeňky Psůtkové Problémy s původní dobrodružnou prózou •Dodnes nedoceněný Svatopluk Hrnčíř •V 90. letech kromě časopiseckých povídek knihy dobrodružných příběhů s dětskými hrdiny Želva čeká v Babylónu, 1990, Talisman spiklenců, 1996, moderní foglarovská variace Ostrov uctívačů ginga, 1999, a Lovci z Ohňové hory, 1998 (první verze vycházela v 80. letech v časopisu Ohníček pod názvem Lovci melounů •Kvalitní fabulace, neuchyluje se k lacinému vyrábění efektů, dětské postavy skutečně živé, kultivovaný jazyk(!) •Problematické, není na co navazovat •Oprášené foglarovky •Nekvalita, sentiment • Fantasy - móda i seriózní literatura •Vypravěč se v těchto příbězích z paralelních světů mění v manipulátora, který si před zraky čtenáře se zjevným potěšením hraje s postavami jako s figurkami na šachovnici, vodí je do fantastických prostředí a staví jim do cesty ty nejneuvěřitelnější překážky •Konstruování veskrze umělých světů, ostentativně odlišných od naší reality, může mít podobu jen samoúčelné hry (pokémonské příběhy v podobě televizních seriálů i knížek - pilně se jejich vydávání chopilo nakladatelství Egmont), ale může se stát i prostředkem sdělení závažného tématu •boom fantasy se v produkci pro děti a mládež u nás projevuje úctyhodnou řadou úspěšných překladů (R. Dahl, M. Ende, T. Pratchett, J. K. Rowlingová, Lemony Snickett), ale původních kvalitních novinek ne Leporela, bilderbuchy, obrázkové knížky •Nejzranitelnější oblast literatury pro děti, tedy oblast, která se nejsnáze stává objektem neomalené komercionalizace •Typická je v tomto směru produkce nakladatelství Egmont ČR (zápisníky, příručky "mladých svišťů", zneužívajících jméno Walta Disneyho •Podbízivé po textové i výtvarné stránce substandardní obrázkové sešity Wolfa Gerlacha o Brášcích (brněnské nakladatelství MOBA) •Domácí specialita, ba přímo fenomén české literatury pro děti 90. let, je sebevědomá továrna na nevkus (a na peníze), fungující pod hlavičkou Vítězslavy Klimtové - záplavy "lexikonů", knih, sešitů, kalendářů atd. atd., naplněné svévolnými povídánkami o strašidlech Kreslené postavičky •Petr Morkes, Pavla Etrychová - Komisař Vrťapka - Sebrané spisy I. - III. díl, MF, 2007 •v předchozím období kocour Vavřinec, Čtyřlístek nebo Barbánek •Na tradici navazuje kreslíř Petr Morkes se scenáristkou Pavlou Etrychovou - stvořili postavu psího detektiva Komisaře Vrťapky pro dětský časopis Mateřídoušku. •Vrťapkovo kouzlo spočívá v Morkesově kresbě: je přesně natolik roztomilá a zároveň obsahuje parodické prvky, aby se vyhnula disneyovskému kýči a zároveň byla dostatečně líbivá a srozumitelná i dětem předškolního věku. • Petr Sís, Petr Nikl •Výtvarník, spisovatel, publicista, cestovatel •obrázkové knížky - Tři zlaté klíče (1995), Podivuhodný příběh Eskymo Welzla (1995), Hvězdný posel (1996) •postmoderní uhrančivé pozvánky pro děti a jejich rodiče k objevitelským cestám do nitra ilustrací, v nichž se skrývají útržky příběhů a osudů skutečných i fiktivních postav •Strom života, Labyrint-Raketa, 2004 •V Česku je Petr Sís málo známý, světě je uznávaný autor knih pro děti, ilustrátor, grafik a tvůrce animovaných filmů •V dubnu 2004 na knižním veletrhu v Boloni odměněn hlavní cenou pro nejlepší dílo literatury faktu •neobvyklým pohledem nahlíží do myšlení Charlese Darwina, který svými úvahami o vzniku života na Zemi rozdělil svět •Z množství údajů ze života a díla tohoto vědce sestavil obraz, který se vymyká běžnému pohledu konzumní společnosti na tento svět. Petr Nikl • •výtvarník, performer a spisovatel •Pohádka o Rybitince (2002) • jde o nezvalovskou pohádkovou prózu, která je založena na bohaté, někdy možná až příliš spletité hře metafor a asociací •výjimečná kniha-výtvarný objekt, která i svým dokonalým zpracováním a grafickou úpravou zjevně polemizuje se současnou tendencí odsuzovat knihu do polohy spotřebního zboží "na jedno použití" •Petr Nikl knihu napsal, ilustroval i graficky upravil, přičemž všechny složky vzájemně násobí svůj účinek a originální barevné mezzotinty evokují pohádkovou atmosféru v hlubokém Obřím moři. • • •Pavel Čech - Dobrodružství pavouka Čendy, Petrkov, 2011 •Malíř, ilustrátor a spisovatel •pohádkovým způsobem odvádí čtenáře do poněkud strašidelného světa jednoho pavoučího pokoje uvnitř starých hodin •Role ilustrace v textech P. Čecha je klíčová - pohotově reagují na každé vypravěčovo slovo, přímo mu „skáčou“ do řeči •Pavouk Čenda - prvotřídní kladný hrdina, celý život se zabývá údržbou hodin, vyhání červotoče a ve volném čase se spouští z hodin dolů na stůl plný knih, kde čte Tarzana. •Dílo se štěpí na dvě poloviny: textovou a ilustrovanou - obě přesně do sebe zapadají •