Základy vedení psychologického rozhovoru

Pozornost a zodpovědnost

(Úkol naleznete na konci textu)


Na základě našeho prvního setkání vzešlo ze společné diskuse téma zodpovědnosti. Kdo je za co zodpovědný psychologickém kontaktu? Je to psycholog, který má potřebné vzdělání, náhled, drží se etického  kodexu, "nesmí" ublížit.../ nebo je to klient, který rozhoduje o tématu, o pravdivosti sdělení, o časové, energetické i finanční investici...?

Na tuto otázku jsem se ptala některých svých kolegů a jejich odpovědi s Vámi nyní sdílím (další vyjádření budu postupně doplňovat). Snad Vám pomohou se v tématu zodpovědnosti lépe ukotvit:

1) "Když o tom tak přemýšlím, připadá mi, že psycholog nabízí určitý terapeutický prostor (pole), ve kterém se vše odehrává. Musí vymezovat hranice a má ze své role moc, které by neměl využívat. Za to má zodpovědnost.
Klient přichází s tématy a řídí tak, co se v prostoru děje. A má velkou zodpovědnost na výsledku.
Zodpovědnost teda mají oba.
...neliší se to taky náhodou směr od směru? Jakože u direktivnějších směrů má terapeut více zodpovědnosti za to, co se v procesu děje? 
Myslím si však, že klienti by si měli uvědomit, že zodpovědnost na jejich straně je obrovská a zásadní. Když klient ne(spolu)pracuje, tak se terapeut může postavit na hlavu a bez valného výsledku...

Myslím, že to jsou prostě spojené nádoby, které jedna bez druhé nefungují, a že dominantu určit nelze, protože povahy zodpovědnosti klienta a terapeuta se liší..."

2) "Ja treba ze sveho pohledu, kdy jsem byla v roli klienta, to vnimam tak, ze zodpovednost je prevazne na strane terapeuta. Vkladam do nej duveru tim, ze jsem si ho vybrala a oteviram se mu.Zodpovida za svou praci uplne stejne, jako ja nebo kterykolik  jiny pracovnik, ktery se prezentuje jako klasifikovany, za svou praci si zada penize a na jeho chyby nedoplaci nikdo jiny, nez klient sam. Jiste, pokud si zaplatim osobniho trenera a nebudu se na treninku snazit a nebudu na sobe pracovat i mimo treninky, nesu si sama zodpovednost za to, ze se neposouvam a stagnuji na miste. Ale pokud se trener nechova zodpovedne (nevzdelava se, nepristupuje ke me adekvatne k memu fyzickemu stavu), muze se stat, ze svym pristupem me uvede do jeste horsiho stavu a to je spatne. A za to je zodpovedny on i v pripade, ze to nebylo umyslne"

3) "Pro mě se tyto dvě zodpovědnosti zcela liší. Psycholog má zodpovědnost za svou pozici - má určitý vědomostní a kompetenční balík, který klientovi nabízí a je na zodpovědnosti psychologa, aby nenabízel něco, co v balíku nemá a aby k tomu, co nabízí přistupoval zodpovědně, věděl, proč to či ono dělá a jaký užitek to má klientovi přinést. Současně klient má zodpovědnost za to, jakou energii do procesu vloží. Vnímám to podobně jako v obchodě - pokud přijde klient do obchodu s tím, že chce oblečení, je na jeho zodpovědnosti, jakým způsobem bude nakupovat, aby byl spokojený. Pokud nebude v hledání aktivní, spokojí se třeba s prvním obchodem do kterého vleze a přitom tam nic vhodného nenajde, nebo vleze třeba do sportu když hledá eleganci, nebo na nákup nemá dostatek času nebo financí aj. tak ho nakoupené zboží nejspíš neuspokojí a za to nese zodpovědnost zákazník. Prodavač pak nese zodpovědnost za to, aby zákazníkovi například poradil, nasměřoval ho do správného oddělení, nenabízel mu nějaký kousek oblečení jen proto, že ho potřebuje prodat i když ho klient nechce, poradil klientovi s materiálem, střihem či velikostí... aj. Nese také zodpovědnost za provozovnu, za to, aby měli na skladě všechny velikosti oblečení nebo za to, že i když něco chybí, tak se to pro zákazníka dodatečně  objedná. Je zodpovědný za to, ze je v práci přítomný a netelefonuje třeba s kadeřnicí, když má v obchodě klienta, atp. To, jakým způsobem však člověk nakoupí je už jeho zodpovědnost"

ÚKOL na téma POZORNOST:
Milí studenti, zkuste do příštího setkání věnovat pozornost své vlastní pozornosti při kontaktu s druhými. Vyberte si jednoho člověka (například budete mít setkání s kamarádem, se členem rodiny, potkáte někoho jen tak na ulici nebo v hospodě, na praxi aj). Věnujte vědomou pozornost tomu, co Vám daný člověk, kterého si v duchu vyberete, bude říkat. Soustřeďte svůj zájem na jeho sdělení. Zkuste se oprostit od vlastních názorů a očekávání a naopak empaticky reagovat na obsah sdělené informace. Nemusíte vést v tomto duchu celý rozhovor, a kontakt může mít také velmi epizodickou podobu (například pomoc staršímu člověku přejít přechod a u toho jen poslouchat, co Vám při přecházení sděluje).

Vašim postřehům se budeme v hodině věnovat.