Isidor ze Sevilly – Etymologiae III První tři knihy Etymologiae jsou věnovány svobodným uměním - Kniha III - věnována matematice, kterou podle Isidora tvoří aritmetika, hudba, geometrie a astronomie. Hudba totiž pojednává o číslech, která se vyskytují v tónech. - V rámci aritmetiky pojednává o jejích počátcích, „vynálezcích“ za které považuje Pythagora a později Nikomacha, do latiny ji přeložil Apuleius, později pak Boethius. o Dále zmiňuje, co je to číslo, důležitost čísel i jejich rozdělení na sudá a lichá čísla. o Uvádí, že pokud bychom odstranili číslo u všeho, všechno by zaniklo a nebude možno odlišit člověka od zvířat, která počítat neumějí. - Hovoří o druhém a třetím rozdělení celého čísla, i nekonečnosti čísel – je naprosto jisté, že počet čísel je nekonečný - Rozdíl mezi Aritmetikou, geometrií a hudbou: „spočívá se způsobu, jak se nalézají středy“, např. v aritmetice je třeba sečíst krajnosti, rozdělit je napůl a tím nalezneme střed. - Zmiňuje i vynálezce geometrie – vymysleli ji Egypťané díky rozdělování země mezemi a mírami o Dělí se na 4 části, jedna z nich jsou tělesa či geometrické útvary - Hudbu vynalezl podle Mojžíše Tubal, podle Řeků Pythagoras, neznat hudbu nakonec bylo stejně potupné jako neznat písmo o Název odvozen od Mús o Básnící prý vymysleli, že jsou Músy dcerami Dia a Paměti proto, že hudba se vnímá smysly a vtiskává se do paměti, ale pokud si člověk nepamatuje tóny, zanikají, jelikož se nedají napsat. o Působení hudby – bez hudby nemůže být žádný obor dokonalý, bez ní totiž nic neexistuje o Vyvolává pocity a podněcuje různé nálady, v bitvách rozněcuje bojovníky, povzbuzuje veslaře, uklidňuje rozrušenou mysl,… o Má tři části – harmonickou, rytmickou a metrickou, každý tón má trojí povahu – harmonickou, rytmickou a organickou o Např. zpěv je ohýbání hlasu, neb zvuk je rovný o Zmiňuje i různé druhý nástrojů, např. sambuca, šalmaj, píšťala, syrinx, lyra,… - Astronomie – znamená „zákon hvězd“, zkoumá zákonitosti hvězdných drah, postavení a vztahů hvězd mezi sebou a vůči Zemi o Vynalezli ji Egypťané, ale Chaldejci se o ní učili jako první, podle Řeků toto umění vynalezl Atlas a proto se o něm říkalo, že podpírá nebe o Rozdíl mezi astronomií a astrologií – astrologie je částečně přirozená a částečně pověrečná (to tehdy, když se astrologové pokoušejí z hvězd předpovídat povahu a narození člověka) o Podoba vesmíru – „jako se zdvíhá k severnímu pásmu, tak se sklání k jižnímu, jeho hlava a jakoby tvář je stranou východní, zatímco jeho nejzazší část stranou severní“ o Nebe je podle filosofů kulaté, otáčivé a planoucí, názvu se mu dostalo proto, že v sobě nese hvězdná znamení podobně jako tepaná váza o Dále se zabývá polohou nebeské sféry, její dráhou, nebeskými póly či bránami (jednou branou Slunce vstupuje, druhou odchází) o Zmiňuje 4 nebeská pásma (S, J, V, Z), hemisféry, mléčnou dráhu či velikost Slunce a Měsíce a jejich další charakteristiky, jako je dráha, povaha, působení, vzdálenost či zatmění o Také osvětluje názvy hvězd či planet, např. Slunce je Sol, protože se objevuje samotné (solus), Měsíc je zase Luna, jako by to byla Lucina bez prostřední slabiky. Orion je od slova urina, tzn. od vodní záplavy – objevuje se totiž v zimě. - „A tak dovedli filosofové uspořádání sedmi světských nauk až ke hvězdám s tím záměrem, aby ducha zapleteného do poznávání světské moudrosti odvedli od pozemských věcí a přiměli ho rozjímat o tom, co je svrchované.“