Strukturalismus
JSB_SLAV55


Kočka sedí na koberci.
Kočka sedí na předložce.
Kočka sedí na koberci.
Na koberci sedí kočka.

Na co se ptá strukturalismus?
-Jak jazyk konstruuje význam?
-Jak slova svými kombinacemi produkují význam?
Nejen slova “běžná”, ale i slova literárního textu.
Kdo se ptá?
Claude Lévi Strauss
Roland Barthes
Roman Jakobson
Ferdinand de Saussure

Ferdinand de Saussure: Kurz obecné lingvistiky (1916)
●synchronní přístup
●sémiologie
●jazyk = systém znaků

POJEM 1:
SIGNIFIKACE
Proces, při němž jazyk způsobí, že znak něco “znamená”
SÉMIOLOGIE je pak nauka o znacích.

Pojmy 2
LANGUE = abstraktní jazyková struktura s určitými pravidly
PAROLE = konkrétní realizace řečového aktu založená na pravidlech langue
CO Z TOHO ZAJÍMÁ SÉMIOLOGII A PROČ?

Jazyk je mocnou silou definice reality.
JAZYK NENÍ VÝTVOR SVĚTA, ale spíše SVĚT JE VÝTVOREM JAZYKA.
důkaz: ARBITRÁRNOST JAZYKOVÉHO ZNAKU

arbitrárnost jazykového znaku
cat
kočka
katze
kedi
mačka
gato

Mýtus o sněhu
Tvrzení: “Inuité mají přes 40(100) výrazů pro sníh.”
Fakt: Není to přesné.
PROČ?
1)neexistuje jediná inuitština jako jazyk všech Inuitů
2)inuitské jazyky FUNGUJÍ JINAK než ty, k nimž toto tvrzení vztahujeme
Jestliže se jazykem vyjadřujeme o světě, je realita (svět) Inuitů jiný než ten náš => naše popisy
jejich jazyky ztroskotávají (oni by ten náš ani nepopsali).

Pojmy 3
ZNAK = existující objekt či věc, jehož význam je kombinací označujícího a označovaného
OZNAČUJÍCÍ = slovo použité k pojmenování existujícího objektu či věci
OZNAČOVANÉ = koncept evokovaný označujícím
KOČKA - existující věc
KOČKA / GATO / MAČKA = označující
chlupaté zvíře chytající myši = označované

Strukturalismus a literární věda
●literární dílo = systém znaků i znak sám o sobě
●ptá se: proč autor užil tento, a ne jiný znak
●vztahy mezi znaky:
○syntagmatické
○asociativní (paradigmatické - Jakobson)
DIFERENCE = důležitější pro konstruování významu než významy slov samotné

syntagmatické v.
paradigmatické vztahy
Kočka sedí na koberci.
Na koberci sedí kočka.
Koberec sedí na kočce.
Pes
Slunci
Slunci

ROLAND BARTHES: SMRT AUTORA (1968)
viz studijní materiály


pojmy 4 (Barthes)
DENOTACE = doslovný, jasný význam spojený s označujícím
KONOTACE = další, skryté významy dodané označujícímu a srozumitelné jazykové komunitě v určitých
kontextech
A: “Koupil jsem ti květiny.”
B: “Ty jseš skvělej!”
A: “Rozbil jsem auto.”
B: “Ty jseš skvělej…”

KONOTACE v literárním jazyce jsou zcela běžné, stejně jako metafory apod.
“Veškeré jazykové volby jsou vždy literární.”


příklad:
NEGR = pejorativní označení člověka černé rasy
Klavír má bílé a negří klapky.
Noc je negří.
Negří oči, jděte spát.
Kdo to byl? Negr, černý negr.

strukturalisty zajímá
METAFORA
METONYMIE
SYNEKDOCHA
=
BÁSNICKÝ (LITERÁRNÍ) JAZYK

STRUKTURALISMUS A NARATOLOGIE
Jonatan Culler: Structuralist Poetics (1975), The Pursuit of Signs (1981)
KOMPETENCE = porozumění čtenáře “pravidlům” jak číst a rozumět textu => omezené možnosti chápání
textu
Jak ovlivňuje význam textu např. retrospektivní vyprávění?
Jak se retrospektivní vzorce vztahují k jiným vyprávěcím vzorcům?

Strukturalismus zajímá, jak jazyk konstruuje významy.
Naratologii zajímá, jak jazyk konstruuje významy v příběhu.
BARTHES: MÝTUS
Mýtus je znak s jednou vrstvou významu navíc – vrstvou, která odtahuje recipienta od zjevného
významu k závažnějšímu, symbolickému významu.

PROPP: 31 pohádkových akcí (žádná neobsahuje všechny)
POHÁDKA je pohádkou pro to, co sdílí s jinými pohádkami.
KONKRÉTNÍ POHÁDKA je konkrétní pro to unikátní, čím se od jiných liší.
unikátní není obsah, ale diskurs

LÉVI STRAUS: MYTHEM
Základní (abstraktní) prvek mýtu sdílený napříč mýty a kulturami.
===> JAK ČTEME LITERÁRNÍ DÍLO a ROZUMÍME MU
závisí na míře odhalení těchto společných struktur (např. Romeo a Julie v kontextu Shakespearových
her, renesančního dramatu, dramatu obecně)

POJMY 5
MIMÉSIS = zobrazení skutečností tak, jak jsou (typicky dialog)
DIEGÉSIS = vyprávění samotné (typicky vypravěč)
Strukturalismus zajímá POHYB JAZYKA mezi těmito dvěma póly.