hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Hegel k Zénónovi PHV321: Hegel četba hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Georg Wilhelm Friedrich Hegel •Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831), nejvýznamnější filosof v Německu v první polovině 19. století. •Čelný představitel německého idealismu. •Studium teologie, později univerzitní pedagog (Jena, Heidelberg, Berlin). •Hegelovým specifickým filosofickým diskurzem byl idealistický nomismus, protože věřil, že: • - všechny stránky světa a dějin jsou aspektem jediného principu, a že • - skutečná realita spočívá v nemateriální rovině, tedy v duchovní rovině. •Duch světa se neustále vyvíjí a my jsme jen jedním z jeho mnoha aspektů (osobnosti, události, politika, …) . •Duch aspekty vnímá, poznává a jaksi vstřebává do sebe, tím dochází k jeho zdokonalování - pokroku a vývoji. Tento proces je u Hegela chápán jako dialektika. •Teze – Antiteze – Syntéza → neustálé směřování k vyšší syntéze. •Dialektika - vývoj ducha od nevědění směrem k sebeuvědomění a zároveň je nástrojem pro naše vnímání světa. • • • Obrázek č.1 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Zénón z Eleje •Zénón z Eleje (cca 490- cca 425 př.n.l.) byl stoupencem Elejské školy na jihu dnešní Itálie. •Žák a přítel samotného Parmenida, zakladatele Elejské školy. •Považován za zakladatele dialektiky, kdy jako první začal používat právě v dialektice tzv. důkaz sporem. •V dialektické metodě ke vstupnímu předpokladu (hypotéze) totiž pomocí poukázání na nepřípustné či nemožné důsledky vždy vyvrátil tvrzení a tím i předpoklady protistrany. •Zénón byl známý pro své aporie (řecky ἀπορία – nesnáz, otázka k diskusi). Podle některých dochovaných zpráv jich za svůj život vypracoval až čtyřicet. Dochovaných je ale podstatně menší počet. •Zénón tedy evidentně upřednostňoval rozumové poznávání před smyslovým vnímáním. • • • Obrázek č.2 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Hlavní Hegelovy aspekty ve výkladu Zénóna •Objektivní dialektika jako nástroj poznání • •Filosofie a její vymezení vůči náboženství • •Vývoj filosofického systému v antickém Řecku jako paralela teze – antiteze – syntéza • •Smyslové poznávání vůči rozumovému poznání • •Absolutno a konkrétno ve filosofii hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Hegelův výklad vývoje antické filosofie •Hegelovo rozdělení řecké filosofie na tři základní periody • • - Primárně předsokratici - teze • • - Filosofické školy vrcholného helénistického období - antiteze • • • • - Novoplatonismus - syntéza … počátek dalšího cyklu ve vývoji • • • Součást vývoje světového ducha • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Interpretace aporií - úvod •Vyvrácení pohybu na základě nekonečného dělení času na stále menší poloviny zbývajících úseků • •Rychlonohý Achilles (dnes známější jako Achilles a želva) – rychleji se pohybující předmět nikdy nemůže dostihnout pomalejší předmět, pokud má pomalejší náskok při startu pohybu. • •Letící šíp – pohyb vnímaný našimi smysly se vyvrací tím, že pokud letí šíp, je v každém okamžiku sledování v klidu, a tedy se nepohybuje. • •Aporie proti sobě se vzájemně pohybujících předmětů - paradox pohybu v myšlence, kdy poloviční doba pohybu prvního tělesa se u druhého tělesa má rovnat dvojnásobku času pohybu. • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Interpretace aporií – Hegelův pohled •V kontextu Hegelovské filosofie platí o Zénónových úvahách • - že co je pro Zénóna začátek vstupních úvah do aporií, • - to je Hegelem nazýváno jako rozvažování a abstraktní pravda (velmi subjektivní pravda). • • - co je pro Zénóna jako myšlenkový výstup aporie, • - to je Hegelem nazýváno jako rozumové poznání a konkrétní idea směřující k objektivní pravdě. • •Svobodné uvažování směřuje k hlubokému poznání - nutné pro pochopení a tedy i pro rozvoj ducha světa. •Takovým svobodným, a až radikálním, uvažováním jsou Hegelem u Zénóna chápané aporie. •Začíná z vnějších podnětů (v tomto případě i smyslových) – pokračuje vlastním myšlením uvnitř nás samých - kladení protikladů k původním podnětům. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Interpretace aporií - závěry •Hegel nemá zcela souhlasné stanovisko s eleatskými závěry u aporií. • •V záznamu přednášky Hegela k Zénónovi je ale patrné, že: • •Hegel souhlasně oceňuje postup jeho dialektické analýzy prostoru a času a tím předložení možných rozporů v pohybu. • •Použití protikladných myšlenek pro vymezení (nikoli reálné popření) pohybu. V tomto lze spatřit paralelu k Hegelově kladení protikladů jako teze – antiteze. • •Dělení prostoru a času u aporií = interpretace, která odpovídá i Hegelově pojetí těchto dvou entit - můžeme prostor vidět jako kontinuitní nebo naopak dělitelný na nekonečný počet bodů. • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Zdroje •Obrázky: •č.1 https://cs.wikipedia.org/wiki/Georg_Wilhelm_Friedrich_Hegel#/media/Soubor:G.W.F._Hegel_(by_Sichling ,_after_Sebbers).jpg •č.2 https://cs.wikipedia.org/wiki/Zénón_z_Eleje#/media/Soubor:Zeno_of_Elea_Tibaldi_or_Carducci_Esc orial.jpg • • •Použitá literatura: •HEGEL G.F.W.: Dějiny filosofie. Přeložili Josef Cibulka, Milan Sobotka. Vydání první. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961. •PLATÓN: Parmenidés. Přeložil František Novotný. Vydání čtvrté. Praha: OIKOYMENH, 2010. ISBN 978-80-7298-163-2. • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •„Mějte odvahu mýlit se!“ • G.W.F. Hegel