Možnosti psychoterapie v rozvodové situaci Jan Soldán FF MU 4.11.2019 Výsledek obrázku pro divorce therapy children Ambulantní zkušenost ●Scénář konfliktu rodičů na pozadí ●Susp. vliv traumatické zkušenosti z doby soužití rodičů na akt. prožívání (např. zapojování dětí do konfliktů, DN, ad.) ●Nezájem (nepřítomnost) jednoho z rozvedených rodičů ● ●Možné projevy dítěte: ○Depresivní symptomatika ○Pocity viny, fantazie o svém vlivu na dynamiku v rodině („kdybych byl hodný…“) ○Vyhýbavost, vyvažování tvrzení o rodičích ○Loajalita k přítomnému rodiči – potenciální rozpor ve zkušenosti rodičů s dítětem ○Preference jednoho z rodičů dítětem (tzv. syndrom odcizeného rodiče) ○Idealizace jednoho z rodičů (preferovaného / méně často vídaného) ○ ○ Ad 1) Scénář konfliktu rodičů na pozadí ●Rodič přivádí dítě k psychologickému vyšetření, upozorňuje na nepohodu dítěte (dysforie, tělesné stížnosti, atd.), dávají do souvislosti s negativním vlivem druhého rodiče ●Požadována zprávu s doporučením (obvykle podporou jejich zájmu v (po)rozvodovém řízení), případně terapie pro dítě (zmírnění symptomatiky, pomoc ve zvládání situace) ● ●Kdo je zde klientem? ●Jaké jsou možnosti účinné pomoci ze strany psychoterapeuta? ●Zapojení dalších institucí jako klíčový faktor ● Kontext ●Rozhodnutí o péči po rozvodu: ○Výhradní / střídavá péče – dohodou / nařízením soudu ○Styk ○Hrazení potřeb dítěte ○Komunikace potřeb mezi rodiči ● ●Možnosti institucionální pomoci: ○OSPOD ○Rodinná facilitativní mediace ○Psychoterapie (párová / rodinná / individuální / skupinová) – kdy a pro koho? ● Psychoterapeutické možnosti ●Skupinové ●Individuální ● -Multi-family therapy -(J. van Lawick, M. Visser: No Kids in the Middle: Dialogical and Creative Work with Parents and Children in the Context of High Conflict Divorces. Australian and New Zealand Journal of Family Therapy 2015, 36, 33–50.) - -ČR adaptace: Spondea, OSPOD Zlín -Souběžně rodičovská a dětská skupina – v terapii jsou dospělí -5 - 6 rodičovských párů, počet dětí dle rodin -3 hodiny 1 x za cca 2-3 týdny (2 bloky, uprostřed pauza) -2 psychologové v RS, 1-2 psychologové + soc. pracovnice v DS -Zapojení soc. sítě rodičů, úzká spolupráce s institucemi (OSPOD, soudy) - No kids in the middle Výchozí předpoklady programu -Efektivní je práce s celou rodinou (ne jen s dítětem) -Preference rodičovské identity (namísto dominance tématu expartnerského konfliktu) -Ambicí deeskalace očerňování mezi rodiči, schopnost nahlédnutí perspektivou dítěte, akceptace druhého rodiče jako pro dítěte důležitého -Dítě není tím, kdo na sobě potřebuje primárně pracovat -Pro děti prostor pro vyjádření zkušenosti bytí v centru konfliktu, sdílení ve skupině vrstevníků s podobnou zkušeností • Principy a cíle programu - rodičovská skupina •A) edukace •B) sebezkušenost •C) skupinový proces -Obrat od focusu na svoje potřeby - k focusu na potřeby dítěte -Obrat od ostražitého sledování činů druhého rodiče a vnímání jich jako nepřátelských - k sledování výjimek otevírajících komunikaci -Vyjádření pochopení pro prožívané emoce, zároveň podpora v získávání větší kontroly nad ventilací negativního emočního naladění vůči druhému rodiči •Cílem: postupné vedení obou rodičů k vytvoření společného díla pro děti Reflexe změny v průběhu programu • image6.jpeg co mi běželo hlavou před začátkem programu... co mi běží hlavou nyní... Reflexe změny v průběhu programu • image7.jpeg image7.jpeg Práce rodičů na společném příběhu • image5.jpeg Individuální práce s dítětem ●Indikace k IT – kdy volit? ● ●Pečlivý kontrakt s oběma rodiči ○Prevence dalšího potencování konfliktu, vymezení terapeutického (ne diagnostického) settingu spolupráce ○Společné rozhodnutí co bude předmětem terap. práce (usilované terap. změny) ● ●Příklady terapeutických nástrojů pro IT s dětmi: ○Zelený chameleon Kamil (D. Steggink) ○Archipelago (T. Šimečková, G. Vykypělová) ○ ● Obsah obrázku místnost Popis byl vytvořen automaticky Východisko: radikální konstruktivismus / sociální konstrukcionismus • •Pojetí skutečnosti je konstruováno v jazyce a ve vztazích s druhými, v určitém kulturním kontextu, determinován společenskými strukturami a ideologiemi, koncept objektivní reality je odmítnut •Léčba není vnímána jako kauzálním dění, ale jako navyšování příležitostí podněcovat systém ke změně •Potřeba překonat expertní modely rodinné terapie: terapeut je zahrnut do problémového systému klientů a společně s ním tvoří terapeutický systém •Změna druhého řádu: změna myšlení pacienta, od které se odvíjí vše další • Východisko: narativní terapie •Realitu konstruujeme skrze příběhy, které o sobě a o světě vyprávíme. Změna je změnou způsobu vyprávění – smyslu a pohledu na problém a na sebe. •M. White: Popis určité zkušenosti (single description) lze vnímat jako jeden z možných popisů (visible side of description) – jsou však možné i další popisy (druhá strana popisu – double description). •Příběh o problému implicitně obsahuje i představu o preferovaném stavu – což je často skryto (double listening) •Problémový příběh / alternativní příběh: popis problémového scénáře (dekonstruktivní naslouchání), výjimky ze scénáře (unique outcomes / sparkling moments), volba alternativního pojetí reality a rozvíjení preferovaného příběhu a identity (re-autorizace) Dominantní X alternativní příběh Nástroje NT •Externalizace •„The client is not the problem. The problem is the problem.“ •Odstup od problému, destigmatizace, strategie nakládání s problémem (vzdorování problému) • •Dekonstrukce •Rozpoznání kulturně uznávaných přesvědčení (rolí, očekávání) a jejich vlivu na vznik a udržení problému • •Práce s výjimkami •Unique outcomes /sparkling moments •Detail nabízející možnost rozvinutí alternativního scénáře • • • Koncepty NT •Absent but implicit •Příběh o problému implicitně obsahuje i představu o preferovaném stavu – vůči problému je vždy zaujímán nějaký postoj, který ukazuje na dovednosti a hodnoty •Re-membering •Propojování preferované indentity a dovedností v rámci vztahové sítě klienta •Outsider witnesses •Specifická podoba reflektujícího týmu •Zpravidla lidé s vlastní zkušeností s problémem –> co rezonovalo s jejich vlastní zkušeností •Dokumenty (diplomy) Map of narrative practice •Landscape of identity (possible to know) •Prevence možných překážek realizace •Základy budoucích činů (personal agency) •Reflexe směrem k preferované identitě •Utváření souvislostí •Pojmenování výjimek a dovedností, které je umožnily •Výjimky z problémového scénáře •Problémová zkušenost •Landscape of action (known and familiar) ABI: cesta doptávání se Carey, Walther, Russell (2009). Absent but implicit: A map to support therapeutic enquiry. In Family Process, 48, 319 – 331. •Výraz pro frustraci a její bohatý popis •K čemu se stížnost vztahuje, co představuje •Pojmenování reakce – odpovědi na frustraci •bránění se, ozývání se, snaha získat zpět, podržet si přesvědčení, odmítání přijmout, apod. •Dovednosti nebo znalosti umožňující tuto akci •Záměry a účely •Čemu je přikládána hodnota, co je důležité •Sociální a vztahová historie této hodnoty • Terapeutcká reakce na trauma •Riziko retraumatizace při tlaku na mluvení „o tom“ • •Přemístění (repositioning) •Existují i jiná území identity, které se může účastnit na vyjádření zkušenosti •Cílem je vytvoření alternativního prostoru pro rozvoj preferované identity • •Rozvíjení linie podřízeného příběhu (subordinate story line development) •Nelze být pasivním příjemcem traumatu (nějak jednáme, a to v souladu s našimi hodnotami) •Reakce jsou však někdy přehlíženy a nepřijímány jako relevantní – v rámci terapie je lze legitimizovat •Negativní následky traumatu nepředstavují celý příběh („poloviční vzpomínky“ – half memories) • •Posílení „personal agency“ (osobní vliv, autorství) Využití ABI v práci s traumatem •Bolest jako svědectví o významu toho, na čem člověku záleží a o co v životě usiluje • •Utrpení jako pocta – vyjádření schopnosti člověka udržet si všechny svoje hodnoty, naděje a aspirace, které považuje za hodnotné, ačkoliv byly traumatem atakovány • •Bolest a strádání jako proklamace odpovědi na traumatickou zkušenost – snaha člověka něco dělat směrem ke změně i v relativně nepříznivých podmínkách • •Psychická bolest jako odkaz - i přes absenci uznání snaha o změnu (nenechat zkušenost zapadnout, nedopustit její reprodukci) Cvičení •Vyberte si jednu zkušenost, kdy jste zažívali frustraci: • 1.Co vás na tom dráždilo / frustrovalo? Co cenného bylo pošlapáno? 2.Jak by se dala označit vaše reakce na frustraci? 3.Jaké vaše dovednosti nebo znalosti vám umožnily jednat zrovna takto? 4.Na jaké hodnoty, které jsou pro vás důležité (za čím si v životě stojíte), vaše reakce ukazovala? Jak tato hodnota vaši reakci vedla / formovala? 5.Kde se ve Vás tyto hodnoty a principy vzaly? 6.Jak se v minulosti projevily v jiných situacích? • Literatura: •Dallos, R. & Vetere, A. (2009). Systemic Therapy and Attachment Narratives: Applications in diverse settings. London: Routledge. •Epston, D. & Lobovits, D. (1997) Playful Approaches to Serious Problems: Narrative Therapy with Children and their Families. New York, London: W. W. Norton & Company. •Freedman J. & Combs G. (2009). Narativní psychoterapie. Praha: Portál. •Morgan, A. (2000). What is Narrative therapy? An easy-to-read introduction. Adelaide: Dulwich Centre Publications. •Nylund, D. & Smith, C. (1997). Narrative Therapy with Children and Adolescents. •Vetere, A. & Dowling, E. (Eds.) (2005). Narrative therapies with children and their families: A practitioner’s guide to concepts and approaches. London: Routledge. •White, M. (2007). Maps of narrative practice. New York: W. W. Norton.