Pozornost Pozornost je filtr • Určuje obsah pracovní paměti • Spjatá s vědomím • proces zaměřující kognitivní zpracování na určitou část informací, zatímco zbytek je ignorován Pozornost je filtr • Určuje obsah pracovní paměti • Spjatá s vědomím  výběr k percepci Pozornost je filtr • Určuje obsah pracovní paměti • Spjatá s vědomím  výběr k percepci  výběr k jednání Základní princip – „bottleneck“ PARALELNÍ ZPRACOVÁNÍ SÉRIOVÉ ZPRACOVÁNÍ Základní princip – „bottleneck“ Welford, 1952 – psychologická refraktorní fáze Podnět 1 Odpověď Podnět 2 Odpověď Základní princip – „bottleneck“ Welford, 1951 – psychologická refraktorní fáze Podnět 1 Výběr odpovědi Odpověď Podnět 2 OdpověďVýběr odpovědi PRP Základní princip – „bottleneck“ Cherry, 1953 – „problém koktejlové párty“ Dichotonické naslouchání Základní princip – „bottleneck“ Cherry, 1953 • Experimenty s dichotonickým nasloucháním a sledováním (shadowing) – změny na senzorické úrovni ano, význam ne  „časný“ filtr Základní princip – „bottleneck“ Broadbent, 1958 SENZORICKÝ REGISTR KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ Základní princip – „bottleneck“ Problém s „časným“ filtrem – „průlom“ A Ondra říkal... Mluví tady někdo o mně? Moray, 1959 Základní princip – „bottleneck“ Deutsch & Deutsch, 1963 – „pozdní“ filtr SENZORICKÝ REGISTR KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ Základní princip – „bottleneck“ Treismanová, 1964 – kompromis – „zeslabování“ SENZORICKÝ REGISTR KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ Výrazný prvek Je vědomé zpracování nutné...? Je vědomé zpracování nutné...? Je vědomé zpracování nutné...? • Priming – prezentace jednoho podnětu následně ovlivní zpracování druhého – funguje i podprahově (zpracování prvního podnětu není vědomé) • Negativní priming – důkaz pro zpracování distraktoru Modrá Zelená Žlutá Červená Zelená Žlutá Červená Modrá (Stroopův efekt) Dnešní pohled • Lavie, 1995 (teorie percepční zátěže) – „hlubší“ zpracování je „nákladnější“ – úroveň zpracování irelevantních podnětů závisí na dostupné kapacitě; celá kapacita musí být využita!  Později: PERCEPČNÍ ZÁTĚŽ (= percepční zpracování obejktů, včetně distraktorů) vs. KOGNITIVNÍ ZÁTĚŽ (= zátěž pracovní paměti) Percepční zátěž Percepční zátěž Percepční zátěž  komplexnost vnějšího podnětu NIZKÁ VYSOKÁ Kognitivní zátěž  náročnost mentálních operací 2 6 9 5 3 1 2 5 4 8 2 3 9 1 Dnešní pohled • Forster & Lavie, 2007 Percepční Kognitivní VYSOKÁ Problém rozpoznat distraktor Roztržitost NÍZKÁ Vpouštím distraktory do prac. paměti Nesoustředě- nost Vysoká kognitivní zátěž – není místo pro distraktory! Simons & Chabris, 1999 – „slepota z nepozornosti“ (inattentional blindness) Dnešní pohled • Lavie, 1995 – „hlubší“ zpracování je „nákladnější“ – úroveň zpracování irelevantních podnětů závisí na dostupné kapacitě Multitasking • Interference je pravděpodobně vždy přítomna • Záleží na kompatibilitě podnětu a reakce v rámci paralelních úkolů Co výzkum zrakové pozornosti...? Co výzkum zrakové pozornosti...? Co výzkum zrakové pozornosti...? SAKÁDY FIXACE Rozdělení pozornosti Výzkum očních pohybů ideální ke zkoumání rozdílů: • Zaměřená vs. rozdělená pozornost • Bezděčná vs. kontrolovaná pozornost Jak se pozornost přiděluje...? Zrakové vyhledávání Zrakové vyhledávání Teorie integrace znaků (Treismen & Gelade, 1980) jednoduché znaky objektů jsou zpracované rychle (paralelně) a bezděčně pozornost pak spojuje znaky dohromady (sériově) – delší vyhledávání, pokud je potřeba kombinace jednoduchých znaků špatná pozornost = riziko iluzórního spojení Zrakové vyhledávání Limity TIZ (Duncan & Humphreys, 1989) Efekt „vyskočení“ – podobnost distraktorů + cíle Bezděčná vs. kontrolovaná Posner, 1980 • Centrální vs. periférní vodítka vs. sakády + + Anti-saccade task + Anti-saccade task + Posner, 1980 • Centrální vs. periférní vodítka vs. sakády + + „ENDOGÉNNÍ“ pozornost Umím záměrně kontrolovat „EXOGÉNNÍ“ pozornost Kontrolována vnějšími podněty Bezděčná vs. kontrolovaná „Gaze-mediated orienting“ Bezděčná pozornost v životě Bezděčná pozornost v životě „Cross-modal cueing“ – „efekt břichomluvectví“ Pozornost a kontrola činnosti Kognitivní kontrola Norman & Shallice, 1986 rutinní vs. nerutinní chování Nevyžaduje monitorování Způsobuje „přehmaty“ Regulace „bottom-up“ Cílově zaměřené Regulace „top-down“ Supervizní systém pozornosti – zasahuje, když...? Kognitivní kontrola Norman & Shallice, 1986 nerutinní chování – „volní“ regulace činnosti: 1. Plánování a rozhodování 2. Oprava chyb 3. Nové, neznámé aktivity 4. Technicky náročné a rizikové aktivity 5. Překonání „automatické“ reakce Automaticita, cvik a dovednost Červená Modrá Zelená Žlutá Zelená Žlutá Červená Modrá (Stroop, 1935) Automaticita, cvik a dovednost Shiffrin & Schneider, 1977 • „konzistentní“ vs. „různorodé“ přirazení D B G T 1 G 4 9 6 3 K 7 D 8 G 5 1 G 4 T J 3 K 7 Automaticita, cvik a dovednost Shiffrin & Schneider, 1977 2 kvalitativně odlišné typy zpracování: • Řízené procesy – limitované kapacitou pozornosti, ale flexibilní • Automatické procesy – rychlé, nevyžadují pozornost, ale rigidní a je těžké je modifikovat = získané cvikem Automaticita, cvik a dovednost Moors & De Houver, 2006 • Automaticita jako kontinuum – proces se postupně stává: 1. nezávislým na cíli 2. nevědomým 3. rychlejším 4. efektivnějším Chybovost Cvik Složky kontroly pozornosti – „exekutivní funkce“ Miyake, 2000 – „task impurity problem“ – jak oddělit u jednotlivých úkolů specifické schopnosti zpracování podnětu od univerzální schopnosti kontrolovat pozornost? Kontrola pozornosti vs. specifické funkce závislé na modalitě Zelená Žlutá Červená Modrá + STOP! Inhibice dominantní reakce Složky kontroly pozornosti – „exekutivní funkce“ Miyake & Friedman, 2012 Aktualizace pracovní paměti Přesouvání pozornosti Inhibice dominantní reakce CÍLOVÉ ZAMĚŘENÍ Aktualizace pracovní paměti Přesouvání pozornosti Miyake, 2000 Děkuji za pozornost